Astronomické fórum

Honza Ebr :

http://www.supra-dalekohledy.cz/recenze/c5-s-spotter.html

Takže i podle recenze H.Zahajského vykreslí tento Celestron SC5" kinofilm, stejně jako SC6", se kterým jsem, coby teleobjektivem, pořizoval pěkné snímky na diapozitivy.

Více o SC5"+6" ve vedl.vlákně ( na konci ) :

http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1268396811

Nevěřím, že by dírou o průměru 26 mm u 6" SCT mohlo být vykresleno pole o průměru 42 mm bez vinětace. Bez ohledu na odkazy . Geometrie je jen jedna.

Milane, Jestli Honza Zahajský tvrdí - a z té recenze na stránkách Supry jsem to tak pochopil - že to má vyzkoušené a funguje to, tak to asi fakt funguje. A neměl bych odvaho tvrdit, že si to vymyslel... ;)

Milane, Jestli Honza Zahajský tvrdí - a z té recenze na stránkách Supry jsem to tak pochopil - že to má vyzkoušené a funguje to, tak to asi fakt funguje. A neměl bych odvaho tvrdit, že si to vymyslel... ;)

Já nikde netvrdím, že si někdo něco vymyslel . Vycházím z jednoduché geometrie  a ze stavby a konstrukce SCT, a ta je jasná. Pokud ne, tady je konkrétně vyhodnocená vinětace   6" SCT Celestronu XLT, měřená  na  čipu APS-C, čili na průměru nějakých 28 mm. Kinofilm má  průměr 42, křivku si lze tedy extrapolovat. Zrovna tak si každý sám může změřit, jak je velké nevinětované pole ( 1 pixel ~7.4 um). Co a jak vadí, ať si každý zhodnotí sám.

Milane, přiznávám, že tohle mi nic neříká. Nejsem optik a tyhle grafy jsou pro mě španělská vesnice. Uznávám, že ty tomu narozdil ode mě rozumíš, takže asi víš, o čem mluvíš. Pak mi tedy není jasmé, jakou SLR kamerou byly pořízeny ty snímky a na co fotil Sirius. Tím nechci zpochybnit tvoje tvrzení, jen bych v tomto chtěl mít jasno. I mě - při nulových znalostech optiky - vrtá hlavou průměr tubusu u SCT a těch vykreslených 43mm.

Honza Zahajský toho prcka testoval ve dne a tam poznáš prd, mimochodem C SCt 5" vlastním a do noční oblohy s ním koukám velice rád, párkrát jsem s ním i fotil-jak na APS-C, tak na jiných (menších) čipech, APS vinětuje (nikterak dramaticky), rovnat komu nemá smysl, ta je minimální a redukovat ohnisko mi přijde taky zcestné, jo a v neposlední řadě-ty nic neříkající grafy jsou vážně nic neříkající (i když jim rozumím), realita je poněkud jiná a nemusíte se bát nasadit tohodle prcka ani ve spojení s APS čipy, samozřejmě s přihlédnutím k vyšší vinětaci

Full-frame - diapozitiv FUJI PROVIA 100F, Celestron SC6" :



info : http://astrofotky.cz/gallery.php?show=./~SIRIUS758/1238116194.jpg

Nojo, jenomže to mění situaci, je použitý telekonvertor 2x, tedy ty roztáhneš obraz z kruhu o průměru nějakých 20mm (který je vykreslený vpohodě, bez velké vinětace) do plochy o průměru 40mm.
Bez toho telekonvertoru by to už takové nebylo.

to : SIRIUS_758 :
Díky, že jsi sem umístil tu fotografii i popis.
Z popisu může být každému jasné, že  využíváš právě tu středovou část ( t.j. průměr nějakých  21 mm), což se  bohatě vejde do oné 26 mm díry  na výstupu SCT.  V tomto průměru je  vinětace  ještě přijatelná  ( viz horní graf - rozsah cca 2800pixelů) a  odpovídá zhruba vinětaci  slušných  fotografických objektivů.
Pokud by bylo využito pole kinofilmu v ohnisku samotného přístroje, byla by vinětace přes 45%, a ta je na většině snímků již velmi rušivá.
Rovněž využíváš pouze centální část  do vzdálenosti  nějakých 12´( 0,2°)  což je v kvalitě  okrajů pole významný rozdíl oproti  24´(0,4°) u přímé fotografie. Rozdíl  ukazuje dobře  spot diagram tohoto přístroje: ( a kdo se někdy tím přístrojem díval, tak to viděl naprosto zřetelně )



Názorně jsi předvedl, že  je potřeba znát parametry a vlastnosti svého přístroje a ty náležitě využít( tak tomu je ostatně u všech Tvých snímků !)
6"SCT je velmi lehký a kompaktní přístroj, s dobrým odcloněním parazitních světel a velmi dobrou  a kontrastní kresbou na ose.
Je ale potřeba si uvědomovat i  jeho meze.

