Astronomické fórum

Pro Ski: Děkuji

Myslím, že o mimozemských artefaktech se nejvíce povídá v souvislosti se Sinus Medii a jižním okrajem Mare Vaporum.
   Zde někde jsou podle Richarda C.Hoaglanda
"Periskop", "Město" a "Zámek".
   Údajné struktury jsou několik kilometrů vysoké a neměl by je být problém vyfotit .

Prozatím jsem neúspěšný  ;D ;D ;D, ale pracuji na tom. ;)

7.4.2006  Sinus Medii, Ukert, Manilius


foceno afokálně přes okulár 10mmOrtho za Barlow2x s nástavcem (6 pixel/1") digitálem HPe317.
Dobson 250/1200+paralaktický stolek.
Doostřeno Registaxem + snížen šum.

6.5. / 2:25 / Dobson 300/1700 / afokálně z ruky / za okulárem 32mm / Canon A700

http://www.djwojki.wz.cz/astro/mesic.jpg

po úpravě v Corelu s pomocí efektu plastické hmoty

http://www.djwojki.wz.cz/astro/mesic2.jpg

aquarius napsal:

7.4.2006 Sinus Medii, Ukert, Manilius


foceno afokálně přes okulár 10mmOrtho za Barlow2x s nástavcem (6 pixel/1") digitálem HPe317.
Dobson 250/1200+paralaktický stolek.
Doostřeno Registaxem + snížen šum.

To asi bude nějaký omyl Mrkni se na obrázek...

A vraj na Mesiaci neziju ludia ;-)

Inu astro.cz v galerii přeindexovalo obrázky.
Postupně musím opravit všechny odkazy na galerii astro.cz. Moje galerie se už zobrazuje, ale všechny obr. mají jiný URL. Zato se dají už promítnout do fóra.

Přikládám další obr. Sinus Medii
5.5.2006


Foceno afokálně za ok. 10mmO pomocí HPe317, Barlow2x, Dobson 250/1200.

pěkný fotky Aquarie!
Nemáš náhodou nafocenýho Aristarcha a okolí kolem colongituda 57°? Potřeboval bych to doplnit s jednou svoji kresbou. Dík přikládám zde kresbu Ptolemaea, ale má jeden hendikep ve stínování dna kráteru - ten přechod pochopitelně nebyl tak ostrý... a vůbec. Kresba jen orientační a narychlo udělaná...

Pro Tomek:
  Obdivuji lidi, kteří umí nakreslit to, co vidí.

Mám jen  Vallis Schroteri z 13.11.2005. Terminátor na cca 54. stupni W.


Srovnání nejlepšího snímku a složeniny.
Foceno web kamerou Creative 640x480, Dobson 250/1200, Barlow 2x, přímá projekce na čip.

Pri vcerejsim pozorovani jsme si s kolegou nasli zajimavy ukaz na Mesici. Protoze nebyl po ruce zadny "znalec Mesice", tak davam odkaz touto cestou.

V casti oznacene zlutou sipkou je jakasi cerna rovna ryha, pri cca 230x zvetseni to vypada, jako by cinani staveli zeleznici ;D , Viz obrazek nize.

Foto: Newton 200/800, Parracor, Toucam840K


Foto: Newton 200/800, Parracor, Barlow 2,6x, Toucam840K


Mohl by ni nekdo objasnit o jaky objekt se jedna?. Kazdopadne to neni smeti na optice :). Cara je odhadem velika cca 2 x 100km.

HonzaS

Ta rýha na měsíci je Rupes recta - přímý zlom.

délka 110km, výška valů je 240-300m. Šířka je 2,5km

Zajímalo by mne co může, kromě úplného zatmění měsíce, způsobit jeho zabarvení do ruda. Mraky? Včera bylo toto možné pozorovat v Trutnově.

Včera 12.7.06 byl vidět do ruda měsíc.Pozoroval jsem ho z Brna ve 22:45 a udělal pár fotek http://sweb.cz/1811988 přes kameru Sony DCR-TRV255E.Fotky nic moc-neupravoval jsem je, ale za pokus to stálo.

Tuomas napsal: Zajímalo by mne co může, kromě úplného zatmění měsíce, způsobit jeho zabarvení do ruda. Mraky? Včera bylo toto možné pozorovat v Trutnově.

