Přesná CCD fotometrie

Pozorovací kampaně, návody, výsledky, zajímavosti,...
grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #61 od grajda » 17. 03. 2009, 14:43

Hluboce děkuji a klaním se až k zemi. Už zase jsem o něco chytřejší- právě to, jak který algoritmus funguje jsou věci, bez kterých bych já osobně nemohl dělat nic- neměl bych ani představu o přesnosti a podobně a podle toho by mohly dopadat výsledky.

To vlákno na AF asi hned číst nebudu (nemám čas a jen tak to lepší nebude), ale rád bych se poptal na odkazy a na nějakou literaturu (knížky). Sice to ještě potrvá žalostně dlouho, než si u ATC pořídím novou, krásnou ST 402 + BVI, ale ty informace sbírám už předem, protože na to budu mít čas a docela mě tento obor zajímá...

Mimochodem, profil hvězdy má být gaussovka... Takhle ale přece difrakční obrazec nevypadá, ne? Takže tam má majoritní vliv seeing?

A co vliv temperace newtonu na symetrii obrazu hvězdy? Může být fatální?

Díky za ochotu.
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON

Uživatelský avatar
opejcha
Příspěvky: 121
Registrován: 16. 08. 2005, 00:17

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #62 od opejcha » 17. 03. 2009, 15:28


Jinak ještě k tomu posunu pole po čipu pro fotometrické účely. Principálně by to asi šlo, pokud se Ti během jednoho snímku nestanou z hvězd elipsoidy (obecně šišoidy), což má zase fatální vliv na přesnost. Dokonce tuto metodu popisuje na svých stránkách sám SBIG (myslím, že se označuje TDI ?), ale ne pro fotometrii, ale pro snímání velkých polí při vypnutém pohonu, kdy si spočteš pro použitý přístroj přesně dobu, za kterou se obloha posune o jeden pixel a děláš kontinuální snímky furt po sobě (opakuji - při vypnutém pohonu), takže vlastně získáš (po vhodném zpracování) pás o šířce jedné ze strany čipu a délce podle celkového množství expozic. Sám s tím ale nemám zkušenosti a pokud vím nepoužívá se tato metody pro seriózní fotometrii, takže víc Ti k tomu neřeknu.

Co se v praxi dela pri vypnutem pohonu je to, ze se naboj na CCD vycita stejnou rychlosti jako se hvezdy na snimku pohybuji. Ziska se pak snimek ve tvaru protahle nudle, kde kratsi strana je velikost cipu ve smeru kolmem na pohyb hvezd a delsi strana je umerna celkove delce snimani. Expozicni cas kazde hvezdy je pak ale umerny velikosti cipu podel pohybu hvezd. Protoze se naboj vycita stejnou rychlosti jako se hvezdy pohybuji, tak vysledny snimek vypada "normalne" a ma kulate hvezdy. Tahle metoda se pouziva pro ruzne prehlidkove projekty,  napriklad 2dF nebo SDSS, kde pomoci 6x5 CCD cipu ziskavaji fotometrii vicemene najednou v peti filtrech.

Nevim, nakolik by to toto bylo prakticke v amaterskych podminkach. Vetsinou se sleduje jedna hvezda a doba jejiho setrvani v zornem poli pri vypnutem pohonu jsou desitky sekund ci nekolik malo minut. Myslim, ze to ale ValMezu pouzili na ziskani fotometrie zakrytu hvezdy planetkou, ale to si opravdu nejsem jisty. Jsou zde take technicke problemy jak to cele nastavit a odladit.

grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #63 od grajda » 17. 03. 2009, 18:18

Jak (orientačně) je tahle metoda přesná v porovnání se standardními?

Používají se k tomu spec. čipy, nebo jen vyčítací elektronika+sw?

Díky.
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON

ceres
Příspěvky: 2126
Registrován: 05. 01. 2006, 04:32

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #64 od ceres » 17. 03. 2009, 20:12

Nedavno som docital velmi peknu knizku:

Brian D. Warner: A Practical Guide to Lightcurve Photometry and Analysis

Autor je znamy predovsetkym ako velky popularizator fotometrie planetok, ale aj ako autor programu MPO Canopus, ktory sluzi na spracovanie fotometrickych pozorovani (najma) planetok a premennych hviezd. Soft je vyborny, kniha tiez a dava velmi dobry uceleny vyklad o vsetkych otazkach, v tomto vlakne preberanych. Vrelo odporucam.

