Binohlavy - zkušenosti, srovnání...

[Kyblik]

asi zcela nemistny dotaz, ale: co se prihodi v situaci, ze budu liny a necham v systemu (refrak 130/f6) pripojeny foto korektor, ktery ma pomerny dlouhy backfocus (113mm), pouzivam binohlavu Zeiss Mark 5 a mam k ni 1,25x a 1,7x 1.25" kurvitko, je mi jasny, ze v korektoru jsou minimalne tri opticky cleny navic, ale bude to az tak moc skodit ??? a hlavne, zaostrim vubec? i bych to odzkousel, ale nemam jednu redukci a proto ten dotaz

koukam, ze nikdo nereaguje, ja ten dotaz tedy zjednodusim, pokud vlozim do opticke cesty v refraktoru korektor zklenuti (ne reduktor ohniska) a budu pres nej pozorovat binohlavou obraz, bude se system chovat stejne, jako bez tohoto korektoru (vyjma toho, cemu ma slouzit), nebo ne?

[Dansemacabre]

Tip pro majitele WO bina: pokud chcete hlavu používat v newtonu, ale barlow 1,6x je už moc, stačí seříznout prodlužovací tubusek mezi binohlavou a barlowem o cca půlku až dvě třetiny - stále půjde zaostřit, ale o cca 0,3x se sníží zvětšení (jen musíte objednat jiný než originální tubusek - takový, který má závit po celé délce, což ten originální nemá).

V kombinaci s delším okulárem už by to mělo být i použitelné, i když po včerejším pozorování, kdy jsem se s binem+200/1200 a setovými 20mm WO okuláry (plus výše zmíněnou metodou modifikovaný x1,3 barlow) pokoušel sledovat galaxie, už užití malé binohlavy na DSO příliš nevěřím. Stále jsem neměl možnost vyzkoušet to v noci s jinými okuláry - poslední pokus pořídit po internetu levné čínské 30mm dopadl neslavně a hned šly z domu (nativně ořezané pole okulárů+ořez z bina = klíčová dírka kdesi v dálce).
Chtěl bych ještě vyzkoušet nějaké 57° 27mm okuláry, třeba to s nimi bude lepší a povede se docílit menšího zvětšení při relativím zachování zorného pole.

Je tu někdo, komu se povedlo malou binohlavu ukazovat alespoň trochu slušně DSO, nebo jsou tyhle pokusy odsouzeny k záhubě už předem?

[Regulus]

Ja obcas wo se 20 mm dodavanymi setaky a 1,6x korektorem pouzival i na DSO s mym 10“dobsnem, ale jen na ty jasnejsi (M42,M13, M27...),myslim ze vic se toho vymyslet neda :)

[ladis]

Malá binohlava prostě na DSO není. Chce to "velkou" binohlavu typu Baader Mark V či Denkmeier.

Já mám Denkmeier a rozhodně nemám problém s nedostatkem světla i na slabých DSO ve spojení s 12" newtonem. Je nutné používat ale nižší, než běžné zvětšení na daný objekt. Tím se zvýší jas objektu.

Osobně pozoruji s Denkmeierem s 32mm a 20mm okuláry.

[MilAN]

Chápu tvoje nadšení pro výrobek, který sis koupil,samozřejmě je lepší. Ale  napsat, že malá se nehodí a velká ano, není zrovna fér. Protože ten rozdíl , pokud jde o velikost pole není nijak velký a pokud jde o propustnost, nedají se dělat žádné zázraky ( něco jiného budou  staré binohlavy do mikroskupů Meopta ) a tak , pokud se bavíme o  rozdílech řádově procentech, není to  přeci zase katastrofa. Mě by zajímaly skutečné změřené hodnoty, nejen  propagační prohlášení výrobce.
.........
Myslím, že je podstatný rozdíl v tom, které DSO myslíš. Pokud hvězdné povahy, potom binohlava pomáhá, pokud mlhoviny, potom je rozdíl v dosahu v neprospěch binohlavy.Alespoň tak se mi to jeví u malé binohlavy.

