Astronomické fórum

Jedna vzpomínka na letošní letní focení



na klik větší na astrofotkách...

Gratuluju, Dušane. moc pěkná práce!!!

Děkuju !!!

Porovnanie 83x150s - 153x150s - 245x150s
Ako hodnotíte prínos dĺžky snímania?
http://astrofotky.cz/gallery.php?show=N ... 248301.jpg
"snímky sú iba strečnuté + ABE"

Jak se říká, čím déle, tím lépe. Klesá šum a roste signál z foceného objektu. Samozřejmě každý musí zvážit, zda dává smysl fotit objekt 10 hodin stávajícím dalekohledem, nebo např. pořídit větší průměr a fotit 2 hodiny apod.

Aký priemer by musel mať ďalekohľad aby to isté stihol nasímať za 2h?
Pre info: bolo to fotené s Newtonom 10" s f3,4.
Jediné rozumné riešenie ako to urýchliť je výlet za tmavou oblohou. Pri dobre tmavej oblohe by sa ten istý výsledok mohol dosiahnuť za polovičný čas.

Psion píše:Jak se říká, čím déle, tím lépe. Klesá šum a roste signál z foceného objektu. Samozřejmě každý musí zvážit, zda dává smysl fotit objekt 10 hodin stávajícím dalekohledem, nebo např. pořídit větší průměr a fotit 2 hodiny apod.

Šum neklesá, šum roste (fotonový šum roste, vyčíatcí zůstává pořád stejný, ostatní zanedbávám), a signál z objektu taky roste. Jenomže užitečný signál (počet akumulovaných fotonů) roste lineárně s celkovou expoziční dobou, kdežto jeho šumová složka roste sice také, ale stále pomaleji. Roste pouze s odmocninou té celkové expoziční doby. Takže poměr S/N se postupně zlepšuje s odmocninou celkové exp. doby (při stejně dlouhých expozicích tedy s počtem snímků).

LukasNestak píše:Aký priemer by musel mať ďalekohľad aby to isté stihol nasímať za 2h?
Pre info: bolo to fotené s Newtonom 10" s f3,4.
Jediné rozumné riešenie ako to urýchliť je výlet za tmavou oblohou. Pri dobre tmavej oblohe by sa ten istý výsledok mohol dosiahnuť za polovičný čas.

Psion píše:Jak se říká, čím déle, tím lépe. Klesá šum a roste signál z foceného objektu. Samozřejmě každý musí zvážit, zda dává smysl fotit objekt 10 hodin stávajícím dalekohledem, nebo např. pořídit větší průměr a fotit 2 hodiny apod.

Kdepak, průměr nehraje roli. Roli hraje světelnost (nebo ještě přesněji měřítko - kolik arcsec² oblohy připadá na jeden pixel). Když zvětšíš průměr i ohnisko dalekohledu 2x, nic se nezmění. Protože objekt bude zase v absolutní míře (pixely, mm) na senzoru 2x tak velký, fotonový tok na jeden pixel zůstane totožný. Aby pomohlo zvětšení rozměrů dalekohledu, musel by sis k dvojnásobnému průměru a ohnisku ještě pořídit kameru s 2x tak velkými pixely (a 2x tak velkým senzorem, pokud bys chtěl zabrat stejné zorné pole). Pak by se signál akumuloval 4x rychleji, a stejného poměru S/N bys dosáhl za poloviční dobu.

Abys dostal 4x tmavší oblohu (a tedy 2x lepší poměr S/N v pozadí snímku od světelného znečištění ) za stejnou dobu, tak je to rozdíl v jasu oblohy zhruba 1.5mag. (1.5mag. je poměr jasů 1:3.98)

Tak ako píše Martin som si to predstavoval. Vo výsledku taká kombinácia kamery a ďalekohľadu možno ani neexistuje. Ak ano, tak to už bude čisto profi technika za obrovské peniaze.

MMys: Ten jas oblohy myslíš SQM?
Napríklad u mňa v Seredi mám 20.40 mag./arc sec2
V auguste by som chcel ísť na Stredné Slovensko, kde by SQM malo byť okolo 21.85 mag./arc sec2.
Takže pri takej oblohe bude ten istý objekt vyzerať skoro rovnako za polovičný čas?

PS: Bol to len malý orientačný test pre amatérov ako som ja, prípadne ukážka čo sa dá očakávať od celkovej dĺžky snímania.

ne, tak to není. Za poloviční dobu bude pouze stejný fotonový šum v pozadí snímku. A jaký bude poměr šumu v místě objektu, ku šumu v místě pozadí, to už záleží na tom, co je to za objekt, jaká je jeho plošná jasnost (v mag./arcsec²).

Čím je odstup objektu od jasu oblohy nižší, tím déle musíš expoznovat. To je druhé kritérium. A to už se nijak rozumně počítat nedá, protože ten objekt má obvykle jasné, méně jasné i úplně nejslabší partie. A ta obloha a expoziční čas pak ovlivňuje, co nejslabšího jsi schopen z toho snímku vydolovat. A ty nejslabší partie mlhovin mohou mít klidně jas 10x-100x slabší, než je jas oblohy.

