Jupiter a jeho měsíce

[SKLP]

Jupiter a jeho měsíce nám opět předvedou divadlo:
vše v SEČ
23.4. 20:41 Io TI
        21:42 Io SI
        22:22 Europa TI
        22:56 Io TE
        23:57 Io SE
24.4.    0:27 Europa SI
          1:12 Europa TE
          21:15 Io ER
25.4.   20:38 Ganymedes TI
          21:44 Europa ER
TI....přechod měsíce před kotoučem TE..konec
SI....přechod stínu přes kotouč SE...konec
ER...výstup ze zatmění
         

[Radous]

Vypadá to, že se počasí lepší, tak zkusím něco chytit svojí 11ctkou...
Uvidíme jestli to vydrží...

:hi:

[greatgig]

SKLP napsal: Jupiter a jeho měsíce nám opět předvedou divadlo:
vše v SEČ
23.4.   20:41 Io TI
          21:42 Io SI
          22:22 Europa TI
          22:56 Io TE
          23:57 Io SE
24.4.    0:27 Europa SI
          1:12 Europa TE
          21:15 Io ER
25.4.   20:38 Ganymedes TI
          21:44 Europa ER
TI....přechod měsíce před kotoučem TE..konec
SI....přechod stínu přes kotouč SE...konec
ER...výstup ze zatmění
         


Díky za upozornění.

Jen pozor, jestli se nepletu, tak k časům např. na http://www.projectpluto.com/jevent.htm v UT si musíme kvůli letnímu času přičíst 2 hodiny, takže údaje výše potřebují ještě +1 hodinu.

23. 4. před půlnocí by tak měly být na kotoučku Jupiteru 2 měsíce, 1 stín a i Rudá skvrna.

Standa

[Pavuk_]

Nasiel som report o pozorovani povrchu mesiacika Ganymed pri 927X



cele:
http://www.astro-physics.com/index.htm? ... sp03/wsp03

[Dominik]

Ja som pozoroval Jupiter a jeho mesiace tento rok svojim
60mm refraktorom, bolo to užasne aj z mesta a videl som aj pasy.

[Pavuk_]

Kami napsal:

Pěkná stránka Pavůku.
O pozorování detailů na měsíčcích Jupitera mi povídal p.Reichmann z Onřejova na setkání v Rokycanech 2002.Prý je též měl možnost pozorovat.
Na uvedených stránkách Pavůkem je zmínka o pozorování jemných detailů na prstenci Saturna.Je to spíše štěstím na podmínky,než velkým přáním tam něco jemnějšího vidět.Mě osobně se to už u Saturna jednou podařilo.
Mohol by si prosim o tom napisat nieco (do rubriky o Saturne a jeho prstencoch - ak nie je tak zalozit).
Prave slavny pozorovatel Stephen O'Meara sa preslavil aj tym, ze videl nejake luce v prstenci B, ktore musela potvrdit az sonda Voyager 1 (dufam, ze som to interpretoval spravne).

[Kami]

Pavuk_ napsal:
Mohol by si prosim o tom napisat nieco (do rubriky o Saturne a jeho prstencoch - ak nie je tak zalozit).
Prave slavny pozorovatel Stephen O'Meara sa preslavil aj tym, ze videl nejake luce v prstenci B, ktore musela potvrdit az sonda Voyager 1 (dufam, ze som to interpretoval spravne).
O tomto pozorování je zmíňka v sekci: Cassiniho dělení. Pro toho,kdo by to nechtěl hledat,viz původní text: 3.11.2002 se mi podařilo pozorovat Newtonem 170mm na Saturnu taky hodně detailů.Cassiniho dělení, prstenec C,ale i jakoby drážky v gramofonové desce po celém prstenci.Zároveň i radiální paprsky od středu ven.No prostě nádhera.Saturn byl vysoko,zvětšení 120x,204x.Seing byl natolik klidný,že si mi to znova nikdy pozorovat nepodařilo.Pozoroval jsem z místa,téměř uprostřed malého města.
Jen poznamenám,že v té době jsem ještě neměl možnost jít výše se zvětšením jako dnes.Mít perfektní montáž s pohonem a webku,tak by byly nasnímané snímky excelentní. .

[VK]

Pokud je mi známo, při tomto zvětšení a průměru objektivu je Saturn stále poměrně jasný, takže většina rozlišitelných podrobností je pod prahem rozlišitelnosti v kontrastu. Drážky na gramofonové desce jsou velmi drobné útvary, které objevila až sonda Voyager. Do té doby nebyly ze Země pozorovány ani největšími dalekohledy.

V. K.

[Kami]

VK napsal: Pokud je mi známo, při tomto zvětšení a průměru objektivu je Saturn stále poměrně jasný, takže většina rozlišitelných podrobností je pod prahem rozlišitelnosti v kontrastu. Drážky na gramofonové desce jsou velmi drobné útvary, které objevila až sonda Voyager. Do té doby nebyly ze Země pozorovány ani největšími dalekohledy.

