Psion píše:Díky za info, možná bych si něco takovýho mohl zkusit, dělání hezky obrázků už mě dávno nebaví. Mohl bych se vrátit i k dělání spekter zajimavých hvězd.
Zrovna spektrům bych se moc nevěnoval. Na to máme Ondřejov

pro skutečně přínosná spektra je třeba obřích apertur. proto také největší dalekohledy světa dělají primárně spektroskopii. Ta totiž, narozdíl od fotometrie, dokáže tzv. rozuzlováním posunu spektrálních čar, pomoci pro výpočet absolutních hodnot hvězdných systémů (např exoplanety), tedy hmotnosti abs., vzdálenosti ad. Fotometrie samotná určí jen poměry hmotností např. Každopádně se fotometrie (kterou můžeme amatérsky dost dobře dělat) velmi dobře pojí se spektrometrií (doména profíků kvli aperturám v metrech). Fotometrií amatéři identifikují zajímavý systém, profíci na obřích teleskopech spektroskopicky proměří...
Pro amatérskou spektroskopii se hodí bolidy - pořizování jejich spekter je vysoce žádoucí vědci. Pořizování spekter jasných hvězd je to samé, jako moje měření KIC9832227, tj. hra

Pokud se zapojíč do měření zákrytů hvězd planetkama, je to opět vysoce žádaná vědecká pomoc...
Nyní můžeš Pepo začít např. s fotometrií rekurentní novy T CrB, která je těsně (roky) před výbuchem. Naposledy vzplála v 1946 a nyní pomalu nastává její čas. Btw začíná již zjasňovat... Dále se můžeš soustředit na zajímavé proměnné hvězdy (zákrytovky s velmi zajímavým O-C (přetoky hmoty mezi hvězdami, cloumání systémem třetím neznámým tělesem ad) viz var.astro.cz). Je toho fakt hodně, co můžeš užitečně dělat. Nebo měřit mateřské hvězdy známých exoplanet mimo předpovědi - není špatné objevit novou obří exoplanetu typu Jupiter z balkonu domu...

Jinak snad nejvíce možností je v post analýze dat z družic KEPLER a GAIA, též z automatizovaných přehlídek oblohy - algoritmy rozhodně nedokáží kvalitně vše zhodnotit, spíše dávají jen "alerty" na kandidáty. Dat je děsně moc, lidí na zpracování málo
