Úzkopásmové filtry

[vla]

My ti rozumíme, jenže logika tvého uvažování je zcela špatná. Je to jen o kontrastu chtěného objektu a nechtěného okolí.

[Rudohor]

Vravite, ze neexistuje situacia, kde by sa ukazovala korelacia medzi pridanim filtra a pridanim priemeru, nieco na sposob:
maly dalekohlad => nevidim
maly dalekohlad + filter => vidim
velky dalekohlad => vidim

???

[Matyas]

To jak rika Rudohor jsem myslel, rekl bych vla, ze se to da rict tak jak to rekl Rudohor.
maly dalekohlad => nevidim
maly dalekohlad + filter => vidim
velky dalekohlad => vidim

.....ja jsem chtel vedet jestli to jde vyjadrit cislem(prumerem)

[Sasa3]

to Rudohor: Ne (takove pripady, kdy plati ta stupnice, kterou jsi tady uvedl, zjevne najdes, treba nejake detaily v Rasove mlhovine). My jenom rikame, ze se to neda takhle pausalizovat nebot u vetsiny rozsahlych slabych mlhovin jde hlavne o kontrast.

[elon254]

Matyas hledá "dalekohled-booster". Na to bude potřeba nejdřív pečlivě přečíst AF.
(je to OT, když tak prosím smazat. děkuji)

[vla]

Ta problematika je daleko složitější a vymýšlet nějaké extrémní a nepravděpodobné varianty je k ničemu. Snažíme se kolegovi nějak jednoduše vysvětlit daný problém, ale pokud nezmění logiku uvažování tak nám asi nikdy neporozumí. Pakliže úvaha vychází ze špatného předpokladu je i závěr nepravdivý. Bez minimálních teoretických znalostí se asi nelze dohodnout. Možná by pomohla trocha samostudia.

[Matyas]

Tak dik moc, z tech odkazu , co mi poslal hlavne elon jsem se do toho dostal

Jestli jsem to dobre pochopil, tak UHC je takovy kompropis, ktery se hodi vicemene na vetsinu mlhovin, proste zeslabi rusive osvetleni a zvetsi kontrast.

Zato OIII je jen na nejake mlhoviny, ktere v care OIII zari.

H-alfa a H-beta jsou pouze na par mlhovin, takze pro zacatecnika jako ja nejsou dulezite, zatim.



Moje volba je asi UHC.

[MilAN]

Já tu tedy nevidím žádný odkaz od elona, takže se nebudu vyjadřovat.
Jen bych tě chtěl upozornit, že UHC není žádný kompromis, je to plnohodnotný filtr na emisní mlhoviny. Většina těchto mlhovin září v čáře H-beta + čarách OIII.A tento filtr propouští přesně tyto čáry. Některé mlhoviny září více v čarách OIII, některé v H-beta,. Pro tyto případy jsou právě filtry OIII a H-beta, přičemž OIII je použitelný pro více mlhovin

[Matyas]

On mi je poslal SZ, slovo kompromis neni asi spravne, spise, ze je univerzalni, OIII vice na urcity typ objektu.

[elon254]

Matyas-ovi jsem posílal odkazy níže(jejich vyhodnocení "prováděl"  Matyas sám). Doporučil jsem mu taky, aby kontaktoval nějakého zkušenějšího astrokolegu ze svého okolí. Protože jsem odkazy získat zde z AF, posílal jsem je do SZ, abych neplevelil link úzkého pásma.

http://posec.astro.cz/view.php?cisloclanku=2005101201
http://www.astrocomes.wz.cz/sirius_opt.php
http://posec.astro.cz/view.php?cisloclanku=2005071301

edit: Přidávám ještě jeden link(tento je zde taktéž i v jiných vláknech o filtrech). Jedná se o porovnání výkonu filtrů UHC, O-III, Deep-sky a H-Beta na 90 objektech:  http://www.astronom.cz/astropo/filtre.htm

[MMys]

jenom ještě upřesnění, aby snad konečně Matyas pochopil, jak to funguje.

Když zvětšuješ průměr dalekohledu, tak pojmeš úměrně ploše objektivu víc světla z objektu ale bohužel stejně tolikrát více světla ze zaneřáděné oblohy. Poměr jasů pozadí/objekt zůstane ve všech přístrojích stejný. Pokud je objekt oproti pozadí tak slabý, že na něm zaniká, nepomůže ti žádný průměr (pomíjím teď trošku věci okolo fyziologie vnímání, když budeš laborovat se zvětšením a zdánlivým jasem pozadí - oblohy v okuláru)

Oproti tomu, když použiješ filtr, tak ztamvne pozadí a hvězdy a to velmi výrazně, tím více, čím je filtr užší (září ve víceméně spojitém spektru), ale mlhovina ztmavne pouze o pár procent (100% mínus propustnost filtru). Takže se výrazně zlepší poměr jas pozadí/jas objektu, a objekt najednou začne být vidět.

