Astronomické fórum

Tiež by som sa rád pozrel cez refrák 120-150mm/f8.Nájde sa niekto v Košiciach alebo v blizkosti Košíc niekto s takým prístrojom?

Panda: Myslím, že kolega 4Bruco ( má R152/1200) je z východního Slovenska.

No praveze ja byvam pri Bratislave, takze opacny konec - zapadne slovensko. Ale kebyze zavytas do nasej hlavnej dediny (a bude nahodou jasno) tak kludne

Ďakujem,ale je to fakt ďaleko.Škoda.Ten Meade je určite dobrý.

Artaban píše:Jsem rád, že jsi spokojený Michale ! V SZ jsem ho doporučil a zároveň se snažil ho nepřechválit Dalekohled to není (a s ohledem na cenu) vůbec špatný. Je si taky ale třeba uvědomit, že pozorování Měsíce, je jeho parketa. Planety a DSO už asi nebude taková sláva, ikdyž i tam jsem přesvědčen, že s ohledem na průměr, ( a typ objektivu) podá slušný výkon.
Proto se budu těšit na další zážitky z pozorování!

Já moc děkuju za doporučení. S planetama je to teď bída, ale minulý týden jsem koukal při focení na Uran - při 240x - 300x malý zelenomodrý kotouček - ale tam nějaký podrobnosti asi nevidí ani podstatně tlustší "roura", Neptuna jsem už nehledal, byl moc nízko. Zato mi vylezl orion, tak jsem zbytek jasné noci ztrávil na m42. Tam se mi zdálo, že jsem vídával v N200/1000 z mlhoviny víc, ale tady byl zase moc hezký trapez, ty hvězdy jsou takový "ostřejší", nevím jak napsat. Bylo to hezké. Mám teď strach aby se mi to koukání nazalíbilo víc než focení. To by mě štvalo, teď, když jsem se to snad trochu naučil...

A kolik hvězd v Trapez bylo vidět? Za dobrých podmínek by měly být v dosahu i složky E a F.

Cztwerec píše:Já barvu moc nesnesu to je fakt, pořád koukám na Měsíc a jeho okraj, jak je tam náznak barvy, dalekohled jde po čase pryč...

No já mám zkušenosti z barvou jen z malokuka 80/400, který při 2D barví opravdu hodně. Našel jsem kdesi na webu tabulku, že barevná vada by měla být zhruba stejná při 80mm/F5 a 127mm/F8, tak jsem byl připravenej na vše. Nicméně jsem velmi překvapenej, opravdu to není tak hrozný nebo jsem nějaký tolerantnější. Barevný lem na ostré hraně měsíce tam ale samozřejmě byl, to nezapřu. Na druhou stranu je to "hračka" za necelých 8tis a to třeba včetně 2" zrcátka... Pokud budu v padesáti naživu a na svobodě, tak si ten triplet možná koupím taky, místo kabrioletu a nový sekretářky, vyjde to pak asi i levněji. Teď bych ale musel prodat děti do otroctví...

Křest ohněm bude ovšem až na Jupiteru.

Já jsem nikoho z rodiny naštěstí do otroctví dát nemusel. Triplet byl za více než rozumnou cenu z druhé ruky a ještě zkorigován na optické lavici Rohrem. Od té doby co ho mám, mě ten přístroj stále více překvapuje, ikdyž vím, že to není žádný High - End dalekohled. A jak říkám, newton je na paralaktice na moji "vědeckou" práci... Tohle je prostě na okuk ideál...

kavka píše:A kolik hvězd v Trapez bylo vidět? Za dobrých podmínek by měly být v dosahu i složky E a F.

E jsem viděl poměrně dobře, ale u F si kupodivu teda moc jistej nejsem. Přitom by katalogově měly mít stejnou magnitudu. Chce to víc zkušeností a musím si nějak zadefinovat co znamená "bylo vidět", ani složka E nebyla přímým pohledem vidět pořád, snažím se okem trochu jezdit po poli a chytat světlo bočním pohledem. Je to taky hodně o adaptaci na tmu, přece jen mi vedle na stolku svítila fotící výbava... Nejlépe bylo vidět v 5mm omegonu, ten okulár mě strašně překvapuje, je ostřejší než moje okuláry od ES!

