GRB - gama záblesky

Rudy · Příspěvek #1 od **Rudy** » 30. 09. 2005, 23:58

Temu zacnem otazkou. Dal by sa dosvit GRB pozorovat aj v radiovej oblasti? A ked, tak z akym casovym oneskorenim? Bolo by mozne pozorovat "radiovy dosvit" aj amatersky?

Tomas.BJ · Příspěvek #2 od **Tomas.BJ** » 02. 10. 2005, 18:18

Dosvity GRB se skutecne daji pozorovat a pozoruji i v radiove oblasti elmag. zareni - obvykle pomoci velkych radioteleskopu (VLA, VLBI). Prvni byl pozorovan v kvetnu 1997 (ve stejnem roce, ale v unoru, byl take pozorovan prvni opticky dosvit grb). Doporucuji trosku pohledat na internetu (grb radio afterglow). Jasnost takovych dosvitu byva obvykle v radu jednotek mJy, ale snad existuji i vyjimky.

Rudy · Příspěvek #3 od **Rudy** » 02. 10. 2005, 19:13

Otazku som polozil skor ako som si nieco o GRB precital v literature a na internete. Bohuzial je to tak mlady odbor astronomie, ze aj tych informacii o nom je velmi malo. A to nehovorim o pozorovani amaterskom.
Ak je to ako hovoris v jednotkach mJy bude to asi nad amaterske moznosti.

Rudy · Příspěvek #4 od **Rudy** » 02. 10. 2005, 19:50

Este ma napadlo, ze by o tom nieco viac mohli vediet premenari. Zaujima ma hlavne ten casovy odstup od prvotnej detekcie GRB cez postupne doznievanie ziarenia.Teda rentgenovy dosvit, ultrafialovy, svetelny, infracerveny a radiovy.

Tomas.BJ · Příspěvek #5 od **Tomas.BJ** » 03. 10. 2005, 00:37

Bezni promenari asi moc ne (aniz bych je chtel podcenovat), ale tady v Brne v univerzitni pozorovatelne se krome vyuky a pozorovani k bakalarskym pripadne diplomovym pracem delaji blazary a sleduji se opticke dosvity grb. V Ondrejove se jimi zabyvaji na stelarnim oddeleni (http://www.asu.cas.cz/cesky/depart/stellar/).

Pavuk_ · Příspěvek #6 od **Pavuk_** » 19. 10. 2005, 15:08

Tomas napsal: Bezni promenari asi moc ne (aniz bych je chtel podcenovat), ale tady v Brne v univerzitni pozorovatelne se krome vyuky a pozorovani k bakalarskym pripadne diplomovym pracem delaji blazary a sleduji se opticke dosvity grb. V Ondrejove se jimi zabyvaji na stelarnim oddeleni (http://www.asu.cas.cz/cesky/depart/stellar/).

http://www.vesmir.sk/index.php?id=888&PHPSESSID=49a68f2f842e5d9b5e7949e8214efa34

Mesuge · Příspěvek #7 od **Mesuge** » 14. 12. 2007, 05:37

Ahoj, tato tema se aktualne presunula do vlastniho "GRB" vlakna do sekce [Prakticke astronomie], ale dam to spis sem..

SID-GRB (metode)> male varovani - pokud do toho clovek pujde predevsim z hlediska loveni GRB tak to je polovacka opravdu pro velmi hodne trpelive! Ve hre je tolik faktoru, ze take "splavek" nemusi tuknout po mnoho let a preci hw vam musi jet 24/7 cely rok..

Priklad [Dec 27, 2004: SGR 1806-20 - GRB041227]:
Par sekund trvajici bambiliongiganticky zablesk energie (hlavni 1/10s puls o ekvivalentu vykonu naseho slunce po nekolik set tisic let provozu) z prtaveho par km velkeho telesa, nejspis puvodem Magnetaru "SGR 1806-20" -> zprava, ktera se zapsala do historie, i kdyz mensi "varovne erupce" z tohoto zdroje jiz nejakou dobu prichazeli.

No, ale ted se podivejte kolik lidi ze SID-GRB sceny, kteri byli na prijmu to skutecne detekovalo!?! Mnozi borci, kteri uz maji par zaseku a jsou citovani v literature tam maji 0, nekteri spornou detekci, jen nekteri meli tu spravnou/stastnou kombinaci frekvence, zemepisne polohy, atmosferickych/ionosferickych podminek v oblasti v dany moment atd.

