Astronomické fórum

Vi někdo jak kreslí monstrum kraťas?

Vezmi si jak kreslí Tvuj dalekohled a teď si představ 800mm objektiv, který kreslí 5x hůře (včetně chromatické aberace) - tak asi tak to kreslí....

To Psion: Ten válec z  BK7 není chromacor.   Pokud se chce korigovat sekundární vada dalším členem  a  nezmění  f   soustavy , je nebytné použití skel  vysokým Abbé číslem  aby se dosálo opačné sekundární vady ke kompensaci  té kterou způsobí objektiv .
Další . Pokud se použiji skla KzSN...  ,tak to nejsou obyčejná skla ,  mají jinou disperzi . Dá se žíc ,že to byly předchůdci ED skel .   Rozhodující je taky rozdíl abbé čísel použitých skel . Čím menší  rozdíl,  tím  větší musí být  zakřivení ploch , a tím se projevují  vady vyšších řádů .

to : Artaban :
Ono se na té Wikipedii nedá zjistit, proč je které  optika zrovna takových parametrů, musí se jít  víc  do podkladů i historie, aby se také zjistilo, k čemu byl dotyčný dalekohled  určen a proto tak konstruován.  ( a žádný nebyl až tak  univerzál).Ale pokud se  člověk bude zajímat o  planety, určitě najde spoustu obrázků, kreslených těmito dalekohledy, a to i s údaji o zvětšení. Údaje o zvětšení 600-800x jsou obvyklé.   Na mnoho věcí neměla  zásadní vliv ani barevná vada - dalekohledy se nepoužívaly na koukání, ale měření. Pro proměření např. dvojhvězd  ta barevná vada nikoho netlačila - podstatný byl světelný zisk a měřítko zobrazení.
Tak alespoň  současný , ilustrující záběr z 28" Greenwichského refraktoru. K autorovi ani zpracování nejsou bližší údaje.

Ale také třeba tohle :

To Milan: Dlouhej tam je pouze jeden, ten 1.25m -57m
Ostatni jsou liliputi ;D
Mam na mysli ty 2 kousky z Greenwich
0.66m -6.8m z roku 1897
0.71m -8.5m z roku 1894
Hlavně tyto dva mužou mit malinkou b.vadu.
Jóó tenkrát se na AF musela asi řešit barevná vada že? ;D ;D

Mohl bys tenhle nesmyslný příspěvek upravit, prosím.
Se smajlíky se nedá bavit.
1:15 - 1:22 nejsou kraťasy, asi jsi žádný takový dalekohled v reálu neviděl.
Tvoje barevná vada bude tak 1/3 z toho Saturnu, nemusíš si nic namlouvat.

Toto vlákno přineslo mnohým z nás nové informace a poučení.
Že nadále zůstanou přesvědčení refraktoristi a reflektoriání, o tom vůbec nepochybuji. Často je to srdeční záležitost.
Přesto si myslím, že je možné alespoň na něčem se shodnout.
Snad na tom, že pro menší průměry (neostrá hranice někde mezi 100mm - 150mm) převládají výhody refraktorů.
Umožňují snadnou konstrukci binokulárů (Bikukr p. Ing. Koláře znám a sériově to asi nikdo vyrábět nebude), hodí se na pozorování chromosféry (tam navíc odpadá problém s barevnou vadou), fotosféry, kde je snadné použití Herschelova hranolu. Poskytují velká zorná pole pro hledače komet a velké jasné DSO, hodí se na jejich focení apod. Mají tedy své pole působnosti.
Tam, kde je potřeba co největší zisk světla (slabé DSO) a tedy i průměr, nemá smysl soutěžit s reflektory. Myslím, že toto potvrzuje i situace na trhu. Jaký je poměr v nabídce refraktorů:reflektorů do 100mm a jak je tomu nad 150mm.
Pokud se týče pozorování planet, je to asi nerozhodně. Někdo akcentuje nepříznivý vliv centrálního zástinu, jiný zbytkovou barevnou vadu, svou roli hraje i komfort při pozorování, nutnost temperace, seeing v daném pozorovacím místě atd.

vidim, ze tu uz dlouho nebyl novy prispevek, tak se pokusim toto subtilni vlakenko trochu ozivit:

http://scopecomics.com/index.html

:-)

Toto vlákno přineslo mnohým z nás nové informace a poučení.
Že nadále zůstanou přesvědčení refraktoristi a reflektoriání, o tom vůbec nepochybuji. Často je to srdeční záležitost.
Přesto si myslím, že je možné alespoň na něčem se shodnout.
Snad na tom, že pro menší průměry (neostrá hranice někde mezi 100mm - 150mm) převládají výhody refraktorů.
Umožňují snadnou konstrukci binokulárů (Bikukr p. Ing. Koláře znám a sériově to asi nikdo vyrábět nebude), hodí se na pozorování chromosféry (tam navíc odpadá problém s barevnou vadou), fotosféry, kde je snadné použití Herschelova hranolu. Poskytují velká zorná pole pro hledače komet a velké jasné DSO, hodí se na jejich focení apod. Mají tedy své pole působnosti.
Tam, kde je potřeba co největší zisk světla (slabé DSO) a tedy i průměr, nemá smysl soutěžit s reflektory. Myslím, že toto potvrzuje i situace na trhu. Jaký je poměr v nabídce refraktorů:reflektorů do 100mm a jak je tomu nad 150mm.
Pokud se týče pozorování planet, je to asi nerozhodně. Někdo akcentuje nepříznivý vliv centrálního zástinu, jiný zbytkovou barevnou vadu, svou roli hraje i komfort při pozorování, nutnost temperace, seeing v daném pozorovacím místě  atd.

