RC index

[astar]

co jsem si myslel, že čím větší korekční deska, tím větší problém s chromatickou vadou.

Tak to není , záleží na tom, jak velkou sférickou vadu musí deska  eliminovat  "jak je mohutná" a  ne jenom na jejím průměru , přičemž platí i  to,co jsem napsal v příspěvku 15.

[Psion]

Ano to je pravda, zalezi na spouste parametrů, v rovnici je nejen průměr, poloha neutrální zony, refrakční index korekční desky i chyba sfericke aberace, takže to moje vyjádření může platit i nemusí, nicméně s průměrem mohou chyby narůstat (a v praxi také často narůstají).

[astar]

Můžeš vysvětlit co to je "refrakční index korekční desky" tento pojem neznám . Nemyslíš RC index nebo tím myslýš mohutnost desky ?

[Jiri_Skalsky]

Tam chybi : skla. To je skoro vzdy ND=1.523 .
J.S.

[Psion]

astar: srozumitelnější český výraz je "index lomu".

[astar]

To to  mi nenapadlo, neboť vím , že index lomu není u  u desky nijak podstatný  ,ale důležité je Abbéovo číslo, tedy druh skla.  Pokud je Abbéovo číslo shodné (59,2)  a indexy lomu 1,520  K3  nebo 1,611 SK3  nedojde vůbec k žádné změně ,  obě soustavy jsou identické .  Čím vyšší je   A.č. tím menší je barevný  rozptyl , barevná vada polohy  případně i  RC index   .
Barevnou vadu pak můžeme přibližně určit i jednoduchým výpočtem :
BV = 0,5* dx / v
BV =  barevná vada polohy  max.  (zozdíl poloh ohnisek  F a C )
v =     Abbéovo číslo
dx=   sférická vada soustavy bez desky  
platí pro  nulovou zónu 0,707  pro kterou je BV nejmenší .

[Psion]

Tam chybi : skla. To je skoro vzdy ND=1.523

J.S.: Ano, v případě použití tzv. sodno-draselného skla 1.52, v případě křemičitého skla 1.54 (to používá Meade).

[Psion]

astar: tady je taková hezká tabulka :

[astar]

To je známá závislost. Jen vypovídá o charaktru jednotvivých skel

[Psion]

Index lomu je samozřejmě velmi podstatný, neboť Abbého číslo vychází právě z indexů lomu na C,D, a F čarách.

V=(n_D-1)/(n_F-n_C)

[astar]

Ano,  Abbéovo  číslo se  takto počítá .  
Spět k desce .Hlavní  význam Schmidtovy desky je v eliminaci sférické vady. Velikost  její barevné vady   je závislá  na Abbéovo čísle , velikosti sférické vady a je jedno,   z jakých indexu  to číslo vzniklo .    
Jinak řečeno, nemusím vůbec znát index lomu  ani Abbéovo číslo , stačí jen  přibližně vědět ,  do jaké základní skupiny sklo patří,  viz  graf výše. Deska se bude opracovávat  tak dlouho  až  odstraní sférickou vadu .  Velikost barevné vady se pak bude pohybovat  v možném rozptylu Abbéových čísel  dané skupiny .  Př.  u skupiny  " korunových skel "   se  rozdíl barevné vady   bude pohybovat v cca 18%  ( 65 /55 =1,182  )

[astar]

Byl sem aspirován  tabulkou kterou sem dal Psion a vytvořil sem jinou která vyjadřuje závislost RC indexu  na průměru a světelnosti achromatického objektivu (dubletu ) z běžných skel   BK7 a F2   (obyčejné korunové sklo a obyčejné flintové sklo)  .   Výpočet je položen na velikosti sekundární barevné vady  při vizuální achromázii.

[Psion]

Hezká tabulka, je fakt že do RC 4-5 je to jakžtakž únosné, nad RC 10 je to už mizerie.

[MilAN]

Neukazujte to ale refraktoristům :)

[Habl]

Z čeho jsi vycházel ...
Z běžných korunových a flintových skel (BK 7/F 2) dokázali u C.Zeisse vyrobit dublety s RC _indexnižším než tabulkové hodnoty pro danné objektivy:
RC_index
C  80/500 mm 6,4
C  110/750 mm     8,1
E  250/3750 mm   8,3

C,E typ objektivu  >> Wolfgang Rohr, Univerzita Tuebingen

Habl