EQ6 nosnost

Vše o montážích, stativech, pohonech dalekohledů, naváděcích systémech, apod.
Uživatelský avatar
MaG
Příspěvky: 11380
Registrován: 06. 04. 2002, 21:22
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Kontaktovat uživatele:

EQ6 nosnost

#16

Příspěvek od MaG »

A taky proto, že bych nechtěl vozit štafle ;)
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
Uživatelský avatar
Janek
Příspěvky: 854
Registrován: 29. 03. 2003, 02:54
Bydliště: Praha
Věk: 59

EQ6 nosnost

#17

Příspěvek od Janek »

S tou 254/1200 na EQ-6 bych sám byl opatrný, jde přeci jen o dost dlouhý tubus. Už tu několikrát padlo, že velkou slabinou je lišta, která nese objímky tubusu. Pro skutečně spolehlivou funkci pro fotografování bych tam raději viděl 200/1000. Údaj v návodu praví tuším pro vizuální pozorování 50 kg na kříži a 25 kg dalekohled, pro fotografii 30kg /15kg a to bude hodně blízko pravdě. Navíc údaje nezhohledňují délku tubusu, takže zatímco 11" SCT (28cm) asi nebude problém, tak 25cm Newton je na samé hranici možností.
Refraktor Baader 95/580mm CaF2, LZOS 180/1260mm, Celestron C-9.25/C-14 Hyperstar, 10Micron AZ-2000, Dobson LZOS 457/2025mm a spousta železářství.
Uživatelský avatar
Radous
Příspěvky: 309
Registrován: 27. 01. 2006, 15:07

EQ6 nosnost

#18

Příspěvek od Radous »

MaG napsal: A taky proto, že bych nechtěl vozit štafle  ;)
Na nějakým stabilním pozorovacím místě by nebyl problém Zkrátka bych do domečku uložil i nějaký štafličky :-))

:hi:
"Sněhové vločky jsou v pekle vzácné" S. Weinberg
Uživatelský avatar
Radous
Příspěvky: 309
Registrován: 27. 01. 2006, 15:07

EQ6 nosnost

#19

Příspěvek od Radous »

Janek napsal: S tou 254/1200 na EQ-6 bych sám byl opatrný, jde přeci jen o dost dlouhý tubus. Už tu několikrát padlo, že velkou slabinou je lišta, která nese objímky tubusu. Pouze vizuální pozorování. Když už fotit, rozhodně bych vyzkoušel kratší ohnisko. Hraje opravdu tak velkou roli 30cm délky(rozdíl mezi N254 a N300)? Pokud by se sehnala, vyrobila bytelnější lišta, vyřešilo by to problém s nosností?

:hi:
"Sněhové vločky jsou v pekle vzácné" S. Weinberg
Uživatelský avatar
vla
Příspěvky: 5403
Registrován: 22. 09. 2002, 02:11
Bydliště: Praha 6

EQ6 nosnost

#20

Příspěvek od vla »

Není to jen o délce, taky celková hmotnost, setrvačné síly, působení větrné zátěže atd, ještě k délce, vyrábí se např. newt. 300/1200 o hmotnosti asi 12 kg. Samozřejmě lze předpokládat, že největší slabinou jako u všech přenosných  montáží je stativ. Pokud MMys, považuje 250 mm na této montáži za hraniční rozměr pro focení, bylo vhodné při jeho výsledcích a zkušenostech mu věřit. Navíc mám takový dojem, že všichni kdo zde uvažují o focení na EQ6 ve spojení s co největším dalekohledem nemají s focením moc zkušeností a začít rovnou na, nebo lehce za hranicí možného je dost šílené a dotyční si velmi pravděpodobně způsobí velké problémy. Nesnažte se dohnat kvalitu kvantitou, naučte se fotit s ohnisky tak do 1 m a až to budete umět můžete přemýšlet o něčem větším, celkem chápu, že chcete mít co největší dalekohled, ale na focení je zdá se lépe mít alespoň do začátku menší.
tel 608 920 902 Nemám rád tenhle stát.
Uživatelský avatar
Radous
Příspěvky: 309
Registrován: 27. 01. 2006, 15:07

