Sklon měsíčního srpku k obzoru
Sklon měsíčního srpku k obzoru
Mám dotaz k Měsíci. Moc tomu nerozumím, ale proč je dneska večer 20.12.2012 tak nějak... nakřivo?
Malým triedrem vidím něco, co vypadá skoro jako tento snímek:
http://apod.nasa.gov/apod/image/0902/IS ... -02-02.jpg
(tedy krátery blízko terminátoru jsou podstatně zřetelnější)
...ale tak nakřivo jsem Měsíc dlouho neviděl. Na zobrazeních fází Měsíce se to vždy ukazuje relativně rovné... např:
http://www.planetsforkids.org/upload/-moon-a.jpg
Tak nevím, proč mně pletou? ::)
Malým triedrem vidím něco, co vypadá skoro jako tento snímek:
http://apod.nasa.gov/apod/image/0902/IS ... -02-02.jpg
(tedy krátery blízko terminátoru jsou podstatně zřetelnější)
...ale tak nakřivo jsem Měsíc dlouho neviděl. Na zobrazeních fází Měsíce se to vždy ukazuje relativně rovné... např:
http://www.planetsforkids.org/upload/-moon-a.jpg
Tak nevím, proč mně pletou? ::)
"It is dangerous to be right in matters on which the established authorities are wrong." - Voltaire
I believe that all the people who stand to profit by a war and who help provoke it should be shot on the first day it starts..." - Hemingway
I believe that all the people who stand to profit by a war and who help provoke it should be shot on the first day it starts..." - Hemingway
- Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3531
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Sklon měsíčního srpku k obzoru
"planets for kids", zaručený zdroj naprosto přesných schémat sluneční soustavy! mám pocit, že se pleteš především sám
Měsíc je vždy natočen tak, že rozhraní mezi tmavou a světlou stranou je kolmé na směr, kterým je Slunce. velmi jednoduchá geometrie. v našich zeměpisných šířkách to znamená, že dokáže být "prakticky stojatě" i skoro "vodorovně", v závislosti na aktuálním sklonu ekliptiky k obzoru, který se drasticky mění s denní i roční dobou.
na rovníku, kde je "naležato" prakticky pořád, bys asi nevycházel z údivu
Měsíc je vždy natočen tak, že rozhraní mezi tmavou a světlou stranou je kolmé na směr, kterým je Slunce. velmi jednoduchá geometrie. v našich zeměpisných šířkách to znamená, že dokáže být "prakticky stojatě" i skoro "vodorovně", v závislosti na aktuálním sklonu ekliptiky k obzoru, který se drasticky mění s denní i roční dobou.
na rovníku, kde je "naležato" prakticky pořád, bys asi nevycházel z údivu
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
Sklon měsíčního srpku k obzoru
Jinak řečeno, nakřivo jsi ty na povrchu planety a né Měsíc. ;D
Meade LX90 8"SCT f/10; AZ-EQ6 GT; Vixen VMC110L; TS Photoline 90/600 APO Triplet; Canon EOS 60Dm; Canon EOS 600D; ASI120MC; ASI178MMC
Sklon měsíčního srpku k obzoru
Měsíc je vždy natočen tak, že rozhraní mezi tmavou a světlou stranou je kolmé na směr, kterým je Slunce. velmi jednoduchá geometrie. v našich zeměpisných šířkách to znamená, že dokáže být "prakticky stojatě" i skoro "vodorovně", v závislosti na aktuálním sklonu ekliptiky k obzoru, který se drasticky mění s denní i roční dobou...
Len chcem Trodasovi doplniť obrázok k uvedeným situáciam:
Sklon ekliptiky - a podľa toho Mesiaca v decembri:
a napr. v júni:
(pozn.: zvýraznená poloha Mesiaca. Mapa je z CdC)
Celestron NW 254/1200 na EQ-6 PRO, Canon EOS 400Dm, http://www.gymnz.sk/ameleg
Sklon měsíčního srpku k obzoru
Zdravím,
mně by zajímalo, jak přesně ten sklon vypočítat.
Můj předpoklad zní: znát azimut (A1) bodu , jehož výška (V) se rovná úhlu, který svírá měsíční dráha s horizontem. Jen dvakrát během hvězdného dne je onen bod přesně na jihu (v hvězdném čase 6:00 a 18:00). Zato v hvězdném čase 14:00 je tento vrcholový bod posunut západněji a v hvězdném čase 22:00 východněji.
Sklon v mém případě vypočítám zhruba takto
S = V * sin(A2 - A1), kde A2 je aktuální azimut Měsíce.
Je můj návrh správný, nebo existuje lepší a přesnější výpočet. Předem děkuji za odpověď.
mně by zajímalo, jak přesně ten sklon vypočítat.
