Astronomické fórum

Gain 139 offset 100, 300s Expozice, -25C chlazení, Nebulosity 4.0, kalibrace DARK, DARKFLAT, FLAT. Darku bylo málo, možná proto to šumí ve stínech. Zkusím udělat badpixelmapu a vystačit si s BIAS + BPM, zda se to nezlepší.

Vabra píše:Zdá se, že na podzim po návratu z US bude k mání u Vabry podobná kamera ATIK 460ex

To je zajímavá myšlenka - v čem je ASI1600 lepší než Atik460? Chápal bych velikost čipu - ale když máš ještě jednu kameru s velkým čipem...

ASI1600 je barevná kamera s čipem o dost větším než Atik460 a předpokládám že G3 16200 i Atik jsou monochromatické kamery, takže spousta práce s focením a skládáním snímků. Navíc menší pixely ASI1600 jsou vhodnější pro to ohnisko 350mm. Každá kamera má svoje a člověk potřebuje občas novou hračku, důvod se vždycky najde, znám to.

ASI 1600 je v mono i OSC verzi, a Pavel má monochromatickou. Výhoda je rychlé vyčítání s elektronickou závěrkou (hodí se i na planety, Měsíc, Slunce) a vysoký zisk a malým čtecím šumem, takže lze dělat krátké expozice a přemoci seeing. Osobně jsem chtěl na svoji 300-ku nějký prodlužující korektor na focení galaxií, a jiných drobných objektů, ale když se objevila tato kamerka, tak začínám uvažovat že optiku nechám jak je, s 3" ASA Wynne, a budu měnit kamery.

PAVLE: Můžeš to někde vystavit v plném rozlišení ?

Vabra píše:...Darku bylo málo, možná proto to šumí ve stínech....

Šum v tmavých partiách je kvôli slabému signálu. Odstrániš ho hlavne dostatočným preexponovaním. Možno ani nie tak dĺžkou ako v tomto prípade počtom expozícií.

MMys píše:ASI 1600 je v mono i OSC verzi, a Pavel má monochromatickou.
PAVLE:[/b] Můžeš to někde vystavit v plném rozlišení ?

Aha, Pavel psal MC a tak označuje výrobce barevnou kameru.

Řada výrobců uvádí při vysokém zisku malý šum, ale vyzkoušel jsem několik kamer a většinou jsou to jenom pohádky z říše snů a už při Gain 20% rozsahu začně šum vadit.

Pepo, to ale není šum kamery, to je fotonový šum z oblohy a objektu. Tady nejde o žádný zázrak, že by narozdíl od klasické CCD kamery na objekt stačilo méně času. Fyzika (naštěstí) zatím funguje a žádné zázraky se konat nebudou. Krátká expozice je prostě zašuměná i hypotetickou s kamerou se 100% QE a nulovým čtecím šumem. Takže při LRGB focení toto kamerou spotřebuješ na kvalitní snímek prakticky stejný čas, jako kteroukoli jinou. QE je u všech +/- stejná, a čtecí šum nehraje roli, fotonový šum z oblohy je totiž minimálně o řád vyšší. Výhodou při cestovní montáži je to, že můžš pořizovat třeba nepointované dvouminutové expozice, které by u klasické CCD s vyšším vyčíatcím šumem jím byly už moc zatížené.

No, ale hlavní doména této kamery bude úzkopásmo, kde už nelze zanedbat vyčítací šum. Tam, kde jsou u klasických CCD optimální 10-30min subexpozice, tak zde může stačit třetina i méně.

Navíc jde vyčítat rychle, takže se hodí i na planety, měsíc slunce. Takže je to taková univerzální kamera na všecko, a navíc za celkem přijatelnou cenu.

Ad kamera, je MMC a MCC druhé M/C je mono/colour a třetí C je Cooled. pokudje to jen MM/MC tak je to mono/colour nechlazená. Ale jsem si téměř jistý, že Pavel má má MMC, tedy mono chlazenou. Na astrofotkách píše mono, cooled. Tedy správně by mělo být ASI 1600 MMC.

----
Pavle, prosím ten full-res snímek, kdyby to šlo. Případně jen složený, nezpracovaný, fakt by mě zajímalo, jak to na úzkopásmo chodí.

