Jupiter 2014/2015

[Sasa3]

Dneska jsem vytahnul na Jupiter svuj nejvetsi refrak: AS110/1650. Docela to slo, i kdyz seeing byl jen prumerny. Nebudu  mit cas kresbu prekreslit, tak jen hruba kresba od okularu (netrefil jsem trochu proporce pasu, jizni polarni oblast je moc stlacena, jak uz na ni nezbylo misto):



Jeden rovnikovy vybezek pobliz meridianu byl hodne zretelny a tmavy. NTB byl oproti predchozim pozorovanim velmi nevyrazny. Naopak STB byla krasna tmava ostra linka.

Ze srandy jsem pak hned po zakreslovani vymenil objektiv za muj 82mm dublet (davam ho do stejneho tubusu). Pri 134x (CZJ O-12.5) slo vykoukat prakticky vse, co jsem zakreslil. Jen to bylo mnohem hur viditelne a vypozorovani detailu vyzadovalo zretelne vic koncentrace. Otazkou je, jakou merou se na tom relativne malem rozdilu podepsala montaz. Prece jen s AS110 se to hodne po kazdem dotyku trepalo, s 82mm dubletem to bylo vyrazne lepsi. Nastesti bylo prakticky bezvetri.

Stejne jsem dopadl i  dvojhvezdou 52 Ori (6.0+6.0, 1.1''). Tu jsem pozoroval v AS110 jeste pred zakreslovanim Jupitera. Pri 206x to byly dva mirne do sebe zaborene kotoucky. Nemohl jsem poznat, ktery je jasnejsi, takze PA jsem odhadnul bud na 30 nebo 210 stupnu. V 82mm refraktoru to sice uz nebyly dva zretelne kotoucky. Stale slo ale poznat pri 278x z protazeni (odhad PA~210), ze se jedna o dvojhvezdu.

[Peťa]

Naopak STB byla krasna tmava ostra linka.

Jo, to bylo dnes asi nejzajimavější, to mě naprosto praštilo do očí úplně první. Ale nemáš nic v severní polární oblasti...to už ti došly síly, nebo tam nešlo nic vykoukat?

[Artaban]

Já pozoroval necelou hodinu před Sašou a severní oblast byla taky slabší.

[Sasa3]

Mohl jsem neco prehlidnout. Vsimnul jsem si jen jemne gradace. Pod nevyraznym NTB byl jeste na zapadni strane nevyrazny naznak dalsiho pasu (na kresbe to je trochu zachycene). Videl jsi tam neco zajimaveho?

[Peťa]

Západ mi přišel tmavší, jednu chvíli se mi zdálo, že je ta tmavší třetina celkem zřetelně ohraničená vůči zbytku, ale ruku do ohně za to nedám. Navíc jsem teď zjistil, že jsem se přepočítal ve zvětšení a že jsem do toho celou dobu brejlil jen na 110x - vzhledem k tomu, že jsem tuhle opozici prakticky nepozoroval a poslední slušnej Jupiter jsem viděl loni na jaře mi to docvaklo až při demontáži techniky, že tam je chyba...

[Artaban]

Západ mi přišel tmavší, jednu chvíli se mi zdálo, že je ta tmavší třetina celkem zřetelně ohraničená vůči zbytku
To bude pravda. Já pozoroval trochu dřív, tak jsem to viděl trochu víc východně. Byla to docela tmavá linka.
Zejtra dám kresbu, tak porovnáme.

[elon254]

Včera jsem pokoušel na Jupiteru štěstí v Beskydech průběžně od 20 do 24 hodin. Měl sem vytemperované dva dalekohledy N14"ATC a N6"Kamenický, ale seeing byl špatný. Dnes by to mohlo být lepší, až chaty přestanou topit.

