Možnosti amatérského pozorování proměnných hvězd

[ladis]

To chápu, ale tak ze 100 měření lze střední chybu zmenšit o 1 řád ( když se daří ) - ne ze 3 měření o 2 řády. Ze 3 měření matematiku neuděláš, jen tě může ubezpečit, že jdeš správnou cestou a že to tak nějak bude. Takže přeju hodně štěstí v dalších měřeních !

Díky Milane, je to běh na dlouhou trať. Na roky. Proto bych uvítal zapojení dalších lidí, kteří by přispěli svými fotometrickými měřeními. Je důležité dodržet přesnost času na počítači, který vyčítá snímky z kamery viz příspěvek dále i kvalitu dat. Nyní je otázka, zda autoři poskytnutých měření na VSX brali v potaz čas začátku či konce expozice snímku Při expozici např. 40s to až dobře koresponduje s mojí odchylkou 35s... No uvidíme, co přinesou další měření. na to potřebuju do budoucna dva souběžně běžící nezávislé dalekohledy s kamerama (mám už techniku koupenou) a to bez astro domečku nejde. Stavba astro domečku proto pro mě bude, spolu se stavbou domku rodinného, velmi důležitá. Bez něho to nejde dělat. I dva dalekohledy jsou málo, ale bohužel, život je krátký. Když si vezmu, kolik tu je astrofotografů, je mi až líto, o kolik teoreticky využitelných dat přicházíme A to nemluvím o klenotech doslova a do písmene schovaných v datech již pořízených astrofotografy, ovšem neanalyzovaných.

[Psion]

Ber to jako zábavu, k ničemu jinému to stejně není, vědecký svět taková práce stejně míjí, na to mají úplně jinou techniku a vybavení. Jak říkal klasik, je to dobré na takové to domácí žvýkání

[ladis]

Ber to jako zábavu, k ničemu jinému to stejně není, vědecký svět taková práce stejně míjí, na to mají úplně jinou techniku a vybavení. Jak říkal klasik, je to dobré na takové to domácí žvýkání

Měření změn periody KIC 9832227 je opravdu jen pro zábavu, samozřejmě. Beru to jako zajímavost, zda jsem schopen dlouhodobě změřit změnu periody. A jsem napnutý, zda dojde ke vzniku novy

Na druhou stranu měření maxim RR Lyrae, objevy nových proměnných hvězd a měření minim zajímavých zákrytových systémů, stejně jako objevy nových (zákrytových systémů), hledání binárních planetek, měření jejich vzájemných úkazů, post analýza dat KEPLER a GAIA, automatizovaných přehlídek (WASP ad.) má skutečně vědeckou cenu. Toto jsou společně s měřením zákrytů, objevů nových nov a Sn, poslední disciplíny i pro amatéry, které mají skutečnou vědeckou cenu a přínos.

Není toho zase tak málo, čím můžeme jako amatéři skutečně přispět vědě

[Psion]

Je opravdu v zásadních vědeckých pracích použito pozorování amatérů? Docela by mě zajímal ten přínos amaterů, o kterém se občas dočtu na internetu. Já jsem tyhle věci bral vždycky jako zábavu a říkám si, že bych měl občas něco takového udělat, byť neočekávám od toho zhola nic, ale je škoda vybavení, které se mi válí doma.

[ladis]

Je opravdu v zásadních vědeckých pracích použito pozorování amatérů? Docela by mě zajímal ten přínos amaterů, o kterém se občas dočtu na internetu. Já jsem tyhle věci bral vždycky jako zábavu a říkám si, že bych měl občas něco takového udělat, byť neočekávám od toho zhola nic, ale je škoda vybavení, které se mi válí doma.

Bude toho více. Např. díky amatérům jsou upřesňovány dráhy planetek i jejich tvary a rozměry, potvrzovány nové binární systémy:
http://www.euraster.net/

Jinak projekty ad RR Lyrae a hledání jejich binárních párů či hledání nových násobných systémů je "long-time run" (jednotky / desítky let). Nejvtipnější je, že mnohé amatérské měření může přijít vhod klidně až po naší smrti, výsledky naší práce se zrovna u "nějaké" zákrytovky mohou velmi hodit, pokud vědci danou hvězdu začnou zkoumat pro její (dosud neznámé) zajímavé vlastnosti.

