Astronomické fórum

No, tohle já znám ( flm + výrobní číslo), já jsem se ptal, jestli je tam napsáno Zeiss (viz příspěvek 280.), protože to jsem dosud nikde neviděl.

Zeiss se za války nepsalo, pouze kódy typu flm, blc apod., ale četl jsem v jednom dokumentu, že jedny z prvních 25x100 měly skutečně označení Carl Zeiss.

No jo, ale ladis tvrdí, že tam má Zeiss. A němci za války dávali všude jen kódy. A flm patřilo FAB Teplice. A binar 25x100 se tam vyráběl až od roku 1944. Tohle všechno jsem ale věděl, proto jsem se tak ptal. Ale odpověď jsem dostal, tak nebudu dál tady pátrat.

Měl jsem v rukách binohlavy, kde byl poměr 35/65 a poměr 40/60 byl už skoro vyjímečný.

Tak to jsou velké rozdíly, takové poměry bych nečekal :-?

Binohlava WO má vstupný otvor len 20,2mm, oproti tomu Baader Maxbright 23mm. A na priepustnosti svetla to určite poznať. To bol aj jeden z dôvodov, prečo som sa rozhodol práve pre Baader Maxbright. Ďalší dôvod je maximálna variabilita tejto binohlavy. Dá sa pripojiť cez T2 závity priamo na malý Baader hranol a T2 závitom zase na 2" koncovku priamo do ďalekohladu. U SW 102/500 aby sa nemuselo rezať z tubusu a dalo zaostriť aj bez barlow člena, si to vyžaduje ešte vyrobiť užšiu 12mm prírubu okulárového výťahu, namiesto originálnej 30mm príruby.
Čo sa týka okulárov pre túto binohlavu, veľmi sa mi osvedčili TS WA 20mm 70°, ktoré dávajú v SW 102/500 zväčšenie 25x a široké zorné pole bez vinetácie.

Čo sa týka okulárov pre túto binohlavu, veľmi sa mi osvedčili TS WA 20mm 70°, ktoré dávajú v SW 102/500 zväčšenie 25x a široké zorné pole bez vinetácie.

Tohle si sice můžeš myslet, ale akorát tím dezinformuješ případné zájemce o binohlavy. Protože trou binohlavou ( a to bez ohledu na použité okuláry), při světelnosti 1:5 neprojde žádný paprsek(možná s vyjímkou 2-3 mm na ose) bez vinětace.Nakresli si sbíhavý paprsek 1:5 a do vzdálenosti optické délky té binohlavy dej clonku o průměru 23 mm. Binohlava na světelnost 1:5 je hotový nesmysl, a kdo se na to nachytá, bude jen nadávat.

Aby som poopravil Jula, Binohlava WO ma na vstupe presne 23mm a predny tubusok sa da vymenit za T2 takze vpodstate je to to iste co Baader MB len ma presne 100mm opticku dlzku co je o 10mm menej ako Baader MB co je vyhoda. Ako pise milan dokaze to bez redukcneho clena vykreslit iba 2mm na ose ako pise Milan a je dobre pouzit aspon 1.25x reduktor s ktorym vykresli aspon tych cca 8mm. Inak Baader binohlava sa uz dlhsie nevyraba a sice uz asi rok slubuju ze sa bude nova a lepsia ale bohvie kedy ak vobec.

Tohle si sice můžeš myslet, ale akorát tím  dezinformuješ případné zájemce o binohlavy. Protože trou binohlavou ( a to bez ohledu na použité okuláry), při světelnosti 1:5 neprojde žádný paprsek(možná s vyjímkou 2-3 mm  na ose) bez vinětace.Nakresli si  sbíhavý paprsek 1:5 a do vzdálenosti optické délky té binohlavy dej clonku o průměru 23 mm. Binohlava na světelnost 1:5 je hotový nesmysl, a kdo se na to nachytá, bude jen nadávat.

Dokázal by někdo vložit opravdu názorný obrázek (nebo odkaz) chodu paprsků, pro objektiv světelnosti 1:5, kde by bylo zcela zřejmé, jak to s tou vinětací u binohlavy se vstupním otvorem o půměru 23 mm a optické délce 110 mm? Mě to nějak nejde a nejde a nejde...

Dokázal by někdo vložit opravdu názorný obrázek (nebo odkaz) chodu paprsků, pro objektiv světelnosti 1:5, kde by bylo zcela zřejmé, jak to s tou vinětací u binohlavy se vstupním otvorem o půměru 23 mm a optické délce 110 mm? Mě to nějak nejde  a nejde a nejde...

To se nemusí ani kreslit.
1:5 = 1cm průměru na 5 cm délky.
Na 10 cm je to 2 cm průměru.
Na 11 cm je to ještě o 10% průměru více, to je 2,2 cm.
Zbývá 1 mm, takže to bude přesně jak píše Milan v příspěvku č. 290 z 16:40 dnešního dne.

Hezky popsané, ale nevysvětlené. Jak velký vstupní průměr binohlavy s optickou délkou 110 mm už nebude vinětovat? A proč? Nikde jsem žádné rozumné vysvětlení nenašel, všude jen tvrzení bez důkazu.

Čo sa týka okulárov pre túto binohlavu, veľmi sa mi osvedčili TS WA 20mm 70°, ktoré dávajú v SW 102/500 zväčšenie 25x a široké zorné pole bez vinetácie.

Jsou to ty ERFLE, viď? Já než jsem koupil pravý lomený binar 100mm, jsem též používal tyto okuláry na Denkmeier binohlavě (26mm vstup. apertura) ve spojeni s 102/500 bez barlow s vynikajícími výsledky!