Tedy vizuální vjem je prostě úplně jiný, a nedá se říct, že použití filtru je ekvivalentní nějakému zvětšení průměru. To je hrubé nepochopení problematiky.

Kompromis je Baader UHC-S, nebo Astronomik UHC-E  To jsou levnější varianty UHC filtrů, kde je (zřejmě vědomně - kvůli ceně) ošizená kvalita vrstev (je jich asi méně, takže je větší šířka propouštěného pásma a menší útlum mimo pásmo). Tomu bych se vyhnul.  

Lumicon UHC, Astronomik UHC Profi , zde chybu neuděláš.  

[Matyas]

Dekuji vam vsem za cenne rady, poridim si ten Astronomik UHC profi a casem mozna i ten OIII.

[Rudohor]

Snad nebude prilis mimo temu vlakna, ak sa opytam: Ako je to s pozorovanim velkych slabych hmlovin *bez* filtra? Preco ich je vidiet vo vacsom dalekohlade lepsie (niekedy), ked kontrast je stale rovnaky? Rozlisovacia schopnost velkeho priemeru asi nie je ten dolezity faktor pri rozsiahlych objektoch. Klasicke vysvetlenie "vacsi priemer => viac svetla" mi v kontexte tohto vlakna prestava stacit.

[Honza Ebr (honza42)]

Upřímně řečeno tohle je dost těžký vysvětlit teoreticky - hlavně proto, že v tom klíčovou roli hraje vnímání lidskýho oka, který je jednak hrozně individuální a druhak je ho obtížný popsat nějakym jednoduchym modelem.

Proto popíšu svoji zkušenost: když je mlhovina malá, tak čim větší průměr, tim líp je vidět. To samé platí pro malé detaily v mlhovinách - co je v malém průměru jenom flíček, to ve větším má detaily. Na tom neni nic divného, protože prostě oko nemá na slabých věcech nějakou skvělou rozlišovací schopnost - a tak i když plošná jasnost by neměla s půměrem růst, roste celkové množství světla, které z mlhoviny pozorujem - a i když je rozprostřené na větší plochu, tak to pomáhá. U malých mlhovin k tomu, aby byla vůbec vidět, u velkých k tomu, aby v nich byly vidět detaily (které si vlastně lze představit jako takové sub-mlhoviny).

Pak existuje druhý extrém, a to opravdu velké a slabé mlhoviny, z nichž některé jsou ve velkém dalekohledu vidět vlastně hůř než v malém - prostě proto, že pak už mlhovina v celém zorném poli a jelikož nemá strukturu, tak není vidět, není ji s čím porovnat.

Oba tyto extrémy jsou podle mě dost intuitivní. Pak ale existují takové "střední mlhoviny", které se do těch velkých dalekohledů v malém zvatšení jakžtak vejdou, ale není v nich nic moc malého, co by chtělo zvětšovat - a i na takovéhle mlhoviny větší dalekohled obvykle pomáhá, ačkoliv se to podle teoretických pouček o plošné jasnosti nezdá. Podle mě to oko si prostě pomůže a i z velké plochy si to tak nějak posbírá. Nějaký vliv má i to, že hvězdy se nezvětšují (pokud dalekohled není totální šunt, nebo není hroznej seeing ) - a jsou to právě hvězdy, co leckde vadí, takže i ten větší odstup od nich může pomoci.

No a pak jsou tu filtry. V malém dalekohledu jsou filtry opravdu super, protože je spousta známých velkých a jasných objektů, co bez nich neni moc vidět a s nima je. Ve velkém dlekohledu jsou taky super, protože je spousta nepříliš známých slabých a mrňavých objektů, které bez nich vidět nejsou a snimi ano.

Zajímavý je ale vliv filtru ve velkém dalekohledu (jestli teda tomu svýmu už tak můžu řikat, dneska už mi přijde spíš "střední"). Některé objekty jsou prostěna tmavé obloze vidět tak dobře, že už je filtr k ničemu - třeba M57 nebo M27, na to v podstatě nemá cenu filtr dávat (zatimco v malém dalekohledu se dost hodí). Na druhou stranu existují ty slabé velké mlhoviny, které jsou s filtrem v pohodě, ale bez filtru je nevidím v žádném dalekohledu.

Stručně řečeno, je to složitý

[Matyas]

Ty spatne pozorovatelne mlhoviny, to jsou treba Konska hlava,Sev. Amerika, Kalifornie nebo Rasove mlhoviny v Labuti?-jsou ty rasove vubec vizualne pozorovatelne?