Ahoj Radku,
obávám se, že bude téměř nemožné zaostřit naráz ve V a I.
I filtr má hodně široké pásmo propustnosti a vím, že u prakticky všech refraktorů to dělá problém.
Jistou alternativou by mohly být zrcadlové teleobjektivky - viz např.
http://www.dalekohledy-drbohlav.cz/teleobjektivy.html
Ale je to již dost velký průměr a cena taky.
Čau Luboš
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
Bc. Luboš Brát
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
Ahoj Luboši,
to je právě to, čeho se obávám. Ale Robert mi dal trochu naději, když napsal, že se mu to vcelku daří, nalézt optimální rozostření pro všechny filtry.
Ty moderní zrcadlové objektivy jsou příšerně drahé, určitou alternativou by byly ruské rubinary, ale pokud je mi známo, jejich kvalita je značně rozkolísaná kus od kusu, a navíc nevím jak by vyhovovaly pro CCD fotometrii.
V dřívějších dobách se rubinarem u nás na hvězdárně CCDilo, ale to jsem tam ještě nebyl. Navíc se snímalo v jednom filtru, případně bez, a jak to bylo s přesností měření a zda by to vyhovovalo tomu co potřebujem nevím. Objektiv byl soukromý, takže s odchodem vlastníka odešel i objektiv
Radek
to je právě to, čeho se obávám. Ale Robert mi dal trochu naději, když napsal, že se mu to vcelku daří, nalézt optimální rozostření pro všechny filtry.
Ty moderní zrcadlové objektivy jsou příšerně drahé, určitou alternativou by byly ruské rubinary, ale pokud je mi známo, jejich kvalita je značně rozkolísaná kus od kusu, a navíc nevím jak by vyhovovaly pro CCD fotometrii.
V dřívějších dobách se rubinarem u nás na hvězdárně CCDilo, ale to jsem tam ještě nebyl. Navíc se snímalo v jednom filtru, případně bez, a jak to bylo s přesností měření a zda by to vyhovovalo tomu co potřebujem nevím. Objektiv byl soukromý, takže s odchodem vlastníka odešel i objektiv
Radek
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
S tou barevnou vadou máš asi pravdu.Na druhou stranu,ani já ty dva sonary nevybíral.Jeden jsem měl od soukr.majitele odněkud z Liberce a druhy z FOTO Škoda ve vodičkové ulici.Takže se té koupě neboj(1200-1500Kč) a pokud bys měl smůlu mohu Ti můj druhý Sonar vyměnit.Používám ho buď na focení s Canonem 350 pro celooblohový monitor a nebo s G2 bez filtru na zjišťování period dlouhoperiodických zákrytovek.Takže tedy tu jeho vlastnost nevyužívám!
Jinak Luboši,já mám s tím sonarem kupodivu spíš problém při rozostření dostat filtr R s ostatními BVI.Hlavně s V! FWHM mám v R = 2 , B= nad 2 , I= pod 4 , V = 4 !!
Jinak Luboši,já mám s tím sonarem kupodivu spíš problém při rozostření dostat filtr R s ostatními BVI.Hlavně s V! FWHM mám v R = 2 , B= nad 2 , I= pod 4 , V = 4 !!
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
robert napsal: S tou barevnou vadou máš asi pravdu.Na druhou stranu,ani já ty dva sonary nevybíral.Jeden jsem měl od soukr.majitele odněkud z Liberce a druhy z FOTO Škoda ve vodičkové ulici.Takže se té koupě neboj(1200-1500Kč) a pokud bys měl smůlu mohu Ti můj druhý Sonar vyměnit.Používám ho buď na focení s Canonem 350 pro celooblohový monitor a nebo s G2 bez filtru na zjišťování period dlouhoperiodických zákrytovek.Takže tedy tu jeho vlastnost nevyužívám!
Ahoj Roberte,
diky za nabidku. Pokud bych koupi realizoval a dopadlo to s tim ostrenim spatne, tak bych se urcite ozval.
Radek
Ahoj Roberte,
diky za nabidku. Pokud bych koupi realizoval a dopadlo to s tim ostrenim spatne, tak bych se urcite ozval.
Radek
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
Nazdar pánové,
byl jsem v tomto vlákně několikrát zmiňován a tak (především ze slušnosti) se sice pozdě ale přece ozývám. Zpětně jsem si pročetl obě vlákna (jednak to, co jsem zakládal sám a druhak tohle) a upřímně moc nevím, co k tomu rozumného dodat, abych neopakoval již dříve napsané. No ale snad něco vyplodím...
Je tady několi aspektů, na které je zapotřebí dít pozor:
1. Barevná vada nebo-li měření ve více filtrech - dlouhou dobu jsem žil v představě, že z principu nelze pomocí běžných fotografických objektivů současně měřit ve viditelné části spektra (BVR) a v I než mě Robert vyvedl z omylu. Před nákupem toho Sonnaru 135/3.5 jsem to několikrát konzultoval i se Zdeňkem Řehořem, dokonce se mi díval po nějakých spec. objektivech, které by byly koriggované i pro dlohovlnnou oblast, ale v cenových relacích do několka desítek tisíc nic rozumného nebylo. Jenže, problém byl v tom, že většina uživatelů používá tyhle objektivy k fotografování, kdy se z principu snaží, aby měli třeba hvězdy co nejbodovější, kdežto my, fotometristi, musíme mít na snímku pořádný "knedle", abychom mohli měřit co nejpřesněji. A v tom je právě zakopaný pes - v podstatě jde o to, jestli náhodou u toho či jiného objektivu neexistuje nějaká poloha ohniskové roviny vůči CCD čipu, kdy budodu mít všechny užité filtry nějakou "rozumnou" FWHM (myslím samozřejmě FWHM hvězd na snímku). Tou "rozumnou" hodnotou bych viděl tak něco mezi 2-5 pixely. Pokud je FWHM pod 2 px, tak je pak výsledná fotometrie velice nepřesná (tím velice mám na mysli rozptyl V-C z jednoho snímku větší než +- 0.03 mag, nebo-li při konstantních V a C vytvoří body V-C pás o šířce 2x 30 mmag., tedy 60 mmag. a větší, což je už tak velká chyba, že bych se asi moc neodvážil takové měření vůbec publikovat). Naopak větší rozostření než 5 px zase způsobí obvykle problémy SW pro identifikaci hvězd, protože se jedna hvězda rozpadne do "vícečetné" skupinky a i při aperturní fotometrii se dost dobře nedá nastavit tak velká apertura, aby do ní padlo všechno světlo od dané hvězdy. Vědel jsem sice z toho prvního vlákna, že existuje několik typů Sonnaru 135/3.5, ale upřímně jsem to považoval za nepodstatné, protože jsem se domníval, že se budou lišit jen v detailech, které snad poznají zkušení fotografové, když já je chci provozovat principiálně v rozostřeném stavu. Jenže chyba lávky - já koupil v bazaru Sonnar, který prostě nemá polohu, kdy mohu současně měřit v BVRI (při použitelném FWHM v B=2 px, V=3 px a R=4 px mám I=8px, což je poloha ohniska před čipem a v poloze ohniska "za čipem" jsou i BVR rozhozeny ještě víc), kdežto Robertovi se poštěstilo zakoupit zřejmě jinou sérii, takže může velice dobře měřit ve všech čtyřech filtrech současně.
