Astronomické fórum

Oko je hrozně ošidný nástroj a dokáže vidět i věci, které tam nejsou a nebo naopak jsou a i když by je oko nemělo vidět, mozek to tam "dokreslí". Lidé co pozorují jeden objekt to mají nacičené a dokáží jít hluboko pod rozlišovací schopnost dalekohledu, protože ví, že to tam má být.

Zjistil jsem, že je zvláště u větších přístrojů dobré použít neutrální filtr k zeslabení záře z planet (nebo hvězd) a najednou se jakoby částečně zlepší seeing, uklidní se obraz a vylezou detaily. Pro různá zvětšení to ale chce jiný filtr, takže ideální je filtr s plynulou regulací density.

to Psion:
Artaban patří zrovna mezi ty pozorovatele, kteří se snaží kreslit to, co tam opravdu je a podle mě mu to jde. Nevím co bych si měl na Jupiteru nacvičit, protože vím, že to tam má být. Jediné co víme je, že jsou tam dva oblačné výrazné pásy s GRS, dál už jen co nám umožní seeing. Ten kdo pozoruje pravidelně Jupitera, ví, že se detaily mění i v řádu týdnů, dokonce někdy i dnů (když se probouzel SEB). Další věc je, že zdejší kresliči porovnávají potom s fotkama a řek bych, že ty kresby celkem slušně sedí tak jak je to veskutečnosti.
Pokud je oko hrozně ošidný nástroj, má vůbec cenu pozorovat?

Lidé co pozorují jeden objekt to mají nacičené a dokáží jít hluboko pod rozlišovací schopnost dalekohledu, protože ví, že to tam má být.

To neposoudím. Ono tady ani tak nejde o rozlišovací schopnost. Téměř všechny detaily, které mám zakresleny, jsou dalece nad rozlišovací schopností achromátu 172mm. To znamená, že jsou plošně docela velké a skoro každý detail má jasný tvar a rozměr. Nejsou to jen tečky, které by šly pod O,66"
Takové útvary by musely být opravdu hodně kontrastní, abych je v achromatu viděl. Tady vidím výhodu špičkových dalekohledů jako je právě TEC 140, TEC 160 apod. I tak je hlavní problém seeing.
Moje výhoda je hlavně ta, že když pozoruju často, tak stíhám držet krok s Jupiterem. Znám staré detaily a nové poznám. Když je pak horší, nebo průměrný seeing, tak se na detail zaměřím a v krátkém zlepšení seeingu, to i několikrát ověřuju. Slabších detailů tam zase tolik není a mám většinou čas se jim během 10-20 minut věnovat víckrát. Někdy musím šachovat se zvětšením, abych našel to nej na určitý detail.

Koukám, že Lukáš psal v podstatě to co já. Ano tak to je. Tady to je třeba důkaz toho, že jsem nikdy nějak nemohl pochopit, co všechno se dá dalekohledem o průměru 15cm (třeba refra. Zeiss 150/2250) vidět.
Jsou to jen ohromné hromady času poctivého pozorování.

Pokud je oko hrozně ošidný nástroj, má vůbec cenu pozorovat?

Jako zábava to špatné není, ostatně to dělá většina z nás bez jakékoli vědecké hodnoty a je to jenom koníček. Díky nedokonalosti oka vznikly např. kanály na Marsu.

Díky nedokonalosti oka vznikly např. kanály na Marsu

Ty kanály jsou jen důkaz, že lidské přání, jako vždy předběhlo svou dobu. Né každý té doby na kanály věřil.
V každém případě od té doby přibylo lidí, kteří věří na život mimo naší planetu.
Kreslení je jen zábava a mě třeba baví odpozorovat podrobnosti, a pak je teprve ověřovat.

Dnes v 01:00h UTC perfektni seeing, pozoroval jsem nastup a prechod Io pres disk planety a jeho stin. V atmosferovych pasech pri 179x spousta detailu, clenite vybezky na severnim pasu. Vse ostre jak ziletka, jen cca z 1/10 casu lehke zvlneni.

Čo vravíte na pozorovanie od 23:00 ... ???

Cituji ze svého článku:

Jupiter (-2,6 mag) v Beranu vychází před 22. hodinou letního času. Ideální výšky k pozorování detailů dosahuje až po 2. ranní a později za svítání je impozantních 55 stupňů vysoko.
Velká červená skvrna prochází středem disku Jupiteru nejlépe 31. 8. ve 2:02 SELČ, 2. 9. ve 3:40 a 23:31, 4. 9. v 5:18 a v noci na pondělí 5. 9. v 1:09.
Z úkazů jupiterových měsíců lze očekávat 1. 9. zákryt Ganyméda od 2:46 do 4:06. V noci z 1./2. září přejde stín Európy (22:54-1:25) a měsíce samého (1:25-3:46) přes kotouček Jupiteru. V noci na pondělí 5. září opět přechází Ió a jeho stín, podobně jako před týdnem (od tří hodin do svítání).
Opět se nezapomeňte pokochat čerstvými snímky Jupiteru v sekci Snímky na Astro-fóru.

