Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS

[brat]

O minulém, prodlouženém víkendu změnila

Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS

svůj název na

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS

Více viz článek zde:
http://var2.astro.cz/e-perseus-detail.php?id=1227309745

[Honza Ebr (honza42)]

Pánové, kdybyste za sebou neměli úctyhodnou stopu výsledků, která jasně ukazuje, že se v té vaší Sekci také více než dostatečně zabýváte užitečnými věcmi, asi bych se neudržel a napsal něco posměšného o tom, jak velký má taková změna smysl a jak hodnotné je o tom sáhodlouze jednat a hlasovat.

Jenže vy jí máte, a tak si takové výstřelky můžete dovolit:) Takže přeju hodně štěstí při hledání exoplanet. Ještě si pomatuju, když to byla věc z říše fantasy a dneska po nich s reálnou šancí jdou čeští amatéři - to mi přijde dost slušný!

[MilAN]

Berte to prosím, páni proměnáři, pouze jako rýpnutí, ale :
1/ vy si takhle budete opravud říkat nebo to budete mít jen v hlavičce
2/jaký je rozdíl mezi pozorováním zákrytové proměnné a pozorováním zákrytu exoplanetou ? Vy to jste při pozorování schopni nějak poznat ? Nebo musí přijít někdo jiný, ko provede spektrální analýzu a řekne , že tohle byla exoplaneta ?
Díky.

[Psion]

Já myslím, že mezi zákrytem hvězdy nebo expoplanety není rozdíl, některé exoplanety se velikostí přibližují i nejmenším hvězdám. Pokud se něco takového objeví, pak musí přijít analýza od profesionálů, amatér může spíš jenom ohlásit podezření na exoplanetu. Z amplitudy při zákrytu lze sice určit přibližný rozměr, nicméně přesnost bude velmi omezená. I tak si myslím, že amatéři maji na tomto poli celkem slušné šance něco objevit a nebo jen mohou pozorovat již objevené exoplanety a nebo se snažit potvrdit nepotvrzené objevy a to opravdu i poměrně malým dalekohledem.

[brat]

Ahoj,
na rýpání jsme připraveni - jinak bychom zprávu nedávali sem

Terminologicky jistě lze tranzit exoplanety schovat pod pojem "proměnná hvězda" se zařazením proměnnosti do geometrických proměnných (spolu se zákrytovými dvojhvězdami). O tom není sporu.

Sledování exoplanet od běžných zákrytových dvojhvězd se liší především v porozumění podstaty jevu a možností jeho další analýzy. Tím, že sledujeme tranzity lehkého - substelárního - objektu a nikoliv stelární zákryty, se otevírá možnost detekovat další planety v systému a to i terestrické - a to změnami v periodicitě tranzitů (Transit Timing Variations) známých exoplanet (většinou horkých jupiterů).
A právě v tom je sledování tranzitů jiné než sledování běžných zákrytů. Nemluvě o nutnosti řádově lepší přesnosti měření a dokonalého zvládnutí technik CCD fotometrie.
V posledních letech platí přibližně to, že každý rok se počet známých tranziterů zdvojnásobuje. Při tomto tempu před námi v blízké budoucnosti stojí velký úkol - pokrýt přesnými měřeními průběhy O-C diagramů stovek tranziterů... Na to už síly profesionálů nestačí.
Dovolili jsme si tedy při vědomí tohoto našeho úkolu vytknout exoplanety ze skupiny proměnných hvězd a postavit je na jejich úroveň přímo v názvu naší sekce.

Podrobný článek o zákulisí této změny vyjde brzy na astro.cz.

[brat]

MilAN napsal: Berte to prosím, páni proměnáři, pouze jako rýpnutí, ale :
1/ vy si takhle budete opravud říkat nebo to budete mít jen v hlavičce
2/jaký je rozdíl mezi  pozorováním zákrytové proměnné a pozorováním  zákrytu  exoplanetou ? Vy to jste při pozorování schopni nějak poznat ?  Nebo musí přijít někdo jiný, ko  provede spektrální analýzu a řekne , že tohle byla exoplaneta ?
Díky.
V tuto chvíli platí, že známé tranzitující exoplanety mají poloměr maximálně 1/10 poloměru zakrývané hvězdy.
Z analýzy samotné světelné křivky lze určit poměry velikostí obou těles (hvězda, planeta) a jejich relativní vzdálenost. Hmotnost lze odhalit až přidáním dat ze spektroskopie s vysokým rozlišením - radiálních rychlostí.