EDIT: budu muset pořídit vyhřívání na rosnici, musel jsem 2x fénovat a to je opruz...

majklus píše:E jsem viděl poměrně dobře, ale u F si kupodivu teda moc jistej nejsem. Přitom by katalogově měly mít stejnou magnitudu.

Je to tím, že hvězda F, je blízko hvězdy C a ta má 5.1mam. Prostě trochu oslňuje. Hvězda E, je sice zase blízko hvězdy A, ale ta má 6,7 mag. Ono se to nezdá, ale rozdíl 1,6mag. už je poznat.

Okuláry Omegon LE ( pokud máš tenhle) jsou poměrně slušný planetární okuláry. Taky mám 5mm ohnisko.

Jinak, jsem opravdu rád, že jsi spokojený. Hlavně pozor, nebo skončíš podobně, jako já, nebo někteří další. Nebudu jmenovat Pak by jsi to focení asi opravdu musel prodat, ale to by byla škoda. Už jen proto, že fotiči maj můj obdiv!

Větší kousky od TAL v apochromátu, ale nic víc zatím nevím. Jestli se vůbec vyrabí?

http://www.npzoptics.com/catalog/teleskopes/tal-200a1/

http://www.tal-ecke.de/html/refraktoren.html

Myslím, že to byly jenom velké plány a u těch zůstalo.

Taky pěkný achromátek 10"/F10.
http://home.earthlink.net/~shedofscience/id11.html
Tohle bych už tahat nechtěl I bar. vada bude velká, ale jinak pěkný kousek.

Včera jsem se po cestě z práce samovyhecoval a rozhodl se v krutém mrazu postavit na zahradu vše co mám a kouknout na Měsíc. Byla to řehole, Od šesti do půl osmý jsem nosil věci ven, pak jsem na dvě a půl hodiny zalezl ke kamnům a nechal kov a sklo chladnout. Mezitím jsem si připravil zásobu svařáčku neboť teplota po 22 hodině u nás na kopci klesla na -12st a já byl doma označen za idiota. Jelikož se blíží úpravy mého největšího newtona - větší sekundár, tlustší pavouk - které asi pro pozorování nebudou znamenat posun vpřed, chtěl jsem se podívat dalekohledy za stejných podmínek a trošku si srovnat v hlavě jak to vlastně všechno je.

Použitá technika:
1) Newton 130/650, vysametkovaný, zacloněný okraj zrcadla na průměr 126mm, tříramenný pavouk. Zvětšení 130x (omegonLE 5mm), 216x (omegon LE 3mm). Montáž azimutální, obdoba AZ3.
2) Newton 200/1000, vysametkovaný, čtyřramený pavouk. Zvětšení 149x (ES 6,7mm 82deg), 250x (Ts planetary HR 4mm), montáž NEQ6
3) Achromát 127/1200, zvětšení 136x (ES 8,8mm 82deg), 240x (omegon LE 5mm), montáž HEQ5

Celkový dojem
Malý newton mě překvapil, už jsem zapomněl jak ukazuje. Je pravda, že když jsem ho používal na pozorování nebyla v něm ještě sametka, možná to vliv má. Společné pro oba newtony byla hodně bílá barva měsíce, což je asi přirozenější. Ve větším newtonu už tahle bílá dost oslňovala, přeci jen toho světla je nasbíráno víc. Měl jsem pocit, že se občas malé detaily trochu ztrácely - kontrast mimo terminátor se rychle zmenšoval.
Achromát dával odstín jemně do žluta, což je asi nepřirozené, ale musím přiznat že pro moje oko to bylo příjemnější. Barevná vada byla kupodivu pozorovatelně větší při menším zvětšení u okuláru ES, projevuje se nazelenalým lemem na ostré hraně Měsíce. V omegonu LE jsem ji téměř nevnímal navzodry většímu zvětšení. Všiml jsem si toho už několikrát, nevím čím to může bát způsobeno.
Dalším zjištěním byl rozdíl v poklesu kontrastu směrem od terminátoru k plně osvětlené části Měsíce, zde jednoznačně vedl refraktor. Asi zde "pomáhá" barevná vada na měsíčních útvarech a "vytahuje" je trochu ven. Ale nevím, je to jen můj odhad, každopádně na plně osvětlené části Měsíce šlo achromátem vykoukat možná i více, nejhůře však stejně jak s o 3 palce větším newtonem. Což jsem nečekal, čočka mě opět překvapila. Chápu ale, že za excelentního seeingu by zřejmě průměr válcoval...