Zaroven odporucam "premenkarom" skusit si pozorovanie svetelnych kriviek planetok. Je to este stale takpovediac pole neorane a moznosti na objavy je tu naozaj neurekom. Ved presnych kriviek stale malo a aj v tych znamych mozno kde-co upresnit/objavit...
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk

grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #65 od grajda » 17. 03. 2009, 23:37

Díky za tip na knížku. A teď se drze zeptám: Neměl by jste ji někdo ve formátu pdf, nebo podobně?

S těmi světelnými křivkami planetek to není špatnej nápad... když někdo může objevit jen tak mirnix dirnix kometu, proč by nemohl proměnkář najít měsíček planetky, že jo... (to by se pak měřilo a vážilo)
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON

Uživatelský avatar
pesvo
Příspěvky: 366
Registrován: 08. 03. 2004, 17:19

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #66 od pesvo » 18. 03. 2009, 10:58

Ad difrakce versus Gaussovka: takto jsem o tom upřímně nikdy nepřemýšlel, ale asi máš pravdu. Myslím, že důvod, proč nejsou na snímcích vidět difrakční kroužky je především v tom seeingu, protože běžná expozice jednoho snímku trvá v řádech desítek sekund a tedy při uvažovaném neklidu atmosféry se to všechno slije do nějakého takového hrbolu. V každém případě jsem nikdy na reálných snímcích difrakční kroužky neviděl... (zvláště,kdy pro přesnou fotometrii musíš mít obraz !lehce" rozostřen, aby hvězda zabrala od 2 do 5 pixelů (FWHM))

Ad temperování Newtona - to vůbec neřeš, spíš se zaměř na to, aby jsi měl dalekohled řádně zkolimovaný a okulárový výtah kolmý k optické ose. To je základ - teď před nedávnem s tím bojoval (a úspěšně) Robert Uhlař, tak Ti když tak poradí, jak na to

Ad ST-402 - z Tvých předchozích příspěvků vím, že máš asi dobré vazby (možná zušenosti) z ATC, takže jsi-li pro tu 402 rozhodnut, nebudu Tě z ní zrazovat. Přesto si neodpustím pár připomínek. Sám jsem tuto kameru měl (před nákupem současné ST-7XME), ale byla to její první verze, která bohužel neměla tenkrát dořešeno řádně chlazení. I když na webu udával SBIG rozdíl mezi telotou čipu a okolím až 30 st., nikdy jsem nedosáhl většího rozdílu než nějakých 15 st. C. Naštěstí se ale p. Holubec zachoval skutečně profesionálně a přijal tento fakt jako důvod k reklamaci a vrácení kamery výrobci - takže všechna čest. Později jsem se dočetl jak na jeho stránkáh, tak přímo u SBIGu, že již to chlazení vylepšili, takže snad teď už v tom problém nebude. Přesto doporučuji na tento aspekt dávat pozor, protože pro přesnou fotometrii je dostatečně účinné chlazení naprostou nutností !!! Řekl bych to tak - pro fotometrické účely (přesnou fotometrii na úrovni setin mag.) nemá smysl používat jakoukoliv CCD kameru, která nedovede chladit minimálně o 30 st. níže než je teplota okolí a současně tuto úřednastavenou teplotu udrřovat s přesností +- 0.5 st. (to ani u mé první 402 ale nebyl problém). Toto samozřejmě platí pro nové kamery, pokud někdo má starší kameru (třeba Luboš Brát), tak je samozřejmě lepší něco než nic. Souvisí to totiž s tím, že existuje závislost mezi přesností fotometrie a délkou expozice (stáhni si tuhle prezentaci a mrkni na ni: http://var2.astro.cz/download.php hned pvní položka z 1.9.2008 s názvem Vysoká přesnost při CCD fotometrii aneb jak na to).
Další věc, která se ST-402 týká jsou filtry. Klasické fotometrické filtry Johnson-Cousins, definované Bessllem (1990) mají tloušťku kolem 4 mm a jsou vyrobeny z přesně definovaných skel firmy Shott. Bohužel díky konstrukci 402 není možné tam takové filtry umístit (protože filtrový karusel plní současně i f-ci závěrky) a proto jsou tyto filtry nikoliv standardní, ale napařované (tvořené vrstvou na běžném tenkém skle o tlouštce pod 1 mm). Netvrdím, že to nebude fungovat, ale přeci jen to není standard a průběh těchto napařovaných vrstev se k němu nějak (?) přibližuje. A čím se více budou lišit tyto filtry od standardních, tím hůře (pokud vůbec) půjde následně provést kalibarci Tvého systému na systém mezinárodní.