Můj předpoklad zní: znát azimut (A1) bodu , jehož výška (V) se rovná úhlu, který svírá měsíční dráha s horizontem. Jen dvakrát během hvězdného dne je onen bod přesně na jihu (v hvězdném čase 6:00 a 18:00). Zato v hvězdném čase 14:00 je tento vrcholový bod posunut západněji a v hvězdném čase 22:00 východněji.
Sklon v mém případě vypočítám zhruba takto
S = V * sin(A2 - A1), kde A2 je aktuální azimut Měsíce.
Je můj návrh správný, nebo existuje lepší a přesnější výpočet. Předem děkuji za odpověď.
- KpS
- Příspěvky: 2555
- Registrován: 04. 09. 2006, 02:26
- Bydliště: Praha Lužiny
- Věk: 78
- Kontaktovat uživatele:
Sklon měsíčního srpku k obzoru
mně by zajímalo, jak přesně ten sklon vypočítatPři přesném výpočtu je třeba vyjít ze sférického trojúhelníka Měsíc, Slunce, Zenit a spočítat v něm modře vyznačený úhel. Trojúhelník známe: Strany ZM, ZS jsou zenitové vzdálenosti Měsíce resp. Slunce a úhel při vrcholu Z je roven rozdílu azimutů Měsíce a Slunce.
Karel
Sklon měsíčního srpku k obzoru
Děkuji za odpověď.
Sklon měsíčního srpku k obzoru
Mohu poprosit o více informací o onom sférickém trojúhelníku? Děkuji.
I.P.
I.P.
- KpS
- Příspěvky: 2555
- Registrován: 04. 09. 2006, 02:26
- Bydliště: Praha Lužiny
- Věk: 78
- Kontaktovat uživatele:
Sklon měsíčního srpku k obzoru
Jak jsem již psal, v trojúhelníku MSZ známe dvě strany a jimi sevřený úhel. Najít stranu protilehlou a dva zbývající úhly jistě umíte, pokud by šlo o rovinu. Na sféře je to podobné, i věty potřebné pro výpočet se nazývají stejně, jen vzorce jsou složitější. Označím-li hledaný, na obrázku modře zvýrazněný úhel m, potom ze sinové věty vyplývá:
sin(MS) sin(m) = sin(ZS) sin(AS - AM)
Stranu MS, tedy úhlovou vzdálenost Měsíce od Slunce najdete s pomocí kosinové věty sférické trigonometrie. Jak najít pro výpočet potřebné zenitové vzdálenosti a azimuty, to je jiná záležitost. Uvedený vzorec má bohužel k intuitivnímu chápání situace daleko, zato je až na započtení diferenciální refrakce přesný.
sin(MS) sin(m) = sin(ZS) sin(AS - AM)
Stranu MS, tedy úhlovou vzdálenost Měsíce od Slunce najdete s pomocí kosinové věty sférické trigonometrie. Jak najít pro výpočet potřebné zenitové vzdálenosti a azimuty, to je jiná záležitost. Uvedený vzorec má bohužel k intuitivnímu chápání situace daleko, zato je až na započtení diferenciální refrakce přesný.
Karel
Sklon měsíčního srpku k obzoru
Nevím, zda jsem se minulý týden vyjádřil přesně, přiblížím, jaký úhel mám na mysli.
Měsíc v poslední čtvrti (přesně půlka) => úhel mezi terminátorem a vertikálou (tj. linií kolmou k horizontu). V červnu je tento úhel malý (cca 15°) zatímco v prosinci je to cca 65°.
A já jsem zatím na výpočet tohoto úhlu používal tuto obezličku: (deg(arctg(tg1))+deg(arctg(tg2)))/2.
tg1=(AltC-AltP)/(AzC-AzP) a tg2=(AltC-AltN)/(AzC-AzN)
AltP,AzP = výška a azimut před 23 hodinami a 56 minutami
AltC,AzC = aktuální výška a azimut
AltN,AzN = výška a azimut za 23 hodin a 56 minut
deg(x) znamená převod z radiánů na stupně, tedy x*25.296
Měsíc v poslední čtvrti (přesně půlka) => úhel mezi terminátorem a vertikálou (tj. linií kolmou k horizontu). V červnu je tento úhel malý (cca 15°) zatímco v prosinci je to cca 65°.