No, myslím, že na jeden příspěvek je toho až až, tak to skončím a budu pokračovat v dalším
byl jsem v tomto vlákně několikrát zmiňován a tak (především ze slušnosti) se sice pozdě ale přece ozývám. Zpětně jsem si pročetl obě vlákna (jednak to, co jsem zakládal sám a druhak tohle) a upřímně moc nevím, co k tomu rozumného dodat, abych neopakoval již dříve napsané. No ale snad něco vyplodím...
Je tady několi aspektů, na které je zapotřebí dít pozor:
1. Barevná vada nebo-li měření ve více filtrech - dlouhou dobu jsem žil v představě, že z principu nelze pomocí běžných fotografických objektivů současně měřit ve viditelné části spektra (BVR) a v I než mě Robert vyvedl z omylu. Před nákupem toho Sonnaru 135/3.5 jsem to několikrát konzultoval i se Zdeňkem Řehořem, dokonce se mi díval po nějakých spec. objektivech, které by byly koriggované i pro dlohovlnnou oblast, ale v cenových relacích do několka desítek tisíc nic rozumného nebylo. Jenže, problém byl v tom, že většina uživatelů používá tyhle objektivy k fotografování, kdy se z principu snaží, aby měli třeba hvězdy co nejbodovější, kdežto my, fotometristi, musíme mít na snímku pořádný "knedle", abychom mohli měřit co nejpřesněji. A v tom je právě zakopaný pes - v podstatě jde o to, jestli náhodou u toho či jiného objektivu neexistuje nějaká poloha ohniskové roviny vůči CCD čipu, kdy budodu mít všechny užité filtry nějakou "rozumnou" FWHM (myslím samozřejmě FWHM hvězd na snímku). Tou "rozumnou" hodnotou bych viděl tak něco mezi 2-5 pixely. Pokud je FWHM pod 2 px, tak je pak výsledná fotometrie velice nepřesná (tím velice mám na mysli rozptyl V-C z jednoho snímku větší než +- 0.03 mag, nebo-li při konstantních V a C vytvoří body V-C pás o šířce 2x 30 mmag., tedy 60 mmag. a větší, což je už tak velká chyba, že bych se asi moc neodvážil takové měření vůbec publikovat). Naopak větší rozostření než 5 px zase způsobí obvykle problémy SW pro identifikaci hvězd, protože se jedna hvězda rozpadne do "vícečetné" skupinky a i při aperturní fotometrii se dost dobře nedá nastavit tak velká apertura, aby do ní padlo všechno světlo od dané hvězdy. Vědel jsem sice z toho prvního vlákna, že existuje několik typů Sonnaru 135/3.5, ale upřímně jsem to považoval za nepodstatné, protože jsem se domníval, že se budou lišit jen v detailech, které snad poznají zkušení fotografové, když já je chci provozovat principiálně v rozostřeném stavu. Jenže chyba lávky - já koupil v bazaru Sonnar, který prostě nemá polohu, kdy mohu současně měřit v BVRI (při použitelném FWHM v B=2 px, V=3 px a R=4 px mám I=8px, což je poloha ohniska před čipem a v poloze ohniska "za čipem" jsou i BVR rozhozeny ještě víc), kdežto Robertovi se poštěstilo zakoupit zřejmě jinou sérii, takže může velice dobře měřit ve všech čtyřech filtrech současně.
No, myslím, že na jeden příspěvek je toho až až, tak to skončím a budu pokračovat v dalším
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
2. Druhý aspekt je o tom, že když už musíme rozostřovat, tak jak vypadá profil (řez) hvězd. Ideální stav by byl, kdyby se to chovalo obdobně jako u čistě zrcadlových systémů, které jsou z principu prosty barevné vady a tedy aby profil hvězdy připomínal něco jako Gaussovku, u které se bude v závislosti na rozostření měnit jen výška (v ADU) a šířka (v px). No jo, to je ale teorie, praxe je ale někde úplně jinde. Byla o tom už zmínka v tom vlákně, co jsem kdysi založil - prostě jde o to, že při rozostřování se díky vícečlennému optickému systému ten profil hvězdy mění od té Gausovky přes něco jako náhorní plošinu až po "čertí hlavu" (prostě hvězda v řezu vypadá jako stín horní části hlavy kočky při ozáření zepředu), což je průšvich pro matchovací algoritmy, které na takovém snímku místo jedné hvězdy identifikují několik hvězd a celá fotometrie pak jde do kytek. A aby to nebylo tak jednoduché - ty profily jsou různé nejen jestli jseš před ohniskem nebo až za ohniskem, ale liší se i v jednotlivých filtrech ! Nejsem optik, na to jsou zde zkušenější a znalejší, jen prostě říkam to, na co jsme přišel. Budete-li mít někdo zájem, mám ty řezy ze svého Sonnaru zdokumentovany a mohu je poskytnout.
