Jupiter 2010/2011

[Artaban]

Taky čumim co Saša zase vidí. Těch 130x není moc na menší detaily. Já jen co to jde dávám 207x.
Při 165x se musím už víc soustředit.
To svědčí o Sašově zkušenosti a dobré kresbě ED100
Klobouk dolů

[Lukemon]

Třeba dneska tu téměř vodorovnou čárku na rovníku jsem zahlédl jenom na vtěřinu na dvě, pak už nikdy nebyl seeing tak dobrý. Před časem bych ji nenakreslil, teď si věřím víc.Právě v tom to má nedostatky, nechci kreslit nesmysly, pak se dívám na fotky a vidím že jsem viděl dobře, takže se musím stále zdokonalovat. Důležité je když pozorovatel ví kde dělá chyby a snaží se jich dělat co nejméně.

Sašo, mě to přijde, že u tebe nastal zlom, poslední 3 kresby jsou jiné než dřív, nyní jsi vložil do toho více umění kreslit, radost pohledět na tvoje kresby.
Asi budu muset koupit jiný tužky a více druhů a prubnout to.

[Sasa3]

Ha, čumím jak puk, máme tu českého Sola Robbinsna.
U nás furt deka..., co já bych dal za to kdybych mohl zas někdy vidět tolik detailů. Sašu snad neomezuje průměr objektivu a ani seeing.
Myslím, že přeháníte. Berte ty moje kresby s rezervou, jsem jenom víc odvážný... Na japonském ALPO serveru je už snímek z Evropy ze včerejška. Ukazuje, že mám v té kresbě přes Newtona hodně nepřesností (já snad polohy těch malých vykousnutých koleček na severní straně NEB nikdy nenakreslím správně), ale nějaké ty detaily kupodivu i sedí. Té aktivity na rovníku tam bylo opravdu hodně. Na druhou stranu, jak jsem psal, byla to hodně nedodělaná skica kvůli mrakům.

[Artaban]

Jinak to kreslení fakt hodně pomáhá v tom, aby člověk viděl víc. Myslím si, že se tím prostě nějak trénuje mozek. Líp si tak člověk vtiskne do závitů tvary a typy různých útvarů. Když už se jednou na daný typ detailu chytne, tak si ho pak všimne jednodušeji. Poprvé mozek řeší, co to tam vlastně je a hlavně jestli to tam je. Při dalším pozorování už stačí jenom chvilička a hned se chytne a není potřeba dlouhé ověřování. Je to samozřejmě trochu nebezpečné. Od určité hranice si člověk může začít i vymýšlet. Třeba dneska tu téměř vodorovnou čárku na rovníku jsem zahlédl jenom na vtěřinu na dvě, pak už nikdy nebyl seeing tak dobrý. Před časem bych ji nenakreslil, teď si věřím víc.

K tomu nemám co dodat. Přesně moje představa jak to asi funguje. Plus ještě volba nejlepšího zvětšení.
Drobnosti, které umožní vidět líp detaily.

[Sasa3]

Právě v tom to má nedostatky, nechci kreslit nesmysly, pak se dívám na fotky a vidím že jsem viděl dobře, takže se musím stále zdokonalovat. Důležité je když pozorovatel ví kde dělá chyby a snaží se jich dělat co nejméně.
Jasně, jenže když jsem byl hodně opatrný, tak to docela sedělo. To už byla trochu nuda. Řekl jsem si, že zkusím trochu zvednout level. Naštěstí je tady ta zpětná vazba díky prakticky denně zvěřejňovaným snímkům. Když uvidím, že mi to moc lítá, tak uberu.

Sašo, mě to přijde, že u tebe nastal zlom, poslední 3 kresby jsou jiné než dřív, nyní jsi vložil do toho více umění kreslit, radost pohledět na tvoje kresby.
Asi budu muset koupit jiný tužky a více druhů a prubnout to.
No od nového roku se snažím aplikovat (aspoň částečně) postupy a techniky, které má v té knížce popsane Sol Robbins. Před tím jsem používal víc druhů tužek, teď jsem přešel prakticky jenom na dvě až tři tvrdosti tvrdosti (myslím, že 2H a 2B, ale napamatuji si to přesně). Taky víc kreslím tužkou na plocho. Chce to prostě zkoušet.