Nyní pozorujeme především již známé tranzitery s publikovanými orbitálními elementy, v brzké době přibude možnost hledat tranzity u známých exoplanet (díky předpovědím pozorovacích oken, kdy by tranzity mohly být pozorovatelné), podobně jako transitsearch.org

[Psion]

Zajímalo by mě, zda se dá použít pro měření radiálních rychlostí můj spektrograf s rozlišením 0.1A/pix?

[lubomir]

Merať radiálne rýchlosti hviezd znamená merať ich pohyb vzhľadom na niečo... Vo všeobecnosti pohyb hviezdy vzhľadom na Zem, teda táto rýchlosť môže byť kladná, alebo záporná. Pri meraní radiálnych rýchlostí pri exoplanétach meriame pohyb exoplanéty... Teda merať sa to dá, otázka s akou presnosťou ) Najlepšie je to určiť v praxi, teda čosi pomerať, vypočítať a dostaneš výsledok. Určite sa to dá aj teoreticky, ale tam hrá úlohu veľa faktorov, na toto ti možno odpovie Luboš. Azda by som len pripomenul, že najpresnejšie meria v súčansosti radiálne rýchlosti spektrograf HARPS - na ESO La Silla, ktorý meria s najväčšou presnosťou 0.85m.s-1 ... Je to na 3,6m ďalekohľade na La Silla.Tu je fotografia ďalekohľadu:
Pre porovnanie spektrograf HIRES na Keck I. meria s presnosťou "len" najviac 2m.s-1

[brat]

Psion napsal: Zajímalo by mě, zda se dá použít pro měření radiálních rychlostí můj spektrograf s rozlišením 0.1A/pix?
Ahoj,
nejprve poopravím Lubomíra - neměříme radiální rychlosti exoplanety, ale mateřské hvězdy. Obíhající exoplaneta způsobuje vychylování z těžiště své mateřské hvězdy.

Typická amplituda radiálních rychlostí 5-10 km.s-1. Pokud bychom pozorovali nějakou spektrální čáru na 600nm, vychází mi, že při změně o 10 km.s-1 by se peak čáry posunul o 0,02 nm. Tedy 0,2A. Ve Tvém případě by to bylo tedy o 2 pixely...

Čau Luboš

[lubomir]

Práve si čítam prácu o spektroskopii hviezdy WZ Sge na Keck II.- inštrument NIRSPEC a tu píšu, že má rozlíšenie 4.2 A na pixel, takže sa mi tie Vaše hodnoty zdajú divné... Ozrejmil by mi to niekto ?
Lubo

[lubomir]

uznávam, že predošlé bolo písané pre IR spektrograf, avšak teraz som našiel spektrograf 3,5m Apache Point Observatory kde je to od 3850A do 5550 A rozlisenie 0.6A resp od 5550 do 7250A rozlisenie 0.8A.... tak snad mi to niekto vysvetli, ci oni maju naprd spektrografi, alebo Psion ma nadpriemerne kvalitne zariadenie... Nuz ale to mi potom nesedi ze pri takej vysokej kvalite rozlisenia Psion ma len take male rozlisenie RV.

[Psion]

Rychlost 10km/s-1 by se dala rozlišit, 5km/s-1 je už hodně na hranici chyby. Profi spektrograf, kterým měří rad. rychlosti má přece jen 2,5x lepší rozlišení než LHIRES III.

Spektrograf ELODIE http://www.obs-hp.fr/www/nouvelles/elodie.html

Jinak spektrografem LHIRES III lze bezproblému změřit např. rychlost otáčení Saturnu 8.8 km/s-1.

[lubomir]

Ja som si teraz všimol, že ty a Ľuboš o čom hovoríte... veď pri meraní radiálnych rýchlostí exoplaét sa hovorí o m.s-1 a nie km.... Ak si prečítate čo som hovoril o HARPSE a HIRES tak si všimnete že merajú štandardne 2m.s-1...

[Psion]

To je asi omyl, měřit radiální rychlosti v m/s to by musel být opravdu vyjímečný spektrograf navíc by jsi zřejmě planetu při této rychlosti předběhl

[Honza Ebr (honza42)]

Naopak si myslím, že v m/s je to naprosto v pořádku!

Podívjte se třeba na Sluneční soustavu - Země se pohybuje okolo Slunce rychlostí tuším někde okolo 30 km/s. Jupiter to má 5x dál a drvá mu to 10x déle, takže jeho rychlost bude okolo 15 km/s.

Jupiter je asi 1000x lehčí než Slunce, to znamená, že Slunce při jejich vzájemném pohybu opisuje 1000x menší dráhu, takže jehorychlost bude okolo 15 m/s.

Někde na netu jsem našel, že jsou schopní rozlišit rychlosti okolo 8 m/s, takže by zvládli soustavu Země-Jupiter tak tak.