Jupiter 2019

[Artaban]

Ale je stejně zvláštní, že na Jupiteru vidím útvar, sleduji jak postupuje s rotací planety, Saša ho taky vidí a na fotce není.

Nevím, jestli myslíme stejný flek, ale v NEB je jeden hodně výrazný, tak to bude asi on.
No a ten na snímku je a řekl bych hodně dominatní.
Možná to trochu klame. Jednak jsou snímky upravené a pak při vizuálu a i klidném seeingu, se můžou některé útvary zdát větší díky mihotání. To celkem souhlasí na tvé kresbě, kdy je ten flíček velký, ale na snímku je menší ovšem patrnější.

[LaH]

To PetrK:

PetrK píše:
Ale je stejně zvláštní, že na Jupiteru vidím útvar, sleduji jak postupuje s rotací planety, Saša ho taky vidí a na fotce není.

Artaban píše:
Nevím, jestli myslíme stejný flek, ale v NEB je jeden hodně výrazný, tak to bude asi on.
No a ten na snímku je a řekl bych hodně dominatní.
Možná to trochu klame. Jednak jsou snímky upravené a pak při vizuálu a i klidném seeingu, se můžou některé útvary zdát větší díky mihotání. To celkem souhlasí na tvé kresbě, kdy je ten flíček velký, ale na snímku je menší ovšem patrnější.

Zkus se na Artabanovo http://alpo-j.asahikawa-med.ac.jp/kk19/j190823f3.jpg podívat tak, že pomalinku přivíráš oči. Ten jediný výraznější světlý flíček se i s okolím v určitý moment docela začne podobat tvé kresbě. Takže za mne od tebe dost dobré pozorování!

[Sasa3]

Dnesni Jupiter:



Seeing nic moc. Dobre jsem si tipnul, ze na zapadnim okraji v SEB je oblast hned za Rudou skvrnou. Stejne tak jsem i vytusil, ze nevyrazne ztmaveni v NTB bude asi stin mesicku (doma jsem zjistil, ze je to stin Europy). Prekvapilo me, jak drobny a nevyrazny byl. Se stinem Io se to neda ani srovnat. Podival jsem se na rozmery Jupiterovych mesicu a zjistil jsem, ze Io neni nejmensi z Galileiho ctverice, jak jsem si myslel. Europa je jeste mensi...

to LaH: presne stehny trik s priviranim oci pouzivam, kdyz porovnavam snimky se svymi kresbami.

[Artaban]

Taky jsem v tu dobu pozoroval. Člověk už ten obraz planety zná a taky jsem hned litoval, že GRS je už pryč. Při prvním pozorování byl seeing velice slušný asi 7-8/10 a tak jsem ten stín viděl okamžitě a zřetelně zvětšením 175x ( menší ani přes bino nemám) a pak zvětšením 240x taky, jen jsem myslel, že to je práce IO.
Pak jsem to na nějakou dobu zabalil a čekal na větší tmu. Asi ve 21:30 jsem se vrátil k dalekohledu a Jupiter se už plazil hodně nízko nad domem souseda asi 80m. Tady už Jupiter nikdy nepozoruju, páč to je už jen o NEB a SEB, ale rychle jsem ještě kouk, jak to vypadá a skoro jsem nevěřil, co vidím. Zvětšení 240x a Jupiter spíš barvu jako Mars jak byl nízko, ovšem plný detailů na úrovni jako ve 20: 15. Seeing se od té doby musel ještě hodně zlepšit. Hned jsem dal Saturn a skutečně při 240x obraz supr. Pak 285x a taky velice dobrý a nakonec max. co mám do bina 320x a obraz stále moc pěkný. Otočil jsem na dzeta Herkula a za téměř dokonalého seeingu, jsem měl dojem, že tam je občas i mezírka. Proto jsem do bina dal okulár na zvětšení 370x, ale už přes jedno oko a opravdu mezírka se nakrátko ukazovala.
Tohle klidno vydrželo asi 20 minut a pak se seeing pomalu horšil.

[g]

mě se nejvíc líbilo to, že Europa ležela již na západ od Jupiteru a přesto stín na povrchu Jupiteru byl velmi zřetelný a kontrastní - člověk získá prchavou představu gigantického rozměru té planety, seeing v Neratovicích patřil mezi ty lepší

[Artaban]

člověk získá prchavou představu gigantického rozměru té planety,

Ano člověku to trochu pomůže si ty věci uvědomit a představit. Dobře to funguje za dobrého seeingu, kdy je mnoho detailů i za velkého zvětšení, aby nebyla jen velká světlá koule. To pak občas dám velké zvětšení kolem 300x, kdy Jupiter už zabírá nemalou část zorného pole. Ten pocit obří planety je velice silný a zvlášť když tam je GRS u které známe rozměr.
Když pak pozoruju, jak na okraji kotoučku planety roste kulička některého z měsíců po jeho přechodu, tak je to taky hodně zřejmé.
Dobře to funguje u Saturnu, kdy asi 5 jeho měsíců je různě rozmístěno kolem planety.

[Sasa3]

Tak dnes tam bylo oboji i Ruda skvrna, tak stin (tentokrat Io). Musel jsem taky vyzkouset novy 3mm okular. Kupodivu i pri 3D tam par novych detailu vylezlo. Slo presneji videt, jak se SEB zataci z obou stran skvrny, na zapadani strane pod ni a na vychodni zase nad. Tohle pri 114x videt neslo

[Artaban]

Tak to jsi mu už solidně naložil . Né každý dalekohled dokáže při takovém zvětšení jemné detaily na Jupiteru. Delite jsou s ohledem parametrů na zorné pole a výst. pupilu skvělé okuláry. Tím pádem ani cena vlastně není zase tak velká a když dobře koupíš v bazaru, tak není co řešit.
Taky jsem koukal, ale trochu později a to GRS už byla poblíž okraje kotoučku planety. Ten lem kolem GRS byl už úplně na kraji kotoučku a vnímal jsem ho jako by tam byla ještě jedna skvrna. Za GRS je už pak málo výrazný. Seeing nic moc, ale bylo vidět i mnoho jemných oblačných pásů.

