Jupiter 2013/2014

[Artaban]

Tak barvoslepí určitě zatím nejsem GRS je vidět lehce barevná. Tady spíš záleží na průměru dalekohledu a kolik dá světla. Matně pamatuji, že jsem jí před mnoha lety viděl trochu barevně i v Zeiss 80/1200 a Saša koukám taky.

Co se týče seeingu, tak tu mám asi průměrné, možná trochu lepší podmínky. Pozoruji ze zahrádky na pevném sloupu. Ani kopule a ani odsuvná střecha. Terén je rovný. Betonu hodně málo a domy celkem řítce.

Ty detaily asi tak. Záleží jak je Jupiter ochotný je ukázat. Třeba letos je si myslím nějak opatrný. Např. oblast NTB a NNTB je v poslední době málo prokreslená. Taky tam toho moc nevidím. NEB taky žádný zázrak. Porovnej např. s rokem 2010 http://planety.g6.cz/?p=327
Naopak v SEB často vidím detaily víc ostřeji, než na tom snímku.
Oblast EZ jak kdy. R 172 dává už dost světla a záleží jak tmavé detaily tam zrovna jsou. Když ano, tak pěkně vyskočí a když ne, tak dá práci tam něco málo vidět.
Pozorování podrobností na Jupiteru se pomalu pořád mění a mám dojem, že každý rok je trochu jiné. Jeden z důvodů, proč kreslit.

[Schecke]

Já jsem Jupiter také pozoroval 14.3. zhruba v 19:30. Byla vidět GRS a na druhém pásu jsem si také všiml temné skvrny, která vypadala jako stín některého z měsíců. Jelikož ale všechny čtyři měsíce byly srovnány v řadě daleko od kotoučku Jupitera, nemohlo se jednat o stín... Pozoroval jsem zvětšením 200x a seeing byl chvílemi velmi dobrý. Díky Péťo za přiloženou fotografii!

[cocky]

Pozoroval jsem tu nápadně kontrastní skvrnu ve stejném čase jako Schecke, byla přesně uprostřed kotočku, tj. asi l(II)=230°. Vypadalo to opravdu jako stín měsíce, ale v té době žádný stín měsíce na kotoučku Jupitera neměl co dělat. Pozoroval jsem s Newtonem 8" a zvětšením 300x.

[Artaban]

Škoda že jsem taky nepozoroval a nemůžu tak porovnat vlastním čumendem . Zrovna když je snad 3 týdny jasno, tak mám nejvíc práce. Jinak zatím jsem neviděl tak tmavej flek, abych ho považoval za stín měsíce. I nejmenší stín od Io, vidím za zvětšení 165x, jako totálně černou kuličku. Zvětšení nad 200x spíš velká koule.
Je ale zajímavé, jak to popisujete. Když koukám na snímky, tak mě to zdaleka stín nepřipomíná. Někdy je tmavší samotný měsíc při přechudu. Tam bych záměnu čekal víc.

[Peťa]

Jinakzatím jsem neviděl tak tmavej flek, abych ho považoval za stín měsíce.I nejmenší stín od Io, vidím za zvětšení 165x, jako totálně černou kuličku. Zvětšení nad 200x spíš velká koule.
Je ale zajímavé, jak to popisujete. Když koukám na snímky, tak mě to zdaleka stín nepřipomíná. Někdy je tmavší samotný měsíc při přechudu. Tam bych záměnu čekal víc.

No, na záměnu s ostrým stínem to určitě nebylo, spíš na záměnu s měsícem. Tohle u mne hrozně záleží na momentálních "podmínkách pozorování", tenhle uzlík za průměrných "podmínek" mi připoměl stín za hodně bídných "podmínek" nebo přechod měsíce za hodně dobrých "podmínek". A "podmínkami pozorování" teď myslím souhrn všech faktorů ovlivňujících pozorování jako například typ, kvalitu a velikost dalekohledu, seeing, temperaci dalekohledu, stav pozorovatele atd.

