Zdravím, jsem zpět z Karpat a tak přináším stručné hlášení o tamních pozorovacích podmínkách. Pohyboval jsem se po oblasti mezi Rachovem a Vorochtou, tedy Černohorská polonina).
Jak nahoru Dostat se do vyšších poloh s dalekohledem není žádná sranda. První možnost je jít pěšky a na záda přibalit nějaký lehký refraktor, jako já. Pokud chcete nahoru s něčím větším, nejspíš to budete muset vyvézt. Jenže místní silnice a cesty jsou bez přehánění jako jeden velký tankodrom. Pokud pojedete nějakou místní dopravou, šoféři se tam s ničím nepářou a poškození dalekohledu je tak jen otázka času. Proto doporučuju použít vlastní osu a vyhledat místo podle kvality komunikace.
Pozorovací podmínky První a největší výhoda je absolutní tma tmoucí. Města v noci téměř vůbec nesvítí, jsou schovaná v dolinách a vy si tak můžete vychutnat prakticky dokonalé světelné podmínky. Druhou výhodou je velká nadmořská výška, tedy šance na menší atmosférické rušení. Jen pozor, nahoře obvykle fouká vítr, odnáší papíry a kymácí s aparátem, takže je to pořád o štěstí. Třetí výhodou je klid - v noci po horách nikdo nechodí. Jen v blízkosti turistických odpočívadel budete vzbuzovat svojí činností zvědavost všech přítomných osob. Pro místní budete exot, ale stejně se budou chtít mrknout.
Moje pozorování Na začátek musím dodat, že obě místa pro pozorování jsem si moc nemohl vybírat - vždy vycházela z lokálních možností a podléhala jiným cílům výpravy.
První pozorování jsem podnikl večer 2.8. z turistického tábořiště pod sedlem Šešulu ve výšce 1500 m.n.m. Oblačnost nulová, tma dokonalá, ale všechno na jih od ekliptiky bylo skryto za terénem, navíc foukal vítr a třásl mi aparátem. Planety byly mimo viditelnost, takže jsem se zaměřil na dobře viditelné DSO (M13, M31, Dvojitá hvězdokupa). Seeing byl velmi dobrý. Mít větší aparát, viděl bych snad až na konec vesmíru. Úplně stačilo vzít malý triedr a kochat se vleže ze spacáku

Druhé pozorování jsem zkusil večer 3.8. z turistické základny "Ekologičnij Punkt Peremička" pod Hoverlou ve výšce cca 1540m.n.m. Odtud byl již mnohem lepší výhled. Vítr se uklidnil, počasí zůstalo prvotřídní. Při zvětšení 50x jsem zaměřil Jupiter a chvílemi jsem měl dojem, že vidím Ganymeda. U Saturnu jsem byl vůbec rád, že rozliším tvar prstenců. Na Měsíci krásně vystupovalo pohoří okolo Sinus Iridum. Naneštěstí se kolem mě začal tvořit hlouček zvědavců, takže jsem se nakonec nedostal k DSO a strávil zbytek času prezentováním cílů Sluneční soustavy.
V dalších dnech se začaly po obloze honit mraky a z lesních tábořišť stejně nebylo nic vidět. I přesto jsem se s tím prťavým dalekohledem tahal docela rád, okusil skvělé podmínky a vzpomínal na svého Dobsona.
Bresser NT-203/1000 EXOS-2 GOTO "Lucifer"+ Canon EOS 1200D + Lacerta MgenII ;triedr Bresser Hunter 10x25