Astronomické fórum

Probůh,Kami,
já Tě nechtěl vyhnat do zimy se šroubovákem,aby sis celý objektiv vymontoval, změřil, a zase jsi ho musel zpětně centrovat. Ještě jednou sorry.
J.S.

To Psion,myslím,že čím víc lidí to s OSLem zkusí a naučí se to,tím líp ubde tu spousta spekulací. Ještě se tu budou muset naučit lidé svého miláčka změřit. V tomto začínám být optimistou.

Kontroloval sem tenQuadruplet 160/1200 , to je skorošpička . Odchylky kontrastu pro 80 cyc.je cca 4 %max.od ideálu .  

Viděl jsem pouze jeden návrh, který je ještě lepší a prakticky je na hranici fyzikálních možností APO. Pokud se z toho povede vyrobit objektiv s těmito parametry, bude to světová špička, která nemá obdoby ani u jednoho světového výrobce (TMB, Astro Physics, APM)

Co se týká té MTF : Vychází mi to úplně stejně jako Tobě, jenom MTF je úplně jiná - pošlu Ti data.

To Psion,myslím,že čím víc lidíto s OSLem zkusí a naučí se to,tím líp ubdetu spousta spekulací. Ještě se tu budou muset naučit lidé svého miláčka změřit. V tomto začínám být optimistou.

Bohužel u nás se literatura k tomu prakticky nedá koupit, u WillBell mají o tom parádní knížky, pár jsem jich objednal pro poučení - dvě knihy Lens Design a pak připravovaná Star Testing.

http://www.willbell.com/tm/index.htm

Bohužel v češtině není asi nic. Pro ty.co se zajímají optickými systémy, je dobrá ta poslední, Telescope Optics. Jsou tam vysvětleny základní optické systémy,jejich zbytkové vady,způsoby výpočtu a vždy příklad s optickými parametry. Též tam jsou uvedeny postupy, jak na dublet,triplet,porovnání okulárů.
Jako přehledová knížka je dobrá,ale v angličtině.
Ty všechny ATM jsou taky dobré,ale spíš pro fanatika. Jsou tam postupy spousty lidí,jak  se vypořádali s různými problémy,od materiálu až po finální zkoušení optiky. Ale těch přístupů ,jak řešit problém, je   řada a člověk si musí nalézt ten svůj.  Taky spousta přípravků,materiálů  třeba z USA třicátých let se asi nesežene.
O Suiterově Star Testing se docela dobře vyjadřoval ve svých esejích Roland Christen ,majitel Astrophysics. S tím testováním na hvězdách se nechají udělat pěkné kopance v posouzení optiky a je třeba tato měření brát velice opatrně. Doporučuji " Images and Essays of Rolland Christen".
Jinak jsem zkusil ten jeho  první objektiv 127/1520 optimalizovat. Je ze skel :
BK7 - KzFS1 - BaF10
BaK1 - KzFS1 - BaFN10
Christen asi  byl  vlastně prvním,kdo s  APO v USA  začínal. Informace jsou na stránkách TMB. Pozor na viry.

J.S.

Na Posecu snad návod je,když bude mít někdo problémy,ať to napíše sem.

Objektiv je z BK7-F2
Osová tloušťka objektivu 38.7mm
Přesnost výstupní vlnoplochy <50nm pro lambda=546nm a předmět v nekonečnu

Tab. 1: Přibližné ekvivalentní hodnoty různých kritérií kvality

PV
(zlomek l)
PV
RMS
SR koeficient
Poznámka

1/3
0.333
0.094
0.71


1/4
0.250
0.071
0.82
Rayleigho limit

1/5
0.200
0.057
0.88


1/6
0.167
0.047
0.92
Dobrá

1/7
0.143
0.041
0.94
velmi dobrá

1/8
0.125
0.036
0.95
vynikající

1/9
0.111
0.032
0.960


1/10
0.100
0.028
0.969


1/11
0.091
0.026
0.974


1/12
0.083
0.024
0.978

Přesnost výstupní vlnoplochy lambda/11 mi připadá úžasná (viz orientační tabulka z Posec).

Zmáčknu Optimize
Generate Error Function a v ní GenII Error Aberration
Ok
Pak se vrátím do
Optimize
Iterate

Tam je Number of Iteration,někdy stačí 10,jindy je lepší dát 20 nebo iteraci opakovat.

