Moje (astro)exkurze na Ukrajinu.

[Svart]

Zdarec,
Za pár hodin sedám na první ranní vlak, čímž začne má letošní ukrajinská anabáze. Kromě urbexu v Kyjevě a Pripjati a přechodu Karpat mě čeká ještě jedna věc, na kterou se těším - ukrajinská tma.

Plánuju v Karpatech podniknout terénní pozorování na hřebenech v okolí Hoverly, tedy ve nadm. výšce okolo 2000m. Zkusím svým třem souputníkům ukázat pár klasických tutovek a pak se zkusím zaměřit na jasnější hvězdokupy a galaxie.

K tomu mám přibalenou dost šílenou mobilní aparaturu - nějak se mi podařilo na svůj stařičkej 5cm refra-lidlskop nabastlit rozměrově nekompatibilní 1,25' 10mm okulár, čímž se mi daří zvětšení asi 50x. Stativ je ještě šílenější - bude to lehká kovová trubka, zakončená vybočenou vidlicí s otvorem pro přišroubování tubusu. Nicméně jsem to testoval a funguje to. Výhoda je, že to dohromady nic neváží a trubku zarazím do země úplně kdekoli. Nevýhoda je ta, že pozorovat musím vleže. Ale myslím, že moje nohy za to budou rády.

S ohledem na výše zmíněné technické vybavení však nečekejte žádné fotky. Výsledky můžou jedině překvapit. Ale po návratu (8.8.) tu určitě krátce poreferuji o pozorovacích podmínkách.

Jasnou oblohu i vám doma.
Svart out.

[Svart]

Zdravím, jsem zpět z Karpat a tak přináším stručné hlášení o tamních pozorovacích podmínkách. Pohyboval jsem se po oblasti mezi Rachovem a Vorochtou, tedy Černohorská polonina).

Jak nahoru
Dostat se do vyšších poloh s dalekohledem není žádná sranda. První možnost je jít pěšky a na záda přibalit nějaký lehký refraktor, jako já. Pokud chcete nahoru s něčím větším, nejspíš to budete muset vyvézt. Jenže místní silnice a cesty jsou bez přehánění jako jeden velký tankodrom. Pokud pojedete nějakou místní dopravou, šoféři se tam s ničím nepářou a poškození dalekohledu je tak jen otázka času. Proto doporučuju použít vlastní osu a vyhledat místo podle kvality komunikace.

Pozorovací podmínky
První a největší výhoda je absolutní tma tmoucí. Města v noci téměř vůbec nesvítí, jsou schovaná v dolinách a vy si tak můžete vychutnat prakticky dokonalé světelné podmínky. Druhou výhodou je velká nadmořská výška, tedy šance na menší atmosférické rušení. Jen pozor, nahoře obvykle fouká vítr, odnáší papíry a kymácí s aparátem, takže je to pořád o štěstí. Třetí výhodou je klid - v noci po horách nikdo nechodí. Jen v blízkosti turistických odpočívadel budete vzbuzovat svojí činností zvědavost všech přítomných osob. Pro místní budete exot, ale stejně se budou chtít mrknout.

Moje pozorování
Na začátek musím dodat, že obě místa pro pozorování jsem si moc nemohl vybírat - vždy vycházela z lokálních možností a podléhala jiným cílům výpravy.

První pozorování jsem podnikl večer 2.8. z turistického tábořiště pod sedlem Šešulu ve výšce 1500 m.n.m. Oblačnost nulová, tma dokonalá, ale všechno na jih od ekliptiky bylo skryto za terénem, navíc foukal vítr a třásl mi aparátem. Planety byly mimo viditelnost, takže jsem se zaměřil na dobře viditelné DSO (M13, M31, Dvojitá hvězdokupa). Seeing byl velmi dobrý. Mít větší aparát, viděl bych snad až na konec vesmíru. Úplně stačilo vzít malý triedr a kochat se vleže ze spacáku

Druhé pozorování jsem zkusil večer 3.8. z turistické základny "Ekologičnij Punkt Peremička" pod Hoverlou ve výšce cca 1540m.n.m. Odtud byl již mnohem lepší výhled. Vítr se uklidnil, počasí zůstalo prvotřídní. Při zvětšení 50x jsem zaměřil Jupiter a chvílemi jsem měl dojem, že vidím Ganymeda. U Saturnu jsem byl vůbec rád, že rozliším tvar prstenců. Na Měsíci krásně vystupovalo pohoří okolo Sinus Iridum. Naneštěstí se kolem mě začal tvořit hlouček zvědavců, takže jsem se nakonec nedostal k DSO a strávil zbytek času prezentováním cílů Sluneční soustavy.

V dalších dnech se začaly po obloze honit mraky a z lesních tábořišť stejně nebylo nic vidět. I přesto jsem se s tím prťavým dalekohledem tahal docela rád, okusil skvělé podmínky a vzpomínal na svého Dobsona.

[Artaban]

Svart : Co se týče Jupitera a Ganymeda, tak Ganymed, je přece vidět i menším triedrem z Prahy
Dokonce i GRS, se dá na Jupiteru rozpoznat v dobrém dalekohledu už od zvětšení asi 50x.
Podstatné ale je, že jsi měl pěkný zážitek z pěkných podmínek!

[MaG]

Tma je jedna věc, ale na druhé straně z toho reportu vyplývá, že vyvézt 40+cm dobson na 2700 m vysokou Edelweisspitze je úplně jiný level a motivace jet raději do světlejších Alp. Podobně jižněji ležící Chorvatsko s lépe dostupnými objekty jižního nebe. Pokud je to s Ukrajinou takhle, jiná volba není.

[Svart]

Svart : Co se týče Jupitera a Ganymeda, tak Ganymed, je přece vidět i menším triedrem z Prahy
Dokonce i GRS, se dá na Jupiteru rozpoznat v dobrém dalekohledu už od zvětšení asi 50x.
Podstatné ale je, že jsi měl pěkný zážitek z pěkných podmínek!

Jak už jsem avizoval před odjezdem, ten dalekohled byla docela pekelná lidlo-improvizace. Vykazoval příšernou barevnou vadu, část viny taky přičítám nízké výšce Jupitera nad obzorem v době pozorování. I přes to jsem byl překvapenej, že při 50x zvětšení vedle kotouče nevidím celou "rodinku". Ale nic lepšího jsem s sebou vzít nemohl. Takže můj report berte spíš jako hlášení o tamní tmě, o tamních dopravních a pozorovacích podmínkách.

[MilAN]

A mělo vůbec význam brát takový přístroj, který neukáže ani to, co dobrý triedr ? Jupiterovy měsíce musí ukázat i brýlová čočka uprostřed Prahy.

[Svart]

A mělo vůbec význam brát takový přístroj, který neukáže ani to, co dobrý triedr ? Jupiterovy měsíce musí ukázat i brýlová čočka uprostřed Prahy.

Přibalil jsem ho s sebou, protože vlastně nebylo co ztratit Vážilo to jen pár gramů a výsledek mohl jedině překvapit. Astronomie ani nebyla hlavní důvod cesty, spíš zpestření. Jinak tenhle přístroj ukazoval Jupiterovu rodinku zcela běžně i s původním lidlovským okulárem, tady fakt hrála roli malá výška nad obzorem.