VELKÁ RUDÁ SKVRNA

[PDlink]

Tak to som aj ja zvedavý. Mám rôzne predpovede, či už z časopisov, programov alebo z netu. Líšia sa veľmi.

[Prda]

PDlink napsal: Tak to som aj ja zvedavý. Mám rôzne predpovede, či už z časopisov, programov alebo z netu. Líšia sa veľmi.

Má být cca 3 dny hezky (snad to nezkazí vítr), tak uvádím několik úkazů (jenom dobře pozorovatelné), může nás porovnávat víc:

14.4. 22:10 (+- 5minut) Rudá skvrna uprostřed pl. disku
15.4. 22:37 - 22:40 Io se schová za disk Jupitera
16.4. 22:06 - 22:10 Io "vyleze" mimo disk Jupitera (stín IO bude viditelný a před Jupiterem bude Europa)
16.4. 23:40 - 23:43 Europa "vyleze" mimo disk Jupitera , RS bude uprostřed a ke středu disku od ní bude stín Europy

Prďa

[SKLP]

Tak doufám, že 16.4. bude jasno!!!! Určitě budu pozorovat....pak podám hlášení..

[Tomkk]

Prda napsal:

Má být cca 3 dny hezky (snad to nezkazí vítr), tak uvádím několik úkazů (jenom dobře pozorovatelné), může nás porovnávat víc:

14.4. 22:10 (+- 5minut)  Rudá skvrna uprostřed pl. disku
15.4. 22:37 - 22:40 Io se schová za disk Jupitera
16.4. 22:06 - 22:10 Io "vyleze" mimo disk Jupitera (stín IO bude viditelný a před Jupiterem bude Europa)
16.4. 23:40 - 23:43 Europa "vyleze" mimo disk Jupitera , RS bude uprostřed a ke středu disku od ní bude stín Europy

        Prďa

Tak dík za info, doufal jsem, že se konečně dostanu dřív do postele a zase jsem musel ponocovat... :sick2:

Sečteno jen cca 20 snímků.
Naštěstí mi o půlnoci došly baterky, jinak bych to snad ani nezabalil.

[MP]

Prda napsal:
16.4. 22:06 - 22:10 Io "vyleze" mimo disk Jupitera (stín IO bude viditelný a před Jupiterem bude Europa)
16.4. 23:40 - 23:43 Europa "vyleze" mimo disk Jupitera , RS bude uprostřed a ke středu disku od ní bude stín Europy

Diky za upozorneni. Viditelnost nic moc, ale stejne to vypadalo docela hezky.

Mesice mi nejak zmizely pri zmensovani obrazku, Io je videt jako uplne mala tecka.

[Medved]

Včera z večera k vidění byla. 29.4.2004 okolo 20:00 SELČ přecházela přes střed planety. Poprvé jsem ji viděl takhle "zpříma" novým N 254/1200 a paráda. Zvětšení 144x a 240x, poměrně malý seeing. Nevím zda mě paměť neklame, ale zdá se mi, že skvrna nějak ztrácí barvu - bledne. Mám ji zafixovanou jako daleko tmavší, stejně tmavou jako okolní oblačné pásy a v současnosti je o poznání světlejší. Také se za/z ní táhne světlý pruh dělící oblačný pás v poměru by očko cca 3/2. Jde dobře přes 1/4 obvodu planety, protože když skvrna okolo 22:00 SELČ mizela u okraje planety tak konez tohoto výběžku přecházel přes střed.

Zdar. :hi:

[Koblizek]

Zdravím Vás po dlouhé době si troufnu přijít s nějakým příspěvkem...dnes ráno, asi kolem 01:15 jsem u teleskopu mírně řečeno strnul v němém úžasu. Před koncem pozorování jsem jen tak náhodou mrknul na Jupitera a nebyl jsem si jistý, jestli mi někdo na sekundární zrcátko, když jsem si před tím na chvilku zdřímnul, nevsunul nějakou dost dobrou fotku této planety...při 280x SkyW UW 6mm bylo rozlišení detailů naprosto dokonalé i s takovými jemnostmi, jako jsou bělavé víry ve vyších šířkách pod rudou skvrnou, vím o dvou, které jsem viděl. GRS byla oranžová, zcela zřetelná a za ní se táhla jemná draperie vírů zrhuba do 1/4 kotoučku, vskutku krásně rozráží ten rovníkový pás...filtr(žlutozelený MEADE), který jsem zkusil použít jsem okamžitě odstranil, protože akorát zhoršil jas i kontrast, je vhodnější spíše na Saturn, tam k nečemu je...celá tahle podívaná trvala ani ne 15minut, pak už s takovým rozlišením bylo možné pozorovat jen chvilkami. Strávil jsem koukáním na něj ještě další hodinu...ale řeknu Vám,nikdy bych nevěřil,že je něco takového možné.