Krátery v Plato
Začal jsem malým newtonem, jakožto outsiderem testu. Malý chudák byl také penalizovaný montáží, kdy bylo nutné při větších zvětšeních plynule jemnými pohyby držet obraz v zorném poli, což je pro mně nepohodlné. Nicméně podařilo se při 216x přesvědčivě vykoukat kráter A a při rozkoukání kupodivu nevylezl B ale náznaky C+D (dohromady jako jeden objekt). Obraz byl ostrý, ale byl docela problém toho dosáhnout, dalekohled má hřebenový 1,25" výtah který není rozhodně bezvůlový a to při F5 opravdu vadí.Nicméně prcek obstál se ctí, nečekal jsem od něj nic. Původně jsem ho chtěl někomu nechat na blbnutí, ale nakonec u mně zůstane jako malý "cesťák".
Větší newton a refraktor podali výsledky téměř shodné, při větším zvětšení jsem dobře viděl jak krátery A, B, tak i skupinu C+D, tu se ale nepodařilo "rozložit" ani osmipalcem, což bych docela čekal. Seeing byl ale mizerný...
Obraz byl v refraktoru klidnější. To může být mírně vyšším zvětšením u newtona nebo možná onen pověstný vztah průměr - seeing? Temperováno bylo v době pozorování přes 3 hodiny u obou optik. U refraktoru jsem ocenil celkem pohodlný posed v polstrované židli s vyhřívaným podsedákem, newton se mi na paralaktice nepodařilo natočit do zcela pohodlné polohy, vždycky to bylo trochu na "quasimoda". Asi by to bylo pohodlnější u dobsonovy bedýnky.
Výhodu měl newton v dvourychlostním crayfordu oproti jednorychlostnímu hřebenu na refraktoru. Bohužel, výtah u achromátu nejde bez větších úprav vyměnit, tak se s tím budu muset naučit žít. Je to nejslabší část celého dalekohledu, výtah má i po přitažení malé vůle, hřeben je hrubý a ostří se nepohodlně.

Chtěl bych stihnout ještě jedno porovnání na DSO, tam předpokládám newton přesvědčivě povede. Snad bude nějaká jasná noc po úplňku. Pak už newton půjde na rozborku, chtěl bych na jaro mít připravené delší ohnisko na focení galaxií...
Odnáším si zjištění, že na "měsíčné" noci je pro mě čočka lepší, lépe se s ní pozoruje a detailů mi dá +- stejně jako větší newton. Posezení v křesílku, termoska se svařákem v ruce, atlas a mapy vedle na stolku, tak se mi to líbí a donedávna jsem si to nedokázal představit. Závidím pánům Artabanovi větší průměr, Kavkovi chromacor,...
Ale i smým málem jsem spokojen. Pokud refraktor obstojí i na Jupiteru, nebudu mít žádný důvod k výměně, snad za Cztwercův triplet.

PS Snad to neodmarodím. Při stěhování zpět domů nějak po půlnoci bylo již -15st, v šest ráno když jsem vstával, jsem naměřil -18,5. Cesta do práce byla labůžo.

Možná by tě překvapilo a i možná pozměnilo závěry, kdybys na 8" Newtonu použil měsíční filtr . V okamžiku, kdy přestane Měsíc oslňovat se úplně změní kontrasty objektů