3. Světelnost objektivu - to je taky dost opomíjený aspekt. Ryze experimentáně jsem přišel na to, že nejlepší výsledky při tak krátkých ohniscích (řekněme do f=50 cm) dávají světelnosti optiky mezi 1:4 až 1:6. Pokud je světelnost větší, projevuje se tam vinětace a tedy velký rozdíl mezi ozářením středu čipu (a to mám o třídu menší čip než ty Radku !) a jeho okrajem (třeba pro ten Sonnar 135 při "plné díře" 1:3.5 je rozdíl ozáření mezi středem a okrajem mého čipu KAF-0402ME přes 10%). Pokud je zase světelnost menší, projeví se to velkou lokální nehomogenitou na snímcích, protože se objektiv chová jako "dírková komora", takže každé zrníčko prachu na čipu, krycím skle CCD komůrky atd. máš na MasterFlatu perfektně prokresleno. Jistě, tohle všechno by měl teoreticky korigovat správně udělaný MasterFlat, ale chtěl bych někoho vidět, kdo ho s takovou přesností dokáže vyrobit, aby tyhle vlivy kompenzoval. Právě ten rozsah světelnosti mezi 1:4 až 1:6 je takový, že nehomogenita ozáření čipu je ještě snesitelná (myslím, že se to lišilo kolem 3%) a přitom tam nejsou ty prachové částice vidět. A to ještě pamatuj na to, že Ti nesmí pole během měření po čipu "cestovat" nebo-li buď musíš mít velice dobrou a hlavně ustavenou montáž a nebo musíš používat autoguiding (i když i on není samospasitelný, protože při špatné ustavení se Ti bude stáčet pole). Pokud by to někoho zajímalo je to v preznetaci na sekčním serveru, kterou jsem přednášel letos u Luboše na praktiku v Peci (http://var2.astro.cz/download.php?lang=cz "Vysoká přesnost při CCD fotometrii aneb jak na to - PPT")
3. Světelnost objektivu - to je taky dost opomíjený aspekt. Ryze experimentáně jsem přišel na to, že nejlepší výsledky při tak krátkých ohniscích (řekněme do f=50 cm) dávají světelnosti optiky mezi 1:4 až 1:6. Pokud je světelnost větší, projevuje se tam vinětace a tedy velký rozdíl mezi ozářením středu čipu (a to mám o třídu menší čip než ty Radku !) a jeho okrajem (třeba pro ten Sonnar 135 při "plné díře" 1:3.5 je rozdíl ozáření mezi středem a okrajem mého čipu KAF-0402ME přes 10%). Pokud je zase světelnost menší, projeví se to velkou lokální nehomogenitou na snímcích, protože se objektiv chová jako "dírková komora", takže každé zrníčko prachu na čipu, krycím skle CCD komůrky atd. máš na MasterFlatu perfektně prokresleno. Jistě, tohle všechno by měl teoreticky korigovat správně udělaný MasterFlat, ale chtěl bych někoho vidět, kdo ho s takovou přesností dokáže vyrobit, aby tyhle vlivy kompenzoval. Právě ten rozsah světelnosti mezi 1:4 až 1:6 je takový, že nehomogenita ozáření čipu je ještě snesitelná (myslím, že se to lišilo kolem 3%) a přitom tam nejsou ty prachové částice vidět. A to ještě pamatuj na to, že Ti nesmí pole během měření po čipu "cestovat" nebo-li buď musíš mít velice dobrou a hlavně ustavenou montáž a nebo musíš používat autoguiding (i když i on není samospasitelný, protože při špatné ustavení se Ti bude stáčet pole). Pokud by to někoho zajímalo je to v preznetaci na sekčním serveru, kterou jsem přednášel letos u Luboše na praktiku v Peci (http://var2.astro.cz/download.php?lang=cz "Vysoká přesnost při CCD fotometrii aneb jak na to - PPT")
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
Tak co, máte ještě síly číst dál ;D ?
4. Jedna obrovská výhoda těchto krátkoohniskových objektivů je ve velikosti snímaného pole, protože se i v na hvězdy chudých polích dá vybrat spektrálně podobná srovnávačka. Čím totiž jdete s přesností meření k lepším výsledkům, tím více v nich začínáte vidět různé trendy a drifty, které by tam být neměly a které prostě ničím nevykompenzujete. Jistě, můžete mít proměnnou sp. třídy A0 a srovnávačku nějaké eMko a pak na to pustit převod z instrumentální do stad. fotometrie, měřit přitom extinkci (a to nejen základní, ale i diferenciální) a trvale proměřovat std. pole pro kalibraci, ale to je taková otročina, že by se mi tedy do toho moc nechtělo. Naopak, pokud se vám podaří nalézt takovou COMP, která má v daném čase shodný rozdíl vůči VAR ve všech užitých filtrech s přesností alespoň na 0.1 mag., tak tohle všechno odpadá a můžete směle tvrdit, že vlastně vaše instrumentální diferenciální magnitudy odpovídají std. dif. magnitudám (pochopitelně při užití std. filtrů). Je ale fakt, že u mirid se tomu přepočtu asi nevyhneš (?).
Jetě jsi se ptal v mailu na ty Rubinary. Vlastní zkušenost nemám, protože jsem sháněl především krátkoohniskový objektiv a Rubinary snad začínají někde na f=50 cm nebo se pletu ? A pro takovu ohniskovou vzdálenost bych už raději použil nějaký krátkoohniskový levný Newton (SUPRA jich nabízí dost) třeba v kombinaci s nějakým komakorektorem.
To mi připomnělo ještě jedno zjištění: přišel jsem na to, že když použiju pro snímání jakoukoliv refrekční soustavu (jako třeba ten objektiv), tak vždy musím v podstatě bojovat s barevnou vadou (viz. to FWHM na začátku), pokud ale se obraz vytváří zrcadlem a jen se pak následně koriguje komakorektory, reduktory nebo nějakými rovnači pole, zanáší sice tyto refrekční členy do systému jistou barevnou vadu, ale tato je nesrovnatelně menší než kdyby byl obraz tvořen čistě refrakční soustavou. Třeba občas měřím se Schmidt-Cassegreinem (CPC 1100-XLT) o průměru 280 mm a ohnisku 2800 mm, kterou zkracuji reduktorem Optec 3.3x, na výslednou efektivní f= 1.080mm, přičemž FWHM v B je třeba 5 px, ve V a R asi 6px a v I kolem 7 px, což je při daných parametrech soustavy velice dobrý výsledek.
Tož asi tak. Jetě se podívám po těch článcích, co jsem psal (jak se o tom zmiňoval lubomir), ale už si ani nějak nevpomínám, kam jsem to vlastně dával - no, snad to najdu. Máte-li ale nějaké dotazy nebo cokoliv k tématu, pište, budu se snažit reagovat.