[Artaban]

Včera to docela šlo. Seeing slušný, ale hodně kolísal. Třeba několik minut bylo nutno čekat, až se zlepší, ale pak několik minut byl zase solidní.
Při kreslení jsem pozoroval jen se zvětšením 236x. Bylo tam několik nerovností, které šlo při zvět. 165x špatně určit. Zrovna tak několik světlejších oblastí hlavně v NEB. Tentokrát se kresbou hodně špatně vyjadřovalo, co jsem vlastně viděl. Lepší bude asi porovnání se snímkem, když nějaký z té doby bude.
Kresba ze 7.3. http://planety.g6.cz/?p=465

[Peťa]

To je moc pěkná kresba, myslím i graficky, akorát ta výchdní strana mi přijde nějak moc umáznutá (to je ale opravdu jen detail).  Když se na monitor dívám pod správným úhlem, tak opravdu v severní polární oblasti vystupuje kolem meridiánu podobný tvar, co jsem viděl později na západě (lehce tmavší flek a rozhraní dvou ploch probíhající zhruba ve směru severovýchod-jihozápad).

Nekreslil jsem, ale docela to odpovídá mým dojmům, jen SSTB jsem nerozpoznal - no ale pozoroval jsem skoro poloviční průměrem při 110x....

Jen pro porovnání - při 150x jsem viděl mnohem kontrastněji a více detailů, než na fotce Cztwerce výše.

Ano, ta fotka je zpracovaná tak, že mi připomíná vyblitý nekontrast 150mm SC, refraktory mi ukazují kontrast odpovídají skoro až Artabanovo kresbě.

[Artaban]

efraktory mi ukazují kontrast odpovídají skoro až Artabanovo kresbě.
To buď rád. Já mám při pozorování menší kontrast, než na kresbě. Zvláště při větším zvětšení 236x, což je trochu normální. No a druhák achromát 172/F 9,6 holt kontrast už nedá tak velký. Při zvětšení kolem 100x je kontrast pěkný, ale kdo tam má hledat ty blechy.
No a kresbu je lepší udělat víc kontrastní. Jinak to bude moc vyblitý a slabé detaily zaniknou. Prostě nejsem malíř.

[Artaban]

Ale nemáš nic v severní polární oblasti...to už ti došly síly, nebo tam nešlo nic vykoukat?
Na ALPO je snímek od Martina Gutmanna z 7.3 a času 20:43 a myslím, že dobře ukazuje, že tou dobou už byla severní oblast hodně chudá na detaily. Ostatní detaily taky slušně sedí, tak že Saša to dobře odpozoroval.

[Sasa3]

Tady je dnesni Jupiter. Podminky byly dobre, az na ten vitr. Proto jsem radeji vytahnul kratsi AS80/1200 (a dobre jsem udelal):



Ruda skvrna byla pri 150x krasne oranzova.

[Medved]

Tak sem dodatečně písnu report z 7. a 8.3.

V sobotu 7. jsem vytáhnul jen malého N150/750, bo se mi podmínky moc nezdály.
Ovšem jediný pohled 3mm Radianem při 250x stačil k tomu, aby šel ven jeho velký bráška N400/1800. V něm se dalo bez problému užít zvětšení 450x a ještě 600x nevedlo ke ztrátě informace a přinášelo další podrobnosti, ovšem bylo již značně diskonformní, neboť Jupiter proběhl polem do 20 vteřin, takže situace se stabilizovala na 450x. Přechod Europy byl krásný, kotouček měsíčku byl sledovatelným do cca 1/4 průměru Jupitera, pak se mi ztratil a nějaký náznak, zdá se mi, jsem zahlédl až zase v poslední 1/4 přechodu, kdy jsem se snažil dovodit polohu měsíčku i z přecházejícího již jeho stínu, ale dál bych tomu tak 20%. To už jsem se s nocí loučil a zcela zmrzlý šel do hajan.

V neděli 8.3. jsem vytáhnul rovnou velkého N400/1800 a nezklamal se.
Opět šlo užít i 600x, ale optimum, zase spíše ze šťuchacích důvodů 450x. GRS byla úchvatně cihlová a přispívala asi k tomu, že obraz se zdál mnohem barevnější nežli 7.
Opět jsem dostal vyhubováno za pozdní příchod na lože, ovšem za tak excelentní pozorovací zážitky to stálo za to, na zážitky jiné jsou noci zatažené .

Celkově jsem zatím stále velmi překvapen, co 400ka a slušné podmínky dovedou. Okuláry Radian 3, 4 a 10 mm, x-cel 5 a 8 mm, nejvíce ten 4mm Radian, x-cel kreslí pěkně ve středu, ale na okrajích je vidět, že si se světelnou 400/1800 moc nerozumí.