[Regulus]

Je potěšitelné, že si kreseb lidí co tu kreslí všímá více lidí (a líbí se jim) a ne jen oni mezi sebou navzájem

[Sasa3]

Taky čumim co Saša zase vidí.  Těch 130x není moc na menší detaily. Já jen co to jde dávám 207x.
Při 165x se musím už víc soustředit.

Já bych taky radši kreslil při 180x, ale dnes to fakt nešlo. Jednak kvůli seeingu a pak i kvůli těm mrakům. Ty zeslabují světlo tak, že při 180x by už nešlo koukat vůbec. Při 130x byl ten celkový čistý pozorovatelský čas delší. Jak jsem byl mezi svátkami v Karviné, tak jsem schválně dělal jednu kresbu při 130x a druhou při 180x. Je z nich pěkně vidět, jak se mění vnímání planety. Na druhou stranu on ten okulár TMB Mono 7mm je ostrý jak břitva, takže i v něm toho jde vykoukat hodně. Konečně mám dalekohed, který mu sluší... Těch F/6.4 je už na něj moc velká světelnost a pro pozorování planet použitelné zorné pole v N250 je dokonce menší než pole  Pentaxu XO 5.1mm při 310x. Proto kreslím Jupiter s Televue 8mm plosslem. Hlavně kvůli komfortu.

[Sasa3]

Jinak ta dnesni kresba mi docela vysla, myslel jsem, ze dopadne mnohem hur. Neni tam vylozene zadny nesmysl. Aspon podle tehle fotky porizene o otocku driv: http://alpo-j.asahikawa-med.ac.jp/kk11/j110105a1.jpg. Snad nekdo fotil i v Evrope. Tentokrat jsem ztrefil i to vykousle kolecko v severni casti NEB, i ten detail v rovnikove oblasti sedi. Zasklil jsem jenom ten relativne vyrazny pas nad tim. Jenze v tech kratkych okamzicich ostreho obrazu jsem nestihal pojmout vse. Asi jsem ho videl taky, protoze si pamatuji, ze jsem si v jednom okamziku nebyl jisty, jestli nahodou nevidim 3 pasy, ale nez jsem je spocital, tak to byl pryc a uz jsem ho pak nevidel.

[Lukemon]

to Saša:

Ono je přece jen něco jiného vidět a pozorovat Jupitera vizuálně ve viditelném světle. Již několikrát jsem si všiml, že některé výrazné útvary na fotkách Jupiteru jsou vizuálně neviditelné nebo jen ztěží viditelné a to jen v pár okamžicích.
Další věc je kterou tu melu furt dokola a to, že i nepatrné zhoršení seeingu mě smaže některé detaily, které před zhoršením seeingu byly celkem výrazné.

[Artaban]

Ono je přece jen něco jiného vidět a pozorovat Jupitera vizuálně ve viditelném světle. Již několikrát jsem si všiml, že některé výrazné útvary na fotkách Jupiteru jsou vizuálně neviditelné nebo jen ztěží viditelné a to jen v pár okamžicích.

Ano a já si všim, že to platí i opačně. Jen v mnohem menší míře.

Pro případné začátečníky v kreslení Jupíka.
Hodně pozorujte a pozorujte a zase pozorujte. Když nebudete vědět, jak Jupiter vypadá v dalekohledu (tvary útvarů, jejich kontrast) tak bude složité až nemožné udělat dobrou kresbu. Sice jsou návody, jak to u dalekohledu dobře zakreslit a dokonce i načisto, ale to je moc náročné. Já třeba u dalekohledu zakreslím jen hodně hrubou kresbu. Rovnou to nedokážu a v zimě, když se klepu zimou tuplem ne.
Při překreslování si ale dobře pamatuju jak tvar, tak hlavně kontrast detailů a to i hodně hodin po pozorování.
Pozor! Tím nechci říct, že kreslím Jupiter, jak ho znám z fotek. Fotkám se vyhnout nemůžu, ale znažím se kreslit co vidím v okuláru. Sám se pak rád podívám co je vidět v mém dalekohledu. A to mě právě taky baví.