[4Brunco]

Presne jak pise Milan, tie hviezdokopy su s binohlavou uzasne, horsie he to s galaxiami, tam je obvykle malo svetla aj pre jedno oko. Este celkom ok su planetarky a jasnejsie hmloviny. Inak ono sa da lahkym vypoctom zratat ze pri predpokladanych svetelnych stratach (fakt by to chcelo zmerat) sa dostane do kazdeho oka pri 15 cm dalekohlade ekvivalent svela ako z 9cm priemeru. To je uz celkom rozdiel a to plati iba pre cast pola ktora je plne iluminovana.

[ladis]

Nemohu souhlasit.

Pozoroval jsem i nejslabší galaxie kolem SB 13.5mag binokulárně a mohu říci jedno - kdykoliv vidím galaxii monukulárně, vidím ji bezpečně i v binohlavě.

Nutné je však:

1. Použít vstup 2", nikoliv 1,25" OCS (či barlow atd)
2. použít kvalitní velkou binohlavu, jako právě Denkmeier (26mm vstupní apertura)
3. Použít nižší zvětšení, než obvyklé, na daný objekt
4. Použít min. 12" netwon (na 8" jsou ztráty citelné - zkoušeno i na mém starším 8" newtonu)

Má zkušenost z pozorování je, že pokud se tyto čtyři podmínky splní, je pohled fantastický i na nejslabší objekty.

[MilAN]

Nebudu se snažit ti brát tvoje přesvědčení ale :
1/vstupní apertura 26 nebo 22 mm opravdu nedělá žádný markantní rozdíl. Kdyby ano, proč ?
2/Pokud je Barlov umístěn na (nebo těsně před) vstupní aperturou, - ne tedy výrazně předsunut - nebude ani nijak výrazný rozdíl mezi 1 1/4" a 2". Důvodem je to, že těch 22 mm bude stále tím omezujícím elementem, ne těch 1 1/4"
3/ zajímalo by mě zdůvodnění, proč jsou na 8" ztráty citelné ale na 12" ne. V obou případech mi do oka padne pouze nějakých 40% světla, vycházejícího z dalekohledu. U tvého 12" je to snad jinak ?

[ladis]

Milane,

právě že při použití OCS s power switch je vstupní člen (barlow) docela dost předsunut a zde je již znát více světla při použití 2" vstupního členu.

Jinak samozřejmě poměry ztrát jsou všude stejné, ale pocitově je úbytek u 8" citelnější, zde je to opravdu na nejjasnější DSO, zatímco u 12" to takto nevnímám a bez problémů pozoruju i nejslabší galaxie binokulárně.

Vzpomínám na připojení k půlmetrovému newtonu, to bylo naprosto ideální  8-)

Apertura 26mm je znatelný kvalitativní rozdíl oproti menším binohlavám! Právě na slabé DSO se tato apertura využije. Obraz je světlejší. Zde malé binohlavy mají značné ztráty. Je to i v kombinaci s lepším zpracováním a propustností světla u velkých binohlav renomovaných značek. Měl jsem možnost pozorovat mj. i Mark V a též pěkný pohled, podobný Denku.

Je třeba se prostě smířit s tím, že levné malé binohlavy nejsou na slabé DSO, ale spíše na lunární a planetární pozorování. Ovšem pak vyjde levněji pořídit si mikroskopovou hlavu s malou vstupní aperturou, která na planetách a Měsíci odvede stejnou práci, jako násobně dražší hlavy. Též osobně vyzkoušeno (vlastním i hlavu z mikroskopu Jena Zeiss).

Zkrátka i zde platí "you get what you pay for"...

[MilAN]

Samozřejmě chápu rozdíly v malé a velké hlavě,
ale nemohu souhlasit s tím, že  malé hlavy mají, v porovnání s velkými, značné ztráty. On proto není dost důvod. Rozdíl v propustnosti drahých a "běžných skel není už dnes nějak zásadní a  AR vrstvy  - i když na malých hlavách jsou opět použity ty nejobyčejnější ,opět nedosahuje  čísel, kde by bylo možno  psát "značné ztráty".  Zvláště, když žádný výrobce ta čísla neuvede a rozdíl do 15% bych nepovažoval za  podstatný - to je číslo, pokud jde např o vinětaci, všichni považují za bezvýznamné a jen  pro  zkušené pozorovatele postřehnutelné.
Co mi vadí na malých binohlavách je to, že  jsou obě cesty děleny nikoliv v poměru 1:1, a to, že každá cesta má jiný barevný odstín.
P.S.: doufám, že moje připomínky nebudou chápány tak, že  bych tvrdil, že jsou malé a velké hlavy  skoro stejné. Jen bych ty velké hlavy nedémonizoval, trpí stejnými neduhy jako ty malé, jen v menší míře, zato za nepoměrně vyšší cenu :)

