Co si myslite o tomto? Myslite, ze tento supergiant uz naozaj doziva? Da sa tej sprave vobec verit?
http://technet.idnes.cz/nejznamejsi-hve ... vesmir_mbo
Betelgeuze sa zmrstuje?
-
Alien_MasterMynd
- Příspěvky: 1636
- Registrován: 26. 09. 2006, 10:17
Betelgeuze sa zmrstuje?
Nez zalozis nove vlakno, tak si zjisti, jestli se uz o tom nepsalo, jako treba ve vlakne Doporucuji odkaz...
Jinak jsem tam psal:
Rok 2000 http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=21&pageNum_clanky=4
Jinak jsem tam psal:
Rok 2000 http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=21&pageNum_clanky=4
SW NWT 200/1000, HEQ5 SS, SW ref. 70/500
Tr. 8x30,10x50,20x50
Praktica Super TL, Sigma SD10, chlazený mod. Canon 350D s amp-off, EOS IX, FujiFilm S3Pro, upravená chlaz. TV kamera, Watec 902H3 Ultimate, obj. 10-300mm
http://www.alien-mastermynd.com
Tr. 8x30,10x50,20x50
Praktica Super TL, Sigma SD10, chlazený mod. Canon 350D s amp-off, EOS IX, FujiFilm S3Pro, upravená chlaz. TV kamera, Watec 902H3 Ultimate, obj. 10-300mm
http://www.alien-mastermynd.com
Betelgeuze sa zmrstuje?
Sorry, prehliadol som to. Prosim, vymazat. :-[
Betelgeuze sa zmrstuje?
Ahoj, psal jem o tom na astro.cz http://www.astro.cz/clanek/3819. Objev me zaujal, tezko se da vysvetlit dlouhodobe zmensovani rozmeru hvezdy, navic s neustale se zrychlujicicm tempem. Hvezdu jsem sledoval i vizualne nekolik let, pulzuje - to se samozrejme vi. Zmena rozmeru na pulzovani udajne vliv nema, coz je dost divne.
Odkaz na clanek na IAN z roku 2000 o soucasnem objevu nehovori.
Odkaz na clanek na IAN z roku 2000 o soucasnem objevu nehovori.
Petr Sobotka
Betelgeuze sa zmrstuje?
pulzuje?..co to znamená prosím
Dobson SW 200/1200 ,sw planetary 5 a 7 mm ,SP 10 a 25 mm
Betelgeuze sa zmrstuje?
Ahoj,
já jsem se tedy detailně neseznámil s prací, na základě které byl sepsán ten článek (ApJ je placený časopis) ale vysvětlení proč nevidíme odraz zmenšování průměru ve světelné křivce je podle mne jednoduché.
Betelgeuse je červená hvězd asymptotické větvě obrů (AGB), tedy velmi vyvinutá hmotná hvězda. Jako takový září především v infračervené a červené barvě. I na obloze je zřetelně načervenalý.
I to je určitě důvod, proč byl vždy průměr pozorován pomocí infračervených interferometrů. V IR jsou vidět i velmi řídké okrajové partie hvězdy, které lze za povrch považovat jen s vědomím, že se jedná o horký řídký plyn, který je svou hustotou velmi blízký našemu vnímání slova vakuum.
V optickém oboru - a tedy i vizuálním pozorujeme až "hlubší" oblast hvězdy, která je teplejší a vyzařuje více v krátkovlnné oblasti vis spektra. Tyto partie - vnitřní a vnější hranice mohou být od sebe vzdáleny i desítky procent poloměru hvězdy a de-facto se moc neovlivňují.
Pulzace, které pozorujeme vizuálně se tedy týkají vnitřních oblastí Betelgeuse a zmenšování průměru hvězdy v IR se týká řídkého plynu v okrajových partiích hvězdy.
Ve skutečnosti vůbec nemusí jít o zmenšování, ale o rozpínání části odvržené obálky, která chladne při vzdalování od centrálních oblastí a tím pádem přestává být viditelná v IR. K tomu by asi více řekl někdo, kdo se zabývá přenosem záření ve hvězdných atmosférách.
A co je to pulzace?
Rozlišujeme dva základní typy pulzujících hvězd. A) Pulzující v pásu nestability - např. cefeidy, hvězdy typu delta scuti, RR Lyr. a B) Červené pulzující hvězdy typu Mira a polopravidelné.
V prvním případě (cefeidy) se periodicky rozpínají a smršťují povrchové vrstvy a tím kolísá teplota povrchu a tedy i zářivý výkon hvězdy.
