Stránka 3 z 3

Re: Porovnání rychlosti světelných a radiových vl

Napsal: 07. 01. 2018, 15:52
od Howking
Ano, vážně. (použij Google)

Re: Porovnání rychlosti světelných a radiových vl

Napsal: 07. 01. 2018, 15:54
od martin b
uzi píše:1) Jak se vlastně laicky vysvětluje, že rychlost světla je maximální, tzn. že se nesčítá?
Nijak se to nevysvětluje, zkrátka je potřeba to brát jako fakt, vlastnost vesmíru. Stejně jako musíme brát jako vlastnost vesmíru třeba tu gravitaci. Umíme jí popsat, spočítat její projevy, ale proč jsou zrovna takové, to neumíme říct.
uzi píše:2) A že náš horizont událostí je velký 96 miliard světelných let... A na jakou velikost odhadujete současnou velikost prostoru vzniklého z tehdejší "singularity"? O kolik může být větší?
To jednoduše nevíme. My vidíme pozorovatelný vesmír, který má něco přes 90 miliard světelných let v průměru, ale dál už ne. Primárně ani nevíme, jestli je vůbec konečný, nebo nekonečný.

Re: Porovnání rychlosti světelných a radiových vl

Napsal: 07. 01. 2018, 15:56
od Howking
uzi píše:tak to asi pan Kulhánek si rád poslechne, co je to gravitace, kdyz prohlasil, ze se nevi, co to je
- to jsi jen nepochopil jak to myslel. - určitě ne tak primitivně jako ty. https://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace

Re: Porovnání rychlosti světelných a radiových vl

Napsal: 07. 01. 2018, 15:58
od Howking
Apropo tuším další reinkarnaci pana Ing. Navrátila (nic nevědět, ale mít názor a hádat se s každým) :lol:

Re: Porovnání rychlosti světelných a radiových vl

Napsal: 07. 01. 2018, 17:52
od uzi
martin b píše:
uzi píše:1) Jak se vlastně laicky vysvětluje, že rychlost světla je maximální, tzn. že se nesčítá?
Nijak se to nevysvětluje, zkrátka je potřeba to brát jako fakt, vlastnost vesmíru. Stejně jako musíme brát jako vlastnost vesmíru třeba tu gravitaci. Umíme jí popsat, spočítat její projevy, ale proč jsou zrovna takové, to neumíme říct.
uzi píše:2) A že náš horizont událostí je velký 96 miliard světelných let... A na jakou velikost odhadujete současnou velikost prostoru vzniklého z tehdejší "singularity"? O kolik může být větší?
To jednoduše nevíme. My vidíme pozorovatelný vesmír, který má něco přes 90 miliard světelných let v průměru, ale dál už ne. Primárně ani nevíme, jestli je vůbec konečný, nebo nekonečný.
Ad 1) jasne ze ten limit rychlosti sireni informace podle Albertovy TEORIE se bere jako fakt. Vic jak sto let stare dogma a tzv. teorie vseho v nedohlednu, takze co se rozlouskne driv, tachyon (FTL) ci graviton nebo struny, temna hmota ci energie? Kdo vi?

Ad 2) ptal jsem se spise na osobni nazor, hypotezu ci spekulaci na tuhle vec (i kdyz v sekci teorie), protoze mi prijde pomerne zajimave, zda je neco za horizontem (odkud k nam nikdy vibrace nedoleti), pripadne v cem muze ten "nas" vesmir vlastne expandovat (v jake to prazdnote)...

@Howking: co na tebe rici, Duning Kruger

Re: Porovnání rychlosti světelných a radiových vl

Napsal: 07. 01. 2018, 20:48
od martin b
uzi píše:Ad 1) jasne ze ten limit rychlosti sireni informace podle Albertovy TEORIE se bere jako fakt. Vic jak sto let stare dogma a tzv. teorie vseho v nedohlednu, takze co se rozlouskne driv, tachyon (FTL) ci graviton nebo struny, temna hmota ci energie? Kdo vi?
Není to dogma, je to poznatek, ke kterému se dospělo vědeckou metodou a naše fyzikální teorie, které s tím pracují, dávají spolehlivé předpovědi v souladu s experimenty. Čili ve stavu dnešního poznání se jeví, že takto vesmír skutečně funguje a zdá se již dost nepravděpodobné, že by to mělo být jinak. Jsou o tom celé knihy, které to rozebírají v širším fyzikálním kontextu do hloubky, čili to je lepší místo, kde najít sofistikovanou odpověď.
uzi píše:Ad 2) ptal jsem se spise na osobni nazor, hypotezu ci spekulaci na tuhle vec (i kdyz v sekci teorie), protoze mi prijde pomerne zajimave, zda je neco za horizontem (odkud k nam nikdy vibrace nedoleti), pripadne v cem muze ten "nas" vesmir vlastne expandovat (v jake to prazdnote)...
Osobní názor je vcelku irelevantní. Faktem je, že to nevíme a změnit to mohou jen objektivní důkazy, které ukáží na některou z hypotéz.

