Astronomické fórum

Proč tam dávám tolik skla?
Bez Paracorru se mi subjektivně zdá obraz hvězd méně ostrý. A to kupodivu spíše v Dřevákovi (f/5)než ve Vobludě (f/4.1), ve které občas bez Paracorru pozoruji galaxie. Měsíc má světla dost.
Barlow proto, že mám jen Ethos 13. Nagler zoom 3-6, který by dal při 6mm bez Paracorru a Barlowa prakticky totéž zvětšení, používám hlavně na galaxie a kulové hvězdokupy. Takže důvod mé sestavy je: max.ostrý obraz spojený s velkým a kvalitním zorným polem a delším očním reliéfem pro pohodlí při dlouhodobém pozorování.
Ve výčtu sestavy jsem zapomněl uvést poncetku, zrovna tohle pozorování by mi s pošťuchováním dobsona moc nešlo dohromady.

Po shlédnutí videa z příspěvku #2722 v sekci "Astrofotografie < Snímky < Povrch Měsíce - detaily", dalších videí pana Vnučka na youtube a přečtení článku na CloudyNights
https://www.cloudynights.com/articles/c ... cope-r2881
byla moje první myšlenka: "A to jsem si myslel, že už bylo všechno objeveno!". Speciálně video Jupitera dalekohledem o průměru 250mm mi připadalo neuvěřitelné.

Tento víkend jsem měl možnost pozorovat Měsíc jedním z dalekohledů zkonstruovaných panem Vnučkem. Jednalo se o Newton s primárem Sky Watcher 200/1000, sekundárem o průměru 22mm vybroušeným v ATC, doplněným o mikroskopické okuláry PZO 5x a 10x a okulár noname plossl 17mm. Pozoroval jsem v sobotu i v neděli, vždy od soumraku do zhruba 23 hodin, kdy se podmínky začaly postupně zhoršovat.

Byla to jednoznačně moje vůbec nejlepší pozorování Měsíce. Podmínky jsem měl výborné, vzduch se výjimečně chvěl jen velice málo. Napřed jsem nasadil objektiv 5x a plossl (zvětšení 294x). Když jsem namířil na mojí oblíbenou oblast Plata, nestačil jsem se divit. Kráterky uvnitř se jevily jako opravdové kráterky a ne světlé tečky, jak jsem zvyklý, a šly bez problémů rozlišit. Ovšem co mi vyrazilo dech, byla brázda ve Valis Alpes - byla jasně viditelná po celé délce!

Pak jsem nasadil objektiv 10x se stejným okulárem (588x), obraz byl stále ostrý jako břitva, kráterky Plata naprosto zřetelné, brázda jasně viditelná. Když jsem brouzdal po povrchu Měsíce, tak jsem viděl neskutečné množství podrobností, dokonce i na Mons Pico! Takto jsem Měsíc neviděl žádným jiným newtonem 250mm nebo 200mm, a to ani náznakem.

Na tato dvě pozorování opravdu jen tak nezapomenu, byl to neskutečný zážitek.

O videích jsem se bavil i s jedním známým z USA, který je velmi zkušeným pozorovatelem Sluneční soustavy i DSO. Měsíc a planety pozoruje 10" maksutovem TEC, Zeissem APQ150, 20" newtonem se Zambuto zrcadlem a 40" newtonem s mimoosou clonou 17" (ten ovšem nebere jako svůj planetární dalekohled). Navíc pozoruje v o deset stupňů menší zeměpisné šířce v místě s dobrým až výborným seeingem po většinu doby. Uvedl, že Jupitera vidí jen velmi zřídka tak, jak je zachyceno na spomínaném videu.

Jsem si vědom pouček o zvětšení 2D, různých kritérií pro rozlišení, apod., a proto tak trochu nechápu, jak mohl průměr pouhých 200mm poskytnout takové obrazy...

,

MiX píše:...Pak jsem nasadil objektiv 10x se stejným okulárem (588x), obraz byl stále ostrý jako břitva, kráterky Plata naprosto zřetelné, brázda jasně viditelná. Když jsem brouzdal po povrchu Měsíce, tak jsem viděl neskutečné množství podrobností, dokonce i na Mons Pico! Takto jsem Měsíc neviděl žádným jiným newtonem 250mm nebo 200mm, a to ani náznakem.
Jsem si vědom pouček o zvětšení 2D, různých kritérií pro rozlišení, apod., a proto tak trochu nechápu, jak mohl průměr pouhých 200mm poskytnout takové obrazy...

