Astronomické fórum

Nevím, o čem bys chtěl diskutovat. Ten kdo ty knihy  chce, má už dost dlouho tu možnost si je  u nás objednat.

Dobre teda, poďme po poriadku. Ja som pochválil Psiona za dobrý výber, pričom som doplnil ešte o knihy ktoré by som ja chcel. A len mimochodom som sa zmienil, že ak by som ich mal automaticky by som ich oskenoval kolegom amatérom optikom. Na čo Psion reagoval, porovnaním so SW a apelovaním na solidaritu s autorom. Ja som namietal, lebo je to iné a tá solidarita s autorom je vlastne solidarita s vydavateľom, ktorý s tým mal neporovnateľne menej práce ako autor ale naproti tomu neporovnateľne väčší zisk a preto ja dám prednosť radšej solidarite s kolegami optikmi. Do toho si vbehol ty a niečo do toho hovoríš o inzercii, čo je úplne mimo a o možnosti si ju kúpiť. Ako si nepostrehol, ja som sa vyjadril, že nechcem to ďalej naťahovať ale keď inač nedáš. Tvrdím, nie každý si tie knihy môže kúpiť. A nejde len o to, že ceny sú premrštené, a viem o čom hovorím, ako som písal mám priateľa ktorý sa pohybuje v tých kruhoch, aj vo výpredaji, kedy je cena tak desatinová oproti pôvodnej predajnej sa knihy predávajú so ziskom. Ale hlavne o to, že to vôbec nie je konečná suma. Tým nemyslím, nejaké poštovné, ktoré mi z 250 dolárov urobí povedzme 300. Ale o banky. Ja som si objednal len od vás drobnosť v cene 120 Kč spolu s poštovným nejakých 200 Kč. Odhadoval som, že po prepočte na Sk a s nejakými poplatkami banke zaplatím tak 400 maximálne 450 Sk čo sa mi už zdalo strašne veľa. Kruto som sa mýlil, banka mi zrazila 1489,- SK ! za tú cenu som kludne mohol ísť vlakom si to osobne kúpiť a ešte by som ušetril. Koľko by som asi zaplatil za objednávku v hodnote 300 dolárov ? odhadujem možno aj 2000 ale Eur !!!
Nakoniec autorský zákon povoľuje si urobiť kópiu pre vlastné, študijné ciele len ak by som kópie chcel predávať to nesmiem. Preto vôbec nechápem celú túto polemiku.
Waldes

Tohle je ale opravdu naprosto zbytečná polemika. Nemíním polemizovat   o tom , kdo kolik vydělává  na čem,  na kom a proč. A je zbytečné  uvádět  ještě jednou ty cenové úvahy a  diskutovat o nich
Ty knihy se u nás  koupit dají, takže každý tu možnost koupě má. Pokud na ni nemá peníze, nemohu souhasit s tím, že je řešením ji ukrást. Samozřejmě, studijní kopii si můžeš udělat pro vlastní potřebu, má to ale háček : z tvojí legálně získané knihy.

Sorry ale nemáš pravdu. To čo píšeš sa vzťahuje na SW, muziku a podobne, na knihy a iné tlačoviny nie. Nie si sám čo si to pletie. Autorský zákon neporušíš ak si v napríklad v knižnici oskenuješ čokoľvek. Solídne knižnice vonku dokonca za mierny poplatok takú službu ponúkajú. Ak by si ten text chcel vytlačiť a predávať až potom ho porušíš. Ak by to bolo ako píšeš, tak by každá knižnica za každé jedno prečítanie knihy musela odvádzať autorom poplatky, tak ako je to pri prehrávaní muziky. Vlastne by ani knižnice nemali byť, lebo čítať, študovať by si mohol len svoju legálne zakúpenú knihu ... Ako som už niekoľko krát písal mám informácie z prvej ruky. Preto hovorím, oskenovanie knihy pre vlastnú potrebu nie je krádež.