Takže se klidně po 23. hodině podívat můžeš, ale nebude to moc kvalitní obraz až na jednu noc do roka, kdy se i tak nízko na Jupiter dívat dá.

Dnes v 01:00h UTC perfektni seeing, pozoroval jsem nastup a prechod Io pres disk planety a jeho stin. V atmosferovych pasech pri 179x spousta detailu, clenite vybezky na severnim pasu. Vse ostre jak ziletka, jen cca z 1/10 casu lehke zvlneni.

Ladis
To mohu potvrdit i z našich končin. O proti pátku,obrovský rozdíl.Škoda,že jsem to na zahradě musel o půl 2 zabalit. Seeing v místě Herkulese nad západním obzorem,kde jsem fotil jsem odhadoval na 7-8/10. Jasnější hvězda u M13 byla v pointačním okuláru (zvětšení 263x) jen slabě rozechvělá a ohybové kroužky 2-3 řádu jen lehce rozpadlé. Jupík byl v tu dobu jen těsně nad střechami činžáků na východě a ještě ovlivněn sáláním.

Kdo nepozoroval a nefotil,asi zaváhal. 8-)

Muzu potvrdit skvele podminky, nad ranem naprosto excelentni seeing (ve 250ce pri 330x se obraz ani nehnul) a na Jupiku tolik detailu jako na fotce z Hubbla Spousta jemnoulinkych pasku na celem disku, drobounke oblacne viry a bohata struktura hlavnich pasu. Navic jeste prechod mesicku pres kotouc. Mimochodem mesice byly krasne ciste kulicky a byla pekne viditelna jejich rozdilna velikost. Zkousel jsem vykoukat nejake detaily na Ganymedu, ale nic urciteho jsem nezpozoroval. Ze zacatku jsem laboroval s temperaci, ktera ani po 3 hodinach s vetrakem nebyla optimalni, ale nakonec jsem prisel jak na to - proste jsem pred dalekohled postavil ventilator a nechal ho foukat skrz "tubus", musel na me byt uzasny pohled Jak na planety moc nekoukam, tak u tohohle jsem vydrzel sedet az do 5 rano. Dokonce jsem sel vyhrabat svuj praveky 6mm plossl pro zvetseni 470x, obraz drzel sec mu sily stacily, ale tam uz mi trochu chybelo svetlo a i necistoty v unavenem oku byly dost videt. Vetsi prumer by se hodil ;-)

Oko je hrozně ošidný nástroj a dokáže vidět i věci, které tam nejsou a nebo naopak jsou a i když by je oko nemělo vidět, mozek to tam "dokreslí"

Dnes je na ALPO Japanes konečně snímek z podobného času kdy jsem kreslil.
Xavier Dupont Newton 180mm. čas 03:17 UT
http://alpo-j.asahikawa-med.ac.jp/kk11/j110828z.htm
A tady moje kresba z času  02:45 až 02:59 UT
http://artabann.rajce.idnes.cz/Jupiter#28.08.2011.jpg


Já dnes vykouk ve dvě ráno a akorát se hnal mrak :-/ Asi nebyl moc velkej, ale  nechtělo se mě čekat až přejde.
Závidím pěkný zážitek :)

Tak diki idem pozorovat o tie 2 hodiny. Uvidíme ako sa zadarí možno bude aj foto. ;)

Lidé co pozorují jeden objekt to mají nacičené a dokáží jít hluboko pod rozlišovací schopnost dalekohledu, protože ví, že to tam má být.

Na to možná něco je, ale na druhou stranu to může být i tak, že čím zkušenější pozorovatel, tím více umí rozlišit to co opravdu viděl od pouhého přání. Aspoň těm co tu kreslí pravidelně v malůvkách věřím :D
Hergot s tím seeingem mě štvete, já jsem se chtěl jednou vyspat a teď mám dilema  ;D

Neco jinyho je si vymyslet a neco jineho je opravdu kreslit, co vidim. Detaily na planetach jsou vetsinou dost nekontrstni /ne jako treba na mesici/ a tudiz jsou zpravidla i dos vysoko NAD rozlisenim daneho pristroje. Kdyby byl Jupiter plny malych cernych, jsne ohranicenych tecek, pak bychom sli az na samou mez moznosti, ci tzv. za ni. Za stavajicich okolnosti bohuzel. I takhle mame detaily, ktere tam clovek jen tusi, ale nevidi. Poctivy pozorovatel je nezakresli, pohadkar ano.