Schmidt-Cassegrain versus Newton

[vaclav1]

Zdravím přátele astrofotografy.Dnes jsem modeloval v OSLO LT5.4 soustavy Newton 200/1000 mm a Schmidt-Cassegrain 200/2000 mm klasický s oběma sférickými zrcadly(komerčně vyráběný v Celestron).
Pokud jsem porovnával velikosti spot diagramů hvězdy na kraji pole obou systémů vyšly spoty velice podobné a stejně veliké.
Pro test zvolil jsem pole o průměru 35 mm u obou systémů.
Spot hvězdy u obou systémů činil 0.033 mm.Křivost pole u Newtona 1000 mm a Cassegraina 360 mm.Pokud by se Schmidt-Cassegrain použil na astrofoto s malou ccd kamerkou ATIK 314E, ATIK 320E za použití binningu 2x2 tak by se spot diagram hvězdy dostal na velikost binovaných pixelů...Citlivost ccd kamerky bude vysoká a exposice čtvrtinové.Koma se skryje a hvězdy budou kulaté.Na malé planetárky, galaxie, kulové hvězdokupy zajímavá možnost využití Schmidt-Cassegraina.

[Vabra]

Ten Newton jsi modeloval bez koma korektoru?
Umel by jsi namodelovat jak by pro porovnani vysel Newton-Mak 190/1000?

Nejak nerozumim na jakem poli jsi to modeloval, uvadis 35mm a potom se odkazujes na kamery s chipem o velikosti 1/2"...

[vaclav1]

Zorné pole obou přístrojů je 35 mm v průměru, Newton bez komakorektoru.Malé čipy jsou vhodné kvůli tomu, že koma obou přístrojů neruší při astrofotografii.Pokud budou mít oba přístroje stejnou světelnost F/10 pak má Newton velikost komy pouhou čtvrtinu Schmidt-Cassegrainu a 5x menší sklenutí pole.Maksutov Newton 190/1000 mm neznám u něho křivosti menisku, modelovat v OSLO lze cokoliv smysluplného.

Něco pro inspiraci v astrofotografii se SC: http://www.celestronimages.com/details.php?image_id=5759

Přeji hezký den.Tak už konečně vím jaký použít komakorektor k soustavě Schmidt-Cassegrain

komerčně vyráběný v Celestronu se sférickými zrcadly.

Spot diagram u korigovaného SC 200/2000 mm je pod 9 mikronů v poli o průměru 35 mm.

Nekorigovaný SC 200/2000 mm má spot diagram do 33 mikronů v poli o průměru 35 mm.

Takže astrofoto s korigovaným SC půjde i se ccd kamerami s velkými čipy a malými pixely.

Korektor by mohla vyrobit Meopta nebo Drbohlav případně Turnov.Jsou použita skla BK7 v obou čočkách.

Aberace sférická a chromatická jsou stejné velikosti jako u původního klasického SC.

Křivost pole je také stejná, pouze je odstraněna koma.

Celestron HD aplanatic SC mají složitější(3 čočkový) korektor, který srovnává pole do roviny.

Srovnat pole je možné rozptylkou těsně u ccd čipu, otázka jak ji technicky dostat těsně k čipu…výpočtem musí být 5 mm před čipem rovinnou plochou.Pole se srovná cca 10x plošší než u klasického SC 200/2000 mm.

[Jiri_Skalsky]

To Václav 1 : Myslím.že nebudeš daleko od skutečnosti od 190/1000,když si do svého OSLO dáš tyto parametry:

Průměr 190 BK7 R1=-357,5
    D1=20
 R2=-369
    D2=850
Sféra pr.220 R3=-2040
D3=BFL=-1038,8
R Petzval.     R4=-1000

Celá soustava je zase kompromisní.neodstraňuje komu.
Pro mě by nastal zázrak,kdyby D2 změnil na hodnotu 1360 a zvětšil primár na 230-240 mm.
Bohužel lidé chtějí jen krátké hračky a mě tento přístup pěkně ....
Napsal jsem něco i o Tvém návrhu systému se sférou a trojčočkovým korektorem,ale asi jsi to nenašel. Vřele doporučuji.

Srdečně zdraví J.S.

P.S. Pokud se tím budeš zabývat,rád bych Tě poprosil,zdali bys neuveřejnil spoty jak krátké,tak dlouhé verze.
Taky doporučuji u Tvého SCT - C8 nebo M8 vzdálit korekční desku od primáru na nějakých 550-560 mm a zachovat vzdálenost sekundáru od primáru a podívat se, co to udělá s komou.