Tak jsem včera zkusil "fotografování" Jupitera WEBkamerou. Výsledek docela překvapil, tohle nevidím ani okem u okuláru. Foto je zde: http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/plan.htm
Planety WEB kamerou
-
MMys
- Příspěvky: 18511
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Planety WEB kamerou
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Planety WEB kamerou
Hezkyyy, 
.
Taky si stavim komoru s WEB kamerou, upravuji ji ale na dluhe expozice (podle http://home.clara.net/smunch/wwhich.htm), tak jsem uz cely nateseny na vysledky.
Ten Jupik je super.
Z.R.
. Taky si stavim komoru s WEB kamerou, upravuji ji ale na dluhe expozice (podle http://home.clara.net/smunch/wwhich.htm), tak jsem uz cely nateseny na vysledky.
Ten Jupik je super.
Z.R.
-
MaG
- Příspěvky: 11918
- Registrován: 06. 04. 2002, 21:22
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Kontaktovat uživatele:
Planety WEB kamerou
Koukám, že ses nechal asi navnadit výsledky u jiných webových stránek. Musím uznat, že až nyní věřím, že koupě web kamery pro astronomii je fantastický počin.
Jeden jediný snímek z ní je na úrovni mého nejlepšího fotograficky a ty složeniny jsou prostě moc a moc pěkné.
Zkusíš i delší expozice nebo na to není stavěná?
Jeden jediný snímek z ní je na úrovni mého nejlepšího fotograficky a ty složeniny jsou prostě moc a moc pěkné.
Zkusíš i delší expozice nebo na to není stavěná?
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Omegon RC8 203/1624, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Omegon RC8 203/1624, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod
-
MMys
- Příspěvky: 18511
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Planety WEB kamerou
Na deep-sky není webkamera stavěná, nejdelší čas je 1/25 sec. Ovšem lze udělat úpravy že to pak jde až na minuty. Ale stejně mě to neláká. Ty obrázky mají malé rozlišení a nelze z nich pak udělat klasickou papírovou fotku. Na deep-sky zůstanu u filmu (zatím).
Ovšem tvořím z ní něco jiného - autopointer. Už je to takřka hotové, a zbaví mě to nutnosti vystávání u pointačního okuláru v obvykle nemožné poloze a bolavých zad následující den
Ovšem tvořím z ní něco jiného - autopointer. Už je to takřka hotové, a zbaví mě to nutnosti vystávání u pointačního okuláru v obvykle nemožné poloze a bolavých zad následující den
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Planety WEB kamerou
Ja upravuju Quickcam Pro 4000, rozliseni 1280x960.
Max. expozice je predpokladana do 240 sek (CCD chip ma vsak mnohonasobne vetsi citlivost nez klasicky fotogr. film, proto nelze jen tak jednoduse porovnat; ekvival. fotoexpozice je 5-10 nasobna dle druhu CCD chipu).
Papirove fotografie samozrejme delat lze, technika je stejna jako u digital. fotaku (staci si jen najit digital. minilab). Na velke plakaty rozliseni samozrejme neni, ale odpovida velikosti standardni fotografii 9x16 (pri velikosti pixelu 0.1mm), lze samozrejme i vetsi (obvykle se za rozumnou max.mez pri blizkem pohledu povazuje pixel 0.5mm, coz odpovida fotografii 30x45).
To uz je ale tak trochu mimo tema. Pokud mate nekdo nejake dotazy ke konstrukci a tech realizaci, kdyztak nastolte tema v casti Astrotechnika.
Z.R.
Max. expozice je predpokladana do 240 sek (CCD chip ma vsak mnohonasobne vetsi citlivost nez klasicky fotogr. film, proto nelze jen tak jednoduse porovnat; ekvival. fotoexpozice je 5-10 nasobna dle druhu CCD chipu).
Papirove fotografie samozrejme delat lze, technika je stejna jako u digital. fotaku (staci si jen najit digital. minilab). Na velke plakaty rozliseni samozrejme neni, ale odpovida velikosti standardni fotografii 9x16 (pri velikosti pixelu 0.1mm), lze samozrejme i vetsi (obvykle se za rozumnou max.mez pri blizkem pohledu povazuje pixel 0.5mm, coz odpovida fotografii 30x45).