[Artaban]

P.S.: Mimochodem, ani po 30ti minutách chlazení jsem nebyl schopen rozlišit v N250 theta Aur. Tuhle dvojhvězdu si dává ED100 ke svačině...
To mě ani nepřekvapuje. Když je kosa, tak půl hoďky temperace u 250tky je hodně málo. Rozdíl v jasnosti složek je velkej a distanc 3,6" je tím pádem docela málo. ED100 má v takovém případě výhodu.
Menší dalekohledy maj především v zimě svoje opodstatnení. Mě spíš příde dobrý, co všechno dokážou vidět za průměrného, nebo hlavně špatného seeingu, kdy jejich větší brátr může odpočívat.

[Sasa3]

Ta 100ka se za prumerneho a horsiho seeingu chova opravdu pekne. Viz. treba ta posledni kresba, kde jsem byl hodne prekvapeny, co se za tech podminek dalo vykoukat. Zajimalo by me, kolik z toho je diky nizsi svetelnosti toho refraktoru. Napr. jsem prisel na to, ze kdyz si pri pozorovani N250 mirne preostruji, tak se lip chytam na detaily. U toho refraktoru f/9 zatim nic takoveho nebylo potreba, tam se zjevuji samy. Moje pracovni hypoteza je, ze svetelny dalekohled je za spatneho seeingu tezke dobre zaostrit, kdezto u toho mene svetelneho refraktoru je to diky vetsi hloubce ostrosti jednodussi. Takze kdyz se chvilkove zlepsi seeing, malo svetelny dalekohled ukazuje maximum svych moznosti, kdezto svetelny je pravdepodobne mirne rozoostreny a tak plne nevyuzije ty chvilky dobreho seeingu.

Mimochodem, i kdyz ten N250 nebyl schopen rozlisit theta Aur ani po pul hodine temperovani, tak na Jupiteru bylo presto k videni subjektivne vic detailu nez pri predesle kresbe pres ED100, a to byly obe kresby delany pri podobnem zvetseni (200x versus 180x).

Mozna by se tahle diskuse (a jine prispevky v tomhle vlakne) mohly presunout do nejakeho zvlastniho tematu (pozorovani planet, nebo pozorovani planet v ruznych dalekohledech), at nezaplevelujeme tema o pozorovani Jupiteru. Teda jestli se chce moderatorum tim prokousavat.

[Artaban]

Mozna by se tahle diskuse (a jine prispevky v tomhle vlakne) mohly presunout do nejakeho zvlastniho tematu (pozorovani planet, nebo pozorovani planet v ruznych dalekohledech), at nezaplevelujeme tema o pozorovani Jupiteru. Teda jestli se chce moderatorum tim prokousavat.
Jsem téhož názoru. Myslím, že tohle téma, jak vymáčknout z dalekohledu co nejvíc ( a hlavně na planetách ) bude časté.

Ten první odstavec. No to asi neposoudím. Ale možný to je. Já ale přeostřuju hodně často a ohnisko je 9,6.
Nebo právě, že je u tak velké čočky jen 9,6

[mischu]

Včerejší pozorování Jupiteru jsem si zprestřil kouknutím na Uran, který se nyní nachází velmi blízko Jupiteru (odhadem tak 30').

[Artaban]

mischu: Jsme rádi že jsi včera pozoroval Jupíka a dokonce i Uran, ale nás by víc zajímalo, co jsi viděl na Jupiteru.
Taky čím jsi pozoroval a v kolik hod. atd.

To já taky včera pozoroval. Bylo asi půl daváty a náhle se vyjasnilo. Rychle jsem dal dalekohled do palebného postavení a začal pozorovat jasnou hvězdu na jihozápadě. Asi to byl Jupiter, protože při 165x jsem viděl na kotoučku tmavej pruh a to bylo asi tak všechno.
Nepotěšen jsem si teda chtěl zpestřit pozorováním M42 a Trapezem. Taky žádnej zázrak. Orion byl nízko,padala mlha, všude okolo se zase hnaly mraky. Po 15 minutách opouštím palebné postavení. Byl to jen cvičný poplach :-/