V druhém případě (u červených pulzujících hvězd) má pulz charakter spíče rázové vlny v řídkém plynu. Při průchodu rázu se ohřeje rozsáhlá atmosféra obří hvězdy, rozpadnou se absorbční molekuly TiO a my vidíme dále do nitra hvězdy - do teplejších oblastí. V ten moment je pulzující hvězda nejjasnější. V zápětí dojde k ochlazení atmosféry, molekuly TiO se rekombinují a zvýší prudce absorpci světla ve vnějších vrstvách atmosféry a my vidíme jen chladný povrch. V ten moment je zářivý výkon nejmenší.
Betelgeuse samozřejmě patří do druhé party.
Mimochodem, i u hvězd typu Mira, které mají ve vizuálním oboru amplitudu 10 mag (protože sem spadají absorpční čáry TiO) se v IR oblasti mění amplituda jen o cca 1 mag. Pokud má Betelgeuse ve vizuálním oboru amplitudu max. 1 mag, amplituda v IR oboru bude zcela nepatrná. A tak i vliv smršťování hvězdy změřený v IR oboru na světelnou křivku v optickém oboru bude zcela nepatrný.
Čau Luboš
já jsem se tedy detailně neseznámil s prací, na základě které byl sepsán ten článek (ApJ je placený časopis) ale vysvětlení proč nevidíme odraz zmenšování průměru ve světelné křivce je podle mne jednoduché.
Betelgeuse je červená hvězd asymptotické větvě obrů (AGB), tedy velmi vyvinutá hmotná hvězda. Jako takový září především v infračervené a červené barvě. I na obloze je zřetelně načervenalý.
I to je určitě důvod, proč byl vždy průměr pozorován pomocí infračervených interferometrů. V IR jsou vidět i velmi řídké okrajové partie hvězdy, které lze za povrch považovat jen s vědomím, že se jedná o horký řídký plyn, který je svou hustotou velmi blízký našemu vnímání slova vakuum.
V optickém oboru - a tedy i vizuálním pozorujeme až "hlubší" oblast hvězdy, která je teplejší a vyzařuje více v krátkovlnné oblasti vis spektra. Tyto partie - vnitřní a vnější hranice mohou být od sebe vzdáleny i desítky procent poloměru hvězdy a de-facto se moc neovlivňují.
Pulzace, které pozorujeme vizuálně se tedy týkají vnitřních oblastí Betelgeuse a zmenšování průměru hvězdy v IR se týká řídkého plynu v okrajových partiích hvězdy.
Ve skutečnosti vůbec nemusí jít o zmenšování, ale o rozpínání části odvržené obálky, která chladne při vzdalování od centrálních oblastí a tím pádem přestává být viditelná v IR. K tomu by asi více řekl někdo, kdo se zabývá přenosem záření ve hvězdných atmosférách.
A co je to pulzace?
Rozlišujeme dva základní typy pulzujících hvězd. A) Pulzující v pásu nestability - např. cefeidy, hvězdy typu delta scuti, RR Lyr. a B) Červené pulzující hvězdy typu Mira a polopravidelné.
V prvním případě (cefeidy) se periodicky rozpínají a smršťují povrchové vrstvy a tím kolísá teplota povrchu a tedy i zářivý výkon hvězdy.
V druhém případě (u červených pulzujících hvězd) má pulz charakter spíče rázové vlny v řídkém plynu. Při průchodu rázu se ohřeje rozsáhlá atmosféra obří hvězdy, rozpadnou se absorbční molekuly TiO a my vidíme dále do nitra hvězdy - do teplejších oblastí. V ten moment je pulzující hvězda nejjasnější. V zápětí dojde k ochlazení atmosféry, molekuly TiO se rekombinují a zvýší prudce absorpci světla ve vnějších vrstvách atmosféry a my vidíme jen chladný povrch. V ten moment je zářivý výkon nejmenší.
Betelgeuse samozřejmě patří do druhé party.
Mimochodem, i u hvězd typu Mira, které mají ve vizuálním oboru amplitudu 10 mag (protože sem spadají absorpční čáry TiO) se v IR oblasti mění amplituda jen o cca 1 mag. Pokud má Betelgeuse ve vizuálním oboru amplitudu max. 1 mag, amplituda v IR oboru bude zcela nepatrná. A tak i vliv smršťování hvězdy změřený v IR oboru na světelnou křivku v optickém oboru bude zcela nepatrný.
Čau Luboš
Bc. Luboš Brát
Betelgeuze sa zmrstuje?
Pulzuje její svítivost a přitom se hvězda neustále smršťuje.