To uz je ale tak trochu mimo tema. Pokud mate nekdo nejake dotazy ke konstrukci a tech realizaci, kdyztak nastolte tema v casti Astrotechnika.
Z.R.
-
MMys
- Příspěvky: 18511
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Planety WEB kamerou
zdenek napsal: Ja upravuju Quickcam Pro 4000, rozliseni 1280x960.
Zdeňku, to rozlišení 1280x960 je softwarově interpolované. Ten CCD čip v QC 4000 má 640x480 stejně jako u té mé Phillipsky. Nicméně máš pravdu že na fotky 9x13 to ještě docela stačí.
Zdeňku, to rozlišení 1280x960 je softwarově interpolované. Ten CCD čip v QC 4000 má 640x480 stejně jako u té mé Phillipsky. Nicméně máš pravdu že na fotky 9x13 to ještě docela stačí.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Planety WEB kamerou
Driv jsem si to omezeni taky myslel, ted uz si tak jist nejsem a popravde receno nejsem presvedceny ani o jednom doted (zdroje se v druhu chipu dost rozchazeji ???). Podle toho co jsem zjistil na plosneku i na Webu bych spise nez k Philipsu chip prirovnal ke KODAK rady KAF-13xx.
Nicmene omezeni 640x480 urcite plati v "rezimu" VIDEO (to nezlomim). Samotny chip je ale 1.3megaPixel (to je jiz overeno
, a to odpovida prave uvedenemu rozliseni), vsechny pixely se vyuzivaji jen v "rezimu" FOTO. Uvidime, jak jsem uvedl - az ji upravim, tak to promerim optikonem.
Kazdopadne, pokud se mi nepodari rozchodit v 1240x960 tak i ona polovina (640x480) je celkem na obycejne foto uchazejici, alespon pro mne.
Pozn mimo: osobne taky v bezne zivote fotim radeji klasickym fotaparatem nez digitalem, byt to je pohodlnejsi. Ale tady jsem se rozhodl trochu experimentovat, uvidime k cemu to povede.
Z.R.
Nicmene omezeni 640x480 urcite plati v "rezimu" VIDEO (to nezlomim). Samotny chip je ale 1.3megaPixel (to je jiz overeno
, a to odpovida prave uvedenemu rozliseni), vsechny pixely se vyuzivaji jen v "rezimu" FOTO. Uvidime, jak jsem uvedl - az ji upravim, tak to promerim optikonem.Kazdopadne, pokud se mi nepodari rozchodit v 1240x960 tak i ona polovina (640x480) je celkem na obycejne foto uchazejici, alespon pro mne.
Pozn mimo: osobne taky v bezne zivote fotim radeji klasickym fotaparatem nez digitalem, byt to je pohodlnejsi. Ale tady jsem se rozhodl trochu experimentovat, uvidime k cemu to povede.
Z.R.
Planety WEB kamerou
no vlastne to same zkousim s digitalnim fotakem, ale nevim jestli to k necemu bude, zatim to moc dobre nevypada...
pouzivam staricky olympus 2000Z, ktery nema moznost snimat videosekvence, takze delam 1024x768 fotky co cca sekundu... zatim ke skladani pouzivam jen fotosop s ruznym nastavenim prolinani vrstev... je fakt ze obraz je pak mnohem lepsi nez u jednotlivych snimku ale po dalsich detailech ani vidu ani slechu... (http://sweb.cz/kytch/fotky/newton/jupiter1.jpg)
je pozoruhodne, co napr. ten astrostack dostane z naprvni pohled nekvalitnich snimku... jen nevim jestli to bude fachcit i u tohodle stylu snimani...
jen takova srandicka: deepsky "z ruky, za okularem"
http://sweb.cz/kytch/fotky/newton/m42.jpg
patnact 0,5s expozic pres zmineny olympus, ISO 400, slozeno ve fotosopu..