Nevím, co dělám špatně, ale tlačítko "Iterate" nemám aktivní, přestože předchozí postup dodržuji.

Vláďo aktivuj  v  sloupci rádius v šedém poli  proměnou  -Variable   pro plochy  které chceš počítat.   Jika to tam píše výš .  Dobré je zadat předběžně R , nedělat to z rovin .

Díky Milane, to je ono. Byl jsem nepozorný.

Probůh,Kami,
já Tě nechtěl vyhnat do zimy se šroubovákem,aby sis celý objektiv vymontoval, změřil, a zase jsi ho musel zpětně centrovat. Ještě jednou sorry.
J.S.

Kdepak,nic se něděje.  ;D  

Objektiv s těžkou hliníkovou objímkou mám vedle v místnosti v krabici ,zabalenou do papíru a bublinkové fólie.Jen jsem odměřil rozdíl osazení z rubu a lícu objímky.

 Můj refraktor je skládací.....   ;D  ;D  ;D

Když jdu pozorovat tak vytáhnu krabici s objektivem,tubus ze spiro potrubí ,velkou redukci s výtahem a pvc rosnici.Všechno to cvaknu dohromady a ustavím do vidlice.    ;)

http://kamii.webgarden.cz/image/8576816


Jak bude pozorovatelna a nebo víc financí dojde na kompletní přestavbu tak jak si refraktor zaslouží. Pěkně celistvý tubus z hliníku a plně štelovatelný objektiv.

Bohužel u nás se literatura k tomu prakticky nedá koupit, u WillBell mají o tom parádní knížky, pár jsem jich objednal pro poučení - dvě knihy Lens Design a pak připravovaná Star Testing.

http://www.willbell.com/tm/index.htm

Dobrý výber, tie dve knihy by som aj ja rád získal a pridal by som k tomu Making a Refractor Telescope a The Schupmann Telescope a Telescope Control ... potom by už okamžite fungoval scaner aby ich mali aj ostatní.
Waldes.

Waldes: S tím scanerem opravdu nemohu souhlasit, je to stejné jako se SW, každá kopie je porušení autorských práv. Nerad bych aby toto vyvolalo flame, jen jsem chtěl apelovat na dodržování jistých zásad a na solidaritu s autory knih, kteří nás takovými informacemi "zásobují".

NPZ (Novosibirskij Priborostroitelnyj Zavod) je dost velký mamut a podružná výroba astronomické optiky je umožněna nejspíše jen proto, že je koníčkem několika jeho konstruktérů.
Podle tohoto ceníku má Tal-125APO ohnisko 960mm (f/7,7). Pokud se za ty dva roky nezměnila koncepce, pak triplet nepoužívá ED skla a je podél osy rozložený. Vstupní průměr má jen přední spojka, obraz je vzpřímený. Připravují se průměry 150, 100, 180 a 200mm.

TAL APO 125 bude k prodeji v dubnu 2010 za cenu okolo 38000Kč:

http://www.dalekohledy.cz/webmagazine/products_detail.asp?idk=221&idp=1456

TAL APO 125 bude k prodeji v dubnu 2010 za cenu okolo 38000Kč:

http://www.dalekohledy.cz/webmagazine/products_detail.asp?idk=221&idp=1456

Jo, už na to upozorňoval Stratus. Zajímavé parametry na APO tripletu...včetně ceny.

Jsem na to zvědav, jak si konstruktéři poradí s tripletem bez ED skel, při takové světelnosti.

Mám k vám těm co počitáte objektivy pomocí různých programů dotaz. Nechci se jinak do vaší debaty plést. Nedávno jsem přečetl článek od Gyulai Pal Optical Designer GPU Optical Hungary v kterém obhajuje výhody oil spaced lenses oproti air spaced lenses. Říka že i při konstrukci či počítání a hlavně výrobě -lépe sestavení - jsou výhody na straně oil spaced lenses. Dokáží to vaše programy zohlednit či i oni počítají jinak obě varianty. Jinak se mi zdály argumenty Gyulai Pal ve prospěch i jímy vyráběnýmy oil spaced objektivy srozumitelné a sofistikované. Mimochodem testy např TEC domu i odpovídají. Milan Drbohlav