Astronomické fórum

https://astromath.webnode.com/calendars/

Kalendáre pre Prahu, Brno, Bratislavu, BB a Košice sú teraz dostupné v oboch jazykoch.
Pribudli tiež lunárne kalendáre, ktoré zobrazujú len základné údaje o Mesiaci.

S pozdravom

Kolem 4:44 : Mars se blizi k Jupiterovi, uz jsou v polu triedru 15x70. Doleva, smerem k vychodu - Sarurn. 18 brezna pribude k Jupkovi a Marsu Mesic. No a 20 brezna blizka konjunkce obou planet Jupitera a Marsa ! Bude hezka podivana, pokud dopreje pocasi ! A pamatkove foceni

Presne tak - toto si vychutnáme.

Docela mě zaujal David Gray a jeho pozorovaní Syrtis Major. https://www.cloudynights.com/topic/7318 ... tis-major/
A zvláště pak zkušenosti ohledně zvětšení a okulárů Meade 12mm HD-60. Tyhle okuláry, jsem si tenkrát sehnal v bazaru a kupil do bina jako první. Skvělé okuláry a to především s ohledem na cenu. Bohužel jsem do nich v binu nedal oči a musel je prodat.

Aubrey........Hellas I think it the wrong Martian season for that to be bright.....and possibly some aftermath of last apparition's dust storm. Come the colder seasons on Mars the basin is often filled with bright cloud. That many times has fooled the unwary into thinking it was the SPC......!!



On the Linked Post you asked........(pardon my oversight.blush.gif ...)



”635X on Mars is truly amazing. Can you tell us what eyepiece gives you that magnification, please?” https://www.cloudyni...ion/?p=10527552



Those EPs are Meade 12mm HD-60s; these rival my old Zeiss Orthos, and of course I have a pair of the Meades for binoviewing. What I further like with those is they work well with the 0.5x focal reducers (Antares).



That combo giving 515x which I particularly like for double star work as against the reducers' pairing with all other EPs I have....for some reason the HD-60s have a great optical compatibility with those reducers. The only thing with those HDs is I’m not overly keen on those rubber eyecups.



It should be noted that all given magnifications in my posts are as determined by exit pupil measuring (Optical Micrometer - +/- 0.05mm) and the average of a good few measures is rounded to the nearest 5x.



Note that with the resultant 515x the reducers are giving nowhere near half of 635x; I reckon that is down to the spacing entailed by the barrel length of the HDs. Also always higher with my regular Meade 20mm 5000 Plossls where I get 385x and with reducers 285x (some image degrading/softening with those) again due to EP architecture I guess..........But it is all fine and productive..........



With the D-K’s f/16-f/18 (6640mm to >7000m fl) it is dependent on the position/secondary-distance of the primary to accommodate the Amici Prism, BinoVu, ADC etc. what the final magnification will be. Thus those 12mm HD-60s can range from 550x to 640x....so nice comfortably large EPs for high powers......but those H-D60 rubber eyecups I will have to modify/replace asap (I keep saying)......!

Artaban zmiňuje okuláry Meade 12mm HD-60. ...." Skvělé okuláry a to především s ohledem na cenu. Bohužel jsem do nich v binu nedal oči ".....
to mají tak objemný korpus? V nabídce prodejců již ale nejsou, možná tady ?
http://www.atc-astro.eu/eshop/meade-500 ... -1-14.html

Beda: Nejsou nějak velké, ale já mám menší rozteč očí a chybělo mi hodně málo. Většina lidí to ale asi dá. Opravdu ale škoda. Když jsem je zkoušel v refráku bez hranolu s binohlavou na Měsíci, tak jsem Měsíc ještě pěkně nikdy neviděl. Zvětšení bylo 138x. Dlouho se to ale nedalo, páč jsem musel trochu šilhat .

vzhledem k tomu, že naše refráky mají skoro stejné parametry, tak je fajn, že jsi ty 12 mm typy na Tvém stroji a v binovieweru odzkoušel . Skoro v každé typové řadě okulárů se najdou " premianti " a potom ti další...
Prodejce s občas zajímavou nabídkou použitých binoviewerů sídlí v Chorvatsku (tedy bez cla a DPH) :
https://www.cloudynights.com/classified ... ewer-ever/

Nejen focením planet je Damian Peach živ.
http://alpo-j.sakura.ne.jp/kk20/m200930b1.jpg

dík za odkaz ! Při excelentním seeingu a s 350mm aperturou to jde skoro samo . Škoda, že můj učitel kreslení už dávno není mezi námi !