Nevím, já bych z toho nedělal žádnou tragédii. Ono lidstvo zatím nemělo dostatek příležitostí pozorovat hvězdu těsné před jejím zánikem, takže tohle může být poslední křeč, ale taky to může být jen velmi malá část pochodu smršťování a ohřívání a následného rozpínání. Taky to může trvat i několik desítek tisíc let než se stane něco dramatického.
tak už mě Luboš předěhl
Nevím, já bych z toho nedělal žádnou tragédii. Ono lidstvo zatím nemělo dostatek příležitostí pozorovat hvězdu těsné před jejím zánikem, takže tohle může být poslední křeč, ale taky to může být jen velmi malá část pochodu smršťování a ohřívání a následného rozpínání. Taky to může trvat i několik desítek tisíc let než se stane něco dramatického.
tak už mě Luboš předěhl
Canon 50D HEQ-5 SS + N-150/750 + 9x50 hled. C6 ASI533MCPro
Betelgeuze sa zmrstuje?
Ahoj,
já jsem se tedy detailně neseznámil s prací, na základě které byl sepsán ten článek (ApJ je placený časopis) ale vysvětlení proč nevidíme odraz zmenšování průměru ve světelné křivce je podle mne jednoduché.
Betelgeuse je červená hvězd asymptotické větvě obrů (AGB), tedy velmi vyvinutá hmotná hvězda. Jako takový září především v infračervené a červené barvě. I na obloze je zřetelně načervenalý.
I to je určitě důvod, proč byl vždy průměr pozorován pomocí infračervených interferometrů. V IR jsou vidět i velmi řídké okrajové partie hvězdy, které lze za povrch považovat jen s vědomím, že se jedná o horký řídký plyn, který je svou hustotou velmi blízký našemu vnímání slova vakuum.
V optickém oboru - a tedy i vizuálním pozorujeme až "hlubší" oblast hvězdy, která je teplejší a vyzařuje více v krátkovlnné oblasti vis spektra. Tyto partie - vnitřní a vnější hranice mohou být od sebe vzdáleny i desítky procent poloměru hvězdy a de-facto se moc neovlivňují.
Pulzace, které pozorujeme vizuálně se tedy týkají vnitřních oblastí Betelgeuse a zmenšování průměru hvězdy v IR se týká řídkého plynu v okrajových partiích hvězdy.
Ve skutečnosti vůbec nemusí jít o zmenšování, ale o rozpínání části odvržené obálky, která chladne při vzdalování od centrálních oblastí a tím pádem přestává být viditelná v IR. K tomu by asi více řekl někdo, kdo se zabývá přenosem záření ve hvězdných atmosférách.
A co je to pulzace?
Rozlišujeme dva základní typy pulzujících hvězd. A) Pulzující v pásu nestability - např. cefeidy, hvězdy typu delta scuti, RR Lyr. a B) Červené pulzující hvězdy typu Mira a polopravidelné.
V prvním případě (cefeidy) se periodicky rozpínají a smršťují povrchové vrstvy a tím kolísá teplota povrchu a tedy i zářivý výkon hvězdy.
V druhém případě (u červených pulzujících hvězd) má pulz charakter spíče rázové vlny v řídkém plynu. Při průchodu rázu se ohřeje rozsáhlá atmosféra obří hvězdy, rozpadnou se absorbční molekuly TiO a my vidíme dále do nitra hvězdy - do teplejších oblastí. V ten moment je pulzující hvězda nejjasnější. V zápětí dojde k ochlazení atmosféry, molekuly TiO se rekombinují a zvýší prudce absorpci světla ve vnějších vrstvách atmosféry a my vidíme jen chladný povrch. V ten moment je zářivý výkon nejmenší.
Betelgeuse samozřejmě patří do druhé party.
Mimochodem, i u hvězd typu Mira, které mají ve vizuálním oboru amplitudu 10 mag (protože sem spadají absorpční čáry TiO) se v IR oblasti mění amplituda jen o cca 1 mag. Pokud má Betelgeuse ve vizuálním oboru amplitudu max. 1 mag, amplituda v IR oboru bude zcela nepatrná. A tak i vliv smršťování hvězdy změřený v IR oboru na světelnou křivku v optickém oboru bude zcela nepatrný.
Čau Luboš
Děkuju ...Moc pěkně si to vysvětlil
já jsem se tedy detailně neseznámil s prací, na základě které byl sepsán ten článek (ApJ je placený časopis) ale vysvětlení proč nevidíme odraz zmenšování průměru ve světelné křivce je podle mne jednoduché.
Betelgeuse je červená hvězd asymptotické větvě obrů (AGB), tedy velmi vyvinutá hmotná hvězda. Jako takový září především v infračervené a červené barvě. I na obloze je zřetelně načervenalý.