pouzivam staricky olympus 2000Z, ktery nema moznost snimat videosekvence, takze delam 1024x768 fotky co cca sekundu... zatim ke skladani pouzivam jen fotosop s ruznym nastavenim prolinani vrstev... je fakt ze obraz je pak mnohem lepsi nez u jednotlivych snimku ale po dalsich detailech ani vidu ani slechu... (http://sweb.cz/kytch/fotky/newton/jupiter1.jpg)
je pozoruhodne, co napr. ten astrostack dostane z naprvni pohled nekvalitnich snimku... jen nevim jestli to bude fachcit i u tohodle stylu snimani...
jen takova srandicka: deepsky "z ruky, za okularem"
http://sweb.cz/kytch/fotky/newton/m42.jpg
patnact 0,5s expozic pres zmineny olympus, ISO 400, slozeno ve fotosopu..
petr(zavinac)fajkos.com
Planety WEB kamerou
gdoze, coze? mam na tom webu i fotku z balkonu... zeby...
petr(zavinac)fajkos.com
-
MMys
- Příspěvky: 18511
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Planety WEB kamerou
Tak jsem dnes zpracoval ještě video Saturnu a výsledek je taky moc pěkný. http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/plan.htm#sat
Petře, Postup by měl fungovat na snímky získané jakýmkoli způsobem. Je ovšem třeba, aby expoziční čas každého jednotlivého snímku nebyl delší než 1/20, v nejhorším případě 1/10 sec. Pak již seeing rozmaže detaily ve snímku a nezachrání tě ani stackování snímků. Proto používám kameru. Snímků je rychle mnoho a lze z nich vybrat velké množství kvalitních. Ty zostřovací algoritmy vyžadují obrovský poměr signálu k šumu, což lze získat jen stackováním velkého počtu snímků. (100 je takové naprosté minimum) nejlépe tak okolo 500 až 1000.
MegaOvecka - ta poznámka o stejném domě byla na koho ?
Petře, Postup by měl fungovat na snímky získané jakýmkoli způsobem. Je ovšem třeba, aby expoziční čas každého jednotlivého snímku nebyl delší než 1/20, v nejhorším případě 1/10 sec. Pak již seeing rozmaže detaily ve snímku a nezachrání tě ani stackování snímků. Proto používám kameru. Snímků je rychle mnoho a lze z nich vybrat velké množství kvalitních. Ty zostřovací algoritmy vyžadují obrovský poměr signálu k šumu, což lze získat jen stackováním velkého počtu snímků. (100 je takové naprosté minimum) nejlépe tak okolo 500 až 1000.
MegaOvecka - ta poznámka o stejném domě byla na koho ?
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Planety WEB kamerou
paradni saturn, paradni...
s expozicnim casem problem neni, fotky jsem delal cca na 1/40 s... no s tim poctem (300) fotek to uz bude horsi, ale ne nemozne...
spis presne nerozumim, jak vlastne dava ty fotky na sebe... je jasny ze s tim fotakem z ruky bude vzdy planeta umistena na fotce trosku jinde, prinejhorsim i o par stupnu jinak natocena... umi toto vse napr. astrostack zarovnat? zatim jsem to vse delal rucne ve fotosopu, otacel, posouval... u webkamery je tento problem s nepresnosti umisteni obejktu asi samozrejme mnohem mensi, neli snad zadny... lijou se tam surove data, .avi napr?
mmys: i ten jeden neupraveny snimek saturnu je skvely, vyborne cassiniho deleni... mozna by nebylo na skodu zkusit ziskat pekny koutoucek uranu/neptunu, skoda ze ted jsou tam kde jsou... uhlove by to snad melo byt u tveho dalekohledu mozne, ne?
s expozicnim casem problem neni, fotky jsem delal cca na 1/40 s... no s tim poctem (300) fotek to uz bude horsi, ale ne nemozne...
