Astronomické fórum

Při počítání je to podle mě jedno, naopak olej může časem měnit optické vlastnosti.

A je jistý z jakych skel Tal APO 125 bude? ;)

Taky tam maj Tal achromat 125mm , F 1125mm. Cena bude slušná. Kdyby dokazal kreslit podobně jako Tal 100, tak to muže byt dobra volba pro trochu větši refraktor. :)

Artaban: četl jsem, ze to nemají byt ED skla, prohlášeni výrobce bohužel nemám. Co se týká achromatu - Tal 100 je F10 na průměru 125mm a svetelnosti F9 bude viditelna barevná vada odhadem 2x větší.

To Psion: Však jo, baravnějši bude určitě. Jen bych řek že Tal bude možna lepši než třeba Messier R- 127/1200 nebo podobne refra. od SW, Celestron,TS a pod. Velký rozdil tam byt sice nemuže, ale myslim že Tal bude preciznějši. Ale kdo ví.

Tady je porovnání TAL 125 a TAL 100 v OSLO (objektivy jsou navrženy v designu Fraunhofer).

Abychom nezůstali jen u teoretických křivek a spotů.
Jak se barevná vada podepíše na přenosu kontrastu ilustruje tento snímek. Refraktor 135/1602 s chromacorem a bez něj. Dobře je to vidět zejména na bílém oblouku na okraji ciferníku. Snímky nejsou upravovány, pouze 2,5x zvětšeny. Větší verze na adrese:
http://www.astro.cz/galerie/v/uzivatele/kavka/Porovn__n__+8b.jpg.html?g2_imageViewsIndex=1

Opět se tu moc nechci ve Vašich věcech rýpat,ale když se ukazují spotdiagramy soustavy, je potřeba ji zaostřit. To OSLO  nachází nějakou optimální polohu ohniskové plochy  na základě nějakých optimalizačních výpočtů snad metodou minima součtů nejmenších čtverců nebo bůhvíjak. Tohle minimum nemusí být optimální tak, jak ve skutečnosti dalekohled zaostříme. Proto se toto musí zkontrolovat spotdiagramy
  Evaluate

  Spot Diagram
a taky  
  Wavefront

  Other Ray Analysis ,  Report Graphics

kde se ukáže hlavně Longitudal Spherical Aberration, podélná otvorová vada. Neměla by se moc kácet.

Vycházejí-li spoty tak, že jsou menší na poloze o 0,2 mm  než v nule, je potřeba na posledním spodním řádku IMS - Image  Surface ručně přičíst  těch 0,2 mm ke spodní hodnotě Thickness - posunout o 0,2 mm ohniskovou plochu. Musí se to dělat jen v anglické klávesnici,na PC vpravo dole v rohu En. Jinak se počítá s celými čísly a vše za desetinnou čárkou to prostě smaže.

Jinak včera jsem ještě zapomněl dodat,když už máte soustavu hotovou a chcete ji uchovat,musíte  kliknout vlevo nahoře na

  File

  Save Lens As

a objeví se okno s  Vaší databází a s kolonkou Název souboru, kde si systém pojmenujete a odkliknete.

Uložit.

Jinak o výpočet přijdete.
Snad Vám to pomůže pokračovat a hrát si. Když jakkoliv manipulujete se vstupními parametry,vždy musíte po změně parametru v programu tuto změnu potvrdit-kliknout na zelenou skobu,jinak se změna nebude realizovat.

Zdraví J.S.

kavka,pěkný.

Artabane, potvrdil jsi pevnost a cistotu sveho charakteru, kdyz jsi neuposlechl dobrych a rozumnych rad a tim objektivem jsi pozoroval. A vidis, je skvelej! Gratuluji do tretice a vitej definitivne v nasem refraktorianskem radu. Tremi zkouskami jsi prosel bez poskvrny: poridil sis poradny achromat, nenechal sis to rozmluvit a hrdine stal v palbe nepratel a nakonec jsi to nevydrzel a otestoval ho. haleluja, pravim!

To Psion: Graf pěkně ukazuje zhoršeni b. vady u Tal achro. 125 o proti Tal 100. Myslim však že v realu to bude ještě koukatelny, alespoň vuči ceně. Prostě to tipuju na dobrej dalekohled do začatku co se po 2 letech nevyhodi.

