Jižní Afrika, Sutherland, Blesfontein
Napsal: 24. 05. 2015, 01:18
Zdravím,
tak jsme na cestě domů po čtrnácti dnech (resp. 12 nocích) z našeho astrofoto výletu za jižní oblohou.
Rád bych se podělil o pár subjektivních poznatků ohledně stanoviště kde jsem strávili prakticky všechen astronomii věnovaný čas - oblasti okolo městečka Sutherland v Jihoafrické republice (případně konkrétní farmě Blesfontein vzdálené cca 20km východně od Sutherlandu).
Cílem bylo najít místo na jižní polokouli s rozumnou pravděpodobností jasné oblohy v dubnu/květnu za rozumné cestovní náklady.
Nakonec právě kvůli podstatně nižším nákladům oproti Chile a Namibii zvítězila malinko netradiční lokace JAR.
Se svými spolucestovateli jsme se spolehli na to, že pokud již někdo staví největší dalekohled na jižní polokouli v našem případě 11m SALT, tak ví kde jej postavit.
Toto se ukázalo trochu ošidné neboť klimatické podmínky v Sutherlandu jsou měřitelně horší než právě v Atacama/Chile nebo Namibijské poušti. Pokud pro tyto konkurenční lokality vychází statisticky 80-90% pravděpodobnost jasné noci, v naší zvolené oblasti to bylo jen lehce nad 50%. Při cca polovičních nákladech jsme toto riziko ale rádi podstoupili.
Výsledek je že z maximálně 12 nocí kdy jsme byli na farmě bylo astrotofotograficky použitelných 6-9. Nejlepší byly první 4 noci prakticky bez mráčku (ale kdy nad ránem svítil ještě Měsíc), potom už většinu nocí zlobila nějaká forma oblačnosti (povětšinou vysoká, přes kterou se dalo fotit celkem slušně, občas za cenu závoje kolem jasných hvězd). Praktická absence světelného znečištění (kromě 300km vzdáleného Kapského města, jenž dělalo bobek SZ do výšky 5-10st nad J-Z obzorem), způsobovalo, že fotky byly oblačností poškozeny pouze minimálně (občas ztrátou pointační hvězdy, nebo právě halem kolem hvězd).
První noci nás výhled na nerušenou oblohu s jižní Mléčnou dráhou v nadhlavníku prakticky odboural. Objektivní měření sice udávala jen lehce nadprůměrných 21,5-21,6 mag/arcsec, ale subjektivní dojem z oblohy se nedá slovy popsat. S ohledem na vzdálenost a velikost SZ mi to hodně připomělo první noc Chile v říjnu 2010 (i když tam přístroje, zřejmě s ohledem na fázi slunečního cyklu měřily podstatně tmavější tmu).
Pokud se k tomu přičte skvělý přístup a kuchyně místních farmářů, tak toto místo nemá chybu. Více se mi snad podaří doplnit formou blogu později, případně doplní spolucestující kolegové.
Pro případné následovníky bych jen doporučil jarní termín posunout spíše do dubna, kdy bývá ístní počasí stabilnější...
Několik fotek, kam doufám kolegové brzy doplní další, lze najít pod příslušnou hledací formulí na astrofotkách:
Blesfontein
tak jsme na cestě domů po čtrnácti dnech (resp. 12 nocích) z našeho astrofoto výletu za jižní oblohou.
Rád bych se podělil o pár subjektivních poznatků ohledně stanoviště kde jsem strávili prakticky všechen astronomii věnovaný čas - oblasti okolo městečka Sutherland v Jihoafrické republice (případně konkrétní farmě Blesfontein vzdálené cca 20km východně od Sutherlandu).
Cílem bylo najít místo na jižní polokouli s rozumnou pravděpodobností jasné oblohy v dubnu/květnu za rozumné cestovní náklady.
Nakonec právě kvůli podstatně nižším nákladům oproti Chile a Namibii zvítězila malinko netradiční lokace JAR.
Se svými spolucestovateli jsme se spolehli na to, že pokud již někdo staví největší dalekohled na jižní polokouli v našem případě 11m SALT, tak ví kde jej postavit.
Toto se ukázalo trochu ošidné neboť klimatické podmínky v Sutherlandu jsou měřitelně horší než právě v Atacama/Chile nebo Namibijské poušti. Pokud pro tyto konkurenční lokality vychází statisticky 80-90% pravděpodobnost jasné noci, v naší zvolené oblasti to bylo jen lehce nad 50%. Při cca polovičních nákladech jsme toto riziko ale rádi podstoupili.
Výsledek je že z maximálně 12 nocí kdy jsme byli na farmě bylo astrotofotograficky použitelných 6-9. Nejlepší byly první 4 noci prakticky bez mráčku (ale kdy nad ránem svítil ještě Měsíc), potom už většinu nocí zlobila nějaká forma oblačnosti (povětšinou vysoká, přes kterou se dalo fotit celkem slušně, občas za cenu závoje kolem jasných hvězd). Praktická absence světelného znečištění (kromě 300km vzdáleného Kapského města, jenž dělalo bobek SZ do výšky 5-10st nad J-Z obzorem), způsobovalo, že fotky byly oblačností poškozeny pouze minimálně (občas ztrátou pointační hvězdy, nebo právě halem kolem hvězd).
První noci nás výhled na nerušenou oblohu s jižní Mléčnou dráhou v nadhlavníku prakticky odboural. Objektivní měření sice udávala jen lehce nadprůměrných 21,5-21,6 mag/arcsec, ale subjektivní dojem z oblohy se nedá slovy popsat. S ohledem na vzdálenost a velikost SZ mi to hodně připomělo první noc Chile v říjnu 2010 (i když tam přístroje, zřejmě s ohledem na fázi slunečního cyklu měřily podstatně tmavější tmu).
Pokud se k tomu přičte skvělý přístup a kuchyně místních farmářů, tak toto místo nemá chybu. Více se mi snad podaří doplnit formou blogu později, případně doplní spolucestující kolegové.
Pro případné následovníky bych jen doporučil jarní termín posunout spíše do dubna, kdy bývá ístní počasí stabilnější...
Několik fotek, kam doufám kolegové brzy doplní další, lze najít pod příslušnou hledací formulí na astrofotkách:
Blesfontein