Pamatuju obraz jak víno, mlhoviny nádherně zobrazené, kor s UHC. Tento hezký pohled přes binohlavu s 102/500 předčil až pohled přes 100mm Zeiss binar. To je opět jiná liga a mohu jen doporučit pro milovníky širokého ZP a malých zvětšení!

Ladis napsal dnes 02:57:51
Áno, sú to tie Erfle okuláre, na stránke TS Optics aj popisujú ich vlastnosti. Myslím že ich ponúkajú aj v Supre.
Rád čítam tieto stránky, človek sa tu všeličomu priučí. Milan má pravdu, čo sa týka tej vinetácie. Ak 100mm priemer objektívu spojím priamkami do 500mm ohniska cez 23mm vstupný otvor 110mm od ohniska, tak skutočne vychádza tak 3mm nevinetovaného otvoru. Ak som tomuto všetkému dobre rozumel. Ale záleží na tom? Dôležitý je vizuálny dojem, ktorý ma pri dennom pozorovaní alebo pri pozorovaní jasného kotúča Mesiaca úplne nadchol. Je to neporovnateľne krajší, až širokouhlý 3D obraz oproti žmúrkania jedným okom do okulára. Ja vinetáciu chápem tak, že ku kraju zorného poľa sa obraz stmavuje. Ale nič také som doteraz nespozoroval, ten obraz sa mi zdá pri krajoch rovnako svetlý ako v strede zorného poľa. Možno je to aj tým, že pri dostatku svetla sa to tak viditeľne neprejavuje. V iných podmienkach, napr. pri pozorovaní hviezdnych polí, to nemám až tak odskúšané. Keď budem mať, dám report.
Skrátka dovolím si nesúhlasiť s Milanovým názorom že používanie binohlavy u SW 102/500 je nezmysel, a kto sa na to nachytá, bude len nadávať. Ja som zatiaľ nenadával, skôr naopak. Myslím si, že za určitých podmienok je binohlava prínosom.
Bruncovi vyjadrujem sorry, ten vstupný priemer 20,2mm u binohlavy WO som si nevymyslel, je to uvedené na stránke TS Optics.de, asi tam majú chybný údaj.

Julo : k tomuto tématu, které se tu omílá dokonečna, snad dnes naposledy...:-)
použít binohlavu na refraktor 100/500 mm bez prodlužovacího, nebo originálního korekčního členu, které se k binohlavám dodávají (barlow čočky) je beze sporu nesmysl ! S názorem zkušenějších samozřejmě souhlasit nemusíš, ale není dobré vnášet v této tématice zmatek mezi začátečníky, kteří zde hledají hodnotné a použitelné informace. Tvoje úvaha má jeden zásadní problém. Uvažuješ velikost/průměr nevinětovaného fokálního pole v ohnisku Dnv =0mm, tedy bod. V tomto případě dochází k vinětaci již od středu, která roste s přibývající vzdáleností k okraji fokál. pole. Pokud předpokládáme alespoň minimální průměr nevinětovaného fokálního pole Dnv = 10mm , má přicházející svazek paprsků ve vdálenosti 110mm od ohniska průměr cca.33mm. Na vstupním otvoru ( D23mm) binohlavy dochází tedy k vinětaci, takže ze 100mm objektivu se využije pouze 60mm !! A tohle všechno platí ještě pouze za předpokladu, že se binohlava použije přímohledně, nebo se k zalomení paprsku použije nejméně dvoupalcové zenitové zrcátko. Na pozorování DS objektů je podle mne i 10mm fokálního pole málo. Jak vidno, žádné čáry, jen jednoduchá geometrie ze základní školy !

Hezky popsané, ale nevysvětlené. Jak velký vstupní průměr binohlavy s optickou délkou 110 mm už nebude vinětovat? A proč? Nikde jsem žádné rozumné vysvětlení nenašel, všude jen tvrzení bez důkazu.

Ta otázka je špatná. Je potřeba se ptát, jak velký musí být vstupní průměr pro to, aby zobrazil bez vinětace v ohnisku  pole o průměru  D.
K danému problému  jsou stovky obrázků ukazující průchod paprsků dalekohledem, návody jak  graficky nebo matematicky spočítat průměr clon v dalekohledu, a totéž pro stanovení  velikosti sekundárního zrcátka pro  požadovanou velikost pole. Všechno to je  na naprosto stejném principu a tak jsem předpokládal, že k tomu není nutno  nic kreslit, ani dokazovat
Tak alespoň od ruky, když nestačí text.:

Na horní části obrázku je nakreslen chod paprsků dalekohledem 1:5. Černě je  vyznačen případ, kdy  všechny paprsky z objektivu padnou do ohniska - do bodu na optické ose. Žádná z clon nesmí zasahovat do tohoto kužele, jinak dochází i k vinětaci na optické ose.Pokud chceme vykreslit nějaké pole - o nějakém průměru- tak, aby nebylo zasaženo vinětací, je potřeba , aby žádná ze clon nezasahovala do červeného kužele.V dolní části obrázku to je detailněji vidět-. Výpočet  trojúhelníků je snad jasný,
- dá se vypočítat jak velikost clon, tak velikost nevinětovaného pole při nějaké velikosti clon, tak i procento vinětace na kraji pole.  Jednoduše lze spočítat a pochopit, jak velký přínos  ohledně vinětace má  1,2 nebo 3 mm průměru vstupní clony navíc.
Takže bych prosil, klidně si pište že vám nevadí vinětace soustavy, ale pro druhé nepište, že to nevinětuje nebo že je celé pole krásně jasné  a brilantní. Zvláště při světelnosti 1:5

Děkuju za objasnění. Jestli to dobře chápu, tak požadované pole bez vinětace souvisí s průměrem vstupní čočky nebo clony okuláru. Nebo je to jinak?