Druhé varování ohledně filtrů spočívá v jejich výběru. Pokud budeš (a pokud to myslíš vážně, tak Tě to dříve či později potká) potřebovat převádět svoje instrumnetální měření do standardníého mezinárodního systému, budeš muset měřit ve filtrech, které ale jsou "po sobě". Samozřejmě můžeš měřit jen ve dvou (třeba u kamery ST-402 jen B a V), ale dnes se běžně měří buď BVR, VRI a nebo nejlépe BVRI (na U-čko rovnou zapomneň, ani krycí skla CCD komůrky nepropouštění nic pod 400 nm, i kdyby tam nasnadě byl čip ciltivý). Tím, že nebudeš mít R filtr (kde je mimochodem čip nejcitlivější) se ubíráš o tu možnost transformace do mez. systému pro R a I filtr.

Chápu, asi tam bude hrát rozhodující úlohu cena, ale myslíš-li to vážně, nic levnějšího než nějakou variantu ST-7 bych nekupoval. A nebo je zde i na zvážení G2 od MII, která v dnešní době může SBIGům velice dobře konkurovat (ne-li je výrazně přesahovat třeba v dílenském provedení a elektronice). To už ale nechám na Tobě, jen jsem považoval za slušné Tě na tyto věci upozornit, když jsem si jimi sám už dříve prošel...
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)

Uživatelský avatar
robert
Příspěvky: 227
Registrován: 26. 01. 2006, 02:29

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #67 od robert » 18. 03. 2009, 11:18

Lehce doplním - jediná výhoda SBIGu je asi jeho patentovaný integrovaný pointační čip.Jinak mohu G2 vřele doporučit, ani po dvou zimách jsem nemusel silikagel vypékat - čip se prostě nerosí!

ceres
Příspěvky: 2126
Registrován: 05. 01. 2006, 04:32

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #68 od ceres » 18. 03. 2009, 11:22


Díky za tip na knížku. A teď se drze zeptám: Neměl by jste ji někdo ve formátu pdf, nebo podobně?

S těmi světelnými křivkami planetek to není špatnej nápad... když někdo může objevit jen tak mirnix dirnix kometu, proč by nemohl proměnkář najít měsíček planetky, že jo... (to by se pak měřilo a vážilo)

Ja mam len hardcopy, o pdf neviem - skus popatrat na webe... Co sa tyka fotometrie planetok, mas pravdu, ze objav mesiacika nie je nemozny - staci sa tomu systematicky venovat a mat aj stastie.

To all: ak by sa niekto chcel zapojit do takehoto programu, mozeme spojit sily, co-to uz o tom viem a hlavne zrhuba tusim, coho sa treba vyvarovat ;)
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk

Uživatelský avatar
pesvo
Příspěvky: 366
Registrován: 08. 03. 2004, 17:19

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #69 od pesvo » 18. 03. 2009, 12:01

Ahoj ceres,

díky za nabídku, ale už jsem zapojen v několika programech a "práce" mám více než dost (i když poslední dobou je spíš problém počasí než množství úkolů). Protože spolupracuji s lidmi, kterých si nejen vážím, ale i společně publikujeme, nechci od takové zavedené spolupráce zatím chodit jinam. Třeba se ale situace změní a pak bych se na Tebe obrátil s nějakým návrhem. Zatím ale bych rád zůstal u stávajícího... Tak snad jen na vysvětlenou...
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)

grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #70 od grajda » 18. 03. 2009, 18:07

Díky za informace, pánové. Do programu fotometrie planetek se možná někdy zapojím, ale bez kamery to asi nepůjde a její nákup si jen tak hned dovolit nebudu moct...