Myslis co zpusobuje jeho cervenou barvu kdyz se nachazi nizko nad obzorem? Jedna se o stejny mechanismus jako u Slunce (take je pri vychodu ci zapadu rude) - zpusobuje to rozptyl svetla v atmosfere (zejmena na molekulach vzduchu - tzv. Rayleighuv rozptyl).
Kratke vlnove delky jsou rozptylovany vice (proto je obloha modra) nez dlouhe (cervena - nerusene prochazi atmosferou). Pri zapadu ci vychodu musi svetlo projit silnou vrstvou vzduchu a tak je tento jev vyraznejsi.
Existuje k tomu spousta webu i literatury, staci chvili googlovat.

michal.b napsal:

Myslis co zpusobuje jeho cervenou barvu kdyz se nachazi nizko nad obzorem? Jedna se o stejny mechanismus jako u Slunce (take je pri vychodu ci zapadu rude) - zpusobuje to rozptyl svetla v atmosfere (zejmena na molekulach vzduchu - tzv. Rayleighuv rozptyl).
Kratke vlnove delky jsou rozptylovany vice (proto je obloha modra) nez dlouhe (cervena - nerusene prochazi atmosferou). Pri zapadu ci vychodu musi svetlo projit silnou vrstvou vzduchu a tak je tento jev vyraznejsi.
Existuje k tomu spousta webu i literatury, staci chvili googlovat.

Na celkovém rozptylu se podílí i Ramanův rozptyl, viz Malíšek, V.: Úvod do optické spektroskopie, Univ. Palackého, Olomouc 1983, na internetu např. http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/atmos/raman.html (česky jsem to nesehnal).

To je doplnění, ne polemika.

V. K.

Pozn.: Němci tomu říkají Smékalův-Ramanův rozptyl (podle profesora university v Berlíně, Adolfa Smékala), Rusové kombinovaný rozptyl. Příčinou jsou národnostní třenice.

Mädlerův čtverec

 Ve své knize "Nejsme první na Měsíci" napsal Miloš Jesenský na str.28:

    " Na pobřeží Mary Frigoris, kousek od kráteru Fontenelle (63,4 N, 18,9 W), se nachází zvláštní útvar v podobě celé řady jakýchsi rozházených trosek. Připadá nám mimořádně zvláštní, jak takoví zkušení pozorovatelé jako Beer, Mädler a Neison zakreslovali do mapy na této lokalitě místo chaotických ruin zvláštní útvar ve tvaru pravidelného čtverce, nesoucího všechny atributy umělého výtvoru a ve starší literatuře je zmiňován jako Mädlerův čtverec (Mädlers Square). Jelikož v roce 1950 oznámil J.J.Bartlett, že Mädlerův čtverec již dále neexistuje, položme si otázku, jaké síly vlastně způsobily v této části měsíční krajiny změnu, která bezprostředně předcházela zničení tohoto podivného geometrického útvaru?"
 
starší kresby Mädlerova čtverce (str.36):


Při prohlížení záběrů Měsíce jsem zjistil, že se mi oblast kolem Fontenelle podařilo nafotit 7.4.2006.
(Rükl 3)


Zbytky Mädlerova čtverce jsou stále patrné! Chybí   pravidelné struktury uprostřed. Severní rožky však jistou pravidelnost vykazují.
Čtverec jsem zvýraznil podbarvením.

Foceno afokálně za okulárem 10mmO a Barlow2x pomocí Dobsona 254/1200mm na motorovém stolku.

Vloženo:23_8_06
22.8.06 se na http://www.lpod.org/?m=20060822
objevila velmi zdařilá fotografie pana
Friedmana kráteru Fontenelle a čtverce.



Horní obr. je můj ze 7.4.06 a spodní je z LPOD.
V pohoří uprostřed čtverce se na lepším obrázku dají vypozorovat kolmé pravidelnosti. Že by Mädler přece jen neměl tak špatné oči a dalekohled?

Doplněno 3.9.2006:

Mädlerův čtverec na mapě z r. 1876 - Neison.
Staženo z: http://www.lpod.org/cwm/index.htm

Tvý fotky mě zaujaly, aquarie. Jsou fakt pěkný, i když někomu se můžou zdát na první možná pohled tuctový (mě rozhodně ne...). Napadlo mě, jestli ta kresba dřívějších pozorovatelů - ta první shora mohla vzniknout za reálných podmínek. Totiž, jestli mohla bejt librace Měsíce taková, aby vznikla kresba tak pravidelného čtvercového tvaru. Tvoje foto je totiž značně "z profilu" a čtverec je zkosený. Proto mě ta první kresba zarazila.