Astronomické fórum

MMys - myslím, že do každého oka jde stejný a kompletní obraz.

Bill - omyl, jde o korektory pro "vysunutí a prodloužení" ohniska, jak je tam psáno.. Ale protože ten faktor prodloužení ohniska bude u každého optického zařízení ( rozuměj - s jinou optickou délkou ) jiný, tak pro takovéto univerzální korektory ho tím pádem nelze uvést. I proto p.Holubec píše, že jeho výběr je potřeba prostě vyzkouěet.

kompletní obraz ano, ale tvořený pouze polovinou objektivu, alespon podle toho chodu paprsků soudě. Nebo se pletu ?

Martine,
no možná jim příliš moc fandím, že ten nápad pokládám za velmi šikovný, třeba tím, jak obejít vznik částečné polarizace. Ale domnívám se, že na každou polovinu toho dělícího klínu, který je dostatečně daleko od ohniskové roviny, dopadají paprsky z obou stran objektivu.

Když mě to právě nepřijde. Podle té geometrie, pokud svazek každé barvy je kompletní kuželový svazek od objektivu, pouze pro různé osové vzdálenosti (okraj, střed, druhý okraj maximálního zorného pole) tak je jasně vidět, že v místě toho hranolu se jedna polovina svazku oddělí do pravého oka, a druhá polovina do levého oka. Tedy pokud si to dobře představuji, obraz pro každé oko bude kreslit polovina objektivu (jako bychom tu druhou půlku objektivu pro dané oko zakryli clonou). Samozřejmě že v zaostřeném stavu to nebude poznat, a v rozostřeném stavu by mělo každé oko vidět půlkruh (a mozek si to asi spojí, takže to poznáš jedině při střídavém dívání se každým okem zvlášť).

Jediné z čeho mám obavy, je difrakce na té dělící hraně, ta podle mě bude u jasných objektů tvořit digrakční paprsek ve směru kolmém na tu hranu.

Podobným způsobem se dělala i jedna z binohlav k mikroskupům a opravdu každé oko vidělo jen 1/2 objektivu. Apertura se pak ještě vylepšovala clonkami.

MMys píše:Jediné z čeho mám obavy, je difrakce na té dělící hraně, ta podle mě bude u jasných objektů tvořit digrakční paprsek ve směru kolmém na tu hranu.

Taky si to myslím. Vixen má určitě promyšlené, že pro předpokládané využití to nebude vadit, ale bude dobré počkat si na nějaká review. Čočky před hranolem plní dvě funkce:
1. Tvoří kolimátor.
2. Přivádějí na hranol i kolimované mimoosové paprsky.
Podle optického schéma zůstává po průchodu BV světelnost svazku stejná, chybí však jeho polovina. Kdyby se hranol nahradil celým zrcátkem, potom by lineární rozměr difrakčního obrazce hvězdy zůstal stejný i po průchodu všemi těmi čočkami. Kdyby bylo možné omezit se pouze na Fraunhoferovu difrakci, výsledek by vypadal takto:

Binohlava, jejíž zvláštní optický design jsme diskutovali výše, se už prodává i v Evropě. Evidentně se jedná v pojetí italské firmy "Tecnosky" o mnou annoncovanou binohlavu od japonské firmy Kasai ( KpS si to popletl v předchozím příspěvku s Vixenem..). S faktem, že s touto binohlavou půjde zaostřit za všech okolností bez dalších přídavných násobičů-korektorů, je cena 380 € velice přijatelná.

http://www.apm-telescopes.de/de/optisch ... -1.25.html

Výstupní pupila 17,3mm umožňuje s ohledem na dosažení minimálního zvětšení při co největším zorném poli použití 18 mm okulárů se zdánlivým zorným polem 60°. V případě Dobsona 305/1500 dostáváme zvětšení 83x při výstupní pupile 3,7mm, u mírně světelnějšího 355/1650 pak 92x při pupile 3,9mm. U 400ky s F4,4 to tím pádem bude ještě o kousek příznivější.
No fakt bych to chtěl v reálu vidět..

http://shop.tecnosky.it/Articolo.asp?Se ... nR&Score=1

nový test Tecnosky Horizon binonástavce v příspěveku č. 1320032 , 19.ledna, 13:53 na
http://forum.astronomie.de/phpapps/ubbt ... ecnosky_Ho

Tommy Navratil od Teleskop-Austria nedávno testoval několik exemplářů Tecnosky Horizon binonástavců. Potvrzuje, že dělením paprsků na hraně hranolu na dvě poloviny, vznikají ohybové paprsky, které ruší zvláště při planetárním pozorování. Zdá se, že tento binonástavec je z tohoto důvodu vhodný spíše pro malá až střední zvětšení. U Panopticu 19mm zaznamenal vinětaci zorného pole, neuvedl ale, na jakém teleskopu testoval.

