Achromatický objektiv

[KpS]

Mám tři pdfka. Dva německé katalogy údajně z let 1916 a 1920. Tyto letopočty ale nejsou součástí textu. Potom ještě mám francouzské vydání, kde je i ceník k 1.7.1920. Ohledně hledače komet (Chercheur de cometes parallactique de 200 mm, Kometensucher 200 mm parallaktischer) se všechna vydání shodují jak v celkovém snímku dalekohledu včetně pro něj speciální montáže tak i ve výše uvedeném popisu objektivu typu D.

[MilAN]

Takže potom je u té kresby Měsíce špatný údaj o ohnisku dalekohledu. Takže máme skompletovány všechny údaje o dalekohledu . A teď by ho měl ještě někdo trochu otestovat, porovnat např. s Königem a poreferovat

[Psion]

Taky jsem objevil z roku 1920 jeden katalog. Popis objektivu D jsem ale nikde nenašel.

http://geogdata.csun.edu/~voltaire/classics/zeiss/zeiss1.pdf

[MilAN]

stáhni si druhou část, popisy objektivů jsou na str 107

[Psion]

Díky, měl jsem staženo, ale tohle jsem přehlédl, tak nakonec opravdu triplet jak jsem si myslel, tím se to vysvětluje. Už jsem se lekl, že Zeiss porušuje zákony optiky :)

[Janek]

Mluvíte o tomto hledači komet:

... K pozorování sluneční činnosti, t. j. statistickému zakreslování slunečních skvrn (prováděnému p. Kadavým), sloužil Merzův
refraktor v západní kopuli (prům. obj. 160 mm, F = 1600 mm), ke studiu povrchu některých planet (kapitán Horka) musel být užíván Zeissův hledač komet (prům obj. 210 mm, F = 1400 mm).

Výroční zpráva ČSA, 1946, správce přístrojů Karel Čacký

[Achernar]

a kde je dneska ten Merz?

[janek950]

a kde je dneska ten Merz?

Na hvězdárně v Úpici - zhruba od poloviny 70.let.
Už to tu někde padlo.

[Achernar]

aha, to mi mohlo dojit, ten jejich Merz znam.

[Peťa]

Možná by stálo za to, aby se někdo na hvězdárně podíval, co je na objektivu skutečně napsáno - jednak typ a jednak ohnisková vzdálenost.. Je klidně možné, že Zeiss po roce 21 upravil ohnisko (?)

Tenkrát se to dělalo tak, že se objektiv vyrobil, pak se změřila přesná ohnisková vzdálenost, a pak se teprve vygravírovala na objímku. To znamená, že "stejný" objektiv existuje v různých ohniskových vzdálenostech.
Justovalo se až na místě určení, dalekohled a příslušenství instalovala spousta lidí od Zeissů, to nebylo jako dnes.

[Psion]

Ono to v podstatě platí dodnes, neexistují dva stejné objektivy, +/- 5% rozdíl v ohniskové vzdálenosti není problém.

[Peťa]

Ono to v podstatě platí dodnes, neexistují dva stejné objektivy, +/- 5% rozdíl v ohniskové vzdálenosti není problém.

Jo, rozdíl je v tom, že si nikdo nedá tu práci to měřit a na ty objektivy to psát. Ale jako vedlejší produkt astrometrie jsou ty čísla vidět.

[Psion]

Dneska stačí udělat fotku hvězdného pole a řada programů si to umí spočítat samo, třeba PixInsight.

[MilAN]

Já si nemyslím, že by to bylo tak složité. Pokud se něco vyrábí v sériové výrobě, tak se uvádějí katalogové údaje. ( a pokud je to ve špičkové kvalitě za špičkové peníze, je k tomu certifikát s měřením) A myslím, že to tak dělali i u Zeissů, když už měli katalog. Pro 99% případů je jedno, a jaká je odchylka, nemá na funkčnost vliv. A v tom 1%, kdy na tom záleží, to je potřeba stejně proměřit i v konkrétních meteorologických podmínkách

[Psion]

Škoda, že u většiny špičkových výrobků přestali certifikát dělat, mám namysli TEC, APM, TeleVue apod. Ten důvod je jednoduchý, uživatelé chtěli vrátit dalekohled, který měl Strehl např. 0.97, prý to není kvalitní :)