V. K. Je to tvrzení,proti tvrzení.Bohužel nemám přímé důkazy,abych předložil to co jsem 3.11.2002 viděl.Jedinný důkaz jsou mé oči,paměť a pozorovací deník.
Jak už jsem psal výše, bylo pozorování detailů na prstenci štěstím na podmínky.Ostatně Saturn byl v tu dobu nejvýše na obloze a bylo mlhavé počasí.Je to stejné jako,když jsem jednou viděl stín jednoho z měsíců přecházet přes kotouček Saturna
Můžete mi věřit a nemusíte.To samé můžete říci o p.Reichmanovi a dalších co viděli detaily na jednom z měsíců Jupitera.

:-/

[Pavuk_]

VK napsal: Pokud je mi známo, při tomto zvětšení a průměru objektivu je Saturn stále poměrně jasný, takže většina rozlišitelných podrobností je pod prahem rozlišitelnosti v kontrastu. Drážky na gramofonové desce jsou velmi drobné útvary, které objevila až sonda Voyager. Do té doby nebyly ze Země pozorovány ani největšími dalekohledy.

V. K.On ale nic take netvrdi, nevidel drazky na platni ale radialne paprsky (tak ako O'Meara).
Kami si fakt dobry, klobuk dolu.

[Cassi]

V koronografu SOHO je vidět Jupiter a s ním měsíc Callisto 8)



Více na:
http://www.udalosti.astro.cz/tyden/2005/43.htm#05

[MaG]

No tak to mně vážně pobavilo.

Je pravda, že mně to natolik zaujalo, že sem se o tom musel rozepsat. Nyní mně tedy nezbývá, než konečně zjisti tu max. elongaci pro Callistó, popř. pro Ganymédes, abych věděl, zda se tam náhodou někdy nedá vidět i jiný měsíček. Dle mého je to taková blbina pro ponaučení.

SoHO má jednak dobrý dosah i v blízkosti Slunce a jak vidno v LASCO C2 nemají planety tak dlouhé čárky kolem sebe. Bohužel u Jupitera je to zrovna tak nešikovné, že měsíčky jsou právě v rovině, v níž čárka kolem planety v korónografu vzniká..

---------
Tak jsem aspoň našel bezva stránku (snad nebudu za blbce že už ji někdo odkazoval výše)

http://planety.astro.cz/il1/jupiter/polohy.html

Je na ní snadno nastavitelná poloha měsíčků a z ní plyne, že Callistó má nyní zrovna největší elongaci, což se zrovna při každém průchodu korónografem C2 asi nestane. Ganyméd je na tom podstatně hůř, 3´ 45", takže to vypadá spíš na pokus o spatření než realitu.
--------

Takže jak je vidět, je to i trochu náhoda.

[Pavuk_]

V diskusnej skupine Amastro http://groups.yahoo.com/group/amastro/ je velmi vela zaujmavych prispevkov. Je venovana iba vizualnemu pozorovaniu. Prispievaju tam prakticky vsetky esa sucasnej amaterskej sceny vratane veteranov akymi su John Bortle. Su tam naozaj NEUVERITELNE (pre nasinca) pozorovania. Vela rad pre pozorovanie atd.
PS: este chvilu to budem citat a definitivne balim kufre (hlavne, ked sa pozeram na tuto mapu: http://debora.pd.astro.it/cinzano/iauwg/eur2025n.jpg (pomoc, kde je ten grcajuci smajlik?) )
Napr:
> I had 0.5 arcsecond "Seeing" last night [Split the companion to gamma> Andromeda] and cranked up the magnification on Ganymede to 3,000x on
> my 16-inch, f/4.1 or f/4.5 with my Paracorr, Newtonian. My measured
> collimation error was less than 2 arcminutes. I did not get out my STV
> and make a DIMM. All of Jupiter's moons are disks and Ganymede
> appeared to have two light spots and a dark area near a pole.

[Pavuk_]

http://www.astro-physics.com/gallery/as ... teretc.JPG

::) ::)

[VK]

V souvislosti s Jupiterem a jeho měsíci se dají spatřit opravdu zajímavé věci.

Mně se - tuším, že to bylo 5. srpna 1995 - podařilo spatřit pouhým okem měsíc Ganymedes. Viděl jsem ho naprosto jasně, dokonce to ani nebylo vysoko nad obzorem a ještě byl poměrně blízko Měsíc. Právě podle Měsíce jsem pouhým okem přesněji odhadl polohu té hvězdičky, a pak jsem ji ke svému překvapení v triedru 10 X 50 identifikoval jako Ganymedes. Přesvědčil jsem se ještě ve Hvězdářské ročence, že se mi to nezdá. Nezdálo.

Je to zajímavé, protože jindy - předtím ani potom - se mi to nepodařilo. Dokonce jsem se 5. 8. 1995 ani nesnažil nějaký Jupiterův měsíc vidět - prostě jsem to nepovažoval za možné. Později jsem se také sám sobě divil, jak to, že jsem tím ani nebyl nijak zvlášť nadšen.

V. K.

P. S.: mám ještě ve svých záznamech toto pozorování.