spis presne nerozumim, jak vlastne dava ty fotky na sebe... je jasny ze s tim fotakem z ruky bude vzdy planeta umistena na fotce trosku jinde, prinejhorsim i o par stupnu jinak natocena... umi toto vse napr. astrostack zarovnat? zatim jsem to vse delal rucne ve fotosopu, otacel, posouval... u webkamery je tento problem s nepresnosti umisteni obejktu asi samozrejme mnohem mensi, neli snad zadny... lijou se tam surove data, .avi napr?
mmys: i ten jeden neupraveny snimek saturnu je skvely, vyborne cassiniho deleni... mozna by nebylo na skodu zkusit ziskat pekny koutoucek uranu/neptunu, skoda ze ted jsou tam kde jsou... uhlove by to snad melo byt u tveho dalekohledu mozne, ne?
petr(zavinac)fajkos.com
Planety WEB kamerou
Jestli mohu upresnit vyse uvedene ...
Souhlasim s tim, ze vyse uvedeny postup lze pouzit kdykoliv bez ohledu na to,jak byly porizene snimky. Lhostejno zda se jedna o videosekvenci, fotografie porizene digit. fotoaparaetm, popr. pouze naskenovane papirove. Jen je reba fota na sebe pesne "nasadit" (na to je vsak celkem dobry software).
Hromadeni (scitani/nasobeni) snimku se pouziva ze mj. techto hlavnich duvodu:
1. Zesilit slabe objekty (scitani) - pak se obvykle neobejdete bez referencnich "dark" (temnych) obrazku, ktere omezuji sum.
2. Potlacit sum v obrazku.(Obvykle prumerovanim snimku). Sum pak klesa s druhou odmocninou poctu snimku (pri 4 snimcich je sum 2xmensi, ...).
3.Pro zvyseni kontrastu nevyraznych objektu (nasobenim). Podminkou je dostatecny jas jadra objektu, popr. alespon dostatene barevne rozliseni (obvykle min. 10 bit/barvu). Obvykle je nutna nasledna equalizace histogramu.
No a ted k vyse uvedenemu. S omezenim casu na 1/20s si osobne nejsem jist. Pricinou vzniku rozostreni je vice (svetelny sum, drift objektu, ...), ale jako hlavni lze spatrovat ve zpusobu zpracovani obrazku (pri prumerovani se fluktuace sumu v CCD chipu - diference mezi snimky - projevy vytvorenim neurcitych okraju - klesa kontrast). To lze odstranit dvoustupnovym zpracovanim obrazu (druhym krokem po stackingu je ostreni - ja pouzivam PSP a celkem s uspechem).
Co se tyce naroku na odstup sig/sum pri ostreni. Jsou silne zavisle na pouzitem algoritmu. Obecne lze ale souhlasit, ze ostreni tento pomer zhorsuje (tzn. zvyraznuje sum). Souhlasim s tim ze pro nasledne ostreni je vyhodne mit co nejvice snimku. Nicmene za minimum osobne povazuji cislo o rad nizsi (pro expozice radove alespon jednotky sek.). V predchozim prispevku uvedene cislo pak logicky vyplyva z kratke expozice dilciho snimku. Pro stejny signal je nutno poscitat vice snimku, tim ovsem narusta jejich diference [sum], coz vede k prudkemu poklesu kontrastu (roste rozostreni). Tak mi to alespon ukazali experimentalni mereni v laboratory.
Pro doklad vyse uvedeneho viz napr. http://www.pk3.org/Astro/sky_deepsky_messier.htm, kde jsou fotografie vzdalenych objektu vytvorenych webkamerou pri expozicich radove 10s kombinaci 20-50 snimku.
Jinak nelze s MMys jinak nez souhlasit. evidentne se v oboru vyzna (a ma moc pekne fotky, kloubouk dolu - smekam).
Poz. mimo:
V CCD detektorech se celkem vyznam (vyucuji je totiz spolu s jinymi optoelektronickymi prvky, na VS v Brne ;), takze pokud mate nekdo nejake dotazy tak klidne smerujte sem). V soucasnosti pripravuji "kucharku" upravy u nas dostupnych webkamer na dlouhe expozice. Az to bude hotovo, tak dam vsem vedet.
