Astronomické fórum

MMys píše:A shodou okolností i v něm se Standa (zde na AF stacer) kdysi svým dílem podepsal

Měl jsem za to, že jsem vyráběl jenom ovládání krokáčových pohonů, ale podle fotek mi to teď připadá, jako by tam byla i moje krabice s displejema pro odměřování s rotačními IRC.

Stando, připadá ti to zcela správně . Od tebe byla i ta krabice - resp. ony byly vlastně dvě. Minulý čas jsem použil proto, že nad nimi po létech skladování, kdy beznadějně zastaraly, padl nemilosrdný ortel a jsou už nějaký čas v elektronickém nebi. Ale byl to nepochybně tvůj příspěvek k našemu tehdejšímu snažení...

Homer píše:...a jsou už nějaký čas v elektronickém nebi.

Co také s tím. To odměřování vůbec byla "dobrá" konstrukce. Nejkomplexnější šváb byla dělička deseti MH7490 a protože ty enkodéry měly 5000 impulzů na otáčku, což bylo číslo, kterým údaj vteřin v rektascenzi ani v deklinaci nepodělíš, tak jsem každým impulzem z enkodéru spouštěl sérii několika stovek impulzů, abych se dostal na společnýho jmenovatele a pak to mohl nějak rozumně vydělit. Docela peklo, ale fungovalo to... Pravěk

Při té neustálé akceleraci si říkám, co bude za dalších 10-20 let. Jen škoda, že člověk není lehce mladší . Před časem jsem zaznamenal nějakou zmínku o použití nanovrstev na optice, které by snad mohly sloužit jako korektory optických vad. Takže pokud by to mělo fungovat, místo dubletů tripletů, kvadrupletů, jejichž cena s průměrem neuvěřitelně roste, by byly singlety s náparem definovaných vrstev. Víc o tom nevím, ale možné je ledasco - tak uvidíme...Ale to jsem odbočil od tématu montáže...

Koncem roku dorazily z Číny třífázové krokáče i drivery. Všechno funguje, jak má, neměřil jsem ovšem linearitu mikrokrokování - nejjemnější IRC, který mám, umí jen 10 000 impulzů na otáčku, což je málo, a páskové odměřování mi zatím nedorazilo (zkusil bych kotouč s magnetickou páskou, který bude později použit v deklinaci, nasadit přímo na motorek a měřit).
Mám ale jiný problém - ty motorky dost pískají. Být to pohon portálové frézky, bylo by to jedno, ale na hvězdárně by to rušilo hodně a myslím, že ani zakrytování nepomůže dostatečně.
Tak mě napadlo ty motorky rozebrat a ošetřit vinutí nějakým lakem, jako se to dělalo třeba u bručících traf, kde ten efekt byl jednoznačný. Trochu se ale obávám, abych něco nepoškodil. Pokud byste měli tip na vhodný lak popř. čeho se vyvarovat, budu rád.

Já bych si zkusili pohrát s driverem, na kHz kde to hvízdá většinou lak nepomůže. Šíří se to mechanikou celého těla motoru. Zkusit třeba zmenšit sycení.

S driverem si moc nepohraju. V rámci možných nastavení se to vyřešit nedá, viz:

Žádné zalakování vinutí nepomůže, nehledě na to, že už to téměř jistě impregnované a vysušené je.
Zvuk vzniká dvěma způsoby. Vlastní vibrace rotoru, a magnetostrikce (nepatrná změna rozměru feromagnetika vlivem magnetického pole). Ani s jedním nelze dělat nic, pokud je driver naprogramovaný natvrdo. Což tento asi je.

Když tvořím vlastní řídící systém, tak dávám tu PWM regulaci nad 20kHz, aby to plašilo jen myši, a ne lidi

Nejhorší je, že u těchle driverů od číňana se frekvence dopředu téměř nidky nedopátráš.

Jaké tam máš napětí ? Někdy ty drivery bývají řešené tak, že nemají fixní PWM, ale zpětnou vazbu přes snímací odpor proudu a komparátor, a tam se pak se stoupajícím napětím frekvence spínacího prvku, co řídí proud do vinutí, zvyšuje. Takže pokdu to máš na 24V a zvedneš to třeba na těch 50-60V, může pískání zmizet. Ale taky nemusí. Záleží na tom, jak je to udělané.

MMys píše:Někdy ty drivery bývají řešené tak, že nemají fixní PWM, ale zpětnou vazbu přes snímací odpor proudu a komparátor, a tam se pak se stoupajícím napětím frekvence spínacího prvku, co řídí proud do vinutí, zvyšuje. Takže pokdu to máš na 24V a zvedneš to třeba na těch 50-60V, může pískání zmizet. Ale taky nemusí. Záleží na tom, jak je to udělané.

To by asi měnilo frekvenci i při změně nastaveného proudu? To jde vyzkoušet nastavením přepínačů...