Omlouvám se za způsobené zmatení. Samozřejmě jsem pořídil mono chlazenou verzi ZWO ASI1600.

Kvalitní Astrodon filtry jsem měl již k Atiku 460ex a zdá se, že s mým hlavním cestovním přístrojem Kowa Prominar 90/500 resp. 90/350mm to je s vinětací OK i pro větší ASI.

Na rozdíl od zkušenotí Psiona a Konihlava, mám pocit, že se můj nový přírůstek chová celkem mravně a to i ve srovnání s jinak bezvadným Atikem 460ex.
Oproti Atiku, má větší čip, větší rozlišení a především výrazně rychlejší vyčítání obrazu, což doufám využiji při snímání letošního zatmění Slunce.

Atika si zatím ponechám jako backup pro cestu do USA, ale v případě seriózního zájmu ji nabídnu po návratu v místním bazaru.
MI G3 je na letecké cestování přecejen již moc velká...zvláště pokud se jede s rodinou a astrofoto není jedinnou náplní cesty...

MMys píše:Pepo, to ale není šum kamery, to je fotonový šum z oblohy a objektu. Tady nejde o žádný zázrak, že by narozdíl od klasické CCD kamery na objekt stačilo méně času. Fyzika (naštěstí) zatím funguje a žádné zázraky se konat nebudou. Krátká expozice je prostě zašuměná i hypotetickou s kamerou se 100% QE a nulovým čtecím šumem. Takže při LRGB focení toto kamerou spotřebuješ na kvalitní snímek prakticky stejný čas, jako kteroukoli jinou. QE je u všech +/- stejná, a čtecí šum nehraje roli, fotonový šum z oblohy je totiž minimálně o řád vyšší. Výhodou při cestovní montáži je to, že můžš pořizovat třeba nepointované dvouminutové expozice, které by u klasické CCD s vyšším vyčíatcím šumem jím byly už moc zatížené.

Mám teď doma planetární kamery řady QHY a krátké expozice (nejlépe do 1ms) jsou tam zásadní. Na dlouhé expozice to stačí chladit a už kolem nuly je to velký rozdíl, což se samozřejmě neprojeví u krátkých expozic, kde převládá šum kamery a chlazení má na to prakticky malý vliv. Každopádně to co můžeš fotit kamerou QHY 174 na Gain 20 (z 50), tak u QHY 290 (která má poloviční pixely) musíš fotit na Gain 5, takže i v tomhle směru je potřeba vybrat vhodnou kameru.

MMys píše:
Pavle, prosím ten full-res snímek, kdyby to šlo. Případně jen složený, nezpracovaný, fakt by mě zajímalo, jak to na úzkopásmo chodí.

Jeden nezpracovaný 300s Ha Snímek bez úprav jak vylezl z kamery: http://leteckaposta.cz/929758135

To vypadá velmi dobře, pouze jemný šum bez jakýchkoli pravidelnch vzorů, bandingu a podobných nectností, kterými CMOSy trpěly.

Tak jsem na dnešním workshopu pokročilých technik v PixInsight prohrábl data z loňského května a Ha snímek doplnil L, R, G, B daty a zkusil nabyté zkušenosti uplatnit v praxi:

kupodivu se ukázalo, že není problém dostat barvu ani do přepálených hvězd...

Martine, díky za praktické nápady a trpělivost!

Pekne Pavle vypada to ze uz ti barvy nebudou delat problemy .

Vabra píše:Tak jsem na dnešním workshopu pokročilých technik v PixInsight prohrábl data z loňského května a Ha snímek doplnil L, R, G, B daty a zkusil nabyté zkušenosti uplatnit v praxi:

kupodivu se ukázalo, že není problém dostat barvu ani do přepálených hvězd...

Martine, díky za praktické nápady a trpělivost!

Dnes som si to v rámci testingu Sammyho 135/2 skúsil túto oblasť cvaknúť s ASI1600mmc a 7nm H alfa filtrom. Po hodine a pol 32 sekundových expozícií mi z toho vypadlo toto. Okraje treba brať s rezervou, ale ten stred je parádne ostrý už na otvorenej clone . Viac info a väčšie rozlíšenie na klik.

Ponechal som jeden výrez, nech sa na to lepšie pozerá. Na 135mm ohnisko, je tam tých detailov požehnane . Taktiež robí veľmi pekné "sunstars" .