To Kavka: Ty snimky znam a docela mě překvapuje velka b. vada bez chromacoru. Ale těžko posoudit. Zaleži na jak velke zvětšeni ses dostal. Asi dost velke. Ja koukal achromatem 172/1654 jen jednou a ještě blbě, ale na Měsici při zv. 165x byla b. vada znat o hodně hodně meně než na tom snimku. Nevim ale jestli to mužu takto posuzovat :-/

to Artaban: ten snímek je 2,5x zvětšený výřez. Barevná vada se projevuje nejvíc na hranách s velkým kontrastem. Tento zvětšený snímek jsem sem umístil, aby bylo zřejmé, že i tam, kde ji rušivě nevnímáme, snižuje přenos kontrastu.
Myslím, že Tvůj objektiv, vzhledem k jeho velikosti a kvalitě (lambda/11) by si na planety a Měsíc nějaký chromacor časem zasloužil. Ta barevná vada tam fysikálně být musí, ale je-li objektiv kvalitní, lze ji korigovat. Na kulovky bude Tvůj dalekohled určitě pěkný.

Pozoroval jsem velmi dávno v Olomouci Zeissem 150/2250 a za zvětšení 140x (ortho Zeiss) tam už byl slabý barevný nádech na okraji Měsíce
(barevná vada roste kvadraticky, 150-ka potřebuje již - myslím - f/18)
Taktéž Meade ED 127 má barevný nádech na Měsíci při zvětšení kolem 150x...
..a mé barevné vidění je mizerné (porušen barvocit) - v ED80 nevidím žádnou barevnou vadu

něco z testů dok. Rohra, který odhalil mnoho APO- zrůd (WO např.)
skvělý D&G 150 f/12 přesto s barevnou vadou
http://www.astro-foren.de/showthread.php?p=30106#post30106
součásti jsou i MTF křivky...

Pro Achernar: Diky za gratulaci. Musim přiznat, že po tom mem malem testiku achromatu 172/1654 se my začina v klubu refraktorianů moc libit Je to tak, člověk do toho refraktoru musi jit prsama ;D

Waldes: S tím scanerem opravdu nemohu souhlasit, je to stejné jako se SW, každá kopie je porušení autorských práv. Nerad bych aby toto vyvolalo flame, jen jsem chtěl apelovat na dodržování jistých zásad a na solidaritu s autory knih, kteří nás takovými informacemi "zásobují".

To Psion: S tvojim názorom, by sa dalo súhlasiť len ak by sa kniha kupovala od autora. Vydavateľ, ktorý to kúpil od autora za pár šupiek pre vec urobil len to, že mal voľný kapitál, ktorý výhodne investoval. Mám priateľa, ktorý sa v týchto kruhoch pohybuje a teda viem, že autorské poplatky sú najmenšou položkou a v porovnaní s ostatnými priam zanedbateľnou! Ako so všetkým ostatným hmotným artiklom, obchodníci vo všeobecnosti získajú až 90 percent z predajnej ceny, pričom zvyšok sú ešte ostané náklady medzi ktorými je aj mzda za prácu. Zo SW je to úplne inak, tam celé tými ľudí dlhodobo, často roky pracujú na vývoji a postupnom zdokonaľovaní a väčšinou sa kupuje viac menej priamo od autorov a obchodníci získajú cca 10 percent. Týmto nevnucujem svoj názor nikomu ale ja dám radšej prednosť solidarite s kolegami amatérmi optikmi, ktorí by trebárs tú ktorú knihu inak nikdy nezohnali.
Waldes.

By mě docela zajímalo, jak je na tom s bar. vadou ta metrová "čočka" ..Snad víte, kterou myslím...To by snad muselo hrát všema barvama, když ta bar. vada roste s průměrem ne až tak lineárně...
P.S. Jen jsem zvědavý a myslím si, že nejsem až tak off-topic.. :-/ ;)

Ak by to chcel niekto spočítať tak tu sú nejaké známe parametre:
Priemer 102 cm
Spojka pri okraji hrubá 2 cm v strede 7 cm
Rozptylka pri okraji 5 cm v strede necelé 4 cm
Vzdialenosť medzi členmi 22 cm a výsledné ohnisko 18,9 m
Podotýkať, že v dobe keď vznikal neexistovalo ešte optické sklo ani len kvality BK7/F2 azda nemusím ...
Waldes.

Tohle snad nemyslíš ani vážně. Ty si  nekupuješ  jen práci autora, ale kupuješ si knihu, která musela být vydána, vytištěna a distribuována.
Nemohu ale naprosto souhlasit  s tím, že literaturu, kterou má každý možnost si koupit, budeme na AF  inzerovat jako volnou  distribuci kopií!!!!!!

Sorry, ja som len vyslovil svoj názor. Dalo by sa diskutovať o tom, že si ju môže kúpiť každý, potom prečo ich ešte všetci nemáme? Ale kašlať na to, ale rozhodne tu nik ani Psion ani ja nehovoril nič o nejakej inzercii. Okrem toho je to vytrhnuté z kontextu.
Waldes.