Zdravím
URČITĚ hlavní podíl na vysokém zvětšení měl vynikající seeing... a taky tím, že je Měsíc poměrně vysoko.
Chrudim balkon, teplota 8°C, bezvětří, seeing 9/10 (snad 9,5/10) letos zatím nejleší
měl jsem podobné pocity jako kolega MIX, pozoroval jsem cca 40minut z balkonu (SCT 8" Celestron + okulár Baader Hyperion 8 a 5 mm) při zvětšení 406x pohled paradní.
Toto vyjímečně vysoké zvětšení jsem použil zatím jednou, právě v tuto sobotu (jinak běžně s SCTčkem používám kolem 200x i více v závislosti právě na seeingu).
Měsíc je dobře osvětlen, tak to jde. Když vyjde vyborný seeing tak lze použít i zvětšení nad 2D

Mix :

Můžete, prosím, dát konkrétní odkaz na video Jupitera mikroskop. dalekohledem Josefa Vnučka, o kterém tady píšete v souvislosti s pozorovatelem z USA ?

Možná je to tohle video - https://www.youtube.com/watch?v=J684xshhx8s

Ano, jedná se o toto video:
https://www.youtube.com/watch?v=J684xshhx8s

MiX píše:Ano, jedná se o toto video:
https://www.youtube.com/watch?v=J684xshhx8s

Můžu Tě ujistit, že jsem párkrát zažil podmínky, kdy jsem viděl Jupiter lépe v achromátu 172/1654. Jen tím chci říct, že to video nepovažuju za něco extra.

Myslel jsem si, že půjde o toto video.. Zajímal by mne názor zdejších zkušených pozorovatelů planet.. Jsem totiž přesvědčen o tom, že zachycené detaily v tomto videu je zkušený pozorovatel schopen vidět v kvalitnějším ED či APO refraktoru podstatně menšího průměru, než 250 mm. Stejně tak v kvalitním Newtonu s delším ohniskem.
Tímto se vůbec nevyjadřuji k použité technice. Od stejného autora jsou k dispozici videa Měsíce, kde je rozlišení na lepší úrovni.
U tohoto videa jako zkušený pozorovatel mohu prohlásit jen to, že je pořízené za jen mírně nadprůměrného seeingu a já bych takovéto detaily detekoval v refraktoru typu SW ED 100 až 120 mm. Stačí si představit, že by zrovna přecházel nějaký měsíček a jeho stín, tak na takovémto videu by to nebyla žádná sláva..

Na astro-fórum z jistých důvodů nepřispívám. Teď jsem nechtěl nic jiného, než se podělit o svojí radost z úžasného pozorování. Rozhodně tady nechci s nikým soutěžit. Tímto moje příspěvky opět končí. Howgh.

Ale nic přece není vytýkáno, nebo dokonce namířeno proti Vám.. Jen jsem chtěl tímto říci, že v praxi velmi často nenacházíme automaticky rovnítko mezi tím, že někdo vlastní exkluzívní výbavu astrooptiky, a tím, že je tudíž zaručeno, že pomocí ní uvidí i exkluzívní detaily... Mé konstatování se tedy netýká vás, ale onoho pozorovatele z USA a jeho prohlášení k zachyceným detailům na diskutovaném videu Jupitera..

MiX : Je dobře, že jsi napsal o pozorování detalů na Měsíci. Zkušenější Tvé pozorování jistě ocení. Já třeba jamky v Plato taky viděl, jako krátery, ale brázdu ve Vallis Alpes, jsem viděl, jen asi třetinu její delky. Za mne klobouk dolů.
Co se týče Jupitera, tak bych to nebral, jako nějakou soutěž, ale spíš, jako inspiraci. Když si projdeš vlákna o Jupiteru, tak zjistíš, že je zde několik planetářů, kteří ty detaily prostě vidí a i menším dalekohledem. Mnoho z nich, se zlepšilo i díky debatě na tohle téma. Předávání zkušeností, je důležité a taky ušetří peníze i čas. Tak se vyprdni na nějakou soutěž a debatuj i jinde, než jen v astro-bazaru a vítej v klubu planetářů, ale i dalších objektů.