4. Jedna obrovská výhoda těchto krátkoohniskových objektivů je ve velikosti snímaného pole, protože se i v na hvězdy chudých polích dá vybrat spektrálně podobná srovnávačka. Čím totiž jdete s přesností meření k lepším výsledkům, tím více v nich začínáte vidět různé trendy a drifty, které by tam být neměly a které prostě ničím nevykompenzujete. Jistě, můžete mít proměnnou sp. třídy A0 a srovnávačku nějaké eMko a pak na to pustit převod z instrumentální do stad. fotometrie, měřit přitom extinkci (a to nejen základní, ale i diferenciální) a trvale proměřovat std. pole pro kalibraci, ale to je taková otročina, že by se mi tedy do toho moc nechtělo. Naopak, pokud se vám podaří nalézt takovou COMP, která má v daném čase shodný rozdíl vůči VAR ve všech užitých filtrech s přesností alespoň na 0.1 mag., tak tohle všechno odpadá a můžete směle tvrdit, že vlastně vaše instrumentální diferenciální magnitudy odpovídají std. dif. magnitudám (pochopitelně při užití std. filtrů). Je ale fakt, že u mirid se tomu přepočtu asi nevyhneš (?).
Jetě jsi se ptal v mailu na ty Rubinary. Vlastní zkušenost nemám, protože jsem sháněl především krátkoohniskový objektiv a Rubinary snad začínají někde na f=50 cm nebo se pletu ? A pro takovu ohniskovou vzdálenost bych už raději použil nějaký krátkoohniskový levný Newton (SUPRA jich nabízí dost) třeba v kombinaci s nějakým komakorektorem.
To mi připomnělo ještě jedno zjištění: přišel jsem na to, že když použiju pro snímání jakoukoliv refrekční soustavu (jako třeba ten objektiv), tak vždy musím v podstatě bojovat s barevnou vadou (viz. to FWHM na začátku), pokud ale se obraz vytváří zrcadlem a jen se pak následně koriguje komakorektory, reduktory nebo nějakými rovnači pole, zanáší sice tyto refrekční členy do systému jistou barevnou vadu, ale tato je nesrovnatelně menší než kdyby byl obraz tvořen čistě refrakční soustavou. Třeba občas měřím se Schmidt-Cassegreinem (CPC 1100-XLT) o průměru 280 mm a ohnisku 2800 mm, kterou zkracuji reduktorem Optec 3.3x, na výslednou efektivní f= 1.080mm, přičemž FWHM v B je třeba 5 px, ve V a R asi 6px a v I kolem 7 px, což je při daných parametrech soustavy velice dobrý výsledek.
Tož asi tak. Jetě se podívám po těch článcích, co jsem psal (jak se o tom zmiňoval lubomir), ale už si ani nějak nevpomínám, kam jsem to vlastně dával - no, snad to najdu. Máte-li ale nějaké dotazy nebo cokoliv k tématu, pište, budu se snažit reagovat.
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
Chci se trochu více rozepsat k flatům.Zdá se mi,že tady jsou ještě rezervy-alespoň u mne.Pro sonar 135 používám flaty, které jsem vytvořil na podzim při stmívání s objektivem zakrytým pauzákem jako matnicí.Vzhledem ke krátké době při stmívání po kterou se dají dělat flaty s intenzitou? okolo 30kADU,jsou to vždy jen tri snímky v každém filtru s expozicí 15 až 20 sek.
Přesně jak Petře píšeš ty masterflaty maj pak výrazné nehomogenity.No a teď jak napadl sníh,Měsíc byl v úplňku a byla homogenní inverzní oblačnost, zkusil jsem o půlnoci flaty s expozicí 80- 100 sek.Pro filtr R byla intenzita přes 30kADU.Pro ostatní filtry to bylo slabší a nejhůř B byl jen asi 3 kADU nad pozadím.A pak začlo sněžit a musel jsem skončit.Ovšem ten master flat v R z deseti snímků je krásně homogenní!
Přesně jak Petře píšeš ty masterflaty maj pak výrazné nehomogenity.No a teď jak napadl sníh,Měsíc byl v úplňku a byla homogenní inverzní oblačnost, zkusil jsem o půlnoci flaty s expozicí 80- 100 sek.Pro filtr R byla intenzita přes 30kADU.Pro ostatní filtry to bylo slabší a nejhůř B byl jen asi 3 kADU nad pozadím.A pak začlo sněžit a musel jsem skončit.Ovšem ten master flat v R z deseti snímků je krásně homogenní!
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
No, skuteně, udělat kvalitní flat, zvláště pro tyhle krátkoohniskové objektivy s přesností, kterou požadujeme, není žádná sranda. Sám jsem je obvykle dělal při stmívání/rozednívání s velice krátkou exp. dobou (v řádech jednotek sekund), ale není to ono, protože při poli 2x3 st. tam prostě skoro vždy je vidět, na které straně oblohy vyleze Slunce a to je průšvich. Ten pauzák (bílé plátno...) těsně před objektivem tomu sice hodně pomůže, ale furt to není ono. Už principiálně proto, že správný flat by se měl dělat s exp. dobou shodnou (nebo alespoň podobnou) jako vlastní snímky, protože při požadované přesnosti tam pro flaty s exp. dobou jednotky sekund a snímky s exp. dobou v minutách vylézá na povrch nelinearita čipu !
Spíš se začínám přiklánět k ryze "laboratorním" flatům pořízených na nějakou bílou stěnu pár desitek centimetrů od objektivu, ale nějak jsem ještě neměl čas to zkusit v praxi.
On je totiž v této úloze jeden principiální problém: jak má vlastně takový dobrý flat vypadat ? Má tam být vidět lokální nehomogenita nebo nějaký globální trend v určitém směru ? A co když jsou tyto nehomogenity skutečně reálné (způsobené nerovnoměrným ozářením čipu) a my se je tady snažíme zrušit ? Podle mě jediné pravidlo, kterého bychom se měli držet je to, že ten flat (ať už bude vypadat jakkoliv) musí reálné snímky upravovat tak, aby následná provedená fotometrie libovolných dvou konstantních hvězd na libovolném místě čipu dala vždy konstantní rozdíl v mag. Nic víc, nic míň. Jak toho ale dosáhnout, to je otázka...
Spíš se začínám přiklánět k ryze "laboratorním" flatům pořízených na nějakou bílou stěnu pár desitek centimetrů od objektivu, ale nějak jsem ještě neměl čas to zkusit v praxi.
On je totiž v této úloze jeden principiální problém: jak má vlastně takový dobrý flat vypadat ? Má tam být vidět lokální nehomogenita nebo nějaký globální trend v určitém směru ? A co když jsou tyto nehomogenity skutečně reálné (způsobené nerovnoměrným ozářením čipu) a my se je tady snažíme zrušit ? Podle mě jediné pravidlo, kterého bychom se měli držet je to, že ten flat (ať už bude vypadat jakkoliv) musí reálné snímky upravovat tak, aby následná provedená fotometrie libovolných dvou konstantních hvězd na libovolném místě čipu dala vždy konstantní rozdíl v mag. Nic víc, nic míň. Jak toho ale dosáhnout, to je otázka...