 Pánové, vy mně tady popotahujete za něco, co jsem netvrdil.. Já jsem napsal, a za tím si stojím, že ty malé Celestrony vykreslí bez nepříjemného ořezu, tedy nikoli bez vinětace, tak velké pole, že jde použít 72° VIXEN LVW 42mm. Je jasné, že ta vinětace tam musí být, jenže pokud ji nechcete hledat, tak si ji vůbec nevšimnete.. Je to stejné jako v případě použití "malé" a "velké" binohlavy - použijete-li TV Panoptik 24mm ( nebo třeba libovolný Plöossl 30mm ) do binohlavy s malými hranoly, bude obraz velmi rušivě ořezán uvnitř jeho zorného pole ohraničeného clonou. Použijete-li výše zmíněné okuláry do binonástavce s většími hranoly, bude vykreslená celá oblast uvnitř clony. Ale je jasné, že malá vinětace, ve smyslu ztmavení u kraje pole tam bude, především měřitelná, nikoli rušivě viditelná.. I když výrobce  binohlavy toto neuvádí. A je určitě lepší v tomto případě pozorovat s Panoptikem 24mm než s Plösslem 25mm.. A takto jsem to myslel, a na několika místech AF popisoval - že v SCT6", na rozdíl od SW MAKů, lze použít i takovéto širokoúhlé okuláry.

 Stejně tak je zřejmé, že barlow pole roztáhne, naopak reduktor pole bez vinětace úměrně zmenší.. Pokud ta "MilANem" vypočítaná vinětace 45% na kinofilmu je míněna jako cca půl expozičního stupně, tak to je zanedbatelné, protože to má většina objektivů..Bude to spíš myšleno na cca 50%, čili poloviční osvit, a takto o jednu clonu to už vidět samozřejmě je..
   Našel jsem testovací diapozitivy přes SC6", až budu mít čas to naskenovat a někam uložit, budou obrázky k dispozici.. Jak jsem psal, je v ohnisku 1500mm vidět, že plný formát kinofilmu je v bezprostředních růžkách 1 až 2mm ořezán, ohraničen, zkrátka černo.. Umístí-li se zrcadlovka až za 2" zrcátko, tak se to ještě zmenší na cca 1mm ( ohnisko už bude samozřejmě kapku delší.. ). Vinětace na diapozitivu začíná být vidět tak od těch 10mm od středu, když je na foto samotná obloha. Při snímku bez oblohy si na šířku políčka vinětaci ani nevšimnete, jen při podexpozici,ale v rozích vidět je..

Tak nejprve, jak vypadá vinětace na fotografiích pořízených přes Celestron SC 6" pomocí APS digitální zrcadlovky :







Snímky jsou samozřejmě neupravované..Pokud není na snímku po celé ploše obloha, pak je vinětace velmi malá.

Ten můj "graf" není nic jiného, než změřené naexponované políčko APS-C proti obloze Vidět to na něm je  bez jakýchkoliv problémů Můj odhad na kraje plného kinofilmu = minimálně 45% je asi totéž jako 50% = cca 1 expoziční stupeň.
.......
Jinak to nebyla polemika s Tebou , ale s těmi , co to nějak přebírají a po svém interpretují. :)

nezobrazuje se nám obrázek, musíš opravit jeho název, nesmí obsahovat mezery. Nebo musíš do odkazu místo mezery dát %20

Už jsem to udělal  ;)

edit -  a ty po mě teď asi zase předělal, takže už zase není vidět  Nebudu se v tom teď vrtat. udělej to sám

Koukám, že ti to nějak nejde. Musíš buď soubor na serveru přejmenovat aby nebyly v názvu mezery a z odkazu je taky vyházet, nebo název souboru nechat s mezerami, ale v zápisu odkazu místo všech mezer napsat %20

Udělal jsem to znova, už to nech...

Milane, já jsem o ničem nechtěl polemizovat, ani si nic po svém vykládat. Jen jsem se zeptal, protože jeden napíše to, druhý zase ono. A i když nemám ambice být jednou profi optik, nebo astronom, rád si věci, které mi nejsou uplně jasné, ujasním. Tak se omlouvám, pokud jsem narušil hlubokomyslnou diskusi. Jako odborníka si tě vážím, ale možná by neškodilo ubrat trochu na aroganci

A teď  naskenované diapozitivy s vinětací po celé ploše kinofilmu :







Snímek se stejnou anténou, jaká je na snímku APS byl silně podexponován - vinětace tím zákonitě hodně vylezla, protože diapozitiv podexpozici nemá rád.. Na ostatních dvou snímcích je to reálnější. Při pozorování přes SCT 6" s LVW 42 ve dne, si takovéto vinětace v okuláru nevšimnete.. Stejně tak při pozorování Měsíce, bude-li až do kraje pole. Ale při pozorování noční oblohy je slabé potemnění ke kraji samozřejmě vidět.