No, to je vlastně pravda. A také se takový driver projevuje tím, že se frekvence pískání v průběhu mikrokrokování mění. Takhle zvlástně pokud vím pískala (možná ještě i píská současná, pokud to nezměnili) EQ6. Akorát ty velké motory asi pískají víc.

MMys píše:Takže pokdu to máš na 24V a zvedneš to třeba na těch 50-60V, může pískání zmizet. Ale taky nemusí. Záleží na tom, jak je to udělané.

Dík za radu, pomohla, byť se to chová přesně obráceně. Původně jsem to napájel 30 V (z laboratorního zdroje). Když snížím napětí na 22 V nebo méně, tak pískání prakticky kompletně zmizí. Min. uváděné napětí driveru je 20 V (podle jednoho datasheetu od Číňanů) resp. 24 V (podle jiného datasheetu od Číňanů ), ale běží to i při 12 V.

Jinak se zapnutým mikrokrokováním 40000 kroků/ot. motor vypadne při 6,5 ot./s, ale ještě při 6 ot./s nedokážu hřídelku o průměru 6,35 mm udržet v ruce. Moc exaktní údaj síly to ovšem není .
Se 400 kroky/ot. se dostanu daleko výš, minimálně na na 27 ot./s. Pravděpodobně ještě výš, ale dál už mi na generátoru "nedosáhne potenciometr" a při přepnutí na 10x vyšší kmitočet, kde rozsah začíná na 10 kHz, se motor nerozeběhne. Asi to nebudu moc řešit, minimálně zatím, nechce se mi zasahovat do toho driveru a nahrazovat ty mikropřepínače externím signálem, protože i těch 6 ot./s dá při celkovém převodu 1:300 posuv dalekohledu o 7,2 stupňů/s při rozlišení 0,108"/mikrokrok.
Testováno při minimálním proudu 2,3 A (RMS), kdy je chladič driveru prakticky studený a motor jen mírně teplý.

Jo, to bude asi použitelné.
No tak stavěj, no..

Ještě jedna myšlenka k primárnímu převodu. Ten u mě bude realizován hřídelkou o průměru 10 mm, která bude uložena v ložiskách a s osou motorku spojena pružnou spojkou Oldham (touhle: http://www.cncshop.cz/lk25c-pruzna-spoj ... ham-sverna ). Jak jsem se tu dočetl, je požadavek co nejmenší excentricity této primární hřídelky. Ideální by bylo ji obrousit už v sestaveném stavu, aby se eliminovala i excentricita ložisek, to ale bohužel asi nepůjde, radil jsem se o tom dnes s pánem, který mi bude u všech dílů provádět broušení na kulato. Napadlo nás ale, že by se kuličkové ložisko dalo nahradit pouzdrem, takže veškerá excentricita by se týkala jen hřídelky samotné. A vzhledem k tomu, že hřídelka bude trvale přitlačována proti nerezovému kolu, tak by ani případná vůle v pouzdru (asi nutná kvůli požadovanému rozsahu teplot při použití) neměla hrát roli. Díky předem za názor

...jen si říkám, jestli v tom pouzdře nebude při požadovaném přítlaku hřídelky až moc velké tření.

pouzdro je blbost. Budeš mít velké tření (přítlak je v desítkách kg) a problém s mazáním v chladu, když bude ta vůle malá.
V motoru už přeci dvě ložiska máš, hřídel je v motoru vedená precizně. Tak vysoustruž tu hřídelku "pastorek", zakal ji, nalisuj ji nebo nalep na hřídel motoru, motor strč do brusky na kulato, roztoč ho a obrus to za otáčení motoru. Nic přesnějšího už neexistuje.

Akorát si musíš k brusičovi donést zapojený motor s driverem a nějakým oscilátorem (nejlépe regulovatelným) aby se dala nastavit rychlost otáčení vhodná pro broušení. Já tam šel normálně s ovladačem a řídící deskou z dalekohledu Ty to vyřeším tím driverem a nějakým bastlem třeba s 555-kou a potenciometrem.

Motor pak chytíš nejlépe do univerzálky v brusce (zastavené, a zabržděné pochopitelně, aby se to nemohlo nějak pootočit, protože to není vycentrované, jde jen o pevné uchycení na místě) a točit budeš jen rotorem motoru s nasazenou obrušovanou hřídelkou.

Jakákoli montáž po vyrobení, nebo spojka tam zanese excentricitu, bohužel. Brousit to samostatně mezi hroty nakulato neřeší excentricitu té vnitřní díry. U mého převodu to vycházelo co 5um excentricity to zhruba 1" periodické chyby.

Ve finále pak tu hřídelku ještě opři v třetím ložisku o průměru těch 10mm na jejím konci. Takže celá hřídel bude vlastně ve třech ložiskách. Dvě budou součástí motoru, a to třetí bude na konci hřídelky.