Chlazení... To kvůli hotpixelům a šumu? Do jaké míry (přesnost) dovede hotpixely opravit dark, že při horším chlazení nestačí?

SBIG: Hmm, dneska už mají to chlazení vylepšený na těch 30°C pod ambient, i když ta G2 od MP je lepší... ...ale zase, když si k ní koupím i filtry, bude dražší, než ST+BVI... Otázka k davu proto je: Jak moc se BVI u ST liší od standardu? A do jaké míry může ten standard být vlastně přesný a smysluplný, když má každý čip jinou charakteristiku citlivosti na různé vln. délky?

http://ccd.mii.cz/image?id=487

http://ccd.mii.cz/image?id=576

Přitom filtry jsou jen jedny... Jak se tedy může k tomu standardu přiblížit byť jen jediná CCD kamera, když se filtry kamerám nevyrábějí ušité na míru?
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON

Uživatelský avatar
pesvo
Příspěvky: 366
Registrován: 08. 03. 2004, 17:19

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #71 od pesvo » 19. 03. 2009, 06:37

Ad chlazení : za prvé je třeba rozlišovat temný proud jednotlivých pixelů a šum. Na to by asi nejfunfovaněji odpověděl Pavel Cagaš z MII. Snad jen rámcově - u CCD snímačů roste tepmný proud (samovolná generace elektron-pozitronových párů) s teplotou a to exponenciálně - přibližně na každých 6 st. C se zmenší/zvětší tento temný proud na polovinu/zvětší na dvojnásobek. Teplota samozřejmě ovlivňuje i fluktuaci tohoto náboje (množství, které se samovolně (bez ozáření) vygeneruje na daném pixelu, ale také šum vyčítací elektroniky. Prostě, když to shrnu - nejpřesnějších výsledků dosáhneš, když budeš chladit na co nejnižší teplotu. Já třeba jedu standardně trvale na -15 st. C v zimě/v létě. Ale třeba Kamil Hornoch (pokud vím) chladí G2 na co to jde, protože u něj při hledání nov v cizích galaxiích skutečně závisí na každém fotonu, který chytne a který je schopen odlišit od šumu.

Teoreticky by MasterDark (mediánový dark vytvořený z velkého počtu surových darků) měl odstranit temný proud a velice eliminovat šum. Jenže to je teorie, která sice ve většině případů funguje, ale vždy se najde pár "ustřelených pixelů", které prostě ani sebelepším Darkem nevykompenzuješ (a to nemluvím o kosmících a jiných artefaktech na snímku). Za těch pár let, co mám ST-7XME jsem zjistil, že se na čipu samovolně vytváření Hotpixely (prostě jako by ten čip časem degradoval) zatím s průměrnou rychlostí 1 pixel / rok, takže to není až tak kritické. A právě speciálně pro tyto pixely třeba neplatí závislost, že při stejné teplotě roste temný proud v závislosti na expoziční době lineárně. Ten pixel si prostě dělá co chce (časem sem mohu pro ilustraci dát graf závislosti ADU na exp. době) a jediná rozumná cesta, jak jej "umravnit" spočívá v dostatečně silném chlazení.

Samozřejmě principiálně, čím více budeš chladit, tím delších exp. dob můžeš docílit, i když to pochopitelně ještě záleží na spoustě dalších faktorů (světelnosti optiky, světelném znečištění, jasnosti měřeného objektu, použitém filtru atd.). Tohle ale není problém, spíš to generování temného proudu (náboje) a šum jako takový.

Ad ST-402: jak jsem psal, měl jsem jednu z prvních verzí. Možná už to skutečně vyřešili, takže se není o čem bavit. Jen Tě prostě na to upozorňuji, protože pro tyhle aplikace je to skutečně kritické.