Shrnuti kdo co jak nakonec ne/nameril zde:
http://www.aavso.org/observing/programs/solar/sid-sgr1806.shtml
http://www.infiltec.com/SID-GRB@home/

Jinak zde je vynikajici detektivka, jak to postupne merili a overovali profesionalove - velke ustavy, rusove to chytli dokonce pres odraz z mesice na koronu, dale americane z Marsu, pozemnich radioteleskopu, us a evropani ze satelitu atd..
Proste natacel to kdo mohl hah:
http://gcn.gsfc.nasa.gov/other/180620041227.gcn3

Puls ze stejneho zdroje ve spicce byl kolem 160 mJy @ 1.4GHz nameren jeste v prubehu dodatecne mensi aktivity cca tyden po hlavnim predstaveni, kdyz si to na Very Large Array v N. Mexiku uz konecne nastelovali.. Cili se da predpokladat, ze pokud by snimali na poprve ten hlavni puls urcite by byl nekde nad 1Jy z pozemnich podminek a to i ve dne..

--

GRB / interferometr (metode)> jen pro zajimavost, tenhle projekt uz znate, asi nejproflaklejsi amatersky interferometr, na 1,4GHz s parabolama sice velikosti jiz na hranici diy unosnosti. Dava pres den objekty >30-50Jy a v podvecer-noci uz take ty kolem 1-10Jy. Tudiz je teoreticky mozne, ze by toho Magnetara mohl primo natocit z "oka do oka", kdyby to casove sedlo a soustavne jej predem sledoval apod..
http://wavelab.homestead.com/graphs.html

--
Co tim chtel basnik rici?
Presne uz nevim, ale asi ze obor SID-GRB je opravdu jen pro skalni fanatiky..

aktualni stranky maji:
http://sidstation.lionelloudet.homedns.org/
http://home.arcor.de/df3lp/

http://www.aavso.org/observing/programs/solar/sid.shtml
http://grb.sonoma.edu/

Rudy · Příspěvek #8 od **Rudy** » 10. 01. 2008, 05:15

Mesuge napsal:

No, ale ted se podivejte kolik lidi ze SID-GRB sceny, kteri byli na prijmu to skutecne detekovalo!?! Mnozi borci, kteri uz maji par zaseku a jsou citovani v literature tam maji 0, nekteri spornou detekci, jen nekteri meli tu spravnou/stastnou kombinaci frekvence, zemepisne polohy, atmosferickych/ionosferickych podminek v oblasti v dany moment atd.

Tých faktorov a podmienok, ktoré môžu ovplyvniť úspešnosť detekcie GRB pomocou SID monitoru na VLF je ešte viac. Prvá a základná podmienka je prítomnosť D vrstvy ionosféry. Ďalej je to pozícia / RA, DEC / a čas a z toho vyplývajúci smer a uhol, pod akým prúd gama záblesku zasiahne D vrstvu ionosféry, jeho intenzita a nakoniec dĺžka trvania GRB. Ak budeme uvažovať a to len čiste teoreticky a budeme brať do úvahy priemerný ročný počet GRB zaznamenaný súčasnými družicami určených na detekciu GRB, dostaneme priemerne číslo cca 130 GRB za rok. Z toho odpočítame tie, ktoré sa udiali počas neprítomnosti D vrstvy ionosféry a GRB, ktoré boli mimo zorného pola, dostaneme číslo približné 20. Toto je ale ideálny stav. Nepočítam do toho výpadok alebo odstávku vysielača, čo je na VLF
nepredvídateľné / väčšina vysielačov v tomto frekvenčnom pasme je zriadená pre špeciálne
účely, používa ich armáda ako ponorkový a námorný navigačný systém NATO/. Konečne číslo za cely rok, touto metódou, z jedného pozorovacieho miesta je cca 10 GRB!
To ale neberiem do úvahy nastavenie samotneho prijimaca. GRB, trvajú niekedy len zlomky sekúnd a nedokážu spustiť proces ionizácie. Ďalší faktor je ten, že metóda pozorovania pomocou SID monitoru bola vyvinutá na pozorovanie a detekciu SF. Jedným s parametrov jeho nastavenia je aj integračný čas. Na pozorovanie SF bez straty informácie stačí integračná konštanta 20-30 sekúnd. No a v takom, relatívne dlhom, integračnom čase sa utopí viac ako dve tretiny zostávajúcich GRB!
Výsledná teoretická úspešnosť detekcie je jeden GRB za rok! 8)

Astronomické fórum