Mel jsem za sebou temer 3 hodiny pozorovani DSO, tak to byla jen takove rychlokresba na zaver:
Sašo jseš bojovník! Na Tvou duchařinu jsem zvědavej. Škoda, že je málo snímků z časů co kreslíme.
Jedna z duchařin, která snad stojí za povšimnutí, je na mé kresbě z 20.3. Je v oblasti STrZ hned pod GRS trochu západně. Jsou tam špatně vidět dva tmavší flíčky. V okuláru to bylo podobné, nebo spíš slabší. Dobře, že jsem to dal do kresby, protože na snímku (např. od Dobycz1 č.489) tam tmavší fleky jsou. Co mě ale trochu překvapuje, je jak jsou i na snímku celkem slabé. Takové prkotiny si všimnu a snadnější detaily nevidím
Bílé oválky jsem taky hledal a něco málo světlého jsem viděl, ale asi to nic takového nebylo. Na snímcích tam ani moc nejsou.
Aby člověk viděl víc detailů, tak by bylo třeba pozorovat 1 až 1,5 hodiny v kuse a ani to nekreslit. Mám vyzkoušené, že pak je vidět dost. Někdy je nutný se zaměřit na jeden detail i na 15-20 minut. Tohle s kresbou nejde. No a tím, že se Jupiter rychle otáčí, tak se objevují další podrobnosti. Tenhle pohled je docela jiný a dokonce vnímám i víc barvu pásů. Pak už jsou spíš světle hnědé, než jen šedé. Teprve po skončení delšího pozorování s dobrým seeingem, se v hlavě skládá obraz detailního a trošku barevného Jupitera.
Kdo moc planety nepozoruje, tak ten pocit asi ani nezná. Někdo tvrdí, že pozorování planet je nudné. Vždyť jsou jen tři planety, které má cenu pozorovat. Já mám po delším a detailním pozorování Jupitera podobný pocit, jako když odpozoruju 20-30 DSO. Hlava pak ještě dlouho promítá ten kotouček planety s mnoha detaily.