I to je určitě důvod, proč byl vždy průměr pozorován pomocí infračervených interferometrů. V IR jsou vidět i velmi řídké okrajové partie hvězdy, které lze za povrch považovat jen s vědomím, že se jedná o horký řídký plyn, který je svou hustotou velmi blízký našemu vnímání slova vakuum.
V optickém oboru - a tedy i vizuálním pozorujeme až "hlubší" oblast hvězdy, která je teplejší a vyzařuje více v krátkovlnné oblasti vis spektra. Tyto partie - vnitřní a vnější hranice mohou být od sebe vzdáleny i desítky procent poloměru hvězdy a de-facto se moc neovlivňují.
Pulzace, které pozorujeme vizuálně se tedy týkají vnitřních oblastí Betelgeuse a zmenšování průměru hvězdy v IR se týká řídkého plynu v okrajových partiích hvězdy.
Ve skutečnosti vůbec nemusí jít o zmenšování, ale o rozpínání části odvržené obálky, která chladne při vzdalování od centrálních oblastí a tím pádem přestává být viditelná v IR. K tomu by asi více řekl někdo, kdo se zabývá přenosem záření ve hvězdných atmosférách.
A co je to pulzace?
Rozlišujeme dva základní typy pulzujících hvězd. A) Pulzující v pásu nestability - např. cefeidy, hvězdy typu delta scuti, RR Lyr. a B) Červené pulzující hvězdy typu Mira a polopravidelné.
V prvním případě (cefeidy) se periodicky rozpínají a smršťují povrchové vrstvy a tím kolísá teplota povrchu a tedy i zářivý výkon hvězdy.
V druhém případě (u červených pulzujících hvězd) má pulz charakter spíče rázové vlny v řídkém plynu. Při průchodu rázu se ohřeje rozsáhlá atmosféra obří hvězdy, rozpadnou se absorbční molekuly TiO a my vidíme dále do nitra hvězdy - do teplejších oblastí. V ten moment je pulzující hvězda nejjasnější. V zápětí dojde k ochlazení atmosféry, molekuly TiO se rekombinují a zvýší prudce absorpci světla ve vnějších vrstvách atmosféry a my vidíme jen chladný povrch. V ten moment je zářivý výkon nejmenší.
Betelgeuse samozřejmě patří do druhé party.
Mimochodem, i u hvězd typu Mira, které mají ve vizuálním oboru amplitudu 10 mag (protože sem spadají absorpční čáry TiO) se v IR oblasti mění amplituda jen o cca 1 mag. Pokud má Betelgeuse ve vizuálním oboru amplitudu max. 1 mag, amplituda v IR oboru bude zcela nepatrná. A tak i vliv smršťování hvězdy změřený v IR oboru na světelnou křivku v optickém oboru bude zcela nepatrný.
Čau Luboš
Děkuju ...Moc pěkně si to vysvětlil
Dobson SW 200/1200 ,sw planetary 5 a 7 mm ,SP 10 a 25 mm
Betelgeuze sa zmrstuje?
jako treba ve vlakne Doporucuji odkaz...Chudák daghtus, zrovna toto vlákno je značně nepřehledné a je v něm toho spoustu :D Tam se to fakt najít nedá.. Včera jsem na ten článek na idnesu taky narazil, uvidíme... je to pěkný bumbrlíček 
SW Dobson 254/1200 Flex; Baader ED 66/400; TS-Optics ED 60/360, Luntík LS35T Deluxe; Sony A6400, Canon EOS 700D
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
Betelgeuze sa zmrstuje?
já jsem se tedy detailně neseznámil s prací, na základě které byl sepsán ten článek (ApJ je placený časopis)
Ahoj, kde chce, tomu muzu ten clanek z ApJ poslat na mail (jsou to dve stranky A4). Piste SZ.
(Ja jsem to jen zkouknul ale necetl, nejsem pres hvezdy
.
Ahoj, kde chce, tomu muzu ten clanek z ApJ poslat na mail (jsou to dve stranky A4). Piste SZ.
(Ja jsem to jen zkouknul ale necetl, nejsem pres hvezdy
.Betelgeuze sa zmrstuje?
Cassegrain GSO 6", TS APO 102/f.7 na FPl 53, Spektiv 80/430, EQM-35 GoTo, AZ5,
AZ3-R Pronto, bino MaxBright II, Sky Master, PRO 15x70, Canon EOS 650 mod
http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/Eclipse/index.htm
AZ3-R Pronto, bino MaxBright II, Sky Master, PRO 15x70, Canon EOS 650 mod
http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/Eclipse/index.htm