Mam otazku ako urcit extinkciu (mag/vz.hmota) a jas oblohy vo V oblasti (mag.obl.sek^-2)pomocou CCD techniky ? Pokial viem, tak urcenie resp. znalost tychto dvoch parametrov je sucastou kazdeho seriozneho fotometrickeho merania (min. ta extinkcia).
Aby to nebolo formulovane prilis zosiroka: povedzme, ze mam jednoduchu CCD kameru s A/D prevodnikom s linearnym prevodom (vycitavam priamo hodnoty na jednotlivych pixeloch), snimok je skorigovany kalibracnymi snimkami t.j. hotovy snimok, na ktorom je mozne robit fotometricke analyzy. Ako postupovat ? Su uz hotove programy, ktore jas oblohy (pozadia snimku) automaticky urcia ?
Určenie extinkcie a jasu oblohy pomocou CCD
Určenie extinkcie a jasu oblohy pomocou CCD
Jasně, všechno je.
Za prvé extince Tě nemusí trápit, protože úhlový rozdíl mezi proměnnou a srovnávačkou je obvykle tak malý, že ji můžeš zanedbat (pokud neměříš méně než nějakých 20 st. nad obzorem). Nebo přesněji: pokud děláš relativní fotometrii, pouze v případě absolutní fotometrie nebo navazování na hvězdné standardy to zanedbat nemůžeš, ale tam je zapotřebí měřit minimálně ve dvou (ale spíš ve 3 filtrech), což není Tvůj případ.
A o jas oblouhy taky nemusíš mít strach, to Ti vyseparuje vhodný SW. Snad nejlepší co znám je od Ing. Davida Motla: C-Munipack neboli Muniwin nyní ve verzi 1.0.20
http://integral.sci.muni.cz/cmunipack/
Do něj nasypeš snímky (viz velmi podrobný návod), uděláš si Masterdarky, MasterFlaty a rovnou vykreslíš křivku nebo spočteš relaviní magnitudy. Tady snad bude jediný problém a to je vhodný formát dat, protože standardem u nás jsou SBIGy, které používají buď svůj komprimovaný formát *.st? nebo klasický *.fit. Ale snad by se šlo domluvit s autorem na vhodném filtru Tvých dat - vím, že to dělá i pro jiné kamery...
Zatím jsem nenašel (a to ani mezi profesionálními SW) nic tak jednoduchého a přitom výkoného jako je tenhle SW. Vřele doporučuju.
PS: Mimochodem, pokud vím, tak všichni tuzemští proměnnáři mající přístup k CCD technice tento SW využívají. Pokud zde je někdo, kdo používá jiný SW, bylo by moc dobře, kdyby se podělil s ostatními o získané zkušenosti.
Za prvé extince Tě nemusí trápit, protože úhlový rozdíl mezi proměnnou a srovnávačkou je obvykle tak malý, že ji můžeš zanedbat (pokud neměříš méně než nějakých 20 st. nad obzorem). Nebo přesněji: pokud děláš relativní fotometrii, pouze v případě absolutní fotometrie nebo navazování na hvězdné standardy to zanedbat nemůžeš, ale tam je zapotřebí měřit minimálně ve dvou (ale spíš ve 3 filtrech), což není Tvůj případ.
A o jas oblouhy taky nemusíš mít strach, to Ti vyseparuje vhodný SW. Snad nejlepší co znám je od Ing. Davida Motla: C-Munipack neboli Muniwin nyní ve verzi 1.0.20
http://integral.sci.muni.cz/cmunipack/
Do něj nasypeš snímky (viz velmi podrobný návod), uděláš si Masterdarky, MasterFlaty a rovnou vykreslíš křivku nebo spočteš relaviní magnitudy. Tady snad bude jediný problém a to je vhodný formát dat, protože standardem u nás jsou SBIGy, které používají buď svůj komprimovaný formát *.st? nebo klasický *.fit. Ale snad by se šlo domluvit s autorem na vhodném filtru Tvých dat - vím, že to dělá i pro jiné kamery...
Zatím jsem nenašel (a to ani mezi profesionálními SW) nic tak jednoduchého a přitom výkoného jako je tenhle SW. Vřele doporučuju.
PS: Mimochodem, pokud vím, tak všichni tuzemští proměnnáři mající přístup k CCD technice tento SW využívají. Pokud zde je někdo, kdo používá jiný SW, bylo by moc dobře, kdyby se podělil s ostatními o získané zkušenosti.
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Určenie extinkcie a jasu oblohy pomocou CCD
Pavuk_ napsal: Mam otazku ako urcit extinkciu (mag/vz.hmota) a jas oblohy vo V oblasti (mag.obl.sek^-2)pomocou CCD techniky ? Pokial viem, tak urcenie resp. znalost tychto dvoch parametrov je sucastou kazdeho seriozneho fotometrickeho merania (min. ta extinkcia).
Pro určení extinkčního koeficientu je potřeba změřit nejméně dvě hvězdy s různou vzdušnou hmotou. Vynese se graf takový, že na osu x se dá vzdušná hmota a na osu y rozdíl mezi naměřenou a katalogovou hvězdnou velikostí dané hvězdy. Měření pak v grafu vytvoří lineární závislost, jejíž směrnice se jmenuje extinkční koeficient.
Z toho vyplývá, že absolutní člen závislosti není potřebný a může se tudíž použít přímo instrumentální hvězdná velikost, kterou exportuje třeba Munipack.
V praxi se musí minimalizovat chyby způsobené například katalogovými údaji, nestandardností filtru a časovou proměnností tak, aby chyba výsledku byla přiměřeně malá.
Hezký text od Lenky Šarounové http://www.asu.cas.cz/~lenka/prednasky/318ext.htm.
Pro měření jasu oblohy je nejlepší východisko právě munipack, který exportuje jas oblohy z jednoho pixelu. Pak následuje relativně dlouhá cesta, která to převede na kýžené mag/arcsec2.
Pro určení extinkčního koeficientu je potřeba změřit nejméně dvě hvězdy s různou vzdušnou hmotou. Vynese se graf takový, že na osu x se dá vzdušná hmota a na osu y rozdíl mezi naměřenou a katalogovou hvězdnou velikostí dané hvězdy. Měření pak v grafu vytvoří lineární závislost, jejíž směrnice se jmenuje extinkční koeficient.
Z toho vyplývá, že absolutní člen závislosti není potřebný a může se tudíž použít přímo instrumentální hvězdná velikost, kterou exportuje třeba Munipack.
V praxi se musí minimalizovat chyby způsobené například katalogovými údaji, nestandardností filtru a časovou proměnností tak, aby chyba výsledku byla přiměřeně malá.
Hezký text od Lenky Šarounové http://www.asu.cas.cz/~lenka/prednasky/318ext.htm.
Pro měření jasu oblohy je nejlepší východisko právě munipack, který exportuje jas oblohy z jednoho pixelu. Pak následuje relativně dlouhá cesta, která to převede na kýžené mag/arcsec2.