Astronomické fórum

Nějak se nemohu srovnat s výsledkem, že v obou případech  je stejná hodnota úrovně galaxie nad pozadím.  To by potom  mělo smysl použít to , co psal Psion, odečíst hodnotu pozadí ( i když mi není jasné, jak  to regulérně  udělat)- ale takto přeci nejde  beztrestně  měnit poměr S/N .  A teď nemyslím pro fotometrii, ale jen pro  běžnou úpravu fotek.
Nedovedu si nějak ta Vabrova čísla vyhodnotit-nedává mi to smysluplný výsledek

(PS: třeba mě za chvíli kopne, jakou blbost jsem napsal)

Já jsem to nějak matematicky neřešil, ani se nesnažím o nějakou vrcholovou fotografii, nemám na to čas ani podmínky. Pokud jsem použil IDAS LPS (verzi už si nepamatuju), tak mi to žádnou velkou výhodu nepřineslo, pouze jsem musel natahovat expozici a to skoro o polovinu, abych měl na fotce podobná data. Astronim CLS měl podstaně lepší účinek, nicméně zase to hodně posunulo barvy a expozici natahovalo na dvojnásobek. Takže já předpokládám poue focení v temné oblasti bez filtru, který bude mít vždy nějaké "vedlejší účinky". S/N se podle mě při odečítání pozadí nijak zásadně nezmění, je to poměr, nikoliv hodnota.

Pavle, pošli mi oba dva nekalibrované snímky a master DF. Zkusím to rozlousknout, někde musí být chyba.

Ahoj,

tak blbnutím při kopírování jsem si dvě porovnávané expozice a master dark smazal (miluji OSX a Forklift ).

Masterdark jsem složil znovu 10x300s (při -30C, lighty jsou při -35C, ale z darku používám na kalibraci pouze Bad Pixel Mapu tak mne ten drobný rozdíl v teplotě netrápí).

Původně porovnávané snímky jsem do zipu vložil zkalibrované (c_*.fit 58 a 59) a přidal nejbližší nesmazané, nezkalibrovane (57,60). Věřím že se podmínky za těch dvacet minut moc nezměnily...

Vše v zipu na uložto:
https://ulozto.cz/xGXFjyoJ/lps-filter-comparison-7z

Kalibraci (BadPixelMap, MasterBIAS, MasterFlat) dělám v Nebulosity4. Až registaraci a integraci dělám v PixI...

Pokud jsem použil IDAS  LPS (verzi už si nepamatuju), tak mi to žádnou velkou výhodu nepřineslo, pouze jsem musel natahovat expozici a to skoro o polovinu, abych měl na fotce podobná data. Astronim CLS měl podstaně lepší účinek, nicméně zase to hodně posunulo barvy a expozici natahovalo na dvojnásobek. Takže já předpokládám poue focení v temné oblasti bez filtru, který bude mít vždy nějaké "vedlejší účinky". S/N se podle mě při odečítání pozadí nijak zásadně nezmění, je to poměr, nikoliv hodnota.
No zatím jsem se na Blatcích bez IDAS LPS obešel a schovával jsem si jej na focení ze zahrady na Mělníku.

Ale aktuální testík mne zvedl ze židle, neboť S/N z 12ti expozic s LPS filtrem je výrazně lepší než z 15ti expozic bez tohoto filtru (pokud bych chtěl stejné S/N skoro bych to extrapoloval někam ke 20ti expozicím bez LPS).
Takže ke stejnému S/N mohu počet expozic s LPS výrazně omezit! A to se bavíme o objektu na relativně slušné vesnické obloze, který byl sice nad 50km vzdálenou Prahou, ale ve výšce >60st nad obzorem...

Fakt že to mrší barvy je mi při focení mono kamerou celkem jedno (navíc si je dokážu vlastním zpracováním zmršit více  )

Fakt že to mrší barvy
Já teď tvým závěrům nerozumím. Mluvíš pořád o IDAS LPS xx? Ten zas tak moc barvy nemrší? Je teda LPS pro tebe přínos nebo ne?