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
Ahoj,
konecne mam trochu casu a muzu odpovedet. Ten konec roku je sileny
Predne diky tobe Petre za obsahlou odpoved. V tuto chvili jsem temer rozhodnut jit cestou Sonnaru f=135mm. Po te, co jsem procetl vsechny mozne prispevky si myslim, ze nema cenu moc experimentovat a bude lepsi sahnou po necem, co je odzkousene a co pouzivas ty, Robert, a nekteri dalsi promenari. Navic jako velke pozitivum vidim pravu tu sirokou zakladnu uzivatelu, a tim padem prostor pro vymenu zkusenosti.
K tem flatum:
Pro kratkoohniskove dalekohledy je vyroba master-flatu pro me velka neznama. V pripade naseho 12'' SCT jsem vyrobil lightbox, takze tam nemam v podstate problemy s kvalitnim master-flatem. I kdyz uz jsem se setkal s pripady, kdy ani takovy master snimek neodstranil vsechny nehomogenity. Vetsinou je to prave pri dlouhych expozicich, pripadne za jasne mesicni noci, kdy mam promenku relativne blizko Mesice.
U Newtonu jsem to resil vetsinou krabici s vrstvami pauzaku pri stmivani ci rozednivani.
Souhlasim s tebou, ze resenim je bud bila plocha pred objektivem, nebo vyuzit homogenne nasvetlene oblohy. V mem pripade je jedina moznost vyuzit inverzni oblacnost snimanou za dne, pricemz byl musel nejak zaridit zeslabeni svetla. V noci to nema cenu, protoze okolni svetla z Ostravy a prilehlych obci narusuji homogenitu i teto inverzni poklicky.
Takze zatim
Radek
konecne mam trochu casu a muzu odpovedet. Ten konec roku je sileny
Predne diky tobe Petre za obsahlou odpoved. V tuto chvili jsem temer rozhodnut jit cestou Sonnaru f=135mm. Po te, co jsem procetl vsechny mozne prispevky si myslim, ze nema cenu moc experimentovat a bude lepsi sahnou po necem, co je odzkousene a co pouzivas ty, Robert, a nekteri dalsi promenari. Navic jako velke pozitivum vidim pravu tu sirokou zakladnu uzivatelu, a tim padem prostor pro vymenu zkusenosti.
K tem flatum:
Pro kratkoohniskove dalekohledy je vyroba master-flatu pro me velka neznama. V pripade naseho 12'' SCT jsem vyrobil lightbox, takze tam nemam v podstate problemy s kvalitnim master-flatem. I kdyz uz jsem se setkal s pripady, kdy ani takovy master snimek neodstranil vsechny nehomogenity. Vetsinou je to prave pri dlouhych expozicich, pripadne za jasne mesicni noci, kdy mam promenku relativne blizko Mesice.
U Newtonu jsem to resil vetsinou krabici s vrstvami pauzaku pri stmivani ci rozednivani.
Souhlasim s tebou, ze resenim je bud bila plocha pred objektivem, nebo vyuzit homogenne nasvetlene oblohy. V mem pripade je jedina moznost vyuzit inverzni oblacnost snimanou za dne, pricemz byl musel nejak zaridit zeslabeni svetla. V noci to nema cenu, protoze okolni svetla z Ostravy a prilehlych obci narusuji homogenitu i teto inverzni poklicky.
Takze zatim
Radek
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
Ahoj,
Ad objektiv k CCD: já vím, Ty ses ptal na typ objektivu a místo toho jsem se tady vykecal, co by měl a co by neměl mít, ale nic konkrétního, že ? To si dobře uvědomuju, ale problém je v tom, že prostě nemám tolik času, abych zkoušel různé varianty a typy a pak vybral ten nejlepší. Už jenom třeba vyzkoušet vliv světelnosti na fotometrii byla hokna na několik nocí a představa, že budu třeba sledovat jak se chovají různé objektivy ve vztahu k fotometrii je dost šílená. To bych se dostal do stavu konstruktérů dalekohledů (nic proti nim), že bych pořád něco , sestrojova, testoval, vylepšoval a přitom vůbec nepozoroval, což teda nechci. Někdo jiný zase preferuje tu konstrukční (a testovací stránku věci) a vlastní pozorování pro něj není zase tak důležité. To je ale volba každého z nás. Proto jsem tenkráte založil to vlákno v astrofotografii, abych se fotografů zeptal, jaké oni používají u dnešních moderních DSLR objektivy, doufaje, že jejich doporučení bude vhodné i pro naše účely (především ta barevná vada, protože ostatní aberace (koma, zklenutí pole...) jsou pro naše malé čipy a užívané rozostření zanedbatelné). Na druhou stranu jsem do toho nechtěl investovat desítky tisíc (Borg, WO...), protože to nebylo nijak prakticky vyzkoušené (alespoň u nás) a pak by mě to bylo třeba k ničemu. Když jsem tedy zjistil, že si ty staré Sonnary (ať už 135/3.5, 180/2.8 a nebo 300/4) lidi celkem chválí a přitom jejich cena se pohybuje v bazarech v řádu tisíců korun, nebylo co řešit. Za ten experiment to jistě stálo. Myslím taky, že na ty naše aplikace lze fakt užít cokoliv, když jsem mohl měřit setovým Heliosem 58/2 od Zenitu, tak už fakt můžeš měřit skoro čímkoliv. Celkem jsme byl i překvapen, že i zcela obyčejným (a levným) achromátem lze měřit v jednom filtru (to byl ten WideView 80/400 z toho starého vlákna), takže asi skutečně volba toho objktivu není až tak kritická. To spíš, co je kritické, je pak užitá světelnost, exp. doba, dobrý flat atd., která Ti mohou měření buď velice zpřesnit a nebo naopak pořádně rozhodit. Ale to už je o praxi. Naprosto s Tebou souhlasím, že tou volbou nějakého Sonnaru vedle nešlápneš a budeš mít za sebou "podhoubí" ostatních uživatelů, kterých se budeš moci zeptat, když něco nebude fungovat dle Tvých představ. Myslím, že bys ani tím Rubinarem nešlápnul vedle, ale přeci jen má už dost velké ohnisko a jde o to, jestli by pro Tvoje účely vyhovoval.