Panoptic 19mm má průměr clony 21,3 mm, takže hlava bude vinětovat na všech přístrojích, když na výstupu je průměr 17,4 mm

Díky kamarádovi Honzovi máme k dispozici první opravdovou zkušenost s touto binohlavou - a je to při použití v refraktoru veskrze zklamání... Honza nerad píše, tak tomu napomáhám já Chtěl vyzkoušet, jak se bude s touto binohlavou pozorovat u rybníka a jaký rozdíl bude v kvalitě oproti velké binohlavě Baader MarkV. Honza má odladěnou velmi dobrou sestavu jejíž základem je kompaktní refraktor s děleným tubusem od TS, s vysoce kvalitním 90 mm tripletem se sklem S-FPL53. Jedinou vadou na kráse je to, že jediným hranolem, který podává požadovanou kvalitu a zároveň správně orientovaný obraz pro terestrické použití, je Baader Amici 90°- kdy právě kolmý odklon paprsků je při delším pozorování ptáků na hladině rybníka nepohodlný.
Jak vidíte na fotografii výše, tato sestava s binonástavcem MarkV je velice kompaktní s délkou 60 cm. Při aplikaci binohlavy TECNOSKY je naopak výsledkem velmi dlouhá sestava s délkou celých 90 cm ! Zkrátka to, co ocení majitelé Newtonů, je zde spíš na obtíž. Kromě kolimátoru na vstupu, díky němuž má binohlava v podstatě nulovou optickou délku, musíme totiž připočíst i optickou délku výše uvedeného T2 Amici hranolu. Jak to v reálu vypadá, je vidět na snímku níže :
Pohled do jednoho kanálu binohlavy TECNOSKY vypadá následovně :
Že je vidět v každém kanále jen polovina obrazu je tedy správně. Doposud to vypadá, že při použití této binohlavy u takového Dobsona bude ve výsledku snad vše ok. Ovšem Honzovy zkušenosti s kvalitou obrazu v kvalitním APO refraktoru nám zavelí, abychom zpozorněli... Při použití stejných okulárů ( TV DeLite ) podává hlava TECNOSKY o dost větší zbytkovou barevnou vadu a obraz není ostrý až ke kraji, ale jen cca ve 2/3 pole.
Okulár TV DeLite 18,2 mm silně vinětuje a navíc je v okuláru vidět velmi intenzivní modrý lem. Tento už není přítomný u 15 mm sourozence.
Tolik tedy k prvním "ostrým" zkušenostem s touto binohlavou, která je jinak dle Honzy velice dobře mechanicky vyhotovená. Binohlava putuje, po dohodě s M.Ludesem, zpět do APM a my si musíme počkat na první testy od některého majitele světelného Newtona... S tou barevnou vadou to u zrcadlového dalekohledu může být lepší, nicméně já si myslím, že tam pořád nějaká bude... I když namítnete, že na DSO je to jedno, tak zobrazení stálic v ploše celého zorného pole moc kvalitní nebude. Je třeba si uvědomit, že s 15 mm DeLite tam Honza měl zvětšení pouhých 40x.

Chtěl bych si koupit, ale samotný nos se sadou čoček Mohlo by to být bez poslední čočky uvnitř: mrknutí:
Pak vyměňte nos do standardního víčka čepičky a zkontrolujte (Google)

Ještě jsem zapomněl napsat o dalším nedostatku - binohlava TECNOSKY disponuje hodně velkým zkreslením. Honza mi doslova říkal, že přirozeně provislé dráty vysokého napětí, byly po průchodu binohlavou prohnuté nahoru..

motar :
Mohl bys napsat, o čem vlastně píšeš ?

Astronnomie.de
Hallo Tommy,

Danke für die Info. Hat Tecnosky erklärt warum sie diesen Dachkantspiegel verwenden und keinen klassischen Strahlteiler-Würfel?

Bis dann:
Marcus