Astronomické fórum

Aha, tak takhle. :D
Tenkrát sem to taky zkoušel, ale pokaždé po GO-TO mi to napsalo, že satelit není zrovna nad obzorem. Pak sem to už nezkoušel.
Při azimutárním nastavení je problém v tom, že když se satelit dostane nad 60°, tak mi DSLR narazí, protože se nevejde do vidlice.
Mě šlo také o to, abych nemusel použít počítač.

Pro Prda: Díky, přesně takové informace sem potřeboval. Zkusím to.

Tak už sem si do Autostaru stáhl aktuální elementy oběžných drah asi stovky družic, včetně letu STS-127 a chodí to.
Stejně mi nějak nejde dohlavy, jak to, že nemusím mýt přesně ustavenou montáž s paralaktickým klínem. No, musím to vyzkoušet v praxi. ;)

Stejně mi nějak nejde dohlavy, jak to, že nemusím mýt přesně ustavenou montáž s paralaktickým klínem.

Stečí si uvědomit, že jakákoliv montáž má 2 stupně volnosti - systém GoTo musí nastavit souřadnice v obou osách. K tomu má dva "opěrné" body : pól v jedné ose a  nějaký výchozí bod pro druhou osu.  Pokud bude montáž  orientována jako paralaktická nebo azimutální, bude muset být správně ustavena na pól ( zenit)  a určen výchozí bod pro druhou osu - v případě těchto   systémů je to meridián. Orientaci na pól ( zenit) musíme provést mechnicky, druhý bod lze potom nastavit  jako rozdíl souřadnic např. hvězdy a meridiánu.  Čili  použijeme jednu hvězdu jako referenční. V případě GoTo není ale vůbec nutno ustavovat montáž na pól.   Systém   ze dvou referenčních hvězd dovede matematicky  určit, kde je  "pól"  otáčení montáže  a tím se pro určení polohy na obloze použije sytém souřadnic, kde  základním budem je pól montáže a druhým meridián.
A protože pohyb družic  je počítán z  elementů dráhy  a to v pravoúhlých  sořadnicích,  je dalším krokem výpočtu transformace těchto souřadnic na sférické. A je jedno na které. Pro vlastní nastavení a  pohyb montáže je právě ale velmi východné, když je provedena přímo transformace do systému souřadnic montáže. Je dobré si uvědomit, že to systém dělá  ale stejně ve všech případech, ať již máme montáž orientovanou   paralakticky nebo  azimutálně ( i při hledání jiných objektů než družic), protože jen tak může  eliminovat naše špatné ustavení montáže. Jednoduše řečeno, GoTo systém se orientuje  podle  mechaniky montáže a její pozici vůči obloze dovede spočítat. A tak pracuje vždy.

Teť už tomu rozumím.
Já už dva roky ustavuju driftovou metodou kvuli focení DeepSky a docela sem zapoměl, že vlastně AutoStar toto nabýzí, tedy ustavení na dvě hvězdy.
Už se těším, až to vyzkouším.  :D
Díky Milane ;)

Dnes poobede sme sa rozhodli skusit doteraz neskusene - prelet raketoplanu popred Mesiac. Podla efemeridy CalSky mali nedaleko od centra Bratislavy, v Rusovciach, byt pozorovatelne v rozpati 100 sekund prelety STS-127 a ISS popred Mesiac. To bolo super, malo to vsak hacik - obe telesa boli osvetlene Slnkom a prelietavali popred Mesiac na dennej oblohe... Za pokus to vsak stalo a nakoniec sme boli za namahu odmeneni:



Snimane kamerou DMK21 v ohnisku refraktora Scopos ED 66/400 rychlostou 60 fps. STS-127 je ten jasnejsi (!) objekt, mame ho na 71 framoch, ISS je na 63 framoch... Podrobnejsi clanocek zajtra na astrofoto.sk ;)

Pěkné, mám rád takové "ptákoviny"

Diky, aj ja ;)

Ceres: výsledek předčí popis. Gratuluji, jako milovník těchto věcí to také hluboce obdivuji.

Dostali sme sa s tym ISS a STS-127 aj na SpaceWeather:

http://www.spaceweather.com/

::)

ceres: tak to "blahozelam" :D

Pro Ceres: Perfektní práce.  :o

Toto je vyse mesiaca stare (14.7.2009), ale naozaj som nemal kedy to sem dat a predtym ani nebolo casu spracovavat. Konecne som doma, takze sa mozem pustit do spracovania vsetkeho materialu z leta :)

Nahanal som ISS v hladaciku, brata som vyuzil na cvakanie fotaku :P
Viac info po kliknuti.

ISS a raketoplán Discovery, 21:36 9.9. 2009, Canon 350D, objektviv 18 mm, clona 6,3, 800 ISO, 180 s

Tak se mi díky dobrému počasí podařilo včera nasnímat přelet ISS.
Původně jsem chtel pointovat pomocí automatiky Autostaru, ale dvě minuty před přeletem mi Autostar napolohoval na úplně jinou stranu, ani nevim co sem udělal špatně. No, neváhal sem, povolil spojky obou os a začal sem pointovat ručně pomocí hledáčku. Je znát, že už v tom mám trochu praxi. ;)

ISS 18.9. 2009
Meade LX90 8" SCT f/10 + Canon EOS 20D  1/1250s při ISO 1600



Stanice zalétla do stínu Země asi 30°nad obzorem.
Na pár snímcích lze rozeznat i manipulační rameno. ;)

To Maser:

Ta fotografie je fantastická. Tolik podrobností. Gratuluji :)!