EQ6 nosnost

#21

Příspěvek od Radous »

vla napsal: Navíc mám takový dojem, že všichni kdo zde uvažují o focení na EQ6 ve spojení s co největším dalekohledem nemají s focením moc zkušeností a začít rovnou na, nebo lehce za hranicí možného je dost šílené a dotyční si velmi pravděpodobně způsobí si velké problémy. Nesnažte se dohnat kvalitu kvantitou, naučte se fotit s ohnisky tak do 1 m a až to budete umět můžete přemýšlet o něčem větším, celkem chápu, že chcete mít co největší dalekohled, ale na focení je zdá se lépe mít alespoň do začátku menší.
Pouze vizuální pozorování, viz. o příspěvek výše + stabilní pozorovatelna (tzn. vítr nemá vliv, pokud to bude uzavřený prostor, nebo ho alespoň omezím...). Pokud se nahradí stativ nějakým pevným ocelovým sloupkem a seženu nějakou bytelnou lištu k uchycení dalekohledu, bude to předpokládám ok... Je to tak?

"Sněhové vločky jsou v pekle vzácné" S. Weinberg
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 17622
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 50
Kontaktovat uživatele:

Re: EQ6 nosnost

#22

Příspěvek od MMys »

Na 30cm Newtona na EQ6 prostě klidně zapomeň. 30cm SCT bych pochopil, ale takhle velký Newton bude mít díky své délce kolem 1.5m a váze zrcadla ohromné setrvačné hmoty vzhledem k osám, a vůbec bych se neodvážil dát něco takového na EQ6, která má průměr kol RA i DE kolem 8-9 cm.

Myslím to naprosto vážně. Tu montáž mám, a mám i porovnání, jak se chová s 21 a 25cm Newtonem, a můžu tě ujistit, že třicítka je naprostý nesmysl.

A když ji máš na vizuální pozorování, tak jedině jako dobsona. Viděl jsem včera třicítku newtona u p. Zahajského v Supře, a opravdu si nedokážu představit něco takového na EQ6.  

http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Uživatelský avatar
Psion
Příspěvky: 11502
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Praha
Věk: 61
Kontaktovat uživatele:

EQ6 nosnost

#23

Příspěvek od Psion »

Taky mě zaráží, že chce někdo fotit takovým kolosem. U většiny lidí, co dělají astrografii jsem viděl malé, světelné a hlavně kvalitní dalekohledy - např. apochromáty od 77 do 100 mm apod. Martin má už proti nim na focení docela velký dalekohled (myslím newtona). Myslím, že do začátku je ideální malý lehký dalekohled a učit se, učit se a učit se. Ono udělat kvalitní fotku přes CCD a pak ji ještě dobře zpracovat není sranda.
Viděl jsem i fotky od lidí, kteří nikdy před tím nefotili a docela jim to vyšlo, jenže na to musí být taky technika viz http://www.celestron.cz/intro/VIS/spc-vis04.htm
obloha

EQ6 nosnost

#24

Příspěvek od obloha »

Zdravím všechny
Vlastním EQ6 s newtonem 254/1200 a je to opravdu na hraně. Ale podle mých skušeností s touto sestavou není problém v liště(lépe se mi osvědčila krátká) ani ve stativu ale v těle montáže. A proto si nyslím že pevná stojka to neřeší.
Uživatelský avatar
pesvo
Příspěvky: 383
Registrován: 08. 03. 2004, 17:19
Věk: 57

EQ6 nosnost

#25

Příspěvek od pesvo »

Vážení, dovolím si trochu oprášit tohle téma, protože mi připadá jako nejvhodnější pro to, o čem se chci s vámi podělit.