A já jsem zatím na výpočet tohoto úhlu používal tuto obezličku: (deg(arctg(tg1))+deg(arctg(tg2)))/2.
tg1=(AltC-AltP)/(AzC-AzP) a tg2=(AltC-AltN)/(AzC-AzN)
AltP,AzP = výška a azimut před 23 hodinami a 56 minutami
AltC,AzC = aktuální výška a azimut
AltN,AzN = výška a azimut za 23 hodin a 56 minut
deg(x) znamená převod z radiánů na stupně, tedy x*25.296
- KpS
- Příspěvky: 2555
- Registrován: 04. 09. 2006, 02:26
- Bydliště: Praha Lužiny
- Věk: 78
- Kontaktovat uživatele:
Sklon měsíčního srpku k obzoru
I.P.: Úvaha, o kterou se opírají Vaše vzorce, je zřejmá. Výpočet podle nich je však nejen nepřesný, ale i chybný:
1. Používáte interpolaci a předpokládáte, že terminátor je kolmý k měsíční dráze. Obojí je pouze přiblížením, které může dát přijatelný výsledek pokud Měsíc není blízko novu či úplňku. Zde se poziční úhel terminátoru mění rychle a existují okamžiky, kdy je s měsíční dráhou rovnoběžný. Kolem úplňku si toho ovšem nemáme šanci všimnout.
2. Používáte trojúhelníky jako by byly rovinné. I to může být přijatelné přiblížení. Jenže rozdíl dvou azimutů je stranou trojúhelníka pouze na horizontu. Vertikály se směrem k zenitu sbíhají. V tomto ohledu jsou vaše vzorce chybné. Máte-li o podobné výpočty zájem, sférickým trojúhelníkům se nevyhnete. Na webu je informací dost včetně odvození např. zde.
3. V převodu radiánů na stupně je překlep.
1. Používáte interpolaci a předpokládáte, že terminátor je kolmý k měsíční dráze. Obojí je pouze přiblížením, které může dát přijatelný výsledek pokud Měsíc není blízko novu či úplňku. Zde se poziční úhel terminátoru mění rychle a existují okamžiky, kdy je s měsíční dráhou rovnoběžný. Kolem úplňku si toho ovšem nemáme šanci všimnout.
2. Používáte trojúhelníky jako by byly rovinné. I to může být přijatelné přiblížení. Jenže rozdíl dvou azimutů je stranou trojúhelníka pouze na horizontu. Vertikály se směrem k zenitu sbíhají. V tomto ohledu jsou vaše vzorce chybné. Máte-li o podobné výpočty zájem, sférickým trojúhelníkům se nevyhnete. Na webu je informací dost včetně odvození např. zde.
3. V převodu radiánů na stupně je překlep.
Karel
Sklon měsíčního srpku k obzoru
Překlepu jsem si všiml, měl jsem na mysli 57.296.
Díky za odkaz na sférické trojúhelníky.
Díky za odkaz na sférické trojúhelníky.
Sklon měsíčního srpku k obzoru
KpS, #558:
Vzorec jsem vyzkoušel, arcsin ovšem vrací hodnoty od 0° do 90°.
Takže pokud ZM < ZS, m=180-m.
Je to tak?
Dále by mne zajímalo, jak by se měly sférické souřadnice zobrazovat v bitmapě. Díky.
Vzorec jsem vyzkoušel, arcsin ovšem vrací hodnoty od 0° do 90°.
Takže pokud ZM < ZS, m=180-m.
Je to tak?
Dále by mne zajímalo, jak by se měly sférické souřadnice zobrazovat v bitmapě. Díky.
- KpS
- Příspěvky: 2555
- Registrován: 04. 09. 2006, 02:26
- Bydliště: Praha Lužiny
- Věk: 78
- Kontaktovat uživatele:
Sklon měsíčního srpku k obzoru
Pro jednoznačné určení kvadrantu, ve kterém leží m, potřebujete znát ještě znaménko cos(m). Použijte sinus-kosinovou větu pro sin(MS)cos(m).
Dále by mne zajímalo, jak by se měly sférické souřadnice zobrazovat v bitmapě.Záleží na tom, jakou vybere projekci. Každá ale bude mít nějaké zkreslení.
Dále by mne zajímalo, jak by se měly sférické souřadnice zobrazovat v bitmapě.Záleží na tom, jakou vybere projekci. Každá ale bude mít nějaké zkreslení.
Karel
Sklon měsíčního srpku k obzoru
Sinus-kosinovou větu jsem použil. Jak ovšem docílit, aby bylo správně též znaménko +/-?
V našich zeměpisných šířkách očekávám záporné od okamžiku východu do okamžiku rovnosti zenitové vzdálenosti Slunce a zenitové vzdálenosti Měsíce. Poté očekávám kladné.
Např. při východu Měsíce v poslední čtvrti je znaménko podle očekávání záporné, ale při východu Měsíce v první čtvrti je kladné (očekáváno záporné).
V našich zeměpisných šířkách očekávám záporné od okamžiku východu do okamžiku rovnosti zenitové vzdálenosti Slunce a zenitové vzdálenosti Měsíce. Poté očekávám kladné.
Např. při východu Měsíce v poslední čtvrti je znaménko podle očekávání záporné, ale při východu Měsíce v první čtvrti je kladné (očekáváno záporné).