Nejvíce jsou dnes ceněné zákryty hvězd Měsícem (dávno už nejde o mapování povrchu měsíce, ale potvrzování KEPLER kandidátů na exoplanety i násobné systémy), zákryty hvězd planetkama (viz výše) a měření proměnných fyzických i zákrytových hvězd. Vědci využívají naše data k přesnějšímu modelování vzniku i životního cyklu hvězdných systémů. To je fakt. Povolanější zde by vysvětlili, ale profesionálové, využívající naše data, sem na AF nechodí.

Já např. posílám maxima RR Lyrae hvězd - kandidátů na binární systém, profesionálovi do Budapešti, který tyto obzvláště zajímavé hvězdy profesionálně zkoumá. Vygeneruje mi pro dané období cílové hvězdy, kterým se věnuji a posílám maxima. Efekt případných změn O-C je na roky / desítky let... Vědci dosud přesně neznají důvody tzv. "Blažkova jevu". Naše data pokroku v jeho poznání též přispějí. Též k případnému odhalení a skutečnému potvrzení binárního páru RR Lyrae, který dosud žádný není potvrzen (i když jsou horcí kandidáti).

Opravdu máme, čím přispět.

[Psion]

Díky za info, možná bych si něco takovýho mohl zkusit, dělání hezky obrázků už mě dávno nebaví. Mohl bych se vrátit i k dělání spekter zajimavých hvězd.

[ladis]

Díky za info, možná bych si něco takovýho mohl zkusit, dělání hezky obrázků už mě dávno nebaví. Mohl bych se vrátit i k dělání spekter zajimavých hvězd.

Zrovna spektrům bych se moc nevěnoval. Na to máme Ondřejov pro skutečně přínosná spektra je třeba obřích apertur. proto také největší dalekohledy světa dělají primárně spektroskopii. Ta totiž, narozdíl od fotometrie, dokáže tzv. rozuzlováním posunu spektrálních čar, pomoci pro výpočet absolutních hodnot hvězdných systémů (např exoplanety), tedy hmotnosti abs., vzdálenosti ad. Fotometrie samotná určí jen poměry hmotností např. Každopádně se fotometrie (kterou můžeme amatérsky dost dobře dělat) velmi dobře pojí se spektrometrií (doména profíků kvli aperturám v metrech). Fotometrií amatéři identifikují zajímavý systém, profíci na obřích teleskopech spektroskopicky proměří...

Pro amatérskou spektroskopii se hodí bolidy - pořizování jejich spekter je vysoce žádoucí vědci. Pořizování spekter jasných hvězd je to samé, jako moje měření KIC9832227, tj. hra

Pokud se zapojíč do měření zákrytů hvězd planetkama, je to opět vysoce žádaná vědecká pomoc...

Nyní můžeš Pepo začít např. s fotometrií rekurentní novy T CrB, která je těsně (roky) před výbuchem. Naposledy vzplála v 1946 a nyní pomalu nastává její čas. Btw začíná již zjasňovat... Dále se můžeš soustředit na zajímavé proměnné hvězdy (zákrytovky s velmi zajímavým O-C (přetoky hmoty mezi hvězdami, cloumání systémem třetím neznámým tělesem ad) viz var.astro.cz). Je toho fakt hodně, co můžeš užitečně dělat. Nebo měřit mateřské hvězdy známých exoplanet mimo předpovědi - není špatné objevit novou obří exoplanetu typu Jupiter z balkonu domu...

Jinak snad nejvíce možností je v post analýze dat z družic KEPLER a GAIA, též z automatizovaných přehlídek oblohy - algoritmy rozhodně nedokáží kvalitně vše zhodnotit, spíše dávají jen "alerty" na kandidáty. Dat je děsně moc, lidí na zpracování málo

[Psion]

Kdysi jsem komunikoval s Ondřejovem a hrozně se jim líbily moje spektra 400-700nm, takové nejsou schopni pořídit, protože rozlišení jejich echelle spektrometru to v jedné křivce vůbec neumožnují a zvláště dosah u slabých hvězd je silně omezený, přestože to mají na tom dvoumetru.