[Sasa3]

Tady je jeste jeden snimek ze stejne doby, tentokrat pres maly 80mm refrak (Vixen 80/1200):

http://www.cloudynights.com/fileSendAction/fcType/5/fcOid/376645028402035875/primaryPicture/true/fodoid/376645028402035874/imageType/LARGE/inlineImage/true/Jupiter_80_Capture%203_14_2014%207_28_08%20PM_g3_b3_ap52_scharf_300a.png

[Peťa]

Dnes jsem si prvně vychutnal GRS s novým přírůstkem - C63. Pozoroval jsem mezi 18:50 a 19:50 SEČ, opět klasicky přebíhání mezi ukládáním dětí a dalekohledem. V 18:50 mě na první pohled uhodila do očí světlá skrvrna co předchází GRS, GRS byla ještě hodně u kraje a mezeru co jí odděluje od SEB nešlo rozeznat - taky bylo ještě dost světlo. Později se rudá skvrna v západní půlce hezky oddělila mezerou od SEB, na východ od ní byl SEB "dvojitý" s bledým středem a jednou na mě dokonce v tom místě vykouknul světlý ovál. Barva GRS nevýrazná (to je eufemismus pro vyblitá, i když jinak byly pásy krásně kontrastní). NTB jasně patrný a oddělený od polární oblasti, STB jsem neviděl. I v polárnách oblastech by šlo něco vytušit. NEB měl několik zůžení, u kterých jsem hledal výběžky na jih - na jednom místě jsem cosi tušil, ale jednoznačně neviděl. Pozoroval jsem s velkou Mark V binohlavou a 12.5mm BGO tj. zvětšení 114x což je skoro 2D, 10mm BCO okuláry už nepřinášely při 143x nic nového a obraz moc tmavnul - v souladu s poučkou šel obraz při překročení 2D do háje...

Byl jsem naprosto v šoku z toho, co ten malý objektiv všechno ukáže...barevná vada, která je třeba na Měsíci nebo ve dne znatelná na Jupiteru téměř zmizela, kontrast co hravě strčí do kapsy C6, estetický dojem srovnatelný s ED100 - jen ty tušené výběžky ze SEB a víry za GRS by asi ED100 ukázal bezproblémově. Na přímé srovnání ale nedošlo, neb přišly mraky.

Taky mi přeletělo těsně kolem Jupiteru letadlo, napřed proletělo zorným polem rychlé červené světlo, dál se asi sekundu nic nedělo, a pak se Jupiter na chviličku roztančil jako sluneční skvrna za srpnového poledne, aby se ihned zase uklidnil...

Člověk občas čte, že na planety je třeba nejmíň 10cm nebo dokonce 15cm dalekohled - já si tedy parádně užil i 63 milimetrů....

[Sasa3]

Gratuluji ke krasnemu kousku. Takhle nejak vidim Jupiter v 63mm refracku taky, viz. kresba v prispevku #201. Nadseni pro male refracky taky sdilim a to nejen na planetach. Redukoval jsem svoje vybaveni a doma ze zahrady uz mam jenom 63mm nebo 80mm. Nebojim se, ze bych v nejblizsich nekolika letech nemel na co koukat.

[Artaban]

Peťa: Taky gratuluji k pěknému dalekohledu. Zároveň jsem rád, že tu máme zdá se nového planetáře a oživení debaty. Jistě budou i reporty o Saturnu a Marsu. To, že se na planety všeobecně doporučuje 100mm, nebo 150mm průměr, má svůj důvod. První důvod je důležitá rozlišovací schopnost. Ta je v podstatě provázána kvalitou seeingu, který od zvětšení asi 300x začína už tvrdě vzdorovat. Tyhle dva faktory docela zásádně určují rozumný průměr objektivu. Hned v závěsu je i docela důležitý větší kontrast velkého dalekohledu.
No a to, že nezkušený pozorovatel nedokáže drobné a málo kontrastní detaily pozorovat a dá tedy přednost velkému dalekohledu, ( mnohdy mnohem většímu, než 150mm ) je už asi běžná věc.
Proto se těším na reporty od 63mm dalekohledu.

Já naposled pozoroval 20.3. a byl hodně dobrý seeing. Jen škoda, že byla ta nudnější strana. Proto jsem ani nekreslil. NEB byl docela pěkně vlnitý, SEB detailů málo. Slabší oblačné pásy NTB, NNTB a STB docela slušně viditelné. No a pár duchařin, ale jinak trochu nuda.
Kvalitního seeingu jsem opět využil i na Sirius a jeho béčko a tentokrát jsem si asi jistý, že jsem ho bez problému viděl.
Pak jsem se už těšil na Mars a když jsem se po asi 3 hodinách vrátil k dalekohledu, tak seeing na hodnotě 2/10.