[Sasa3]

Vcera a predevcirem jsem se dostal ke kratkemu pozorovani



3.9. jsem si chvili myslel, ze na zapadnim okraji zrovna zapada ruda skvrna. Bylo tam neco tmavsiho, i kdyz netusim, co presne (snimky z te doby jsem jeste nevidel).

Vcera uz to opravdu byla GRS. Tentokrat mi prisle svetle oranzova (obvykle mi pripada tmavsi).

[Sasa3]

Tak se po pauze povedlo pozorovat Jupiter jeste jednou. Tentokrat v zapujcenem Newtonu 150/1200. I v tom spatnem seeingu byl vetsi prumer znat. Detaily berte s rezervou. Prvni asi dve minuty obraz docela sel a pak se vyrazne zhorsil. Spoustu zakreslenych rysu jsem uz pak nedokazal potvrdit. Zajimave byly svetle skvrnky jizne od STB. Nevim presne kolik jich bylo, muj odhad je dve. Mohl to byt ale taky svetlejsi pas. Tak jsem zvedavy na snimky:

[Sasa3]

Nejaka svetla skvrnka jizne od STB tam vcera skutecne byla

http://alpo-j.asahikawa-med.ac.jp/kk19/j190913a1.jpg

[Artaban]

Tak to byl fofr odpozorovat tolik detailů za pár minut a dobsík pěkně ukazuje, to je vidět.
Ta výška Jupiteru, je dobrá průprava na příští rok.

[Sasa3]

Jo, Newton 150/1200 na Dobsonove montazi doporucuji znamym jako prvni startovaci dalekohled pro jejich ratolesti, pokud jsou dost velke na to aby si ho postavily samy (nebo i pro jejich rodice). Myslim si, ze nejen mensi vaha ale i mensi svetelnost je u zacatecniku vyhodou.

Taky i proto jsem rad, ze si muzu s timhle dalekohledem trochu vic vyhrat (mimo obcasne pozorovani na astrosrazech). Prvni dojem je, ze optika tohohle "obycejneho" SkyWatchera vypada velmi slusne. Mechanicky to tak uplne slava neni. Pozorovani pri 120x docela slo, pri 170x uz montaz poskakovala a clovek potreboval velmi jemnou ruku. Navic v 7mm mam jen monocentricky okular s 30 stupnovym zornym polem. Vetsinou z nej Jupiter pri postrceni utekl. Kdyz pri tom clovek jeste zakresluje, tak je ten komfort uplne nekde jinde nez refraku na rovnikove montazi s pohonem. Bude me urcite zajimat, jestli je montaz schopna rozumne pracovat pri zvetsenich 300-400x.

[Artaban]

Myslim si, ze nejen mensi vaha ale i mensi svetelnost je u zacatecniku vyhodou.

Tak určitě a je to jistě hodně ohraná písnička Dobson vs výhodný nákup astrodalekohledu.
Jisté je, že to je jediný levný dalekohled ( a 200/1200 taky) ke kterému se dají doporučit opravdu drahé a kvalitní okuláry, jako Nagler, Delos, Delite atd. Pro začátek sice zbytečné a bohatě stačí nějaké levnější, ale když se člověk vykouká a už dokáže nacházet jemné podrobnosti na planetách a jiný dalekohled nechce, tak proč né.
Tohle u naprostý většiny jiných levných dalekohledů opravdu nehrozí, pokud tedy člověk nechce vyhodit peníze. To je lepší je darovat na něco užitečného.

Jakou montáž myslíš? Tu Dobsonovu?

[g]

Měl jsem spoustu dobsonů, žádná z "průmyslových/setových" bedýnek nebyla ideální - snad nejblíže k dobré byla hliníková OrionOptics. SW bedýnky mají tendenci cukat v horizontálním pohybu, GSO nejsou dobré při pohybu kolem zenitu (dobrá je de-luxe, bohužel se vychodí/vyviklá pohyb ve výšce), lightbridge je také obstojná, zlobí nízkým uložením (těžištěm) vlastního dalekohledu a nutnosti vyvažovat přístroj mezi pozorováním při obzoru a v zenitu. Na větší zvětšení (>=170x) je dobson vhodnější až po určité zkušenosti a s trpělivosti (pozoroval jsem i při 300x - dvojhvězdy). Výhoda 6" F/8 je možnost použít 62° okuláry prakticky bez komy. Na základní pozorování s Ploessly do zvětšení 150x jsou však výborné oba (150 i 200 / 1200mm). 150/1200 měl vždy mírně nadprůměrnou a lepší optiku, 200/1200 mívá obvykle průměrnou až mírně slušnou optiku. Problém SW 150/1200 je často mizerný hřebenový výtah - nutno ověřit.

koma pro F/8 v mm od osy (v poli násobit 2x)
koma uvnitř Airy disku 3,66 mm
koma Everhart 11,26 mm
koma Sinnott 9,01 mm
koma Sidgwick 3,69 mm

pro F/6
koma uvnitř Airy disku 1,55 mm
koma Everhart 4,75 mm
koma Sinnott 3,80 mm
koma Sidgwick 1,56 mm

a jen pro zajímavost F/5
koma uvnitř Airy disku 0,89 mm
koma Everhart 2,75 mm
koma Sinnott 2,20 mm
koma Sidgwick 0,90 mm