Jestli bych mohl poradit, já na to šel přesně opačně (resp. že to bude nějaký ten Sonnar jsem věděl z reakcí fotografů, ale problém byl se rozhodnout jaká ohnisková délka): prostě jsem si od Petra Zascheho vyžádal podklady pro systémy, které chtěl měřit a v Guidu 8, který užívám, jsem si vždy vykreslil pole, které mi zachytí moje CCD kamera s tím kterým objektivem a rovnou jsem viděl, pro kterou proměnnou mám a pro kterou nemám v poli vhodnou srovnávačku (vhodnou ve smyslu jasnosti, konstantnosti a především spektrálního typu). Po projití deseti takových systémů jsem měl zcela jasno, takže jsem šel do té 135, se kterou mám pole přibližně 2x3 st. Ty máš ale dvakrát tak větší čip (myslím lineárně v obou směrech), takže můžeš jít do dvojnásobné ohniskové vzdálenosti při zachování velikosti pole. To Ti ale pak umožňuje při konstantní světelnosti (třeba typicky 1:4) mít také dvojnásobně větší průměr a tedy i větší dosah. Takže, pokud by Ti pro ty miridy stačilo pole 2x3 st., pak bych se nebál jít do té 300. Ovšem je fakt, že tu má z proměnnářů jen Robert (o kterém vím) a jak psal, současné měření ve VRI tam možné není. Ale je to jen jeden kus, nikde není řečeno, že nemůže existovat jiný, který by tho mohl být schopen. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že ke kameře s filtry za 150 kKč (možná i víc ?) koupit jednu 135 a jednu 300 za celkovou sumu kolem 7 kKč není zase takový luxus a vždy se může taková kombinace hodit.
Ad objektiv k CCD: já vím, Ty ses ptal na typ objektivu a místo toho jsem se tady vykecal, co by měl a co by neměl mít, ale nic konkrétního, že ? To si dobře uvědomuju, ale problém je v tom, že prostě nemám tolik času, abych zkoušel různé varianty a typy a pak vybral ten nejlepší. Už jenom třeba vyzkoušet vliv světelnosti na fotometrii byla hokna na několik nocí a představa, že budu třeba sledovat jak se chovají různé objektivy ve vztahu k fotometrii je dost šílená. To bych se dostal do stavu konstruktérů dalekohledů (nic proti nim), že bych pořád něco , sestrojova, testoval, vylepšoval a přitom vůbec nepozoroval, což teda nechci. Někdo jiný zase preferuje tu konstrukční (a testovací stránku věci) a vlastní pozorování pro něj není zase tak důležité. To je ale volba každého z nás. Proto jsem tenkráte založil to vlákno v astrofotografii, abych se fotografů zeptal, jaké oni používají u dnešních moderních DSLR objektivy, doufaje, že jejich doporučení bude vhodné i pro naše účely (především ta barevná vada, protože ostatní aberace (koma, zklenutí pole...) jsou pro naše malé čipy a užívané rozostření zanedbatelné). Na druhou stranu jsem do toho nechtěl investovat desítky tisíc (Borg, WO...), protože to nebylo nijak prakticky vyzkoušené (alespoň u nás) a pak by mě to bylo třeba k ničemu. Když jsem tedy zjistil, že si ty staré Sonnary (ať už 135/3.5, 180/2.8 a nebo 300/4) lidi celkem chválí a přitom jejich cena se pohybuje v bazarech v řádu tisíců korun, nebylo co řešit. Za ten experiment to jistě stálo. Myslím taky, že na ty naše aplikace lze fakt užít cokoliv, když jsem mohl měřit setovým Heliosem 58/2 od Zenitu, tak už fakt můžeš měřit skoro čímkoliv
. Celkem jsme byl i překvapen, že i zcela obyčejným (a levným) achromátem lze měřit v jednom filtru (to byl ten WideView 80/400 z toho starého vlákna), takže asi skutečně volba toho objktivu není až tak kritická. To spíš, co je kritické, je pak užitá světelnost, exp. doba, dobrý flat atd., která Ti mohou měření buď velice zpřesnit a nebo naopak pořádně rozhodit. Ale to už je o praxi. Naprosto s Tebou souhlasím, že tou volbou nějakého Sonnaru vedle nešlápneš a budeš mít za sebou "podhoubí" ostatních uživatelů, kterých se budeš moci zeptat, když něco nebude fungovat dle Tvých představ. Myslím, že bys ani tím Rubinarem nešlápnul vedle, ale přeci jen má už dost velké ohnisko a jde o to, jestli by pro Tvoje účely vyhovoval.Jestli bych mohl poradit, já na to šel přesně opačně (resp. že to bude nějaký ten Sonnar jsem věděl z reakcí fotografů, ale problém byl se rozhodnout jaká ohnisková délka): prostě jsem si od Petra Zascheho vyžádal podklady pro systémy, které chtěl měřit a v Guidu 8, který užívám, jsem si vždy vykreslil pole, které mi zachytí moje CCD kamera s tím kterým objektivem a rovnou jsem viděl, pro kterou proměnnou mám a pro kterou nemám v poli vhodnou srovnávačku (vhodnou ve smyslu jasnosti, konstantnosti a především spektrálního typu). Po projití deseti takových systémů jsem měl zcela jasno, takže jsem šel do té 135, se kterou mám pole přibližně 2x3 st. Ty máš ale dvakrát tak větší čip (myslím lineárně v obou směrech), takže můžeš jít do dvojnásobné ohniskové vzdálenosti při zachování velikosti pole. To Ti ale pak umožňuje při konstantní světelnosti (třeba typicky 1:4) mít také dvojnásobně větší průměr a tedy i větší dosah. Takže, pokud by Ti pro ty miridy stačilo pole 2x3 st., pak bych se nebál jít do té 300. Ovšem je fakt, že tu má z proměnnářů jen Robert (o kterém vím) a jak psal, současné měření ve VRI tam možné není. Ale je to jen jeden kus, nikde není řečeno, že nemůže existovat jiný, který by tho mohl být schopen. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že ke kameře s filtry za 150 kKč (možná i víc ?) koupit jednu 135 a jednu 300 za celkovou sumu kolem 7 kKč není zase takový luxus a vždy se může taková kombinace hodit.