Re: Porovnání rychlosti světelných a radiových vl

Napsal: 08. 01. 2018, 12:53
od uzi
"ve stavu dnešního poznání se jeví, že takto vesmír skutečně funguje a zdá se již dost nepravděpodobné, že by to mělo být jinak" -- a to je mozna to dogma, kdyz jsme 100 let zasekli na miste a ta slavna "teorie vseho" - na ktere delal uz einstein, neni na dohled...

Takze vy jste presvedcen, ze tachyon neni a nic rychlejsiho nez svetlo neni nebude neexistuje?

Me se nejak nezda, jak se tvrdi, ze uz mame 50 ly od Zeme signal (treba z pocatku televizniho vysilani), vzdyt to by musel byt sotva detekovatelny (pokud vubec), natoz citelny (dekodovatelny) signal v takove vzdalenosti :-)

Podobne jak muze foton? uletet az 46 miliard ly z horizontu udalosti, ze na te trase nepotkal jine atomy co by ho zastavily a vleti zrovna do hubbla... Jasne, vyzareny vykon bude o mnoho radu jinde, vesmir je ridky, ale stejne je to velmi velmi neuveritelne :)

Re: Porovnání rychlosti světelných a radiových vl

Napsal: 08. 01. 2018, 18:09
od martin b
uzi píše: a to je mozna to dogma, kdyz jsme 100 let zasekli na miste a ta slavna "teorie vseho" - na ktere delal uz einstein, neni na dohled...
Dogma je z definice nějaká teze, o které se nepochybuje. Typicky se uplatňuje v náboženství, nějaká autorita řekne, že takhle to je a o tom se nediskutuje. Vědecký poznatek, ke kterému se došlo staletími výzkumu, který je opřen o pozorování přírody a který je možné pomocí důkazu vyvrátit, lze těžko nazývat dogmatem. Je to významový opak dogmatu.
uzi píše:Takze vy jste presvedcen, ze tachyon neni a nic rychlejsiho nez svetlo neni nebude neexistuje?
Jediný význam slova "tachyon" je, abychom nemuseli dlouze říkat "částice rychlejší než světlo", když o něčem takovém chceme hovořit. Jinak je to ale naprosto prázdný pojem, není známa jediná indicie, že by taková částice měla existovat a jak už jsem napsal, jeví se to jako velmi nepravděpodobné.
uzi píše:Me se nejak nezda, jak se tvrdi, ze uz mame 50 ly od Zeme signal (treba z pocatku televizniho vysilani), vzdyt to by musel byt sotva detekovatelny (pokud vubec), natoz citelny (dekodovatelny) signal v takove vzdalenosti :-)
To je samozřejmě pravda, že bude slabý, ale nevím, co by se na tom někomu nemělo zdát. To je jako kdybych řekl, že se mi nezdá, že auto jedoucí 50 km/h bude po hodině jízdy 50 km od startu. V čem je problém?

Re: Porovnání rychlosti světelných a radiových vl

Napsal: 08. 01. 2018, 21:16
od zuzi
Jen možná drobnost k rychlosti světla, neukázalo se pravě na Michelsonův–Morleyův experimentu že je rychlost konečná a přestane fungovat skládání rychlosti?
https://en.wikipedia.org/wiki/Michelson ... experiment

Re: Porovnání rychlosti světelných a radiových vl

Napsal: 08. 01. 2018, 22:13
od martin b
Jak si lze přímo na té wiki přečíst, tento experiment slouží k ověření existence éteru. A to tím způsobem, že zkoumá, jestli se rychlost světla liší v různých směrech při pohybu prostorem, tedy hypotetickým éterem. To nikdy nebylo zjištěno, ani v moderních přesnějších experimentech, čili máme za to, že nic jako éter neexistuje.
To je smysl toho experimentu. Toho, že by svou podstatou nějak ukazoval na konečnou rychlost světla a na to, že neplatí klasické skládání rychlostí, si nejsem vědom. To mi nepřijde jako korektní interpretace.

Re: Porovnání rychlosti světelných a radiových vl

Napsal: 09. 01. 2018, 09:28
od zuzi
Jo máš pravdu, spíš jsem to nahodil jako věc co jsme si pamatoval, očividně špatně ;) Nicméně to vedlo k Lorentzově hypotéze a to následně k STR, takže veeelkou oklikou to vlastně k zafixování rychlosti světla :) (teď se z toho jen vylhávám..)

Re: Porovnání rychlosti světelných a radiových vl

Napsal: 19. 07. 2019, 23:09
od scibuff
Fyzikalny limit rychlosti vyplyva priamo z Maxwellovych rovnic (1861-62), t.j. 25 rokov pred Michelson–Morley experimenton (1887). Z tych je zrejme, ze jedina mozna transformacia medzi inercialnymi sustavami je ta Lorentzova, ktoru definuje jeden parameter - c. Mimochodom, tento univerzalny/vesmirny limit c je v skutocnosti rychlost kauzality.

Lorentzova transformacia funguje iba so specificou hodnotou c, danou konstantami z Maxwellovych rovnic (elektromagnetizmu), t.j.

Obrázek

kde mu je permeabilita (magnetizmus) a epsilon je permitivita (elektricka sila/Coulombov zakon) prostredia

Z Maxwelloych rovnic dalej vyplyva, ze c je rychlost sirenia elektromagnetickych vln (bez rozdielu od okolnosti, ze akych vznikaju)