Astronomické fórum

astar: Ten Tvuj MTF má chybu v tom, že nemodeluješ Newton s centrálním stíněním, je to pouze MTF parabolického zrcadla.

Pokud , zdáš centrální stínění nebude  ideální křivka taková "rovná " ,ale bude  s prohýbaná jako, tak jako v příspěvku 695. Proč neukazuješ vstupní data??

To Milan: Mě před ten Psionův návrh chybí ta předsádka ze dvou hyperboloidických zrcadel, to první by mělo být konkávní hyperboloid o průměru tak 2-2,5 m  a světelnosti 1/2,5-2,7. To druhé by bylo asi kolem 0,8 m, též nějaký hyperboloid.  Psionův objektiv bych zvětšil tak na 350-400 mm, aby na okrajích 250mm -300mm  pole nedocházelo k vinětaci obrazu. Teprve pak bych asi byl spokojen.

J.S.

Jiří,to tam mám (-1 parabola) , nedělám to na kouli, to by křivky vyšly úplně jinak . Hlavně ta osová by  se nekryla s tou ideální  . Vždyť je to vidět na těch datech , že je zadáno A , to znamená zadání asféry .   Proto tam ta data dávám . Vyzkoušejte,  ty i Psion , jak se chová MTF při zástinu ?

To astar,pro ten paraboloid o průměru 160mm a f=1200 mi MTF vychází stejně jako Tobě, ale s křivkou,kterou tu uvedl Psion mám problémy. To zhoršení profilu komou vychází jakuo u většího nebo světelnějšího zrcadla.
Zkusím to ještě simulovat a snad se povede nalézt blízké hodnoty.

J.S.

To sem zkusil,  blíží se to 500 -3125   a 0,5 stup.

Astare : Ano,beru výsledek na vědomí. Je asi lepší vždy opublikovat data výpočtu.

Tady jde asi nedorozumění, ten obrázek z příspěvku 734 je skutečně pro průměr 500 mm a ohniskovou vzdálenost těch 3125 mm, protože ideální systém má hodnotu kontrastu pro 200 čar/mm okolo 0,55.
Mě samotnému nevychází profil MTF křivky pro 0,35 stupně v prvním obrázku příspěvku 728 pro paraboloid 160/1200. Nevím,kde dělám botu, ale výsledek mám stejný jako Ty.
J.S.

To astar,pro ten paraboloid o průměru 160mm a f=1200 mi MTF vychází stejně jako Tobě, ale s křivkou,kterou tu uvedl Psion mám problémy

Ta křivka od astara vychází přesně, ovšem bez centrálního stínění, s centrálním stíněním je o o dost jiné, zkuste si to oba namodelovat v ATMOS, tam to jde lépe.

To Psion : Ale ta MTF křivka v příspěvku 728 pro osové paprsky je taky rovná, tam žádné centrální clonění taky není započítáno. jinak by byla uprostřed trochu ohnutá.
J.S.

Hele, vy "křivkaři", až se nakonec domluvíte, zkuste, prosím, konečný rezultát přeložit do češtiny pro normálního smrtelníka. Dík. :)

J.S. Ono to vychází v OSLO trochu divně, protože se mi úplně nepodařilo namodelovat centrální stínění. V ATMOS to jde velmi pěkně, tam to je přesnější. Mě šlo spíš o to, že nelze ukazovat MTF křivku samotného zrcadla a porovnávat to s refraktorem, protože to je zkreslené porovnání.

Radku122,
je potřeba,aby se lidé tady podívali na nějaké webové stránky a porozuměli tomu, co je to MTF křivla, co znamená, jak vypadá pro ideální nezacloněnou soustavu, jak se změní s centrálním cloněním a taky co s ní udělá barevná vada.
Ta MTF charakteristika je zásadní věc, která určuje to, zda je soustava ideální,skoro ideální nebo taky ne.
Už jednou tu byl dříve odkaz na Povětroň, kde byl přeložen článek ze Sky and Telescope/William Zmek/, ve kterém se posuzovala optická kvalita refraktoru a reflektoru navzájem.  To porovnávání v článku bylo na základě MTF křivek-modulačních přenosových křivek a jak tu ukázal astar na příkladu paraboloidu a klasického dubletu 135/1602,
ten článek nebyl zrovna moc přesný.  Přesné MTF křivky sem dal astar  na přání MILANA. Docela jsem se divil,že to tu s nikým ani nepohlo,protože astarova práce byla přesná, ne v onom článku.

Snad to tu s někým pohne a změní se pohledy na vztah refraktoru versus reflektor.

Zdraví J.S.

To Psion, povedlo se mi nasimulovat paraboloid se 40 mm sekundárem tak,aby MTF na ose byla adekvátně prohnutá. U zrcadlové plochy se u Aperture radius se musí kliknout na šedý obdélník, zmáčknout  Special Aperture data...(X),
pak dát  Type na Ellipse a  Action na Obstruct.
V hodnotách Xmin,X max se musí dát -20 a +20 parametry clony,též pro Ymin ,Y max -20,+20,což jsou výšky zacloněných paprsků nad nebo pod optickou osou.

J.S.

Díky Jiří, takto to lze nasimulovat již správně a ten pokles kontrastu je znatelný.

Právě jsem na tom pracoval . Vzpomněl jsem si , že v programu VOB je  možné zobrazit  obraz paprskového rastru  . Většina lidí tady na fóru vůbec nemá ponětí jak si ty křivky převést do praxe. Obrázky názorně ukazují jak to vlastně je.     Zatím jsem  rozpracoval jen   parabolou 160-1200 . Až udělám další případy tak je sem dám.
Průměr kotoučku je  20"  což je cca průměr  Marsu .  Horní řada : osa ,     dolní : úhel 0,5 stupně.

astar: Pěkné! Na to je hezky vidět ten pokles kontrastu.

Ještě jsem připravil porovnání 160mm/F7.5 a 200mm/F6 Newtona s centrálním zastínením 20%  a 25%. Byl jsem docela překvapen s velkým poklesem u 200mm/F6.