Artaban píše:

MiX píše:Ano, jedná se o toto video:
https://www.youtube.com/watch?v=J684xshhx8s

Můžu Tě ujistit, že jsem párkrát zažil podmínky, kdy jsem viděl Jupiter lépe v achromátu 172/1654. Jen tím chci říct, že to video nepovažuju za něco extra.

Pohled očima je trochu něco jiného, zkus natočit takové video a porovnej to. Budeš se divit, o kolik více vidíš očima a kolik optických vad se v kameře objeví.

Z toho videa jsem kdysi poskládal snímek. Problém byl to převést na nějaký rozumný formát, takže to není úplně zázrak z komprimovaného videa.

Přece jen si neodpustím jeden krátký komentář k vizuálnímu pozorovnání Jupitera, i když to do vlákna o Měsíci nepatří.
Je zvykem hodnotit jen množství drobných detailů v krátkých okamžicích klidného obrazu, což je samozřejmě důležité. Málokdy se ale hodnotí celkový "umělecký dojem", živost barev v GRS, v rovníkových pásech, barvy různých výběžků a vírů v rovníkové oblasti. Pozorovatel, kterého jsem spomenul, hodnotil obě stránky.

Ze své zkušenosti můžu uvést, že ED100 ukazovalo krásné obrazy, hodně detailů, ale jen málo barev, obraz byl jakoby vybledlý. ED120 ukazovalo o něco víc detailů, dávalo živější a "plastičtější" obraz, GRS byla už na první pohled mnohem barevnější, umělecký dojem byl větší. Ani jedno z EDček nepodalo tak živý obraz, jaký je zachycen na videu.
Pokud video zastavím v nejlepších momentech, na framech, kdy se vzduch zcela uklidnil, troufnu si tvrdit, že tolik drobných detailů najednou a zároveň takové barvy mé oči neviděly ani v newtonech 200 a 250 (opomíjím přitom technickou stránku a stav mých očí ).

Ale ono to je s těmi barvami úplně jinak. Ani ve 400-ce Dobsonu to žádnými barvami nehýří, je tam jen náznak odstínů ( což samozřejmě někteří pozorovatelé zase slovně hodnotí jako " výrazné barvy "¨) . Srovnávat barvy na záznamu /snímku s tím, co vidí oko nejde - to by bylo základní nepochopení . Barvy na záznamu /videu vznikají nastavením a kontrastem - tedy elektronickým zpracováním signálů A u snímače to jde nastavit již od nejnižší úrovně signálu. Zatím co oko, založené na čípcích a tyčinkách, do určité úrovně vnímá obraz pouze v odstínech šedi a teprve při určité hladině osvětlení " přepíná" na barevné vnímání. Proto nevidíme barevné mlhoviny ( kromě těch hodně jasných a ve velkých přístrojích), zatím co tytéž objekty snímané i malinkým objektivem nám dávají barevné snímky. A tak je to i u tohoto záběru TV kamerou u Jupitera. Není to přístrojem, je to rozdílným zpracováním obrazu snímačem / okem.

Včera u mě byl dost bídný seeing, navíc skoro úplněk. Musel jsem ale vyzkoušet mojí novou hračku - TS ED72/432 Photoline, kerý má sloužit primárně jako cesťák, připadně na foto. Byl jsem příjemě překvapený kvalitou obrazu, bohužel nejkratší okulár jsem s sebou měl HR Planetary 4mm (který je zároveň asi nejhorší z těch, co mi doma zůstaly). Obraz byl opři 108x (přesně 1.5D) ostrý, bez jakéhokoli barevného lemu. Příště vyzkouším kombinaci okuláru 8.8mm a barlowa TeveVue 2.5x, to by mělo dát 123x, víc bych malý refráček netrápil. I když kolega Cztwerec (díky Martine moc za doporučení!) mu nakládá o dost více!

Škoda, že ten Měsíc tak plaval, byl jsem z toho trochu rozmrzelej, asi jsem přemlsanej několika velmi dobrými večery za poslední cca měsíc...