[MMys]

Já potvrzuji totéž, když jsem dnes kolem půl druhé balil po fotografování, ještě jsem krátce pobrouzdal dalekohledem po obloze, a nevynechal ani Jupiter. Se 4mm okulárem (zv.250x) byl obraz naprosto v 210-ce newtonu ostrý a nehybný, a tak jsem tam jen ze srandy vrazil Vixena LV 2.5mm, kterého jinak použvám k refraktoru. Zvětšení tedy bylo 400x.

To jsem sice přehnal, a obraz už nebyl tak žiletkově ostrý jako při 250x, a na okrajích kotoučku byla trochu vidět atmosférická disperze (červený a modrý okraj) ale takové množství detailů jsem už dlouho neviděl. Zvláště ve chvílích klidu, kdy se atmosféra uklidnila úplně. Ve středu kotoučku byla skvrna, naoranžovělé skořicové barvy, a za ní řada vírů (bílých oválů), které se zužovaly do klínu a přecházely do rovníkového pásu. I jinde po kotoučku byly bílé ovály a spousa detailů. Měsíce Jupitera byly jasně patrné jako malinké kotoučky.

Litoval jsem, že nemám sebou notebook. Tohle kdybych natočil a zpracoval, tak by byla excelentní fotka.

[MaG]

Včera jsme koukali s Milanem na zahradě. Vzduch se trochu chvěl, Jupiter byl nízko a nad jinými baráky se asi chvěl vzduch. Nicméně teprve když jsem přišel domů, došlo mi, že jsem při pozorování měl pocit, jakoby jeden pás nekončil úplně na kraji kotoučku. Tu myšlenku na Velkou skvrnu jsem ale hned odložil, protože vymýšlet si něco, co není vidět, není dobrý nápad. Teprve později jsem si všiml, že to mohla být vycházející skvrna.

Vám pánové děkuji za to, že jste tak nádherně popsali její barvu, která má k "rudé" tak daleko, jako zelená tráva k modrému nebi :-)

Označení v angličtině "velká červená" je sice také trochu zavádějící, ale přesnější.

[T.o.m]

Tak to je škoda,

protože já jsem taky o půl druhé balil po fotografování, ale už jsem byl tak ztahanej a ruce měl promrzlý, že jsem se už ani na Jupiter nezmohl, a zrovna tohle prošvihl...
Snad příště.
Tom

[Achernar]

predevcirem jsem mel takovehle podminky taky, koukal jsem se proto hlavne na Saturna a Jupitera. Na Saturnu jsem videl i "florovy"prstenec, vsechno absolutne nehnute a sest mesicku. U Jupitera pak totez, co je zde v par poslednich prispevcich uvedeno. Kotoucky galileovskych mesicku byly naprosto dokonale, bylo presne videt, ktery je vetsi a ktery mensi. Rovnez jsem ze srandy zkusil Vixen 2,5mm, tedy zvetseni 480x (ovsem pri prumeru objektivu 140mm!)a nestacil jsem zirat..

[Prda]

MMys napsal: ....Zvětšení tedy bylo 400x. ...ale takové množství detailů jsem už dlouho neviděl.

Mohla za to tlaková výše přes 1030hPa se středem nad jižním Polskem, která se už pěkně dlouho a velice zvolna posunuje kdesi na VJV. Jetstream skoro nulový, udávaná viditelnost 40km. Ovšem obraz byl úplně excelentní až po půlnoci, kdy už teplota neklesala (odpoledne bylo 17°, po půlnoci 3°). To je jak z čítanky....

MMys napsal:
Tohle kdybych natočil a zpracoval, tak by byla excelentní fotka.

Tak to je škoda. Doufám, že Libor byl venku se svou průmyslovou kamerkou...

[Libor]

Prda napsal: Doufám, že Libor byl venku se svou průmyslovou kamerkou...

Zdravim, taky jsem koukal a pokusil se i neco natocit, ale nenasel jsem si zatim cas to zpracovat (jeste jsem na to ani nekouknul). Ale moc si od toho neslibuji, protoze obraz byl sice chvilemi klidny, ale stale foukal dost vitr, takze se bojim, ze vetsina snimku bude rozhybana. Takze vydrzte jeste tak dva dny, jestli z toho neco bude, tak to sem dam.

[zdenek]

Jen pro ilustraci, ze "ruda" skvrna ma od rude skutecne dost daleko jeden obrazek. Je na nem jeden snimek prechodu IO pres Jupitera i s BRS o velikonocnim vikendu 27.3. Focena serie snimku afokalne pres Maka 127/1500 a nasledne SW zpracovana (blize muj web).

[MilAN]

Možná pro někoho zajímavá historie Velké rudé skvrny :
Objevena patrně r. 1664, ale z let 1713 až 1831 není známo pozorování. V roce 1878 byla velmi zřetelná a měla cihlově červenou barvu. V letech 1879 až 1880 byla velmi nápadná a v roce 1882 opět zmizela. stejně jako r.1920. V letech 1927 a 1936 byla opět velmi výrazná
/ z knihy : J.Sadil :"Planety"