To Waldes:
To Milan:
Panové nerad se do vas navažim a svou drzost si uvědomuju, ale myslim že debata o autorskych pravech a pod. už na tomto vlakně stači. Ještě jednou se omlouvam a neberte to zle diky. Existuje i možnost SZ.

To Waldes:
To Milan:
Panové nerad se do vas navažim a svou drzost si uvědomuju, ale myslim že debata o autorskych pravech a pod. už na tomto vlakně stači. Ještě jednou se omlouvam a neberte to zle diky. Existuje i možnost SZ.

Nemáš sa za čo ospravedlňovať, je to tvoje vlákno a ja s tebou plne súhlasím, myslím si, že dokonca by to tu vôbec nemalo byť, pokračoval som len preto, že to môže pomôcť vyviesť z omylu aj ostatných. Stálo by to možno za vyčlenenie do samostatného vlákna. Tak mi prepáč, zanešvárenie tvojho vlákna. Inak blahoželám ti aj ja k perfektnému objektívu, sám mám len 110/1000 ale nedám naň dopustiť.

Ty snimky znam a docela mě překvapuje velka b. vada bez chromacoru. Ale těžko posoudit. Zaleži na jak velke zvětšeni ses dostal. Asi dost velke.

Ten snímek odpovídá zorným polem zhruba tomu, co by bylo vidět v okuláru Zeiss  4 O, tedy při zvětšení cca 400x ( 3D). Proto vypadá ta barevná vada dost strašlivě. Ovšem velikost toho nýtku s podložkou na ciferníku je řádově úhlově stejně velká, jako v současné době kotouček Marsu.

Pro Waldes: Ono to vlakno svádi k ruznym debatam ja vim. Jinak to neni moje vl. ale všech. Vlastně ho založil moderator Martin vyskočil.

To Kavka: Tak to davá ja si to myslel, 400x je už hodně. Jinak jsem dnes zase kouknul na Měsic achromatem 172/1654 a odhaduju že při zv. 165x je b. vada třetinova jako z toho tveho snimku bez chromacoru. Kdybych měl okular na zv. 400x tak bych se dostal na asi stejnou b. vadu. Ale to se teprve ukaže. Taky jsem namiřil na Mars a viděl jsem jednu velkou tmavou plochu na povrchu Marsu. Bez montaže však neudržim obraz v klidu, tak na větši podrobnosti neni šance.

Vycházejí-li spoty tak, že jsou menší na poloze o 0,2 mmnež v nule, je potřeba na posledním spodním řádku IMS - ImageSurface ručně přičísttěch 0,2 mm ke spodní hodnotě Thickness

Tímhle se ovšem totálně rozhodí parametry Wavefront, MTF či PSF. Myslím, že vizuálně nejmenší spot neznamená vždy to nejlepší pro zobrazení.

To Kavka: Tak to davá ja si to myslel, 400x je už hodně. Jinak jsem dnes zase kouknul na Měsic achromatem 172/1654 a odhaduju že při zv. 165x je  b. vada třetinova jako z toho tveho snimku bez chromacoru. Kdybych měl okular na zv. 400x tak bych se dostal na asi stejnou b. vadu. Ale to se teprve ukaže. Taky jsem namiřil na Mars a viděl jsem jednu velkou tmavou plochu na povrchu Marsu. Bez montaže však neudržim obraz v klidu, tak na větši podrobnosti neni šance.

Se zvětšením do 1D to bude v pohodě.Musíš jít opravdu víš,aspoň 2D-3D aby jsi poznal jak objektiv kreslí a jestli se dá na to ještě koukat. Bohuže seing nám takové srovnávání někdy docela dost hatí.

;)

Kavka: Pěkné porovnání Chromacoru.

Obecně, jak velký by byl zájem o Chromacory napočítané k danému achromátu?