Může to jít skoro samo, ale taky nemusí. Co se týče seeingu, tak bych řekl, že i v našich končinách dokáže být velice solidní seeing. Jen by to mohlo být častěji. A i v tom je asi trochu zakopaný pes. Myslím, že tady není mnoho opravdových planetářů. Někdo má třeba větší dalekohled a planetám se vizuálně věnuje, ale né zase tak moc. Velký dalekohled lepší podmínky potřebuje, ale když se pozoruje 2x - 3x měsíčně, tak šance na solidnější seeing není velká. Stačí se podívat na fotiče. Někteří foti opravdu často a pak to je vidět. No a ty co planety pozorují častěji a případně taky kreslí, tak málo kdo z nich má větší dalekohled jak 150mm.

Rád bych se s vámi podělil o jedno starší pozorování. Konečně jsem si splnil svůj malý sen - vidět všechny planety od západu po východ Slunce. Pozoroval jsem v noci ze 7. na 8. srpna, 200mm dobsonem.

Začalo to už někdy během května, když mě povolali. Ve volných chvílích během nočních jsem si hledal, co všechno se bude dát pozorovat během léta a zjistil jsem, že během července a srpna bude možnost vidět všechny planety během jedné noci.

Začal jsem později, až kolem 23 h, kdy Jupiter a Saturn vyšli nad les. Shodou náhod jsem stihl začátek přechodu Ganymedu a něco málo bylo vidět v NEB i SEB. Pak jsem šel na Saturn, kde byla nejlepší čtveřice měsíců Titan, Rhea, Dione a Tethys.

Nakonec jsem to všechno zabalil a šel spát. Budík jsem si dal na 2:30 a povedlo se mi nezaspat. Na Marsu byla dle nákresu mnohem větší polární čepička než teď a nejvíce prominovalo Solis Lacus. Neptun jsem snadno našel kolem 3:00 za pomoci Stellaria. Pak jsem se ještě věnoval Marsu a čekal, až pro mě bude viditelný i Uran.

Bohužel jsem si začal všímat, že pomalu přichází mlha a že se mi všechno začíná mlžit. Snažil jsem se najít Uran těsně nad stromy, ale nikde nic. Mlžení bylo nesnesitelné, stačilo pár minut mimo teplou kapsu. Tak jsem to vzdal, všechno zklamaný a naštvaný balil a dával dovnitř. Po deseti minutách jsem si však řekl, že to přece nemůžu takhle vzdát, když už jsem vstal a že ten Uran prostě najdu. Zase jsem všechno vytáhl ven a s triedrem začal hledat Uran. Všechno potřebné jsem si zahříval v kapsách a pod bundou, hledáček jsem musel vždycky utřít a zahřívat ručně, abych aspoň na chvíli mohl hledat. Pořád se mi to nedařilo a navíc se mi úplně vybil počítač se Stellariem. Mlha začala zalévat okolí i oblohu. Naštěstí jsem díky kamarádovi pár dnů předtím nainstaloval do mobilu SkySafari. S jeho pomocí a díky tomu, že jsem o třicet metrů přenesl dalekohled jsem ho nakonec ve 4 ráno našel. Slavnostně jsem to všechno poklidil a šel se zahřát dovnitř. Měl jsem velkou radost a říkal si, že Venuše problém nebude, takže abych viděl i Merkur, udělám cokoliv.

Okolo 4:15 jsem ještě za tmy vyrazil po cestě přes les, remízku a louku asi půl kilometru daleko na místo, odkud bylo vidět na východní obzor. Po cestě jsem se jen letmo podíval na fázi Venuše. Díky mapám jsem věděl, že Merkur bude někde při obzoru pod dvojicí Castor a Pollux. Přicházel jsem na místo, kde mě před pár týdny při ranním lovu komety NEOWISE vystrašil srnec. Tentokrát tam naštěstí nebyl. Trvalo mi to přes dvacet minut. Už jsem byl hrozně nervózní. Svítalo čím dál více. Konečně jsem ho našel. Malý, jasně svítící nad vrcholky stromů při obzoru. Pořádně a s velkou radostí jsem si zakřičel. Byl jsem dojat, konečně se mi to splnilo.