V rámci zprovozňování nového dalekohledu na hvězdárně ve Vyškově (SkyWatcher Newton 250/1200 na EQ-6 SS pro CCD fotometrii s kamerou G2 tuzemské provenience - viz. http://ccd.mii.cz/ ) jsme prováděli polární ustavení montáže a přišli jsme na to, že se ta vyškovská montáž doslova prohýbá při osazení tímto přístrojem (osobně bych na tuhle montáž dal nanejvýš Newtona 200/1000, ale o nákupu rozhodovala brněnská hvězdárna...) ! To, že jsem je na to upozoňoval před nákupem jim vůbec nevadilo a taky je to důkazem, že nečtou astro-forum  ;). A to už nemluvím o tom, jak se celý dalekohled třepe jako sulc při ťuknutí do tubusu nebo jen při ostření...

Přišli jsme na to zcela náhodou, když jsme se snažili o zosení optické osy pol. hledáčku s mechanickou osou rektascenze pomocí tří imbusových šroubků. Postupovali jsem dle návodu (s umístěním Polárky do středu kříže a otáčením v rektascenzi o 180 st.) a představte si, že ta poloha Polárky v různých polohách dalekohledu byla závislá na čase ! Ona prostě "plavala".

Na počátku v jedné krajní poloze jsme ji pomocí nastavovacích prvků dali na střed kříže pol. hledáčku a pak jsme dalekohled otočili o 180 st. v rektascenzi. Polárka se posunula téměř o 3/4 poloměru velkého kruhu osnovy tedy asi o 3/4 úhlového stupně. Postupným otáčením těch červíků jsme ten posun minimalizovali až jsme se dostali odhadem na posun tak 1/2 průměru toho malého kroužku, kam by se měla umístit Polárka při pol. ustavování. Jenže vždy jsme její polohu kontrolovali až po několika vteřinách (nebo spíš desítkách vteřin) od otočení v rektascenzi, takže jsme si toho plavání nevšimli. Až jsme byli s výsledkem spokojeni, tak jsme chtěli naposledy zkontrolovat, jestli Polárka "sedí" bez ohledu na otačení v rektascenzi, a všimli jsme si, že ona prostě cestuje po té osnově, pričemž max. odchylka od středu kříže mohla být až 1/4 poloměru velkého kruhu a to ve vertikálním směru (v horizontálním byl ten její "vlastní pohyb" téměř zanedbatelný)! Když jsme pak nechali dalekohled resp. montáž chvíli v klidu, tak Polárka během 10-20s docestovala do středu kříže přesně jak měla. Toto ovšem platilo pouze pro ty dvě krajní polohy, dle nichž jsme nastavovali osnovu. V mezipoloze (při otočení o 90 st.) už ale Polárka do středu nedocestovala a zůstala asi o průměr malého kroužku osnovy nad středem kříže. Upozorňuju, ze jsme důsledně montáž postavili na tvrdý podklad (v podstatě beton), že všechny aretace, ktere měly být utaženy, byly také utaženy (elevace a azimut hlavy, stativ, rozpěrka stativu, matice k uchycení hlavy montáže ke stativu atd.) a že polární hledáček jsme pomocí drátků skutečně fest našroubovali do vnitřku rekt. osy (neb v ní neskutečně "kvedlal"), aby se ani nehnul a dále byla celá sestava důsledně vyvážena (kamera na dalekohledě zatím nebyla). Přesto docházelo k tomu "plavání" Polárky a to především ve vertikálním směru (tedy vlastně v elevaci = výšce nad obzorem). Z toho usuzuju, že dochazí u této montáže a při daném zatížení k prohýbaní nebo pruženi asi toho "jazyku", kterým se nastavuje elevace hlavy montáže...

Nevím, pochopitelně, jestli je to záležitost jen tohoto kusu nebo je to všeobecný problém, ale u své sestavy jsem si tohoto chovani dosud nevšiml, i když je fakt, že jsem takovým směrem po tom nepátral. Je taky ale docela možné, že u zatížení jen Newtonem 200/1000 (můj případ) tento efekt nenastává a nebo nastává, ale je mnohem menší, takže jej lze přehlédnout. Jakmile budu mit trochu času, pokusím se to ověřit jednoznačně u sebe. Tímto efektem by se pak dala vysvětlit ta nepřesnost najíždění GO-TO systému, o kterém výrobce sice tvrdil, ze najíždí s přesností na 1 minutu (což by teoreticky mohlo být docela pravda), ale pokud se mi mění průhybem orientace polární osy (dle výše uvedeného odhadu max. asi o 15 minut = 1/4 poloměru velkého kola osnovy), pak je docela logické, že s větší přesností nebude možné najíždění na objekty. A tím by se taky vysvětlilo moje dřivější zjištění, že přesnost najiždění po proložení montáže (tedy nesrovnatelně větší změně rozložení hmotnosti) je mnohem horší, než při pozorování na jedné hemisféře...
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 24261
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 75

Re: EQ6 nosnost

#26

Příspěvek od MilAN »

Mohl bys napsat, co dělala Polárka v dalekohledu při  otáčení  kolem RA osy ? / předpokládám, že naleznete okulár s větším ohniskem, aby se tam Polárka vešla /. Protože podle toho, co píšeš,se mi nezdá, že by byl dobře vycentrován polární hledáček a pro tuhost montáže bych to radši kontroloval v dalekohledu. - ( a nemusí to být nutně ten velký Newton.)
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Uživatelský avatar
pesvo
Příspěvky: 383
Registrován: 08. 03. 2004, 17:19
Věk: 57

EQ6 nosnost

#27

Příspěvek od pesvo »

My jsme ten Newton k tomuto účelu vůbec nepoužívali a i když bych ti rád odpověděl, tak vzhledek tomu, že su z Brna, tak nevím, kdy se tam znovu dostanu. Vlastní dalekohled jsme použili až v okamžiku alignmentu a testování přesnosti najíždění na objekty. A tam ty chyby byly od 1 do 15 úhlových minut (v závislosti na metodě alignmentu, umístění alignmentových hvězd a prokládání montáže).

Ještě k tomu vycentrování optické osy pol. hledáčku: vůbec se necítím jako odborník na ustavování montáží a vím z tvých příspěvků, že máš nesrovnatelně více zkušeností a praxe než já. Ale i kdybychom jej neměli vycentrován nebo jej měli prostě uložen v nějaké obecné poloze vůči polární ose, tak pořád ten efekt časové změny (v sekundách) polohy Polárky na osnově tam byl. Prostě v té montáži něco pružilo nebo kroutilo, protože kdyby přeci ten polární hledáček mířil nějakým obecným směrem, tak po přetočení dalekohledu do jiné polohy by nemohla Polárka pomalu driftovat z jedné polohy do druhé (pro upřesnění): max. pozorovaný pohyb byl asi 15 úhlových minut za +- 10s (měřeno od přetočení o 180 st. v rektascenzi a "uklidnění" dalekohledu tak 2-3s ) a po této době se už její poloha neměnila. A ten pohyb byl rovnoměrný, žádné kmitání, prostě "plavala" - to je asi ten nejvýstižnější výraz.

Mimochodem, pak jsme na ten Newton nasadili tu G2 a měřili jsme periodickou chybu a drift v deklinaci. V deklinaci nám to driftovalo kolem 1" za minutu (což odpovídá dle mě použité metodě pol. ustavení) a periodická chyba měla průběh špička-špička +- 10" (tedy celkem 20") s očekávanou periodou 8 minut. Data o průběhu ale u sebe nemám...
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 24261
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 75

EQ6 nosnost

#28

Příspěvek od MilAN »

pesvo napsal: Prostě v té montáži něco pružilo nebo kroutilo, protože kdyby přeci ten polární hledáček mířil nějakým obecným směrem, tak po přetočení dalekohledu do jiné polohy by nemohla Polárka pomalu driftovat z jedné polohy do druhé (pro upřesnění): max. pozorovaný pohyb byl asi 15 úhlových minut za +- 10s (měřeno od přetočení o 180 st. v rektascenzi a "uklidnění" dalekohledu tak 2-3s ) a po této době se už její poloha neměnila.Stále více nabývám pocitu, že problém je v polárním hledáčku. Dělá to na mě dojem, že přední část polárního hledáčku není dobře zafixována a vlastní vahou po proložení se posune. le to se dá ověřit až tam dáš nějaký dalekohled. Průhyb osy nebo něco podobného s osou by nastal skoro okamžitě.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 17622
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 50
Kontaktovat uživatele:

EQ6 nosnost

#29

Příspěvek od MMys »

Jestli mohu pár postřehů, tak zde jsou:

1) kloub, kterým je spojeno pouzdro RA osy s podstavou, tedy to, čím se nastavuje elevace polární osy, se trochu viklá (aspoň u mého kusu). Čep má v díře vůli, a šroub (či co tam je) je schovaný pod těmi plastovými víčky. Tady by si to zasloužilo lícovanou díru, nebo ložiska. Takže i když to ustavíš, a šrouby utahneš, tak se to někdy viklá tam, klouže to po těch plastových vymezovacích podložkách.

2) úhlel spodního šroubu proti páce je dost ostrý, a když trošku více utáhneš horní šroub, tak ten spodní začnš ohýbat. Při větší hmotě na montáži pruží právě onen šroub, když jsem to chtěl jednou utáhnout více, ohnul jsem si ho.

Tyhle dvě věci mě momentálně vadí nejvíc, a způsobují čas od času rozhození polární osy. Pokud bych je vyřešil, pak už by ta montáž byla pěkně vyladěná. Mám chuť ta víčka odloupnout, a nějak vylepšit ten kloub, a udělat ustavování elevace jinak, než tlakem šroubu pod proměnným úhlem. Prostě něco jako šroub ve dvou kyvných pouzdrech, aby byl šroub vždy namáhán jen na tah/vzpěr, nikoli ohyb.

Jenomže mne od toho pořád odrazuje fakt, že jakmile to jednou rozmontuju, tak budu mít montáž dost dlouho nepoužitelnou, než to udělám :-(
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Uživatelský avatar
pesvo
Příspěvky: 383
Registrován: 08. 03. 2004, 17:19
Věk: 57

EQ6 nosnost

#30

Příspěvek od pesvo »

Martine, naprosto s tebou souhlasím. Je teda fakt, že žádné viklání jsem ani u své ani u té ve Vyškově nepozoroval, ale naopak s tím ohnutím šroubu a časově nestabilním nastavení mám naprosto stejné zkušenosti. Jeden kolaga, co si pořídil taky EQ-6 ji dokonce dostal už s tím "jižním elevačním" šroubem ohnutým v orig. balení, takže jsme jej nebyli ani schopni vymontovat a nahradit jiným. Já zase ze své zkušenosti vím, že se mi montáž sama od sebe rozhodí a to ji mám trvale postavenou na dvoře. Dříve jsem se domníval, že je to způsobeno vymrzáním kachliček příp. jejich posunem, protože stojí jen na dlaždicích, ale čím dál víc se kloním k názoru, že to musí dělat ta montáž sama o sobě. A je fakt, že na tom jižním šroubu vlastně drží celá váha montáže, dalekohledu a protizávaží. Kdyby ten šroub byl aspoň kolmo na ten protikus, ale odhadem ten úhel mezi ním a protikusem může být okolo 45 st. a pak to vlastně musí pružit z principu. Takže to se bude muset nějak předělat, protože dřív nebo později ten šroub ohnu jako ten kolega. A vlastně, čím víc bude ohnutý, tím víc bude pružit a jsem ve spirále...
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Odpovědět