To je třeba příklad tohoto snímku: http://hvbo.cz/index.php?id=ngc1333&lang=cz

Tam z nasvícené oblohy (zhruba 20.8 MSA) lítá v průměru kolem 780 fotonů na pixel za 10min . A v místě kde je ve snímku molekulární oblak (hnědá mlhovina) je to pouze o nějakých 24 fotonoů víc za těch 10 minut, které tvoří obraz mlhoviny.

těch 780 fotonů za 10min. vyprodukuje šumový signál (když zanedbám vyččítací šum) 27.9 fotonů a těch 780+24 fotonů z objektu je zatíženo šumem s roptylem 28.35 fotonů (stejně by to bylo v ADU, jen to bude přenásobené nějakým koeficientem daným kvantovou účinností a konverzním poměrem e-/ADU, což jsou konstanty). tedy je vidět, že obloha i objekt+obloha šumí v tomto místě prakticky stejně. A zlepšování snímku je dané tím, jak se zlepšuje šum pozadí (klesá jas oblohy) a nebo jak se prodlužuje celková expoziční doba.

A když se teď přestěhuješ na 4x tmavší oblohu, tak budeš mít poměr fotonových toků v tom místě hnědé mlhoviny, co jsem měřil, 195:24. A úměrně tomu ale v odmocninách z celkového světelného toku s změní i šumy, 13.96 : 14.80, tedy zhruba na polovinu.

Pokud je ale objekt jasný, srovnatelně či dokonce několikanásobně jasnější než obloha, tak už tohle neplatí, a musel bys to opravdu začít počítat z jasů oblohy a jasů objektu úplně stejným způsobem.

Ale ono to vůbec nemá význam. Stejně musíš fungovat s tím, co máš, a maximálně můžeš vyjet pod tmavou oblohu. Jenom si prostě zapamatuj pravidlo, že ve slabých partiích snímku, kde dominuje fotonový šum, znamená čtyřnásobné zvětšení akumulovaného počtu fotonů (Ať už dosažené expoziční dobou, zvětšením pixelu na dvojnásobek, zvětšení, světelnosti na dvojnásobek) a nebo čtyřnásobné ztmavení oblohy (zlepšení o 1.5 MSA) pokles šumu na polovinu.

Samozřejmě jsem měl na mysli to, že se zvětší průměr dalekohledu a zůstane ohnisko stejné, jinak by to nedávalo smysl. V mém případě tedy nahrazení Pentax 75mm dalekohledem Epsilon 130mm ohnisko je stejné, při použití reduktoru v Pentaxu. Druhá možnost je řešit to u většího průměru s dvojnásobným ohniskem binningem u kamery s malými pixely.

MMys: Ďakujem za objasnenie. Keď sa v budúcnosti dostanem pod tmavú oblohu, tak možno spravím podobné porovnanie, len budem porovnávať kvalitu snímkov pod rôznou oblohou. Možno to tu niekoho aj zaujme.
Prvé "predbežné" spracovanie:
http://astrobook.sk/2019/07/06/ngc-6914/
Škoda že to už nestihnem poriadne spracovať na moje prvé výročie, čo som si domov priniesol prvý ďalekohľad. Za 9 dní bude rok, čo som prvý krát v živote videl na vlastné oči amatérsky ďalekohľad "rovno to bol ten môj".

To MMS, Lukaš

Martin, iba poznamka :treba jasne zdoraznit , že svetelnosť ďalekohľadu a rozlišenie celého systému sú dve rôzne veci!(i ked spolu úzko suvisia)

Výslednú rolu hraji výhradne iba rozlišenie SYSTEMU (dalekohlad +kamera) v arsec/pixel. Nic viac a nič menej.

Samozrejme možme isť ďalej a hovoriť o QE, vyčítacom šume , bin., kvalite samotnej optiky . A to už sme opät pri celom systeme systeme.

Spracovanie ,to je samostatna kapitola

Palo

A co tam asi píšu dále

Kdepak, průměr nehraje roli. Roli hraje světelnost (nebo ještě přesněji měřítko - kolik arcsec2 oblohy připadá na jeden pixel).

světelnost pokud tam dá stejnou kameru, a pokud jinou, tak prostě jedině to měřítko (+ přístrojové konstanty kamery, ale ty už jsou dnes takřka na fyzikálních limitech, a moc už si tam nepomůžeš). Tak to opravdu je. Jina prostě tma, tma, tma a čas (hodně času).

Fotené počas troch nocí: 30.06.2019, 03.07.2019, 04.07.2019.
Viditeľnosť priemerná miestami nadpriemerná.
SQM 20.40 mag./arc sec2
http://astrofotky.cz/gallery.php?show=N ... 495596.jpg