Doporucuji vsak jeste jednou vyse uvedene - tematem jsme tak trochu mimo - presunme se z pozorovani do Astrotechniky.
Z.R.
Souhlasim s tim, ze vyse uvedeny postup lze pouzit kdykoliv bez ohledu na to,jak byly porizene snimky. Lhostejno zda se jedna o videosekvenci, fotografie porizene digit. fotoaparaetm, popr. pouze naskenovane papirove. Jen je reba fota na sebe pesne "nasadit" (na to je vsak celkem dobry software).
Hromadeni (scitani/nasobeni) snimku se pouziva ze mj. techto hlavnich duvodu:
1. Zesilit slabe objekty (scitani) - pak se obvykle neobejdete bez referencnich "dark" (temnych) obrazku, ktere omezuji sum.
2. Potlacit sum v obrazku.(Obvykle prumerovanim snimku). Sum pak klesa s druhou odmocninou poctu snimku (pri 4 snimcich je sum 2xmensi, ...).
3.Pro zvyseni kontrastu nevyraznych objektu (nasobenim). Podminkou je dostatecny jas jadra objektu, popr. alespon dostatene barevne rozliseni (obvykle min. 10 bit/barvu). Obvykle je nutna nasledna equalizace histogramu.
No a ted k vyse uvedenemu. S omezenim casu na 1/20s si osobne nejsem jist. Pricinou vzniku rozostreni je vice (svetelny sum, drift objektu, ...), ale jako hlavni lze spatrovat ve zpusobu zpracovani obrazku (pri prumerovani se fluktuace sumu v CCD chipu - diference mezi snimky - projevy vytvorenim neurcitych okraju - klesa kontrast). To lze odstranit dvoustupnovym zpracovanim obrazu (druhym krokem po stackingu je ostreni - ja pouzivam PSP a celkem s uspechem).
Co se tyce naroku na odstup sig/sum pri ostreni. Jsou silne zavisle na pouzitem algoritmu. Obecne lze ale souhlasit, ze ostreni tento pomer zhorsuje (tzn. zvyraznuje sum). Souhlasim s tim ze pro nasledne ostreni je vyhodne mit co nejvice snimku. Nicmene za minimum osobne povazuji cislo o rad nizsi (pro expozice radove alespon jednotky sek.). V predchozim prispevku uvedene cislo pak logicky vyplyva z kratke expozice dilciho snimku. Pro stejny signal je nutno poscitat vice snimku, tim ovsem narusta jejich diference [sum], coz vede k prudkemu poklesu kontrastu (roste rozostreni). Tak mi to alespon ukazali experimentalni mereni v laboratory.
Pro doklad vyse uvedeneho viz napr. http://www.pk3.org/Astro/sky_deepsky_messier.htm, kde jsou fotografie vzdalenych objektu vytvorenych webkamerou pri expozicich radove 10s kombinaci 20-50 snimku.
Jinak nelze s MMys jinak nez souhlasit. evidentne se v oboru vyzna (a ma moc pekne fotky, kloubouk dolu - smekam).
Poz. mimo:
V CCD detektorech se celkem vyznam (vyucuji je totiz spolu s jinymi optoelektronickymi prvky, na VS v Brne ;), takze pokud mate nekdo nejake dotazy tak klidne smerujte sem). V soucasnosti pripravuji "kucharku" upravy u nas dostupnych webkamer na dlouhe expozice. Az to bude hotovo, tak dam vsem vedet.
Doporucuji vsak jeste jednou vyse uvedene - tematem jsme tak trochu mimo - presunme se z pozorovani do Astrotechniky.
Z.R.
Planety WEB kamerou
Jeste k softwaru na sesouhlaseni snimku - ja pouzivam Registar (ke stazeni je na http://www.aurigaimaging.com/). celkem excelentni kousek.
Z.R.
Z.R.
Planety WEB kamerou
rozhodne vypada zajimave, jen me rozciluje ze zadny z tech tri/ctyr doporucovanych softu neni na maca, jen pc verze... nemate nahodou nekco tip...
petr(zavinac)fajkos.com