Astronomické fórum

On v podstate pouziva stejnou metodu i O'Meara na DSO (zrovna ctu jeho knihu Messier). Nejprve zkusit nakreslit objekt bez koukani na fotografii, pak kresbu konzultovat s fotografii, vratit se k objektu a behem nekolika noci takhle udelat par iteraci. Clovek se nauci dany objekt znat, nad nekterymi detaily uz nepremysli a naopak jine nezname dokaze rychleji zaradit do kontextu.

Me je to trochu proti srsti, chapu, ze to urychluje uceni se  a je to samozrejme rychlejsi. Dobra analogie je v casticove fyzice a to rozdil, kdyz chces nejakou castici, o ktere vis, ze existuje, pozorovat, ci pokud chces castici objevit. Jako pozorovani se bere, pokud je odstup signalu od sumu 3x vetsi nez sum. Jako objev se bere ale neco daleko silnejsiho, pozaduje se odstup 5x vetsi. Tady je to stejne, kdyz vis, ze to tam je, tak ti staci nachvili dany rys zahlidnout. Kdyz nevis, tak je potreba mnohem vic casu (statistiky), aby se clovek ujistil. Ja jsem radsi "objevitelsky" typ (hlavne proto, ze se mi nechce na pozorovani pripravovat). Samozrejme po kresbe se kouknu na snimky a kdyz se kresli casto, jako treba Mars, tak je to ekvivalentni tomu, jako bych se koukal pred pozorovanim na snimky (proste proto, ze si to zapamatuju). Ale treba u DSO to moc nehrozi, hlavne kvuli pocasi. Napr. NGC2903 jsem kreslil naposledy pred rokem a to uz jsem si vubec nepamatoval, jak na fotkach vypada.

Mě vlastně na Olympus přivedl Karel ve svém příspěvku č.166 kde se o něm poprvé zmínil.Taky jsem nevěděl co vlastně a kde vidět,až jsem ho zahlédl v dobsnu a jasně poznal co Karel myslel tou "druhou,polární čepičkou" ;)na kraji kotoučku.
A že je to on jsem byl skeptický,dokud jsem si to nesrovnal na mapách a WinJuposu.Teď už s tím umím zacházet a polohu si najdu pro určitý čas a tak jsem i zjistil,že ten světlý flíček co se mi tam předevčírem mihotal v refráku byl na druhé straně než Olympus. ;D
Dnes jsem ho vyhlížel znovu,ale neúspěšně.Musel jsem končit už ve 20hod.a to je ještě dost nízko.
Ať se daří

V následujících opozicích bude Mars pokaždé větší až do roku 2018.
Konkrétně:
2014= 15,1"
2016= 18,4"
2018= 24,1"
Jenže smolík je, že nebude tak vysoko. I proto jsem zvolil ten rychlejší postup. Bude lepší dopředu vědět co a kde hledat, než jen pořád bádat. Jupiter se dá naučit rychle, ale Mars si moc neužijem a období, kdy má aspoň těch 12" je krátky.
A jak jsem už napsal, tak vizuál je přeci jen něco jiného, než program nebo snímky.
Pořád se tak vlastně jedná o objevitelskou činnost. Ten kdo pozoruje dvěma dalekohledy, tak to má ještě složitější, protože každý má jiné rozlišení a kontrast.
Pavle máš co poznávat
Hodně zdaru pánové!

Nějak moc dopředu jsem to nezkoumal - tento trend je obecný a trvalý? Tj na severní polokoulí máme zase smůlu a velký Mars = vždy nízko nad obzorem? :P

to Regulus: ano, je to tak dáno. Při perihelové opozici je pro nás "velký" Mars nízko nad obzorem.

Pěkný přehled Marsových opozic je zde. Důvodem, proč u těch "velkých" máme s jeho deklinací smůlu, je perihelium jeho dráhy, které při pohledu ze Slunce leží poblíž sigma Vodnáře. Pokud je v tu dobu Mars blízko opozice, vidíme jej ze Země přibližně ve stejném směru. Navíc je pod ekliptikou ještě třikrát níž, než při pohledu ze Slunce.

Jenže smolík je, že nebude tak vysoko.Bude lepší dopředu vědět co a kde hledat, než jen pořád bádat. A jak jsem už napsal, tak vizuál je přeci jen něco jiného, než program nebo snímky.
Pořád se tak vlastně jedná o objevitelskou činnost. Ten kdo pozoruje dvěma dalekohledy, tak to má ještě složitější, protože každý má jiné rozlišení a kontrast.
Pavle máš co poznávat
Hodně zdaru pánové!

A když přijde prachopísečná bouře,tak uvidíme prd a kreslit budem oranžové kuličky. ;D

PS:takže v r.2018 bude deklinace -25 což představuje mizerných 15° nad obzorem.Hm

Možná byste měli trochu víc zbystřit. Když byla v srpnu 2003 ta velká opozice Marsu, tak to zas taková tragédie se seeingem nebyla. A v letech okolo byly opozice s kotoučkem něco nad 20".

Jenže mnohem výhodnější situace nastává po opozoci 2018, kdy ta následující v říjnu 2020 znamená kotouček nad 22" a výšku 45°nad jihem.

Možná byste měli trochu víc zbystřit. Když byla v srpnu 2003 ta velká opozice Marsu, tak to zas taková tragédie se seeingem nebyla. A v letech okolo byly opozice s kotoučkem něco nad 20".

Jenže mnohem výhodnější situace nastává po opozoci 2018, kdy ta následující v říjnu 2020 znamená kotouček nad 22" a výšku 45°nad jihem.

Jenomze jak maji tihle lide vedet, co bylo pred 9 lety? Pokud tenkrat Mars nevideli, nemohou vedet jak dobre nebo spatne byl k videni.

Statis

Jenže v roce 2003 byl o 10°výše, dec-15°a průměr 25,1" a bylo léto, letní zákal atmosféry rozptylojící světlo ...

Zazněla tu prachová bouře. Pamatuji celoplanetární prachovou bouři v roce 2001. Bylo možné ji sledovat v R60/700  ;), kdy postupně mizely alb. útvary a k vidění zůstal jen hladký, žlutý kotouček.

PS: statis a jeho poznámky o (ne)vědomosti - s narážkou na délku pozorovatelské praxe - jsou zcestné. Zdá se, že oplývá informacemi o zdejších pozorovatelích  ;D.

Podle mych pozorovani byla nejlepsi ta minula a predminula oposice - tehdy jsem toho videl nejvic.

Konecne se mi letos podarilo dostat se k pozorovani. Paqr nedel jsem byl nemocnej, tak aspon jeden obrazek. 5.3. v 0:20, seeing 7, refraktor 140/1200, zvetseni 240x, zluty filtr. Byl jsem dost unavenej, tak jsem se nedokazal dokonale soustredit. Aspon neco...

Ahoj Matěji, jsem rád, že jsi ukázal svou kresbu. Doufám, že jsi už zdravej a budeš moct pozorovat. Já šmíroval chvilku před tebou. Můžeš porovnat na http://planety.g6.cz/?p=322
Těším se na další Tvoje pozorování a kresbu!

K těm opozicím. Mars jsem poprvé pořádně pozoroval u nás na hvězdárně při opozici v roce 1990. Sám jsem v té době mým dalekohledem 20x50 moc vypozorovat nedokázal ::)
Pak byly celkem dobré podmínky tuším v roce 2001 a 2003. V roce 2003 jsem dokonce dalekohledem-refraktorem 60/700 rozeznal polární čepičku a tři "tmavé" skvrnky. Škoda, že jsem už tenkrát nedisponoval Dobsonem...