[ladis]

Kdysi jsem komunikoval s Ondřejovem a hrozně se jim líbily moje spektra 400-700nm, takové nejsou schopni pořídit, protože rozlišení jejich echelle spektrometru to v jedné křivce vůbec neumožnují a zvláště dosah u slabých hvězd je silně omezený, přestože to mají na tom dvoumetru.

Zajímavé. Pak toto může být skutečně cesta. Základ - spolupráce s profíky a dělání potřebných věcí...

[MilAN]

Když si vezmu, kolik tu je astrofotografů, je mi až líto, o kolik teoreticky využitelných dat přicházíme A to nemluvím o klenotech doslova a do písmene schovaných v datech již pořízených astrofotografy, ovšem neanalyzovaných.

Ber to tak, že my si hrajeme za svoje peníze a pro nás je největším přínosem ta zábava ( jasně, že se u toho často trápíme, nevyspíme, utrácíme zbytečně peníze...), ale je to součást našeho života.
Co bys řekl na to, že specializované družice ( určitě za nemalé peníze daňových poplatníků) si už hned vytřiďují data, a dále používají jen ta, pro která byla konkrétně určena. Takže z naměřených dat je nakonec k dispozici nějaký zlomek (procenta ? ) , zbytek je zlikvidován nebo nenávratně ztracen. Nebo jsou data v databázích, na jejich analýzu už nikdy nebudou peníze nebo ani technické prostředky.
Osobně bych viděl přínos amatérských pozorování hlavně v tom, že ta činnost naplňuje dotyčného člověka a obohacuje jeho život. A je dokonce i možné, že někdy ( jednou či dvakrát) mohou být jeho získaná data k něčemu použita

[MilAN]

Zrovna spektrům bych se moc nevěnoval. Na to máme Ondřejov

No já nevím, ale čím asi tak ten Ondřejova dělá spektra, když nemá dalekohled ?

[ladis]

Co bys řekl na to, že specializované družice ( určitě za nemalé peníze daňových poplatníků) si už hned vytřiďují data, a dále používají jen ta, pro která byla konkrétně určena. Takže z naměřených dat je nakonec k dispozici nějaký zlomek (procenta ? ) , zbytek je zlikvidován nebo nenávratně ztracen.

Nevím jak u jiných, ale např. pro KIC 5458880 kterou zkoumám, jsem zjistil, že je mimo mé technické možnosti (amplituda 6mmag), tedy šel jsem do databáze Keplera a krásně si vytáhl její fotometrická data (FITS) s rozlišením tuším 15 minut a pomocí TOPCATU si je krásně dekódoval. Přesnost a kvalita křivek mě doslova posadila na zadek. Podle mě jsou všechna měření v databázi a nic nebylo vyhozeno. Ale to jen odhaduji dle toho, že jsem náhodně našel fotometrii pro KIC5217733 i KIC 5458880...

[Psion]

Nyní můžeš Pepo začít např. s fotometrií rekurentní novy T CrB, která je těsně (roky) před výbuchem. Naposledy vzplála v 1946 a nyní pomalu nastává její čas. Btw začíná již zjasňovat... )

Možná by více zajímalo astronomy spektrum té novy, to zase tolik lidí nedělá.

[ladis]

Nyní můžeš Pepo začít např. s fotometrií rekurentní novy T CrB, která je těsně (roky) před výbuchem. Naposledy vzplála v 1946 a nyní pomalu nastává její čas. Btw začíná již zjasňovat... )

Možná by více zajímalo astronomy spektrum té novy, to zase tolik lidí nedělá.

Pokud máš citlivý (drahý) spektroskop a adekvátní aperturu pro slušné rozlišení spekter, pak to může být skutečně přínosné. To by mě také zajímalo Ta nova už zjasnila o cca magnitudu, takže je kousek pod 10mag, tedy při hodinové+ expozici by již na citlivém spektroskopu mohlo být něco vidět i s menší aperturou kolem 35-40cm.

[Psion]

Pro široké spektrum mám Sbig DSS-7, výhodou je velký dosah, u 8" dalekohledu až 12 mag. Pro velké rozlišení mám Lhires III (2400l/mm), který je schopen zkoumat profily spektrálních čar, nebo rozlišit rotaci planet apod.