CG-5 Advanced - problém

[MMys]

Aha, teď jsem se podíval, kde jsou Bohnice. Ony jsou blíž k centrum než jsem myslel. Očekával jsem, že jsou tak na úrovni Brandýsa. Tohle je fakt marné. Prostě na DSO musíš z té Prahy ven.

[Psion]

Na tyhle slabé objekty je ideální ještě menší zvětšení, takže 25x100 (o kterých probíhá častá diskuze je pojmou prakticky celé do zorného pole) nebo tmavší obloha a budou vidět i v zv. 100x.

[Dansemacabre]

Uz jsem se bal, ze jsem uplne slepy Jezdeni me nemine, to je jasne, ale zajimaji me i limity blizkeho okoli pro vecerni kratka pozorovani pred spanim. Jakou cca magnitudu galaxii/mlhovin ma teda jeste smysl zkouset hledat na predmesti? (za predpokladu, ze se na to vubec da odpovedet). Treba moc nechapu, proc trio ve Lvu vykoukam (i kdyz jen tak tak) i ze zahrady, kam sviti lampa, ale treba s o mag jasnejsi Virovkou uz je problem. Zkousel jsem si nasimulovat viditelnost ve Stellariu, ale moc to neodpovida.

[ladis]

Treba moc nechapu, proc trio ve Lvu vykoukam (i kdyz jen tak tak) i ze zahrady, kam sviti lampa, ale treba s o mag jasnejsi Virovkou uz je problem. Zkousel jsem si nasimulovat viditelnost ve Stellariu, ale moc to neodpovida.
                   
ono to totiž s viditelností DSO objektů není o integrované magnitudě, ale o plošné jasnosti objektu (anglicky surface brightness) a to je sakra rozdíl 

Souvisí to s velikostí objektu. Taková M101 má mnohem menší plošnou jasnost, než řekněme M81. Proto jsou perfektně vidět menší planetární mlhoviny či prťavé galaxie - jsou malé a ona absolutní magnituda se téměř rovná SB. Naopak takový Helix je již slabší, neboť ta absolutní magnituda se "rozprostře" do větší plochy.

Proto pro odhad, jak ten či onen objekt bude vidět, nepoužívej absolutní magnitudu (možná jen u malých galaxiá a planetárek), ale právě povrchovou jasnost!

Zrovna M51ka je hodně citlivá na oblohu. Pro spatření náznaků ramen v 200ce je třeba hodně dobré oblohy! Z města uvidíš jen jádra...

Existuje vzorec na její výpočet, jinak je udávaná snad ve všech plánovacích programech / planetáriích...

Jinak offtopic - pro Sev. Ameriku, Pelikána, Rosetu, Kalifornii ad velké emisní mlhoviny není dobrý dobson 200/1200, ale mnohem lépe 102/500, tj. světelný refraktor s 2" UHC (zde u 102/500 ideálně Astronomik). V tomto stroji jsem tyto objekty viděl vždy nejlépe a s detaily. Zde je to opět nejen o zisku, ale především - o kontrastu emisní mlhoviny vůči pozadí oblohy. A zda 102/500 s UHC odvede dokonalou práci. Velké objekty díky 3st. zornému poli jsou krásně zarámované v ZP a kontrast vůči obloze je báječný. Toho v 200/1200 nedocílíš (u těchto konkr. objektů). 200/1200 opravdu zobrazí pěkně spíše "Mexický záliv" a náznakově tělo Ameriky, zatímco v 102/500 s UHC a 25-30mm 2" širokoúhlým okulárem (tj. malé zvětšení do 6mm výstupní pupily) okamžitě na tebe celý objekt vybafne s perfektním kontrastem. Mně se podařilo po přechodu frontu studovat detaily v Pelikánovi i z města Jičína. Najdi si tu někde můj starší report.

[Psion]

Jak píše ladis, ani M101 není v 200/1200 na horší obloze nic moc vidět. Stačí si vzít i trieder nebo malý refraktor a je tam vidět slušně. Včera jsem na ní mrknul bino 25x100 a parádní i na mizerné obloze, kde postupně nárůstala vysoká oblačnost (takový ten klasický závoj) a viditelnost hvězd byla max. 5 mag.

[Karell]

Dansemacabre neodpověděl na moji otázku a mě by stále zajímalo, kdy pozoroval.

[Dansemacabre]

Blbej nejsem, bylo to 6. a 7.5. 22:30-00:30. Bylo uplne cisto, mesic vychazi pozde a na oblohu se mi vubec nedostal a jelikoz je to na vyvysenine svazujici se k severu (Praha za zady uplne kryta kopcem), byly objekty dostatecne nad obzorem. Porovnam teda do priste povrchovy jas, at vidim co ma smysl hledat a co ne, a hlavne vezmu i triedr Diky vsem

[Karell]

6.5. vycházel Měsíc před 23 hodinou a měl velikost 95%. Večerní astronomický soumrak nastal ještě o cca 10 minut později. Proto jsem se ptal. Pro pozorování objektů o kterých píšeš naprosto nevhodné podmínky. Je potřeba tady na fóru to neustále dokola opakovat, protože se řeší, že jsi blízko Prahy, že ale svítí Měsíc a není astronomická noc se nikdo nezeptá, protože považuje za normální, že to víš. Tato chyba začátečníků se tady opakuje stále častěji, já ji nedokážu přejít a neupozornit na to. 7.5. byla ta situace o malinko lepší, Měsíc byl na 90% svého výkonu...hodně čti dostupné informace na tomto fóru, abys předcházel podobným zklamáním z pozorování.

[MMys]

Jak nedostal na oblohu Pokud už vyšel, a je byť jen nepatrně nad nulovým obzorem, tak svítí do atmosféry, a obloha je světlá. Je fuk, že je měsíc třeba za kopcem. Ale v Bohnicích je to skoro jedno :'(

[Dansemacabre]

Další zářez na pažbu poznání

[Jasnovidec]

Zdravím, dá se s ED 80/600 pozorovat na slunci něco více, než sluneční skvrny? Případně co bych k němu musel dokoupit za filtr, abych si s ním slunce užil více, než jen s bader astrosolar folií? Díky

[Stanislavxyz]

Zdravím, dá se s ED 80/600 pozorovat na slunci něco více, než sluneční skvrny? Případně co bych k němu musel dokoupit za filtr, abych si s ním slunce užil více, než jen s bader astrosolar folií? Díky
Jasně, fakulová pole, granulace.
Oproti folii by měl být docela přínos Herschelův hranol. ED 80 je dublet, tak by to mělo fungovat.

[Peťa]

Baader Solar Continuum filtr vylepší kontrast a odstraní zbytky barevné vady.

[Bill]

No důležité je, zda máš problém v Ra nebo Dec. Pokud v Ra, tak to podle mne nemáš dobře vyvážené. Je třeba to mít nepatrně (podle mne ale opravdu velmi nepatrně!) rozvážené proti pohybu Ra osy. Pokud to je v Dec, tak asi máš třecí ložisko v Dec a tady je každá rada drahá. Já jsem to po mnoha pokusech řešil úplně přesným vyvážením (musíš sundat i hledáček, pokud není v ose) a trošku jsem utáhl Dec osu. Není to ideální, ale dá se s tím žít. Druhá možnost (ale to jsem nezkoušel) je guma nebo péro, které trvale táhne Dec osu jedním směrem. Rozvážení nefunguje (nebo aspoň já jsem neuspěl) - vždy mi to v části oblohy jelo a pak to zase začalo uskakovat.

[vla]

Zkontroloval bych axiální vůli hodinové osy.