Astronomické fórum

Zda a jak velký to má přínos o tom je přece celá tahle diskuse. Zatím zřejmě bez závěru...
No můj závěr je, že použitá metoda srovnání lineárních snímků vede k dost divným (byť matematicky správným) závěrům

Třeba zkusím ty své dvě sady nějak nevědecky zpracovat a uvidíme!

Tak schválne: ktorý je IDAS? Obr1 alebo Obr2? Obidva sú bez spracovania, len s aplikovanou AutoSTF, mierka 1:1. Som zvedavý či záver bude správny alebo divný - bez použitia matematiky

Logické by bylo, kdyby byl zpracován obrázek ne auto, ale stejnou křivkou. Filtr z principu musí propustit podstatně méně signálu, tedy fotonů. Pokud je to obráceně, tak by to byl nesmysl.

Obrázky logicky spracované rovnakou krivkou. STF krivka z Obr1 je použitá na Obr2.

Tak jak je to zpracované, tak více signálu je v obr.2

No tak jsem zkusil zpracovat svá testovací data - na první pohled vypadá opravdu lépe L.

Tady jsou surová data:
http://www.uschovna.cz/zasilka/JK5ZEA7G4I3ZR9SG-U6R/

Je to 23x120s M45 z Atik460 300mm@F3.4 z tmavé oblohy.

Nepotřebujete někdo IDAS LPS filtr? ;D

Kalibrace byla Master Bias, Master Flat, bez darků nebo mapy hot pixelů. Foceno je to s Ditheringem, pravděpodobně po dvou snímcích. Teplota čipu -25 st.C.

Pro sebe jsem to upravil pomocí Histogram transformation (různými křivkami) a pak jsem udělal Liner Fit, ať je to co nejstejnější. Pořád mám méně šumu s L a více LPS. Jiná kategorie jsou odlesky - ale může to být tím, že L bylo 1.25" blízko k čipu a LPS 2" blíže k "čočkám".

Díky za snímky, já pak bohužel neměl čas (ani na M3 ani na tohle, kontrola z úřadu v práci, takže blázinec). Snad se k tomu ještě dostanu.

Každpodáně IDAS LPS je konstruovaný tak, že blokuje nejintezivnější čáry Hg a Na. Samozřejmě, že se dnes používají vysokotlaké výbojky, jenže i u nich jsou výrazné spektrální čáry (spíš peaky), a k nim ještě spojité pozadí. A právě uřezání těch intenzivních peaků pomůže. Ne sice jako CLS, které vyblokuje celou oranžovou část spektra, ale pomůže a hlavně bez poškození barev. Všecky mé snímky až dosud měly LPS P2 permanetně našroubovaný na korektoru, tedy i při snímání přes R,G,B, nejen přes L.

Teprve teď s 3" korektorem to budu muset nějak vymyslet, pro G3-16200 ho mám už jen v 2" pozici pro focení L. A u R kanálu je ten nárůst pozadí dost poznat.

Zaujímavá "ekonomika" použitia takého filtra: aby som kompenzoval stratu 1/3 signálu objektu, musím natiahnuť expozíciu o 50%, a môžem dúfať že potom dosiahnem zhruba rovnaký S/N aký by som mal bez filtra.
Nevím nějak mi to vychází jinak:

Processing script file: /Applications/PixInsight/src/scripts/NoiseEvaluation.js

Nekalibrované
m3_flt110_2016_05_08_22_37_47_LFilter_0060
  σK = 6.376e-04, N = 12770265 (77.89%), J = 4
m3_flt110_2016_05_08_22_15_52_LPSFilter_0057
  σK = 4.954e-04, N = 12868990 (78.49%), J = 4
 
Kalibrované:
c_m3_flt110_2016_05_08_22_32_21_LFilter_0059
  σK = 1.001e-03, N = 13256989 (80.86%), J = 4
c_m3_flt110_2016_05_08_22_21_18_LPSFilter_0058
  σK = 7.866e-04, N = 13484902 (82.25%), J = 4

Jak v nekalibrovaných tak v kalibrovaných snímcích je σK expozice s LPS filtrem o cca 20% menší než s L filtem...

Jen si nejsem jist zda lze σK považovat za převracenou hodnotu S/N...

Tyhle statistiky moc neřeknou, podle nich má LPS signál o 2% nižší než L, což je nesmysl. Udělej RGB snímek s LPS a pouze s L a někde je vystav.

No to jsem udělal. Teda ne RGB ale L focené přes IDAS a přes klasický L filtr. Je to z jednoho dne, takže by to mělo být srovnatelné.

Jak v nekalibrovaných tak v kalibrovaných snímcích je σK expozice s LPS filtrem o cca 20% menší než s L filtem...
To by bolo ešte horšie než moje meranie šumu pozadia ako rozptylu signálu na vzorke pozadia 20x20 px (zníženie z 50ADU na 36ADU).
IDAS znížil úroveň pozadia asi na 1/2, t.j. šum pozadia by sa mal zmeniť 0,71x, t.j. znížiť o 29%. Tvoje meranie ukazuje že sa šum znížil len o 20%.
Keby sa nezmenil signál objektu, bola by to dobrá správa. lenže signál objektu sa znížil viac ako šum pozadia - o 1/3...
IDAS zafungoval, pretože znížil pozadie viac než spojité biele svetlo galaxie. Nie nejako dramaticky, ale znížil. Furt mi vychádza že S/N počítaný ako signál objektu k šumu pozadia by sa mal zlepšiť. Ale žiadne merania zatiaľ nenasvedčujú tomu že sa tak stalo, práve naopak.

Tyhle statistiky moc neřeknou, podle nich má LPS signál o 2% nižší než L, což je nesmysl.Ktoré číslo z týchto štatistík je úroveň signálu?

Vzhledem k rozdílnému pozadí, které každý z nás máme, jakákoliv statistika je stejně použitelná jen pro danou osobu.
Myslím, že bez jakékoliv teorie , si vliv konkrétního filtru na různé objekty v dané lokalitě, musí udělat stejně každý z nás to nejjednodušší srovnání.
Vyfotím oblast bez filtru( např. expozicí 4 minut) a potom s filtrem postupně stupňovanu expozicí od těch 4 minut např. po 1/2 minutě. Nakonec si vyberu snímek, který má stejnou hodnotu pozadí jako snímek bez filtru a porovnám výsledek např. pro galaxie, emisní mlhoviny, .. Je to bez teorie, bez výpočtů čehokoliv a je to přesně to, co potřebuji vědět o fotografování daným filtrem pro dané objekty. Není to sice v dnešní digitální době zrovna in, ale na rozdíl od tady toho čarování s čísly tím vím vše.

Například: σK = 1.001e-03, N = 13256989 (80.86%), J = 4

První číslo je vypočtený šum, druhé počet pixelů, které na to byly použity, třetí je % počet ze všech pixelů a čtvrté počet analyzovaných vrstev v waveletové decompozici.

V podstatě třetí číslo (%) znamená že necelých 20% zaujímá signál z mlhovin, galaxií apod., tedy 80.86% tvoří pouze pozadí, ze kterého je vypočítán šum.

Mimochodem, některé marketingové obrázky vypadají hrozně hezky, jedna fotka oranžová a druhá naprosto dokonale tmavá s jasnější mlhovinou, než na první fotce, ale to je jen photoshop a kouzlení.

Ahojte zaujmal by ma vas nazor na IDAS D1aD2.Aky je rozdiel?Ked som pozeral na graf spektra pride mi ta D2 ako vylepseny CLS CCD.