Obidva kalibrované snímky som zregistroval a vybral rovnaké vzorky pozadia a galaxie. Nameral som toto v PI (priemer):
Pozadie: L - 1215 ADU, IDAS - 620 ADU
Galaxia mínus pozadie: L -602 ADU, IDAS - 395 ADU
Šum pozadia: L - 50 ADU, IDAS - 36 ADU

Takže IDAS si zo svetla galaxie zobral 1/3 a z pozadia 1/2. To by znamenalo 1,3x vyšší odstup signálu od pozadia, t.j. mal by byť 1,15x vyšší S/N v prospech filtra IDAS.

Porovnanie signálu galaxie a šumu pozadia odmeraného z fotiek ale ukazuje 1,1x lepší S/N v prospech filtra L.

Potom som v programe Muniwin odmeral S/N na niekoľkých hviezdach. Všetky mali pomer S/N o 1,1dB t.j. 1,3x lepší, v prospech filtra L.

Takže: žiadny zázrak sa nekoná a Vabra dal údaje z kalibrovaných fotiek v príspevku #18.
Skúste mi niekto vysvetliť prečo mi priame meranie šumu alebo S/N ukázalo že IDAS zhoršil S/N, napriek tomu že svetlo pozadia potlačil 1,3x viac ako svetlo galaxie...

Určitě to vysvětlí Martin, nicméně to odpovídá mým testům, je potřeba natáhnout expozici a pak se to zlepší, ale já říkám, že každé sklo navíc přináší jenom další problémy a beztrestně vyřezat ze spektra určité části nelze.

Zaujímavá "ekonomika" použitia takého filtra: aby som kompenzoval stratu 1/3 signálu objektu, musím natiahnuť expozíciu o 50%, a môžem dúfať že potom dosiahnem zhruba rovnaký S/N aký by som mal bez filtra.

akže: žiadny zázrak sa nekoná
Tak ten závěr je jednoduchý - převládá šum kamery a tím pádem celkově je méně signálu=více šumu

Ale pokud provedu kalibraci, složení a srovnání kontrastu, tak s filtrem by to mělo vyjít lépe.

Mám kontrastnější objekt a tím pádem po zpracování méně šumu. Prostě po zalovení bez filtru z původně méně šumu se stane více šumu.

Pokud se v tom chce někdo šťourat, tak mám taky někde sadu s LPS a bez. Ale ty bez LPS jsem vůbec do zpracování nepoužil. Už na první pohled se mi zdály ty s LPS "lepší"

Já teď tvým závěrům nerozumím. Mluvíš pořád o IDAS LPS xx? Ten zas tak moc barvy nemrší? Je teda LPS pro tebe přínos nebo ne?
Tím jsem jen reagoval na předchozí komentář. Při focení BW mono kamerou mi to opravdu žádné barvy mršit ani nemůže...

Zda a jak velký to má přínos o tom je přece celá tahle diskuse. Zatím zřejmě bez závěru...

Dík za fotky. 100x vidieť je lepšie ako raz počuť je možné že tento neurčitý záver sa týka fotky na dobrej oblohe. Pri inom nasvietení pozadia to môže byť všetko inak

...Při focení BW mono kamerou mi to opravdu žádné barvy mršit ani nemůže...To platí samozrejme len vtedy, ak tie fotografie aj ostanú monochromatické. Po spojení do RGB už to neplatí.

Tak je to absolutně nejslabší filtr na LP.  A je  tak udělaný úmyslně, aby co nejméně posouval barvy.  Takže umožňuje prodloužit expozice tam, kde jsme na doraz. A  největší přínos má tam, kde  propouští "veškeré" záření objektů - tedy  emisních a planetárních mlhovin.   U hvězd a galaxií, zářícím ve spojitém spektru, to už má jen minimální přínos. Pokud se prodlouží expozice, je to už trochu lepší

Asi by bylo fajn nejdříve zjistit, jaké vlnové délky světla v daném místě osvětlují oblohu a podle toho zvolit filtr, protože obráceně to je střílení naslepo. Někomu to může relativně pomoci, někomu ani moc ne. IDAS LPS D1 nepokrývá vysokotlaké výbojky, které jsou stále oblíbené, takže pro tento účel je to skoro k ničemu a pokud jsou tam jenom nízkotlaké sodíkové výbojky, pak je zbytečné ořezávat cokoli jiného.