Toš tak...

[Sasa3]

Dik za report, podminky musely byt opravdu hodne dobre, kdyz se dalo i 600x. V byvalem N250 jsem vetsinou koncil u 200x. Jen asi 2x, za celou dobu, co jsem ho mel, (a jen po kratkou dobu, minutu az dve) jsem mel to stesti a aspon okusil, co velky prumer dokaze za dobrych podminek. Kdyby takove podminky byly casteji, tak bych nevahal a tahal ho ven dodnes.

[Medved]

Ano, podmínky byly skvělé. Až se lekám, že budu zmlsaný . Taky je pravda, že si vybírám a nelezu ven když to nevypadá a letos zatím vychází tlakové výše - kde bývají podmínky nejlepší - tak jaksi bezinverzně a tak se dají dobře využít. Jinak stanoviště nic moc, na jihu až západě okresní město (Prostějov), takže jsem zatím opravdu překvapen.

Nejvíce mám nakoukáno řed lety s Tal 1, ruský (SSSR) newton 110/805, na který nedám dopustit. U něj šlo maximálně 160x, zkoušel jsem na něj naložit i 240x (Huygens 10mm z AD 800 a barlow 3x ), ale to už bylo opravdu málo světla. Dobře použitelný byl ale H 20, který dával ve stejné sestavě 120x a obraz byl velmi dobrý. S Tal 1 jsem i kreslil - nyní, při množství detailů, vůbec nemám odvahu.

Pak přišla SW 10". S tou toho moc napozorováno nemám, bo pomalu a nenápadně začala astropauza, ale s tehdejšími okuláry to bylo napřímo 200x, na používání barlova si nepamatuju.

K tomu SW 6" - 150/750 - s tou mám nakoukáno více nežli s 10", zejména pak protože šla na její rozestavěný pokus o vidlicovou montáž a už tam zůstala, neboť je přeci jen lépe manipulovatelná a na příležitostné vykouknutí uživatelsky přívětivější. Taky se rozrostla rodinka okulárů a tak používám i 3mm - 250x - což za slušných podmínek snáší dosti dobře, neb světla je v stopadesátce relativně dost. Když si nejsem jist podmínkami, tak ji nyní vytahuji jako testovací stroj.

No a poslední přírůstek - SW skládačka 400/1800 - viz. report výše. Holt, když je dost světla, tak se dá i roztáhnout na velký flek Opravdu, okolo 200x je prostě málo a Jupiter je takříkajíc "brutálně přepálený", asi jako když člověk na monitoru pěkně podrbe jas a kontrast - nevím jak to lépe popsat, zkrátka je to zvětšení, které v tomto případě vůbec nevyužívá potenciál stroje. Byl jsem trochu skeptický, jak bude ukazovat planety - takové to seeing a velký průměr atd...- , ale teď obavy nemám. A že se nedají použít velká zvětšení kvůli podmínkám - dají. Když nedají, tak ani menší zvětšení a menší průměr to nezachrání, protože ty detaily tam prostě nejsou a "zlepšení" je jen subjektivní.

Tolik moje zatím krátká zkušenost s velkým průměrem a planetou Jupiter. Teď odbočím - to samé platí i pro DSO, když jsou podmínky je to fantazie - jemné detaily Eskymáka, kupy slaboulinkých hvězdiček jinde, atd. Když podmínky nejsou, tak ty detaily a hvězdičky prostě také vidět nejsou.

Zkrátka velký průměr mění mé pozorovací zvyklosti. Kdysi jsem vybíhal do každé díry mezi mraky (taky to šlo, nyní už ne). Teď si spíše vybírám podmínky (tlaková výše) a snažím se je maximálně využít - alespoň půl noci. Prostě když člověk vidí, co nevidí, tak to není ono a raději si počká na lepší podmínky a čas takto ušetřený propíše třeba na astroforu Nebo ho zmarní uvažováním nad stavbou Poncetky, kterážto by velmi zpříjemnila koukání

Omluva za trochu OT.

Toš tak...