Proto je dobré mít dalekohledů několik,podle objektu i podle situace.
   ;)
Ikdyž mám pěkný,poměrně velký refraktor,nejsem ortodoxní refraktorista. Zrcadlo je přece jenom levněší i se svými plusy a mínusy.
  ::)

ps:710mm refraktor na observatoři Greenwich je pěknej macík.Zvláště když pod ním ležíte na podlaze a nevejde se vám do širokoúhlého objektivu u foťáku ;D

Pro Milan: Je pravda že po v čerejšku mam slušnou kocovinu atd. ale mě ty ohniska vychazi pro ten 0,66m F10,3
a pro ten 0,71m F12 ?
Jinak souhlasim. B. vada bude pravděpodobně 1/3 při asi zv. 200x
To Kavka: Přispěvek č. 860 souhlas.

To Psion: na odpovědi mě předběhl astar. pokud si hraješ s Oslo,doporučím Ti spočítat takovou věc. Spočítej barevně dotažený dublet a pak za něj někam před ohnisko umísti takový špalek z BK7 o optickém intervalu třeba 30-40  mmnebo dva,reprezentující optickou dráhu ve dvou hranolech. Nebo optimalizuj soustavu dublet a dva hranoly tak,aby soustava byla optimální jako celek a pak ty hranoly vyhoď. Okamžitě uvidíš to, co Havelka napsal v jedné kapitole "Soustava,za níž následují hranoly."
Myslím,že řada objektivů,které lze koupit,je takto konstruovaná,vyloupla se odkudsi a aby fabrika vydělala,jednoduše je střelí amatérům.Kdo si tu vzpomene na situaci s objektivy a hranoly ze Sometu 25*100 v Astrooptice v Praze?

100% nedorozumění tady způsobuje : " Prosím,poraďte mi,jaký dalekohled si mém koupit. Chci fotografovat a zároveň pozorovat planety a DSO.
Mám doma SW200/800,na planety SW200/1200.

Jdi na 250/1200.Ne ,jdi 300/1500.Ne,400/2000.
Ne,nejlepší je APO/80/600.....

Kolik lidí by si tu asi koupilo přístroj,třeba Cassegrain nebo D-K o světelnosti 1/18?  Na planety a Měsíc...

Jinak obrázky planet z velkých refraktorů19. století nepodceňuji . Fotilo se ale s úzkými filtry.Taky se na Google Images nechají dohledat.


J.S.

To porovnání je velice výmluvné. Bohužel se většina lidí stále žene za "krátkou trubkou". To má své opodstatnění na focení nebo snazší převoz. Ale ta "dlouhá trubka" dává obraz daleko preciznější.

To si dovolím tvrdiť, že sa trochu mýlite. Ak zrovnáte klasický dublet s F/15 a to je jedno či Zeis alebo VOD a krátko ohniskový APO triplet F/7 ktorý tu odprezentoval tuším Psion tak uvidíte ten rozdiel.
Waldes.

Bohužel v tomto má kavka jen a jenom svatou pravdu,ty dalekohledy,třeba i dvojzrcadlové cassegrainy,Dall-Kirkhamy o 1/15-18 dnes nikdo nekoupí,i když jsou s nimi dobré výsledky. Řada takových přístrojů se tu nabízela a reakce minimální.

To si dovolím tvrdiť, že sa trochu mýlite. Ak zrovnáte klasický dublet s F/15 a to je jedno či Zeis alebo VOD a krátko ohniskový APO triplet F/7 ktorý tu odprezentoval tuším Psion tak uvidíte ten rozdiel.
Waldes.

V tom případě jsem nebyl Vámi dobře pochopen. Jistě, že ten APO bude lepší. Ale i ten APO budel lepší 1:12, než 1:7. Dnes se ať už achromáty, nebo ED či APO dělají krátké, takže je u achromátů barevná vada patrná a u ED a APO to je většinou na hraně. O tom je i ten Psionův příspěvek.

Bohužel v tomto má kavka jen a jenom svatou pravdu,ty dalekohledy,třeba i dvojzrcadlové cassegrainy,Dall-Kirkhamy o 1/15-18 dnes nikdo nekoupí,i když jsou s nimi  dobré výsledky. Řada takových přístrojů se tu nabízela a reakce minimální.

Sorry ak som to zle pochopil, ja som mal pocit, že sa hovorí o refra a nie o refle, ktoré už z princípu su dokonalé APO.
To že nik nechce dnes dlhé ohnisko všeobecne je možno aj tým, že každý chce fotografovať ...
Waldes

V tom případě jsem nebyl Vámi dobře pochopen. Jistě, že ten APO bude lepší. Ale i ten APO budel lepší 1:12, než 1:7. Dnes se ať už achromáty, nebo ED či APO dělají krátké, takže je u achromátů barevná vada patrná a u ED a APO to je většinou na hraně. O tom je i ten Psionův příspěvek.

Teoreticky s a stým dá súhlasiť, ale prakticky výrobca to dotiahne na rovnakú hodnotu napr. 0,02 a to stačí, preto ak človek vyslovene nchce ísť po planétach a chce trochu väčšie pole tak dá prednosť tomu kratšiemu. Aspoň tak by som konal ja.
Waldes.