Astronomické fórum

Pro A-F jen v OSLO. Bohuzel mi sem nejdou dat ty proklate obrazky z vystupu.Zkousel jsem to mnohokrat,ale nic z toho nebylo

J.S.

Jeste jedna drobnost. Kdysi nekdo nazval to,ze geometricky obraz hvezdy mensi nez difrakcni jako "kosmetickou upravu". To neni moc presne,protoze prave z tohoto geometrickeho obrazu se pocita i MTF krivka,urcujici kontrast pristroje.
Vezmete-li si nezaclonene sfericke zrcadlo a budete-li ho parabolizovat,pak pokud nebude jeho vlnova aberace zhruba 70 nm,budou vam geometricke paprsky protinat ohniskovou plochu mimo Airyho krouzek. Pokud se dostanete s vlnovou aberaci pod onech cca 70nm,vsechny paprsky pujdou do neho.Avsak pocitana MTF krivka se bude zlepsovat a priblizovat te idealni s tim,jak se geometricky krouzek bude dale zmensovat. Zrcadlo bude proste presnejsi.
Je otazka, zda vysledny efekt zlepseni obrazu bude stat za vynalozene usili pri figuraci presnejsi plochy. Muj nazor je ten,ze u dvojzrcadlovych systemu je ta desetina vlny na primaru ta nejhorsi presnost,se kterou muze katoptricky system - Cassegrain,Dall-Kirkham excelentne fungovat. U komercnich SCT s nezanedbatelnou barevnou vadou jsou tolerance na presnost ploch mekci.
Avsak kdyby se vyrabely opravdu obecne SCT,pak by pro vyrobce tez nastaly problemy s presnostmi ploch.
J.S.

Jiří totiž psal do difrakčního kroužku, tím se obvykle myslí první difrakční kroužek, který je o dost vetší než Airy disk, tak jsem si to chtěl upřesnit.

Pokud se počítá Airy disk, pak vychází u obou dalekohledů stejně, tedy pro 550nm to je 0.01mm a přitom odchylku C až F má ED120/900 menší než ED80/600, tak mi to nějak nesedí.

U 120 je menší, ne ?

Milan : Airy disk je u obou dalekohledů identický, protože záleží pouze na světelnosti, nikoliv průměru objektivu.

Jasně, nějak mi nedošlo, že mají stejnou světelnost :)

S OSLO nepracuju, takže neznám postup, jak zadat ne teoretické ale změřené hodnoty, navíc každý 120/900 má jiné parametry...

Posoudit konkretni dublet ze znamych skel by nebylo tak tezke .
U objektivu by se promerila sferochromaticka vada v nekolika barvach,aspon ve ctyrech,ale lepe v peti,sesti. Tabulkove indexy skel jsou zname a pak nezbyva nic jineho nez nasimulovat pomoci zmerenych radiusu a tloustek cocek popripade si pomoci i asferickym rozvojem posledni plochy.
Cim bliz je teoreticka sferochromaticka vada objektivu te merene,tim presnejsi je popis objektivu.
Kdyz nejsou skla znama,zase se nejdrive musi zmerit objektiv jako celek, jeho radiusy,tloustku ccocek a mezery, jeho sferochromatickou vadu, pak samostatne spojka.
Znam-li indexy spojky,zase mohu dopocitat indexy rozptylky tak,aby jako celek ve vypoctu souhlasil s merenim celku.
Jednoduseji to nejde.

J.S.

No je jasné, že to není jednoduché a ani udělat reálnou testovací metodiku. Mě jde jen o to, aby se dala nějak rozumně vyhodnotit základní kvalita dalekohledu, bez drahých interferometrů apod. Jako nejzákladnější vidím proměřit objektiv ve 3-4 spektrálních čarách a určit, které čáry jsou již mimo hloubku ostrosti objektivu a jejich refocus. Pan Rohr vlastně dělá něco podobného a RC index je vlastně číslo, podobně určující kvalitu objektivu v achromatické aberaci, tzn. RC <0.5 Super APO, RC<1 APO, RC>1 semi APO, RC>2 Achromat.
Samozřejmě od výrobce bych u každého objektivu očekával atest, kde bude určeno P-V a RMS.

U takhle světelného objektivu bude daleko nejdůležitějším údajem  výsledná barevná korekce.

U toho 154mm objektivu je otazka jestli se ho vyplati kupovat a pak dodělat zbytek přistroje. Nabidka v tomto pruměru je velka. Pokud by 131mm objektiv byl levny, tak by se dal použit na vyrobu slušneho binokularu.

Já jsem nechtěl 203/1800, ale ten 131/700. Ty sice píšeš, že vypadá velmi dobře, jenže hodnota strehl neříká nic o tom , jaká to bude barevná hrůza.

Přesně to jsem chtěl říc . U achromatických objektivu z běžných skel je velikost podélné sekundární barevné vady cca F /2000   (700/2000=0,35 mm)  . Tato hodnota  vyjádřená v RC je  přibližně 20 .   Strehl  je  jen pro jednu vlnovou délku . Tím pádem nic neříká o barevné korekci .