Jak moc se liší napařované BVI filtry u ST-402 od standardních filtrů Ti neřeknu. To by chtělo zagooglit a zjistit, jestli někdo dělá standardní fotometrii právě s touto kamerou. A nebo ji koupit a vyzkoušet to sám. Zase na druhou stranu by si asi SBIG nemohl dovolit vypustit do světa něco, co by se výrazně lišilo od klasických filtrů, ale fakt nevím. Jen Tě upozorňuju, že správná filtrová sada je kolikrát důležitější než vlastní kamera ! Pročti si třeba tohle:

http://www.asu.cas.cz/~lenka/prednasky/318ext.htm

http://www.asu.cas.cz/~lenka/prednasky/318ccd.htm

Nerozumím té poznámce o různách čipech ? Jak ST-402, tak G2-0400 používají shodný čip a to Kodak KAF-0402 ME, což je varianta s mikročočkama a bez antibloomingu. Pak se ještě dělá KAF-0402 E, což je totéž ale bez mikročoček a lze to objednat i s antibloomingem. Mám to někde napsaný, ale teď už nenám čas to přesně hledat. Opět odkazuji na Pavla Cagaše, ten je v tomto směru nejvíce znalý. Asi se jednotlivé kusy mohou od sebe lehce odlišovat, ale principiálně by se jejich sp. citlivost měnit neměla. Proto právě Bessell definoval tu filtrovou sadu tak, aby při použití CCD jako detektoru se měřené hodnoty co nejvíce blížili měření klasickými fotonásobiči a bylo možné pozorovací řady na sebe navazovat. Jinak řečeno, každý detektor (ve smyslu CCD, CMOS, fotonásobič s určitou katodou...) by měl mít definovánu svoji filtrovou sadu pro určitý standardní systém, aby bylo možné porovnávat měření jednoho objektu při užití různých detektorů.

Je toho moc a už nemám čas, tak zase někdy příště...
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)

grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #72 od grajda » 20. 03. 2009, 00:06

Ahoj, díky za ty informace, budou se hodit. Oba články od Lenky Šarounové jsem zhruba před rokem, když jsem poprvé začal pomalinku nad nákupem CCD kamery uvažovat četl- jsou zajímavé a v těch o vlivu extinkce jsem se dozvěděl plno nových věcí, takže taky můžu (pokud jako CCD začátečník dostanu svolení) doporučit.

S tou poznámkou o různých čipech to bylo jednoduché- protože má každý čip jinou závislost citlivosti na různé vlnové délky (a ne zrovna málo se lišící), bude mít i soustava standardní filtr+ různé čipy trochu jiné citlivosti a dokonalý standard je fuč- až na ten dokonale standardní filtr... Tento názor jsem uvedl proto, že snad ani nemá příliš význam uvažovat nad drobnými odchylkami filtrů SBIG vůči těm normalizovaným, když jejich drobné odchylky můžou znehodnocovat výslednou spektrální citlivost mnohem míň, než jen pouhá výměna čipu za standardním filtrem...


na U-čko rovnou zapomneň, ani krycí skla CCD komůrky nepropouštění nic pod 400 nm, i kdyby tam nasnadě byl čip ciltivý
K téhle věci se ještě rád vrátím... Chtěl jsem časem zkoušet fotit i v měkkém UV... ...to nepůjde? Před čipy se opravdu dávají skla, jako např. u CANONů EOSů??

Díky za odpovědi a ochotu...
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON

grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #73 od grajda » 20. 03. 2009, 01:20

Tohle jsem vygooglil:

Based upon the recommendations of Arne Henden, Director of AAVSO, the photometry set designed for the ST-402ME consists of B, V,
and I band filters, and a clear filter. The filters are high quality, parfocal, AR coated photometric filters made by Custom
Scientific to SBIG's specifications. Because the typical photometric filter is made from thick glass that absorb the out of band
light, a custom curve is necessary for the I filter in order to make this filter set only 1 mm thick for use in the ST-402ME
filter wheel and still match the performance of an equivalent CCD and Bessell filter. The B and V filters are identical to the
Bessell filter curves. If one compares the shape of the curve of the custom I filter to the standard Bessell I filter, the custom
filter has a sharper cutoff in the near IR whereas the Bessell filter continues to pass light well beyond 1000nm. However, when
the QE curve of the camera is taken into account, there is virtually no difference in spectral response between the custom I
filter and the Bessell filter. This assures that data collected with the ST-402ME+BVI filters will be consistent with other
systems using the Bessell standard filter definitions.