[Regulus]

Já bych skoro souhlasil s váma oběma  Jen bych podotkl, že kromě toho že velkou binohlavou dorazí do okulárů víc fotonů, tak nesmíme zapomínat na další výhody - větší použitelné zorné pole (jsem namlsaný na páru Panoptiků 24tek a pohled přes plossel 25mm mě už v binu nebere  ) a v případě Denku i jejich power switch - změna zvětšení je pak okamžitá.

Mě by zajímaly skutečné změřené hodnoty, nejen  propagační prohlášení výrobce.

Teď ale zpět k tomu porovnání propustnosti. Když jsem přecházel z WO bina na Denk II, tak jsem si zkusil jakési srovnání (už jsem o tom psal o pár stránek dříve), jehož součástí byla i fotka optického výstupu u obou hlav, jen chvilku po sobě, kompaktem v manuálním režimu čili clona čas iso WB fixní, tak aby šla porovnat propustnost , samozřejmě jsem se snažil i o co "nejstejnější" geometrii atd:

Jasnější kolečko je samozřejmě Denk. No a dnes jsem ten obrázek vzal, ořezal čtverečky těsně kolem těch kruhových ploch a pak oba obrázky prohnal tímto softem:
http://mkweb.bcgsc.ca/color_summarizer/
abych dostal nějaká čísla o histogramech. Pro jednotlivé barevné kanály dopadly pozice průměru (avr) a mediánu (med) takto:

                  R G B    
WO avr 77 75 66    
WO med 102 99 88    
   
DNK avr 113 104 99    
DNK med 159 147 138

No a teď poraďte jak s tím naložit ;D , jestli se z toho dá něco vyvodit. Třeba to k ničemu nebude, ale přece jenom je to jakýsi výsledek měření, tak snad to má větší/jinou hodnotu než subjektivní pozorování či reklamní slogany výrobců  ;)

[MilAN]

Asi by  na tom šlo nějaké úvahy zakládat. Mám ale vyzkoušeno,  že u malého Baaderu se velmi mění  ( kus od kusu) poměr propustnosti  obou cest  ( levá pravá.) a zrovna tak barva pole. Nevím, jak je to u velké hlavy a jak u Denk-u, protože to může  hodně ovlivnit celkové závěry při porovnávání

[4Brunco]

Pokial by sa porovnaly oba kanaly, ale z jedneho tazko povedat aky je realny rozdiel. Cital som aj take info na zahranicnych forach ze su tam rozdiely zanedbatelne alebo len v jednotkach percent, ale opat to nebolo podlozene nejakymi cislami.

[Regulus]

Hmm tak to už nevím, jak na tom byly levý vs pravý kanál pro danou hlavu, resp. bych to mohl zjistit jen pro ten konkrétní kus Denku který mám teď. Každopádně ten rozdíl (podíl) v těch uvedených odpovídajících si číslech je celkem markantní. Myslím že to by u toho WO bina musel být rozdíl mezi levým a pravým výstupem několik desítek procent aby úplně znehodnotil uvedenou analýzu A na žádný takový markantní rozdíl si nepamatuju a to jsem se tou hlavou díval několikrát bez i s dalekohledem.

[MilAN]

Měl jsem v rukách binohlavy, kde byl poměr 35/65 a poměr 40/60 byl už skoro vyjímečný.Měřil jsem to luxmetrem - nebylo to ale nic kalibrovaného , zrovna tak , jako světlo. Proto jsem velmi skeptický k nějakým porovnáváním, bez kvalitního proměření.
Samozřejmě, bylo by špatné, kdyby binohlava v několikanásobné ceně na tom nebyla lépe, než ta laciná. Otázkou je, o kolik to je ve skutečnosti.