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
Ještě pokračuju:
Ad přichycení objektivu ke kameře: to je taky trochu problém: Sonnar 135/3.5 má klasický praktikácký závit (stejně jako ten Zenit) a to M42x1, kdežto SBIG kamery a karusely mají T2 závit, což je M42x0.75. Takže, když tyhle dvě věci chceš spojit, musíš mít redukci. No jo, ale problém je v tom, že s klasickou redukcí a bez lehké úpravy toho objektivu nezaostříš, protože prostě ohnisková rovina toho objektivu nedosáhne až na čip. Tohle platí pro SBIG kamery a SBIG karusel CFW-8A, který asi máš. Pokud máš ten nový (CFW-10), tak by problém být neměl, protože má šířku jen 0.6", takže bys měl s praktikáckými objektivy zaostřit. U toho starého karuselu o šířce 1" (ať už u 8 nebo novější 9) si pak musíš nechat vyrobit spec. tenkou redukci a nebo ten objektiv "kuchnout" a v závitu ho posunout co nejvíce ke konci ostření. Jak je to u 300, to nevím, jen jsem kdysi zkoušel ji nasadit s klasickou redukcí M42x1/T2 na svoji ST7-XME a taky jsem nezaostřil. Byl to ale půjčený objektiv z brněnské hvězdárny, takže jsme nějak nemohl jej rozdělávat a dívat se, zda-li bych mu nemohl nějak pomoct. Robert tento objektiv sice má, ale on užívá G2 (nebo teď i G1) a Pavel Cagaš je na rozdíl od SBIGu již rozumný a umístil čip co nejblíže k okraji kamery, takže je-li čip od okraje karuselu u SBIGu nějakých 49 mm, tak u MII kamer je to tuším jen 25 mm (nebo nějak tak ?). A prodloužit (odsadit) objektiv od kamery dále jde mezikroužkama vždy, ale "přirazit" jej blíž k čipu jaksi z principu nejde. Jo a ještě ta 180/2.8 (aspoň co jsem měl já) měla bajonet pro Pentax-SIX (velkoformátový 6x6 cm), takže tam byla ta vzdálenost v pohodě (myslím že tyhle objektivy byly konstruovány na optickou vzdálenost 76 mm), akorát to zase potřebovalo redukci mezi tento bajonet a T2, což se dá koupit (vyrobit) třeba u Foto Škoda v Praze. Hele, tohle všechno bych asi teď neřešil, podívej se nejprve na ty políčka, vytipuj vhodné srovnavačky a urči si nějaký interval vhodné ohniskové vzdálenosti pro tuto aplikaci a pak se má smysl bavit o konkrétním objektivu, jeho uchycení a dalších věcech.
PS: O flatech zase někdy příště
Ad přichycení objektivu ke kameře: to je taky trochu problém: Sonnar 135/3.5 má klasický praktikácký závit (stejně jako ten Zenit) a to M42x1, kdežto SBIG kamery a karusely mají T2 závit, což je M42x0.75. Takže, když tyhle dvě věci chceš spojit, musíš mít redukci. No jo, ale problém je v tom, že s klasickou redukcí a bez lehké úpravy toho objektivu nezaostříš, protože prostě ohnisková rovina toho objektivu nedosáhne až na čip. Tohle platí pro SBIG kamery a SBIG karusel CFW-8A, který asi máš. Pokud máš ten nový (CFW-10), tak by problém být neměl, protože má šířku jen 0.6", takže bys měl s praktikáckými objektivy zaostřit. U toho starého karuselu o šířce 1" (ať už u 8 nebo novější 9) si pak musíš nechat vyrobit spec. tenkou redukci a nebo ten objektiv "kuchnout" a v závitu ho posunout co nejvíce ke konci ostření. Jak je to u 300, to nevím, jen jsem kdysi zkoušel ji nasadit s klasickou redukcí M42x1/T2 na svoji ST7-XME a taky jsem nezaostřil. Byl to ale půjčený objektiv z brněnské hvězdárny, takže jsme nějak nemohl jej rozdělávat a dívat se, zda-li bych mu nemohl nějak pomoct. Robert tento objektiv sice má, ale on užívá G2 (nebo teď i G1) a Pavel Cagaš je na rozdíl od SBIGu již rozumný a umístil čip co nejblíže k okraji kamery, takže je-li čip od okraje karuselu u SBIGu nějakých 49 mm, tak u MII kamer je to tuším jen 25 mm (nebo nějak tak ?). A prodloužit (odsadit) objektiv od kamery dále jde mezikroužkama vždy, ale "přirazit" jej blíž k čipu jaksi z principu nejde. Jo a ještě ta 180/2.8 (aspoň co jsem měl já) měla bajonet pro Pentax-SIX (velkoformátový 6x6 cm), takže tam byla ta vzdálenost v pohodě (myslím že tyhle objektivy byly konstruovány na optickou vzdálenost 76 mm), akorát to zase potřebovalo redukci mezi tento bajonet a T2, což se dá koupit (vyrobit) třeba u Foto Škoda v Praze. Hele, tohle všechno bych asi teď neřešil, podívej se nejprve na ty políčka, vytipuj vhodné srovnavačky a urči si nějaký interval vhodné ohniskové vzdálenosti pro tuto aplikaci a pak se má smysl bavit o konkrétním objektivu, jeho uchycení a dalších věcech.
PS: O flatech zase někdy příště
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
U mého sonaru 300 se mi podařilo na jedno rozostření opravdu chytit jen BVR filt I nikoliv.
Tu 300 jsem zkusil rozebrat a nejde v závitu posunout za konec zaostření! na rozdíl od 135 -ky.
Co se týče flat field boxu- kuchnul jsem starej noťas Chiconu a použil displej viz vlákno
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1221403595
,ale ještě moc svítí,musím ho nějak zaclonit,nebo zregulovat jas,abych mohl vyzkoušet delší expozice.Ale Martin mě utřel,že to není třeba -dělá flaty běžně s expozicema v řádu zlomků vteřin!?
Mimochodem Petře-hovoříš o umístění hvězdy na jeden a ten samý pixel-jak to zajistíš např.při měření fázovky?
Tu 300 jsem zkusil rozebrat a nejde v závitu posunout za konec zaostření! na rozdíl od 135 -ky.
Co se týče flat field boxu- kuchnul jsem starej noťas Chiconu a použil displej viz vlákno
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1221403595
,ale ještě moc svítí,musím ho nějak zaclonit,nebo zregulovat jas,abych mohl vyzkoušet delší expozice.Ale Martin mě utřel,že to není třeba -dělá flaty běžně s expozicema v řádu zlomků vteřin!?
Mimochodem Petře-hovoříš o umístění hvězdy na jeden a ten samý pixel-jak to zajistíš např.při měření fázovky?