O použití ST 402 ve fotometrii ne. Tu doporučovanou knížku v pdf taky ne...
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON

Uživatelský avatar
pesvo
Příspěvky: 366
Registrován: 08. 03. 2004, 17:19

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #74 od pesvo » 20. 03. 2009, 06:31

Ahoj,

jak jsi to myslel že "má každý čip jinou závislost citlivosti na různé vlnové délky" ? Možná máš pravdu, takové testy jsem na KAF-0402 ME nedělal, ale vycházel jsem z měření sp. citlivosti na CCD čipech, které kdysi dělala Tesla Piešťany a ty jejich čipy se vůči sobě lišily velmi málo (v rel. číslech tak max. do 0.5% pro danou vlnovou délku, což bylo i na hranici přesnosti mých tehdejších měření). Jestli máš nějaké konkrétní informace o tom, že se liší (výrazně) sp. citlivostrůzných kusů stejného typu, tak sem s nimi. To by mě skutečně zajímalo, protože jsem o tom takto vůbec neuvažoval.

Ad "nemá příliš význam uvažovat nad drobnými odchylkami filtrů SBIG vůči těm normalizovaným" - no právě já si myslím, že je to alfa a omega dobrých měření. Pokud Ti jde třeba jen o určení minima nebo maxima a hvězda má velkou amplitudu změny (řekněme od 0.1 mag. výše) a v poli budeš mít srovnvačku (-y) stejné sp. třídy, pak můžeš na drobné niance ve filtrech klidně zapomenout a nebo dokonce měřit i bez filtru. Pokud ale půjdeš na přesnější měření nebo tam nebude vhodná sp. třída nebo budeš muset měřit při velké změně vzdušné hmoty atd., tak se přesným filtrům nevyhneš. Ale třeba to s těmi napařovanými půjde, říkám, že jsem to nezkoušel, tak nemohu posuzovat.

Ad "Chtěl jsem časem zkoušet fotit i v měkkém UV" - pokud vím, SBIG dává jako krycí sklo CCD komůrky klasické sklo BK7, které není propustné pod 400 nm (aspoň to jsem vygooglil). Kdysi jsem našel měření sp. citlivost KAF-0402 ME od 200 nm výše a z něj vyplynulo, že je čip měl být citlivý i pod 400 nm - (sp. citlivost uváděná Kodakem je až od 400 nm). Dokonce jsem jednou na nějakém semináři zaslechl, e na Skalnatém plese chtěli taky měřit pomocí nějakého SBIGu v U oblasti, ale narazili právě na ten problém s krycí sklem a potřebovali je nahradit sklem křemenným, které je propustné i pro kratší vlnové délky. Jak to ale dopadlo už nevím. V každém případě: pokud bys chtěl měřit pod 400 nm, nesmí být v soustavě žádné "klasické" sklo (objektivy, krycí skla BK7 apod.) a soustava musí být výhradně reflexní. A to by ještě bylo zajímavé zjistit, jak je to z odrazovostí běžných napařovaných vrstev pro takto krátké vlnové délky ???
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)

grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Přesná CCD fotometrie

Příspěvek #75 od grajda » 20. 03. 2009, 09:40

Hmm, možná trochu nedorozumění. Myslel jsem různé typy čipů, ne rozptyl mezi kusy jednoho typu. Z toho, co se tady píše, jsem aspoň pochopil, že se pro všechny typy čipů používá jediná normalizovaná řada filtrů... ...pochopil jsem to nějak špatně??

K té odrazivosti jsem něco málo našel na stránkách ondřejovské hvězdárny (začali místo stříbra používat hliník), ale když už jsme u toho, je to zase další téma k úvaze- jak se mění křivka citlivosti a tím přesnost měření v závislosti na odrazivosti zrcadel, propustnosti skel a podobně...
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON


Zpět na “Proměnné hvězdy”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti