motorky z disketovek

Hynek2 · #1

Mám dotaz na zapojení motorků z disketové jednotky:
Jak se zapojují vývody?
Jakým způsobem sejmout motorek z toho „U“ držáku?
Má motorek i po vyjmutí z toho držáku dostatečně kvalitní uložení do ložisek?
Je i ten plochý motorek co točí disketou krokový?
Dá se využít deska elektroniky toho plochého motorku? Co je vstup MS a S/S?

Hynek2 · #2

Teď mě napadlo že motorek se z toho držáku asi nesnímá, protože by nešel potom uchytit. Musí se pouze odstranit jeho uchycení z protější strany odříznutím držáku?

zdenek · #3

:Jak se zapojují vývody?
Jako každý jiný KM. Opravdu v tom není žádná věda. Mrkni třeba na www.rotta.cz, nebo na http://www.gjr.cz/~info/tridy/absolven/ ... elkrok.htm

: Je i ten plochý motorek co točí disketou krokový?
Bohužel obvykle ne. Jde nejčastěji o komutátoroý motorek. Bližší info např. na http://cowley.umel.fee.vutbr.cz/%7Eadam ... ata/24.htm

: Dá se využít deska elektroniky toho plochého motorku?
Teoreticky snad jen některé součástky na spoji (budiče vinutí, ...). Při představě vypájejování součástek SMD z plošňáku se mi ale rosí čelo. Je snadnější koupit nové a udělat si plošňák vlastní.

Zdenek.

PDlink · #4

Nuz s motormi zo starych mechanik sa to ma takto. Je niekolko druhov. Jedny maju motorceky odnimatelne a druhe neodnimatelne. Tie novsie su bohuzial neodnimatelne. Tie neodnimatelne sa vyznacuju dlhou tenkou hriadelou, na ktorej je zavit s pomalym stupanim. Tieto vyuzivaju konstrukciu mechaniky pre ulozenie svojej osi. Na tieto mozete zabudnut. Ak prerezete konstruckiu na ktorej su uchytene (to je nutne pre uchytenie nejkeho ozubeneho kolieska apodobne), tak to dostat naspat do povodnej roviny (co sa tyka presnosti ulozenia osky) je asi nemozne. Mam to odskusane. Trapil som sa s tym asi dva dni, potom som to vzdal. Hladajte mechaniky, ktore maju samostatny krokovy motorcek. Su (co som zatial zistil) troch druhov. Male tvaru valceka (6 vyvodov, da sa prerobit na 5 vyvodov), hranate (asi 3x3x3xm - 5 vyvodove) a ploche (nizky valec sirka asi 4-5 cm , vyska 1 cm - 5 vyvodove). Tie, ktore maju motorcek s dlhou hriadelkou pripevnenou na konstrukcii (tie "zle" :nono:) su 4 vyvodove (aspon tolko moje zistenie). Mal som v rukach uz asi 15 mechanik.
Co sa tyka elektroniky, da sa vyuzit. Ja som ju vyuzil a prepojil som vstupy na LPT1 port a riadim beh krokoveho motora z mojho programu (DOS, minimalne CPU-286). Uz som dorobil aj masivnu montaz s vydlicou. K tomu je mozne riadit beh motorceka pomocou autopointera cez web kameru. Autopointer som tie naprogramoval a v hrubych crtach odpoveda autopointeru od MMys (vymenili sme si zopar mailov pocas tvorby nasich programov). Motorcek prevody motaze utiahne. V blizkom case sa chystam vystavit aj nejake www stranky. Tam budú podrobnejsie informacie

.

A este nieco. Tie "zle" :nono: 4 vyvodove sa pri dlhsom toceni prehrievaju, ostatne nie. A vydrzia slapat aj pri teplotach -25˙C.

P.Delincak.

PDlink · #5

Dodatok:
elektronika z mechaniky sa pouzije kompletne. Nie je potrebne do nej robit nijake zasahy a preto staci zapojit motorcek presne tak ako bol, teda en predlzit jeho kabliky z konektora na plosaku => nulove naklady.

Ten druhy motor nie je krokovy.

P.Delincak.

Hynek2 · #6

Ach jo. Tak samozřejmě ty moje motorky jsou ty s dlouhými hřídelemi a čtyřmi dráty. No, stály ně 2 piva a dvě jsem musel také vypít, takže vlastě 4. No nic, ještě se porozhlédnu. Právě mě u toho motorku s tou dlouhou hřídelkou zarazilo že má 4 vývody. Všechny KM které mám, mají vývodů 6, tedy 2x střed a po vynutí na každou stranu. U toho placatého motoru mě právě zaujalo že tvoří kompaktní celek s tišťákem který má pouze jeden konektor s: GND,5V,12, a nějaký SM a S/S to jsem si myslel jestli to není nějaký taktovací vstup.

zdenek · #7

Pri propojeni s PC je jak uvadi PDLink samozrejme mozne cast eloniky pouzit. Jedno z moznych reseni je napr. zde: http://www.ee.washington.edu/circuit_ar ... motor.html. Ja mel na mysli ale spise autonomni system (napr. hojne pouzivane zapojeni s jednocipem, popr. klasiku s "obycejnou" logikou) kde je vyhodnejsi si prece jen udelat eloniku vlastni usity na miru pro dalekohled i kdyz i tam s trochou sikovnosti ... :) .
Jinak na popis zakl. funkce a zapojeni motorku nahonu se mrkni na ten 2. link v prispevku vyse. Je tam strucne popsano, k cemu ta elonika u nahonoveho motorku vlastne je. Ony signaly pak s tim uzce souvisi (elonika musi dostat prikaz, ze ma roztocit motor a zpet musi oznamit, ze motor ma jiz spravne otacky a je tudiz mozno cist).
Zdenek.

MP · #8

Hynek2 napsal: Právě mě u toho motorku s tou dlouhou hřídelkou zarazilo že má 4 vývody. Všechny KM které mám, mají vývodů 6, tedy 2x střed a po vynutí na každou stranu.
4vyvodove krokove motorky maji vyvedeny jen konce vinuti a jsou urceny pro seriove zapojeni. K jejich spinani nestaci 4 tranzistory, protoze na kazdy vyvod se musi stridave privadet kladne i zaporne napeti - tedy 8 tranzistoru ( 4 + 4 komplementarni ), nebo integrovany mustkovy budic. Zapojeni je slozitejsi, ale ma sve vyhody - obe cela vinuti pod proudem umoznuji vyssi frekvenci buzeni ( vyssi otacky ) a motorek ma vetsi tocivy moment. Timto zpusobem jsou buzeny nejen motorky z novejsich disketovych mechanik, ale take napr. motorky k montazim CG5, na rozdil od motorku GS, ktere jsou petidratove. Pokud ma motorek 6 dratu, lze jej zapojit obema zpusoby. Pri paralelnim zapojeni se oba stredni vyvody spoji a pripoji na spolecny vodic, pri seriovem se nechaji odpojene a pripoji se jen konce vinuti.

Hynek2 · #9

Teda vidím že to máte v malíku. Obracím se tedy na vás ještě s prosbou o dodání těchto informací. Znamená to teda že těch 8 tranzistorů budí 8 výstupů z procesoru, nebo jsou vždy spínány stejné dvojice, a tudíž 4 výstupy? Jaká je logika spínání? Jaký je úhel natočení na impuls v režimu s nejvyšším výkonem? Vyptávám se, protože ho mám před sebou na stole. Ale připadá mi, že ten motor je náramný prcek, že se stejně budu muset poohlédnout po něčem výkonnějším. Ještě mi stejný dodavatel nabízí motory z tiskáren EPSON FX 850 včetně tiskáren. Ještě jsem do toho ale nemněl možnost nekouknout.

MP · #10

V maliku ani ne, jenom si rad hraju. Takze postupne :

Tech 8 tranzistoru mohou budit 4 vystupy z procesoru - z komplementarni dvojice je vzdy jeden zavreny a druhy otevreny. Delaji se i integrovane obvody ( napr. L298 ), ktere obsahuji tech 8 tranzistoru spravne propojenych do dvou mustku a jsou primo urceny k buzeni 4dratovych krokovych motoru. Maji 4 vstupy plus dalsi dva na odpojeni vinuti ( klidovy stav ).

Uhel otoceni na jeden krok ( nebo pocet kroku na otacku ) se u ruznych motorku lisi. Jak je to s temi z disketovych jednotek nevim. Bezne byvaji motorky s 50 az 200 kroky na otacku. Pri seriovem zapojeni je mozne volit "celokrokovy" rezim buzeni ( obe vinuti stale pod proudem, 4 kombinace ) nebo "pulkrokovy", kdy jsou stridave zapojena obe a jedno vinuti ( 8 kombinaci ) a pocet kroku na otacku je pak dvojnasobny. Ten druhy rezim se mi osvedcil lepe, motorek se snaze rozbiha i pri mensim proudu a vyssi frekvenci. Ma ale pri stejne frekvenci polovicni otacky.

Na pohon montaze neni potreba velky motor, stejne se musi dost zprevodovat. Zalezi na tom, jake rychlosti jemnych posuvu potrebujeme. Osobne jsem to nezkousel, ale pro hodinovy posun v RA pry u bezne montaze motorek z 5.25" diskety staci. Kazdopadne ty motorky z tiskaren jsou silnejsi.

Jeste k tem nesikovnym disketovym motorkum s dlouhou osou :
Nedavno jsem si hral s malinkym motorkem z 3.5" diskety a podarilo se mi ho rozchodit tak, ze jsem jej prisrouboval na jeden konec hlinikoveho pasku, ohnuteho do "U", na druhem konci vyvrtal diru a do ni vsadil lozisko pro konec osy, ktere jsem vyrazil z toho plechu disketove jednotky. Pak jsem ohybal ten hlinik tak dlouho, az se to tocilo - zalezi nejen na uhlu osy, ale i na sile, jakou je tlacena "do motoru". Pak jsem to ale stejne cele zahodil, protoze to moc k nicemu nebylo.

PDlink · #11

Krokové motorčeky z disketových mechaník mavaju 200 krokov na otáčku.

P.Delincak.