laserovy hledacek

[peta]

nemate nekdo zkusenosti s pouzivanim zeleneho laseru jako hledacku?

nasel jsem jeden: "starfinder", v prepoctu bohuzel necelych 4000,- ma ovsem 5mw, coz uz je podle zdenka nebezpecne, nevim...

kazdopadne mne to prijde jako elegantni varianta k mensim a strednim dalekohledum...

http://www.scopestuff.com/ss_lasr6.jpg
link na foto, bohuzel maznute, jinak si myslim ze presnost bude dostacujici, sviti az do 1,5 km...

[Psion]

Doporucoval bych pouzit hledacek s cervenou laserovou diodou. Jednak je to za par stovek a jednak postacuje vykon do 1mW. Nad tuto hranici si koledujes o maler s ocima.

[zdenek]

Presne tak - 1 mw je max. limit dle bezpec. norem pro praci s lasery po ktery nehrozi trvale poskozeni oka! Nehlede na to, ze zeleny laser ti byt i pri opatrnem zachazeni muze behem chvilicky "rozhodit" adaptaci oka na tmu (napr. pri posviceni na nejakou blizkou prekazku), coz u cerveneho nehrozi (resp. jen v omezene mire) - zkratka  5mW je pro bezpecne pouzivani moc. Nehlede na cenu (100$ oproti cca to same v Kc).
 Osobne povazuji za nejlepsi reseni v teto tride hledacku kolimatorove. Ty pracuji jeste s mnohem nizsimi vykony a casto se misto laseru pouzivaji obycejne cervene LED umistene v ohnisku jednoducheho objektivu (otoceneho k pozorovateli). Pozorovatel pak vlastne navadi cerveny bod, ktery mu je objektivem kolimatoru promitan spolecne s hvezdnym pozdim do oka. Je to odkoukano od kolimatorovych zamerovacu pouzivanych v armade a funguje to pro rychlou orientaci pristroje naprosto spolehlive.

Z.R.

[Hynek2]

Mam tomu rozumet tak ze ta laserova dioda mi nahradi kriz v pointacnim dalekohledu?

[zdenek]

Takze jeste jednou a podrobneji. Princip pouziti diody je velmi prostinky (a mnohokrate odzkouseny). Cele zarizeni se sklada z obycejne cervene LED diody (cim mensi prumer tim lepe), kruhove clonky maleho prumeru (plne vyhovuje napr. alobal. folie nebo podobna s velmi malym otvorem - napr propichnuty spendlikem) a objektivu (postaci jakakoliv spojna cocka rozumne ohn. vzdalenosti).
 Cele zarizeni je v podstate kolimator, tzn. clona je v predmetove ohn. rovine objektivu, v ose hned za ni je LED. Cele se to ulozi do tubusku (osvedcilo se aspon 2x delsiho nez je ohn. vzdalenost objektivu, prumer tubusu by mel byt co nejmensi), popr. lze jeste na konec tubusu za objektiv umistit 2. clonku (ma o trosku vetsi prumer) - principialne ale neni nutna.
 Kolimator se umisti klasicky jako obycejny hledacek na hlavni dalekohled, ovsem objektivem k pozorovateli. Na vzdalenosti oka pozorovatele od objektivu teoret. nezalezi, v praxi se ale osvedcilo aby byla alespon 10x vetsi nez je prumer tubusku (mensi cloneni hvezdeho pozadi). Druhou moznosti je tuto znacku promitat na sikme sklicko - postacuje obycejne mikroskopicke (kolimator v tomto pripade svira s osou dalekohledu pravy uhel, cast zareni z kolimatoru se od nej odrazi smerem k pozorovateli) a pozorovatel pozoruje skrz sklicko - vidi tedy cele pozadi a v nem cerveny bod - zamernou znacku. Justaz se v tomto pripade se provadi zmenou sklonu sklicka, popr. jeho natocenim.
Vyhoda je zrejma - neni potreba ohniskova desticka a zarizeni je max. jednoduche.
Nevyhoda je rovnez zrejma - zadne zvetseni ani svetelny zisk. Je tedy spise urceno pro rychlou orientaci pristroje do smeru.
Z.R.