Myslím, že vizuálně nejmenší spot neznamená vždy to nejlepší pro zobrazení.  

Nevím jak myslíš  " vizuálně nejmenší  spot "?
Obecně platí , že nejmenší spot neznamená nejlepší  zobrazení .   Přikládám pro ilustraci citaci z geometrické optiky (B. Havelka)  pro sférickou vadu ,parabolického průběhu .
" Největší osvětleni ( streh nebo nejlepší zobrazení ) není  v rovině nejmenšího rozptylového kroužku , jak by mělo být podle geometrické optiky, nýbrž v rovině která půlí vzdálenost mezi paraxiálním a krajovým obrazovým bodem ".
Pro barevnou vadu taky hraje roli i váha jednotlivých vlnových délek , to graf spotu nijak nevyjadřuje .
V Oslo , nejlepší zobrazení  vyjadřuje nejvyšší hodnota   FFT.

Obecně, jak velký by byl zájem o Chromacory napočítané k danému achromátu?  

O Chromacoru je tu zvláštní vlákno. Tak tady jenom stručně. Pokud jsem zjistil na internetu, tak se "střihaly" jako konfekce podle úrovně chromatosférické  aberace (podkorigovaný U2, U1, N , O1, O2 překorigovaný) a dále typ I a II podle relativního otvoru objektivu. Jejich cena však byla vyšší, než cena typického SW achromátu. Pro takový objektiv jako má Artaban by jistě byl nejlepším řešením chromacor přesně napočítaný. Ovšem kusovka představuje vždycky vyšší cenu a v chromacoru je nutno použít drahá skla, naštěstí jen malého průměru. Jenom znovu opakuji, že i chromacor je do jisté míry nouzové řešení, neboť úspěšně koriguje barevnou vadu na ose, ale sám zanáší barevnou vadu velikosti. Hodí se tedy na planety, kde jeho využitelné zorné pole je daleko větší, než kotouček planety a na detaily na Měsíci. Nevhodný je to pro astrofoto např. celého Měsíce a pro DSO není jeho účinek ve většině případů příliš výrazný.

Nevím jak myslíš" vizuálně nejmenšíspot "?

Mám tím namysli, průměr spotu v grafickém okně OSLO, tedy to co píšeš dále plně schvaluji.

Kavka: Šlo mi o to, zda by za rozumné peníze byl zájem o achromát rovnou s přesně napočítaným Chromacorem. Určitě v Chromacoru nemusí být drahá skla, spíš hodně dobře zvolená. V podstatě Chromacor nemá smysl na DSO, je to jasná volba pro planetární astronomii. Tedy např. 200mm achromatický objektiv s Chromacorem by nemusela být špatná volba. Je to takový malý průzkum trhu...

Ptal jsem se ve VOD na možnost udělat někdy v budoucnu chromacor šity na miru pro achro. 172mm a možny to je. Ovšem cena by pry přesahla asi 30 litrů. V tom připadě by cena objektiv plus chromacor dosahla až 100 litrů a to zatim nepadá v uvahu. Taky je otazka jak často bych chromacor potřeboval. Podle předběžnych testů to vypada že do zv. 250x bude b. vada unosná a seeing mě na větši zv. pusti 10x- 15x do roka. Možna kdyby byl levnějši chromacor asi za 10 litrů ktery by umožnil zv. okolo 300x tak dejme tomu.
Myslim teda že chromacor jo, ale za rozumny peníz. Davat ho do teleskopu ktery stoji 20-30tisic se jinak nevyplati.

Artaban: Je jasné, že v těchto cenových relacích to ztrácí smysl. Dává mi to smysl, kde achromát objektiv 200mm/F9 bude stát 35 tisíc a Chromacor 10 tisíc.

Ještě sem dám jeden odkaz, z kterého je vidět, že achromatický refraktor velkého průměru nemusí být vždy obrovský.

http://www.drapell.com/site/sMain.aspx