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
To vlákno o Flatech z LCD displejů a pod. jsem sice zaregistroval, ale v tu dobu jsem neměl čas reagovat. S Martinem v tomto směru nemohu souhlasit (pořizovat flaty v řádu desetin sekund a vlastní snímky třeba v minutách), protože prostě pro naši požadovanou přesnost ty CCD čipy nejsou lineární. Klasivké slowscan kamery s Full frame CCD užívají mechanickou závěrku, která je tvořena segmentem / výsečem v kruhu), který nezakryje (neodkryje) všechny pixely čipu na stejnou dobu. Čím je exp. doba kratší, tím je tento efekt výraznější. Minimální exp. doba třeba pro ST-7XME je myslím 140 ms a všeobecně se doporučuje nedělat flaty pod 1s. Druhá věc je linearita - prostě my se na ty čipy díváme jako na nějaké digitální obvody (dyť nám z toho lezou ADU, což jsou ryze diskrétní hodnoty, ne ?), ale ve skutečnosti je to běžná analogová technika, kdy úprava nějakého parametru (napětí, teploty, exp. doby...) má vliv opět analogový na výsledný produkt. No a v tom je zakopaný pes, protože flat pořízený při sekundové expozici není totožný s flatem při 100s expozici (samozžejmě po srovnání na stejnou střední ADU). Těch důvodů tam bylo ještě víc, dokonce jsem si to i někam zepsal, když jsem četl to vlákno o LCD, ale k napsání na fórum už bohužel nedošlo...
A jak zajistím, abych měl i pří více nocích srovnávačku i proměnnou na stejném pixelu ? No na Go-to montáži (EQ-6, CPC...) to není problém pomocí guidingového čipu v méh ST-7XME. Prostě zhruba nastavím pole, na guid čipu najdu vhodnou srovnávačku, provedu prvotní nastavení kompozice (aby srovnavačky a proměnná byla "dobře" posazena na čipu a současně i guid hvězda byla někde rozumně na guid čipu kamery) a zapíšu si souřadnice X,Y polohy této guid hvězdy na guid čipu. No a příští noc opět zhruba najedu na pole, tím pádem dostanu někde na guid čipu tu guid hvězdu z minulé noci a pomocí řídícího SW ke kameře (CCDSoftV5) zadám aut. posun guid hvězdy na souřadnice X,Y vybrané při mnulé noci. Ten SW umí nejen vedení za hvězdou, ale i "lehké" posuny (což v podstatě není nic jiného než "rychlý a hrubý" autoguiding) a on mi tím pádem zajistí i posun celeho pole na měřícím čipu. Jistě, má to svá omezení - třeba při nedobře ustavené montáži dochází ke stáčení pole, pak mám sice guid hvězdu na stejném místě, ale pole na měřícím čipu je otočené a posunuté, ale princip je asi jasný.
U ne Go-to montáží to pochopitelně nemohu jednoduše udělat, takže se jen snažím (ručně), aby pole sedlo rámcově podobně jako v té první noci. Ale při ohnisku 135 mm to není zase takový problém a s přesností +- 2-3 pixely to jde taky. To spíš se tam projeví už drift nebo stáčení pole z nepřesného polárního ustavení.
A jak zajistím, abych měl i pří více nocích srovnávačku i proměnnou na stejném pixelu ? No na Go-to montáži (EQ-6, CPC...) to není problém pomocí guidingového čipu v méh ST-7XME. Prostě zhruba nastavím pole, na guid čipu najdu vhodnou srovnávačku, provedu prvotní nastavení kompozice (aby srovnavačky a proměnná byla "dobře" posazena na čipu a současně i guid hvězda byla někde rozumně na guid čipu kamery) a zapíšu si souřadnice X,Y polohy této guid hvězdy na guid čipu. No a příští noc opět zhruba najedu na pole, tím pádem dostanu někde na guid čipu tu guid hvězdu z minulé noci a pomocí řídícího SW ke kameře (CCDSoftV5) zadám aut. posun guid hvězdy na souřadnice X,Y vybrané při mnulé noci. Ten SW umí nejen vedení za hvězdou, ale i "lehké" posuny (což v podstatě není nic jiného než "rychlý a hrubý" autoguiding) a on mi tím pádem zajistí i posun celeho pole na měřícím čipu. Jistě, má to svá omezení - třeba při nedobře ustavené montáži dochází ke stáčení pole, pak mám sice guid hvězdu na stejném místě, ale pole na měřícím čipu je otočené a posunuté, ale princip je asi jasný.
U ne Go-to montáží to pochopitelně nemohu jednoduše udělat, takže se jen snažím (ručně), aby pole sedlo rámcově podobně jako v té první noci. Ale při ohnisku 135 mm to není zase takový problém a s přesností +- 2-3 pixely to jde taky. To spíš se tam projeví už drift nebo stáčení pole z nepřesného polárního ustavení.
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Teleobjektiv pro CCD fotometrii
Sonnar 135/3.5 má klasický praktikácký závit (stejně jako ten Zenit) a to M42x1, kdežto SBIG kamery a karusely mají T2 závit, což je M42x0.75.
Součástí definice každého standardu závitu/bajonetu je i vzdálenost čela závitu/bajonetu od ohniskové roviny. Snad by se tyto údaje mohly někomu hodit:
Praktica M42x1: 46mm
Tamron (T-závit) M42x0,75: 55mm
Nikon bajonet: 46,5mm
Canon EOS bajonet: 44mm
Mezi čelem adaptéru objektivu CCD kamery a čipem musí být tato vzdálenost (nejlépe mírně menší, není problém ohniskovou rovinu objektivu přiblížit k závitu zaostřením na menší vzdálenost, prodloužení by ale vyžadovalo zaostření "za nekonečno" a to může být problém).
Mimo téma: odtud i doporučená vzdálenost 55mm závitu od čipu u koma-korektorů s T-závitem (např. TeleVue Paracorr).
Součástí definice každého standardu závitu/bajonetu je i vzdálenost čela závitu/bajonetu od ohniskové roviny. Snad by se tyto údaje mohly někomu hodit:
Praktica M42x1: 46mm
Tamron (T-závit) M42x0,75: 55mm
Nikon bajonet: 46,5mm
Canon EOS bajonet: 44mm
Mezi čelem adaptéru objektivu CCD kamery a čipem musí být tato vzdálenost (nejlépe mírně menší, není problém ohniskovou rovinu objektivu přiblížit k závitu zaostřením na menší vzdálenost, prodloužení by ale vyžadovalo zaostření "za nekonečno" a to může být problém
).Mimo téma: odtud i doporučená vzdálenost 55mm závitu od čipu u koma-korektorů s T-závitem (např. TeleVue Paracorr).
Pavel Cagaš