Naše expedice za tmavou oblohou do Rumunska skončila takovým menším fiaskem. Koukali jsme na oblohu v podstatě každou noc od pondělí 17. do soboty 23.8.2009, a to celkem na 4 různých místech. Vždy to byla místa, která jsou na mapách sv. znečištění černá a vždy jsme byli několik desítek km hluboko černé oblasti. Nadmořské výšky stanovišť byly cca 300 (JV od Aradu), 1500 (v horach J od Sibiu), 2100 (na hřebeni Paringu) a 600 (severně od Bradu) metrů, na těch ve 300 a 2100 byla nějaká oblačnost, ale na těch zbylých dvou bylo zcela jasno.
Přes tuto "ideální" konfiguraci se očekávaný "wow" efekt nedostavil. Zajímavé je, že místům nelze snadno přiřadit "Bortle", protože jednotlivé prvky jsou protichůdné. Například na místě v 1500 metrech se nízká oblaka jevila jako tmavé díry v obloze a nikde nebylo vidět žádné sv. znečištění. Přesto bylo poměrně dobře vidět okolo sebe, i na složitější manipulaci s věcmi bylo dost světla, M33 jsem viděl jen obtížně očním pohledem, zvířetníkové světlo nebylo patrné (možná jen nevím, co hledat, ale vím, že kamarád ho za dobrých podmínek viděl a až zpětně se dozvěděl, že to existuje) a mhv (určená pomocí trojúhleníků, v čemž mám letitou praxi) byla cca 6.6 (na našem místě v Zachotíně na Vysočině mívám obvykle okolo 6.3-4, mám přeci jen už trošku nedokonalý zrak). Také na viditelnosti deepsky objektů v dalekohledu bylo vidět, že nejde o řádný zázrak, prostě taková nadprůměrná obloha na Vysočině v ČR.
Dokáže někdo vysvětlit,v čem je problém? Došlo od vytvoření map k radikálnímu zhoršení světelných podmínek v Rumunsku? Nebo jsme měli jen smůlu? Na všech místech jsme pozorvali stejný efekt, že při posvícení baterkou nahoru byl vidět kužel. Nejprve jsme to připisovali vlhkosti, ale jevilo se to i na poslední místě, kde celé dvě noci neulpěla na ničem ani kapka vody, až do rána se dalo ležet jen tak v trávě a pohazovat si do ní papírové mapy.Je tedy možné, že bylo velmi zaprášené ovzduší a proto bylo tak špatně vidět?
V podstatě jediné nové, co nám výlet přinesl (kromě NEUVĚŘITELNÝCH ne-astro zážitků) byl pohled od Střelce na posledním stanovišti, zatímco zenit byl jak zenit u nás, obzor byl mnohem lepší než obzor u nás a tak jsme poprvé viděli strukturu užasného Velkého oblaku. Čekali jsme ale víc.
Budu vděčný za jakékoliv postřehy, v případě zájmu sem přihodím info o místech, včetně úžasné lokality na hřebeni hor v 2113 metrech, kam jde při troše odvahy "dojet autem".
-------------
Předpokládám, že se brzo ozve Petr, který na výpravě fotil Canonem 20D z HEQ5 a rozplýval se nad podmínkami z fotografického hlediska blahem