[Peťa]

Pánové děkuji za vlídná slova. Našel jsem Jazzmanovo fotku #541 http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1374466971/541#541, kde je ten ovál za GRS co na mne jednou juknul, a taky jsem si ověřil, že skutečně valné výběžky z NEB k vidění nebyly - alespoň tam, kde se překrýváme, já pozoroval dřív a ta oblast kde jsem něco tušil na té fotce není. Co se týče průměru dalekohledu a seeingu, podmínky mého balkónu mi neumožňují sdílet Artabanovo optimismus. Můj limit zvětšení je obvykle mezi 120x a 180x, někdy když běží ventilace podzemních garáží nebo sousedi otevřou balkón je to i horší. Když vyjedu na pole tak je to samozřejmě o něčem jiném, jenže to se povede jednou za dlouho - obvykle nemůžu volit balkón nebo pole, ale jen balkón nebo vůbec. Takže je skoro jedno, co vezmu za dalekohled, nemám dojem, že by mi za obvyklých podmínek 18cm Mak usnadnil pozorování oproti ED100 - a u Maka ještě otravuje ostření primárem, kdežto ED100 má luxusní dvourychlostní crayford. Takže proto mne teď menší dalekohled láká, u C63 se na hranu možností optiky dostanu častěji než u ED100, a u Maka se na limit optiky dostanu pokud vůbec tak jednou za pár let.

[Artaban]

Dnes to uleze, ikdyž přes vysokou oblačnost. V NEB je nějaké stmavení. Stín od Io a docela slušně viditelné slabší oblačné pásy. Kresbu mám, ale načisto jí dám až zejtra. Chystám se na Mars.

[Sasa3]

Dnes to ze zacatku vypadalo nadejne, jakmile jsem ale zacal kreslit, tak se seeing drasticky zhorsil a uz to tak zustalo. Kresbu berte s rezervou, mnoho detailu tam chybi a nektere jsou jen po pameti:



Vcera to bylo mnohem lepsi, i kdyz Jupiter ukazoval svoji mene zajimavou tvar, tak bylo na co koukat:



Vcera jsem kreslil i Mars, vypadal zajimave, ale jeste to nemam zpracovane, kresbu snad udelam v dohledne dobe. Chtel bych ji udelat totiz barevnou.

[Rekmarik]

jakmile jsem ale zacal kreslit, tak se seeing drasticky zhorsil a uz to tak zustalo

Ono to asi nesouvisí, kolem té 21h jsem koukal po obloze triedrem a taky chvilku 90/400 a vždycky když jsem najel na Jupitera, tak mi v okolí připadalo, že tam je halo, nejdřív jsem to přikládal lehkému zamlžení triedru, ale pak už mi to připadalo divné .. možná vysoká difuzní oblačnost.

Ta druhá kresba se mi hodně líbí, je dělána hrubšími tahy hlavně tedy NEB a to mi připadá zajímavé, zase něco trochu jiného.

[Artaban]

Já v poslední době nezvládám ani dodělat kresby Jupitera a Marsu z 25.3 a sil na pozorovačku nebylo už vůbec. Kresby dnes dám a večer bude i pozorování konečně. To bych sem ani nepsal, ale mám otázku.
Sasa: R82/1670 ? :)

[Sasa3]

to Rekmarik: obe jsou to kresby primo od dalekohledu. Nehledej v tech stylech zamer, zalezi to na tom, jak tvrdou a ostrou tuzku mam po ruce. Nicmene me se tyhle kresby od dalekohledu obcas taky vic libi. Asi jak to clovek kresli pri slabem svetle, tak vic tlaci na pilu. Vysledek je hezky kontrastni. Kdyz to pak prekreslim, tak je to vic vyblite (a vic to odpovida realu...).

to Artaban: spravny postreh. Je to dublet s nekolika zvlastnostma, f/20 je jen jedna z nich. Zatim je to jenom prvni testovani (byt dopadlo na vybornou) pred konecnou finalizaci. Casem k nemu udelam vlastni stranky (jako k ostatnim dalekohledum, co jsem mel), kde se vic rozepisu.